S VOBODY VNITŘNÍHO TRHU ČÁST 1 PREZENTACE 2016. SPOLEČNÝ TRH ES A JEHO VÝVOJ K JEDNOTNÉMU VNITŘNÍMU TRHU.

Prezentace na téma: "S VOBODY VNITŘNÍHO TRHU ČÁST 1 PREZENTACE 2016. SPOLEČNÝ TRH ES A JEHO VÝVOJ K JEDNOTNÉMU VNITŘNÍMU TRHU."— Transkript prezentace:

1 S VOBODY VNITŘNÍHO TRHU ČÁST 1 PREZENTACE 2016

2 SPOLEČNÝ TRH ES A JEHO VÝVOJ K JEDNOTNÉMU VNITŘNÍMU TRHU

3 Č LÁNEK 2 SES (1957) Základní cíle Společenství zahrnují Společný trh a hospodářskou a měnovou unii harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj hospodářských aktivit vysokou úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany, rovnost mezi muži a ženami, udržitelný a neinflační růst, vysoký stupeň konkurenceschopnosti a konvergence ekonomických výkonů, sbližování právních předpisů členských států v rozsahu potřebném pro fungování vnitřního trhu; Zvyšování životní úrovně a kvality života a hospodářské a sociální soudržnosti a solidarity mezi členskými státy.

4 PŘEHLED VÝVOJE JVT PO VZNIKU EHS Rychlý počáteční pokrok v šedesátých let následovaný obdobím stagnace společného trhu v sedmdesátých a osmdesátých let. Oživení evropské ekonomické integrace – polovina 80. let Vydání Bílé knihy o opatřeních k dokončení vnitřního trhu 1985 přijetí Jednotného evropského aktu v roce 1986 po roce 1992, "dokončení" jednotného vnitřního trhu 2010: znovuoživení koncepce jednotného vnitřního trhu

5 K ONCEPCE VNITŘNÍHO ( JEDNOTNÉHO ) TRHU Podívejme se blíže na Bílou knihu o opatřeních k dokončení vnitřního trhu (1985) která byla předložena Komisí členským státům

6 C O PŘEDCHÁZELO B ÍLÉ KNIZE 1985 jmenována Evropská Komise vedená Jacquesem Delorsem hledá motto k dalšímu rozvoji EHS - hlavní cíl pro naplnění během příštích 4 až 8 let. Soustřeďuje se na zaměstnanost a hospodářskou prosperitu, ale potřebuje nový „velký“ impuls - měnovou unii nebo vnitřní trh

7 C O PŘEDCHÁZELO B ÍLÉ KNIZE Měnová unie - atraktivní cíl pět komisařů v Delorsově Komisi byli předtím ministry financí Členské státy však obávaly politických dopadů, finančních dopadů Odhadu časového plánu Volba proto padla na vnitřní trh

8 C O PŘEDCHÁZELO B ÍLÉ KNIZE Nebyl to nereálný cíl. Vůle k odstranění všech překážek volného pohybu uvnitř EHS Existovala rovněž politická vůle leaderů vlád Delors jde do Evropského parlamentu: oznamuje záměr nové Komise požádat Evropskou radu, aby ji pověřila dovršením jednotného vnitřního trhu do roku 1992. Evropská rada mohla de facto stěží odmítnout, jen požádala Komisi o stanovení časového plánu

9 B ÍLÁ KNIHA Výsledkem byla Bílá kniha Komise (také známá jako Cockfieldova zpráva ) : dokončení vnitřního trhu. Specifikuje kolem 300 opatření, která vyžadují velké množství odborných znalostí. zahrnuty problémy spojené s regionální sociální Ekologickou Spotřebitelskou dopravní Soutěžní hospodářskou a měnovou politikou

10 B ÍLÁ KNIHA Dokončení vnitřního trhu bylo potvrzeno Jednotným evropským aktem ( 1986), jenž definuje vnitřní trh jako „Území bez vnitřních hranic, ve kterém je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu “ Vstoupil v platnost 1. července 1987 (po ratifikaci všemi státy) Stanoví dokončení vnitřního trhu k 31. prosinci 1992

11 JEDNOTNÝ EVROPSKÝ AKT JEA – hlavní změny: Definuje vnitřní trh zvýšení počtu oblastí, v nichž Rada ministrů rozhoduje kvalifikovanou většinou hlasů – zejména otázky týkající se vybudování vnitřního trhu s výjimkou úpravy harmonizace daní, volného pohybu osob a ochrany práv a zájmů zaměstnanců Zavedení procedury spolupráce mezi EP a Radou v rámci legislativního procesu Nová ustanovení týkající se měnové politiky, sociální politiky, výzkumu a vývoje, environmentální politiky

12 P ŘEKÁŽKY VYBUDOVÁNÍ JVT Bilá kniha však nezachovávala rozlišování skupin opatření mezi zboží, osoby, služby a kapitál Sledovala druhy překážek, se kterými se trh v praxi setkával a rozdělila je na fyzické (administrativa, celní prohlídky, poplatky) Daňové ( fiskální) technické (státní podpory, problematika veřejných zakázek)

13 P ŘEKÁŽKY VYBUDOVÁNÍ JVT Daňové překážky – členské státy používají fiskální politiku vytvářející fyzické a technické bariéry; například prostřednictvím odlišného fungování daňového systému. Fyzické překážky – celní procedury, které postihují osoby, služby a kapitál, přicházející ze zahraničí. Technické překážky – vyplývající z předpisů členských států, které brání volnému pohybu; např výrobkové normy, požadovaná kvalifikace pracovníků, nebo lokalita pro finanční služby.

14 B ÍLÁ KNIHA Rozšíření omezení společného trhu prostřednictvím naplnění čtyř svobod - vnitřní trh. Bílá kniha 1985 stanoví určité cíle za účelem dokončení vnitřního trhu do konce roku 1992

15 B ÍLÁ KNIHA Dopad a účinnost vnitřního trhu : rozbor Komise stanoví, že právní předpisy Společenství v oblasti jednotného trhu, by měly - jako celek - vytvořit základní podmínky pro volný pohyb a ekonomickou efektivitu. Tato predikce byla v ostrém kontrastu s realitou v polovině 80 let minulého století

16 B ÍLÁ KNIHA Realita v polovině 80. let: Veškeré zboží bylo zadržováno ke kontrole na hranicích mezi ČS Většina výrobků musela odpovídat rozdílným předpisům v jednotlivých ČR Služby jako doprava, telekomunikace, bankovnictví a televizní vysílání nebyly vystaveny konkurenci; Občané bez práce mohli být podrobeni omezením pobytu a riskovat ztrátu práva na sociální zabezpečení v jiném členském státě

17 B ÍLÁ KNIHA proto NAPLNĚNÍ jednotného trhu zrušením kontroly na hranicích a zaručením čtyř svobod stanovených v Bílé knize bylo značně složité. To je vyjádřeno slovy: „velká práce při harmonizaci zákonů, předpisů a praxe, představující značnou zátěž pro politické a institucionální kapacity Společenství“

18 VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ

19 Z BOŽÍ - DEFINICE Co všechno spadá do kategorie zboží ? Obecná definice - rozsudek 7/68 Komise vs. Itálie „pod pojmem zboží se musí rozumět výrobky, jejichž hodnota je vyjádřitelná v penězích a jež jsou schopny stát se předmětem obchodní transakce“. další judikáty – rozšíření pojmu zboží na komodity včetně uměleckých děl, předmětů duševního vlastnictví, Počítačových programů suroviny, jiné druhy energie, elektřinu, voda, Odpadky pokud se mohou stát předmětem obchodní transakce.

20 Požadavky na vlastnosti některých druhů zboží (např. potraviny) jsou v rámci EU harmonizovány - základní požadavky podmiňující volný pohyb na vnitřním trhu. např. Směrnice 2000/36/ES o kakaových a čokoládových výrobcích určených k lidské spotřebě ostatní zboží zůstalo v kompetenci členských států → co stát to rozdílné požadavky Zásada vzájemného uznávání Z BOŽÍ – STANOVENÍ VLASTNOSTÍ

21 21 C O BRÁNÍ VOLNÉMU POHYBU ZBOŽÍ MEZI STÁTY 1. cla (či poplatky s rovnocenným účinkem ) –čl. 28-33 2. diskriminační zdanění dováženého zboží (čl. 110) 3. množstevní omezení dovozu a vývozu (kvóty), popř. opatření s rovnocenným účinkem (čl. 34-36)

22 CLO Co je to clo ? popsal ESD v jujdikátu Steinike & Weinleg 78/76: „ Finanční zatížení zboží, které se dováží či vyváží“

23 C ELNÍ UNIE Článek 28 odst. 1 SFEU: „EU zahrnuje celní unii, která pokrývá veškerý obchod zbožím; zahrnuje zákaz vývozních a dovozních cel a všech poplatků s rovnocenným účinkem mezi členskými státy přijetí společného celního sazebníku ve vztahu ke třetím zemím.

24 CELNÍ UNIE -VÝVOJ Vývojové etapy: zóna volného obchodu uvnitř ES, kde neexistuje žádné clo na vnitřních hranicích celní unie - existuje společný vnější celní sazebník. Jakmile zboží ze třetí země vstoupí do EU po úhradě příslušných cel dostává se do volného oběhu uvnitř Unie bez dalších celních či poplatkových povinností. (Čl. 29 SFEU)

25 SPOLEČNÝ CELNÍ SAZEBNÍK je jedno, kde zboží vstupuje do EU (nemožnost zvýhodnit import do jedné země oproti jiné) změny sazebníku unijní legislativou propojeno se společnou vnější obchodní politikou EU systém TARIC : každé zboží importované do EU má svou kategorizaci a k ní připadá dané clo záleží na zemi původu ukázka: http://ec.europa.eu/taxation_customs/dds2/taric/taric_c onsultation.jsp?Lang=cs&redirectionDate=20110313 http://ec.europa.eu/taxation_customs/dds2/taric/taric_c onsultation.jsp?Lang=cs&redirectionDate=20110313

26 SPOLEČNÝ CELNÍ SAZEBNÍK Společný celní sazebník (SCS) čítá více než 13 tis. položek, je pravidelně doplňován V nedávné době byl SCS inkorporován do MCK (modernizovaného celního kodexu) - nařízení EP a Rady č. 450/2008 souhrn relevantních unijních celních předpisů. kombinovaná celní nomenklatura opatření celní preference výjimečná tarifní opatření, a další

27 D ÁVKY ROVNOCENNÉ CLŮM Zásadní jsou články 30 a 110 SFEU Článek 30 Smlouvy SFEU stanoví: "Dovozní nebo vývozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy zakázány. Tento zákaz se vztahuje také na dávky fiskální povahy.“ Ustanovení je přímo účinné

28 D ÁVKY ROVNOCENNÉ CLŮM Dávky, které mají rovnocenný účinek jako clo Případ Komise vs Itálie –7/68 rozsudek ESD Itálie uložila daně na vývoz uměleckých předmětů. Komise podala žalobu a Itálie se bránila tím, že umělecká díla nejsou zbožím, a že příjem z daní jde na ochranu historického bohatství Itálie. Soudní dvůr rozhodl ve prospěch Komise. Zboží je cokoli, co může být způsobilé k peněžnímu ohodnocení a co může být předmětem obchodní transakce. Neexistují žádné výjimky pro ukládání dávek, byť by šlo o veřejný zájem. Itálie mohla použít kvantitativní omezení spadající pod výjimku čl. 30.

29 D ÁVKY ROVNOCENNÉ CLŮM Shrnutí každé finanční zatížení, s jakýmkoliv pojmenováním či způsobem aplikace, které je uloženo jednostranně na zboží dovezené nebo vyvezené z jiného členského státu z důvodu okolnosti, že překračuje hranici, představuje poplatek s účinkem rovnocenným clu

30 VÝJIMKY ZE ZÁKAZU UKLÁDÁNÍ DÁVEK poplatky vybírané v souladu s evropským právem (např. veterinární či jiné kontroly na základě směrnic), adekvátní poplatky za skutečně poskytnutou službu při vývozu či dovozu (služby objednané samotným dovozcem) případ 18/87 Komise vs Německo Německo zavedlo poplatky ukládané při dovozu živých zvířat. Sloužily k provedení inspekce na hranicích, vyplývající ze směrnice 81/389. ESD uznal poplatek za oprávněný Poplatek za inspekci nesmí přesáhnout skutečné náklady vzniklé; tj musí být proporcionání

31 Z ÁKAZ DISKRIMINAČNÍHO ZDANĚNÍ – ČLÁNEK 110 SFEU Použití daňového systému ke znevýhodnění dováženého zboží Článek 110 SFEU upravuje dvě oblasti Členské státy nepodrobí přímo ani nepřímo výrobky jiných států jakémukoli vyššímu vnitrostátnímu zdanění než je to, jemuž jsou přímo nebo nepřímo podrobeny podobné výrobky domácí. Členské státy nepodrobí dále výrobky jiných států vnitrostátnímu zdanění, které by poskytovalo nepřímou ochranu jiným výrobkům.

32 Z ÁKAZ DISKRIMINAČNÍHO ZDANĚNÍ – ČLÁNEK 110 SFEU Použití národního daňového systému ke znevýhodnění dováženého zboží význam článku 110 odst 1 SFEU Členské státy nepodrobí přímo ani nepřímo výrobky jiných států jakémukoli vyššímu vnitrostátnímu zdanění než je to, jemuž jsou přímo nebo nepřímo podrobeny podobné výrobky domácí Vnitrostátní zdanění výrobky jiných států Podobné výrobky domácí

33 Z ÁKAZ DISKRIMINAČNÍHO ZDANĚNÍ – ČLÁNEK 110 SFEU případ 168/78 Komise vs Francie (případ „Whisky & Koňak“) – poprvé poukázal na účel čl. 36 a 110: “ Ustanovení uvedená ve Smlouvě jsou doplněním ustanovení, která se týkají zrušení celních poplatků a poplatků s rovnocenným účinkem. Mají za cíl zajistit volný pohyb zboží mezi členskými státy v obvyklých podmínkách konkurence tím, že vyloučí všechny formy ochrany, které mohou vyplynout z uplatnění vnitřního diskriminačního zdanění výrobků z jiných členských států. Jak Komise správně podotkla, článek 95 /nyní 110/ musí zaručit naprostou neutralitu vnitřního zdanění z hlediska konkurence mezi domácími a dovezenými výrobky”

34 Z ÁKAZ DISKRIMINAČNÍHO ZDANĚNÍ – ČLÁNEK 110 SFEU Podobnost ? „Ustanovení /o podobnosti/… musí být vykládáno široce, aby pokrylo všechny daňové postupy, které se dotýkají rovného zacházení s domácími a dováženými výrobky ; pojem „podobné výrobky je tedy třeba vykládat dostatečně pružně“….“ (judikát 168/78 Francie vs Komise ).

35 Z ÁKAZ DISKRIMINAČNÍHO ZDANĚNÍ – ČLÁNEK 110 SFEU „… Za podobné je třeba považovat výrobky, které mají podobné vlastnosti nebo odpovídají stejným potřebám z hlediska spotřebitele. Oblast působnosti prvního odstavce čl. 95 (dnes čl. 110) je tedy třeba určit nikoli na základě kriteria přísné totožnosti výrobků, ale podle kriteria jejich podobnosti a srovnatelného využití.“ (judikát 168/78 Francie vs Komise ).

36 Z ÁKAZ DISKRIMINAČNÍHO ZDANĚNÍ – ČLÁNEK 110 SFEU Výrobky a požadavky spotřebitelů ¨Případ 243/84 John Walker v Ministeriet for Skatter: Ovocný likér je podobný whisky: ESD analyzovat charakter: Obou výrobků včetně jejich % obsahu alkoholu, Výrobní postupy Jejich vnímání spotřebiteli co se týče povahy produktu Soud dospěl k závěru, že výrobky nejsou podobné.

37 Z ÁKAZ DISKRIMINAČNÍHO ZDANĚNÍ – ČLÁNEK 110/2 SFEU Článek 110 odst. 2 SFEU -nepřímá ochrana "členské státy nepodrobí dále výrobky jiných států vnitrostátnímu zdanění, které by poskytovalo nepřímou ochranu jiným výrobkům.. Tyto jiné výrobky nejsou výrobky obdobnými, ale přesto jsou v jsou navzájem v konkurenčním vztahu

38 Z ÁKAZ DISKRIMINAČNÍHO ZDANĚNÍ – SHRNUTÍ Zjistili jsme, že daňové a jiné fiskální překážky, které tvoří cla na dovozy a vývozy a poplatky s rovnocenným účinkem jsou zakázány podle článku 30, tzn. pokud členský stát zatíží daní zboží z důvodu vstupu do země, je jasné, že tato platba je zakázaná podle článku 30 SFEU Jakékoliv finanční zatížení, bez ohledu na jeho označení či způsob použití, jež je jednostranně uložené na zboží dovezené z jiného členského státu z důvodu, že překročí hranici, představuje poplatek s rovnocenným účinkem.

39 Z ÁKAZ DISKRIMINAČNÍHO ZDANĚNÍ – SHRNUTÍ Vnitřní zdanění, přímo či nepřímo diskriminující dovážené výrobky, které jsou buď podobné tuzemským výrobkům nebo jsou nahraditelné za domácí výrobky, je zakázané podle článku 110 SFEU. Tedy : Členský stát nemůže zavést vnitřní daň na výrobky z jiných členských států vyšší, než jakou ukládá na podobné domácí výrobky. Tam, kde existuje konkurenční vztah, vnitřní daňový systém může vést k ochraně domácího výrobku před dováženými výrobky, jež si vzájemně konkurují

40 KONEC PREZENTACE