Tvorba VY_32_INOVACE_KARBULOVA.CEJJAZ.08.  ne všechny větné celky v mluvených či psaných projevech jsou vytvořeny pravidelně = dochází v nich k různým.

Prezentace na téma: "Tvorba VY_32_INOVACE_KARBULOVA.CEJJAZ.08.  ne všechny větné celky v mluvených či psaných projevech jsou vytvořeny pravidelně = dochází v nich k různým."— Transkript prezentace:

1 Tvorba VY_32_INOVACE_KARBULOVA.CEJJAZ.08

2  ne všechny větné celky v mluvených či psaných projevech jsou vytvořeny pravidelně = dochází v nich k různým odchylkám od pravidelné větné stavby  apoziopeze, elipsa, atrakce  oslovení, citoslovce, samostatný větný člen, vsuvka ( parenteze), osamostatnělý větný člen 1. odchylky od pravidelné větné stavby 2. zvláštnosti větné stavby ( větného členění)

3  apoziopeze ( nedokončená výpověď)  elipsa (výpustka)  atrakce ( skladební podoba)  zeugma ( zanedbání dvojí vazby)  kontaminace ( směšování, křížení vazeb)  anakolut ( vyšinutí z větné vazby) A)zvláštnosti větné stavby záměrné = motivované B) zvláštnosti nezáměrné = nemotivované nepovažujeme je za chyby slouží ke stylistickému ozvláštnění textu považujeme je za chyby odchylky, které narušují větnou strukturu

4 1. odchylky od pravidelné větné stavby A) zvláštnosti větné stavby záměrné = motivované

5  nenadálé odmlčení, nedokončení započaté věty či přerušená výpověď  vyskytuje se především v mluvené řeči; setkáváme se s ní i v moderní poezii a expresivní próze  v psaném textu se označuje nejčastěji třemi tečkami, podobně jako výpustka, nebo pomlčkou

6  motivovaná  mluvčím chtěná  nechce použít např. vulgární výraz  Jdi do…; Běž, nebo tě…  nebo mluvčí neví, jak větu dokončit  nemotivovaná  výpověď přerušena protějškem, partnerem dialogu  „Nejlepší by bylo, kdyby…“ „Nic mi neříkej, nezajímá mě to.“

7  Odpusť, nebo tě…; Odpal, nebo tě… ; Ať už jsi pryč, nebo tě… (kopnu do zadku)  Nejlepší by bylo, kdyby… ( jsi šel do háje)  Jak se do lesa volá ….  Nic mi neříkej, nezajímá mě to.  Ráda bych se sester, ráda bych se ptala, proč jsem jako louka rozkvítala, proč a proč jsem..., a jak to jen řící...jsou snad muži loupežníci? (in: Fráňa Šrámek, Splav)

8  vynechání větného členu (slova) nebo části věty, které náleží do schématu, ale nebrání příjemci ve srozumitelnosti = obsahuje informaci, která je příjemci známa = neúplná věta = chybí část věty - sloveso  používá se hlavně v dialogu, konverzaci  mluvený či písemný projev je tím zestručněn, neopakuje se to, co už bylo řečeno, nebo co jasně vyplývá z kontextu  výpustku v běžné řeči používáme velice často  nejčastěji se vynechává sloveso nebo podstatné jméno  věta s elipsou = eliptická, neúplná

9 a) v titulcích:  Sáblíková ( je, se stala) královnou rychlobruslařského oválu! b) v odpovědích na otázky doplňovací  Kdo volal? ( Volala ) Lucka. c) v odpovědích na otázky zjišťovací  Budeš ještě něco pít? Budu ( pít). d) v otázkách  Konečně ( jsi) spokojená? Ano. e) při opakování téhož přísudku  Lucka přišla o půl druhé, Hanka ( přišla) asi o půl hodiny později.

10  podmět v 3.osobě jednotného a množného čísla  Štěstí měla v neděli ráno řidička osobního vozu. Nedaleko Ostravy se ( řidička) lekla zvířete přebíhajícího přes vozovku, ( řidička) strhla řízení a ( řidička) skončila s autem v řece Ostravici. ( Řidička) Vyvázla jen s lehkým poraněním hlavy.  nevyjádřený podmět v 1. a 2.osobějednotného a množného čísla se za elipsu nepovažuje!

11  a) v odpovědích na otázky  Zavolala jsi mu? Zavolala ( jsem mu).  b) při opakování téhož předmětu nebo příslovečného určení  Volal, že ráno sešity přinese do školy, ale nepřinesl ( ráno sešity do školy).

12  ve skladební dvojici s přívlastkem může dojít buď k úspoře nadřazeného substantiva  Uprostřed stolu stála váza plná rudých ( růží) a bílých růží.  Jejich děti si hrály s našimi ( dětmi).  nebo může dojít k úspoře přívlastku  Na univerzitě studovala anglický jazyk a ( anglickou) literaturu.  Středověká literatura a ( středověké) umění si zaslouží obdiv.

13  Za kolik?  Máte Smrt krásných srnců?  Kartou.  Nevím, co dřív.  Zítra musím do Ostravy.  Jakou známku jsi dostal?  Máte knihu Smrt krásných srnců.  Budu platit kartou.  Nevím, co mám dělat dřív.  Zítra musím jet do Ostravy.

14  Kdy jste přivezli babičce nákup? Až večer.  Nákup jsme babičce přivezli až večer.  Maminka nakoukla do koupelny, jestli je už vana plná.  Maminka nakoukla do koupelny, aby zjistila, jestli je už vana plná ( = vynechaná věta).

15  Sliby chyby.  Jak se máš? Dobře.  Kolik je?  Co s vámi?  Kam jdeš? Domů.  Kdy zase přijdeš? Nevím.  Umíš na kytaru?  Vlak odjíždí v deset patnáct.  Sliby jsou chyby.  Mám se dobře.  Kolik je hodin?  Co mám s vámi dělat?  Jdu domů.  Nevím, kdy přijdu.  Umíš hrát na kytaru?  Vlak odjíždí v deset hodin patnáct minut.

16  větná (skladební spodoba ) v ustálených vyjádřeních  automatické přizpůsobení podoby závislého členu podobě členu řídícího = nenáležité přizpůsobování tvarů sousedních členů  lexikalizované (ustálené) atrakce se za chybu nepovažují:  Je širší než delší. ( dlouhý)  Vezmi kde vezmi. ( vezmeš)  Vstal před sluncem východem.  Vstal před východem slunce.  Ve většině případech měl pravdu.  Ve většině případů měl pravdu.

17 1. odchylky od pravidelné větné stavby B) zvláštnosti nezáměrné = nemotivované  odchylky, které narušují větnou strukturu

18  spřežení dvou různých vazeb slovesa, zanedbání rozdílné dvojí vazby souřadných členů  v současné živé češtině je tento typ vazby poměrně běžný, oficiálně je však považován za chybu  gramaticky a stylisticky správné je použít každou vazbu zvlášť, přičemž ve druhém použití je vázané slovo zpravidla nahrazeno zájmenem  Udržujte čistotu uvnitř i před školou.  ( Udržujte čistotu uvnitř školy ( 2.pád) i před školou ( ní). ( 7.pád)  Učili se nasedat a sesedat z vozů. (Učili se nasedat na vozy ( 4.pád) a sesedat z vozů (nich). ( 2.pád).

19  Včera jsem viděl a mluvil s Petrem. Včera jsem viděl Petra ( 4.p) a mluvil jsem s Petrem ( ním). ( 7.p)  Vinou poruchy hlasovacího zařízení byli někteří poslanci pro i proti návrhu. Vinou poruchy hlasovacího zařízení byli někteří poslanci pro návrh ( 4.p.) i proti návrhu.( němu) (3.p.)  Ničení a šlapání po trávníku se zakazuje.  Ničení trávníku ( 4.p)a šlapání po trávníku ( něm) se zakazuje. ( 6.p.)  Opovrhovala a nenáviděla ho.  Opovrhovala jím (7.p.) a nenáviděla ho. ( 4.p)

20  Přepravovat a manipulovat s ropnými látkami je velmi nebezpečné. Přepravovat ropné látky a manipulovat s nimi je velmi nebezpečné.  Přeprava a manipulace s ropnými látkami probíhá podle speciálních směrnic. Přeprava ropných látek a manipulace s nimi probíhá podle speciálních směrnic.  Pavel je zvyklý a spokojený s maminčinou kuchyní. Radek je zvyklý na maminčinu kuchyni a je s ní spokojený.

21  směšování, křížení vazeb = dvě slova, slovní vazby nebo morfémy s podobným významem se vzájemně ovlivňují nebo splynou = správná vazba je zaměněna s jinou, převzatou od slova podobného významu  přenesením vazby z jednoho predikátu k druhému vzniká vazba nová  kontaminační tvorba nových slov  bujarý z bujný a jarý  workoholismus (work a alkoholismus)  autobus (automobil a omnibus)  homofobie (homosexualita a fobie)

22  hlásková a tvaroslovná kontaminace  tip a typ  rozřešení a rozhřešení  provaz z původního povraz a vázati  kontaminace vazeb  předložka „mimo“ původně se 4.p. se pod vlivem předložky „kromě“ začala používat se 2.pádem  mimo Evu ( 4.p.) + kromě Evy ( 2.p.) = mimo Evy ( 2.p)  cenit si něco(4.p.) + vážit si něčeho( 2.p.) = cenit si něčeho (2.p.)  schopen čeho ( 2.p.) + ochoten k čemu ( 3.p.) = schopen k čemu ( 3.p.)  předcházet něco + zabránit něčemu ( 3.p.)= předcházet něčemu

23  začátek větné konstrukce, přerušení a přechod k jiné konstrukci = další část věty nenavazuje syntakticky správně na část předcházející  často v nepřipravených projevech  Kdo se přihlásí na výlet, je třeba, aby zaplatil zálohu. X Kdo se přihlásí na výlet, musí zaplatit zálohu.  Bude to zkouška, na kterou říkala, že se musí důkladně naučit. X Říkala, že to bude to zkouška, na kterou se musí důkladně naučit.

24  Člověk, když není opatrný, hned se mu něco ztratí. Člověk, když není opatrný, hned něco ztratí.  Vojta, když se přestěhoval do Ostravy, bylo mu deset let. Když bylo Vojtovi deset let, přestěhoval do Ostravy.  Ochutnávka vín, bílá a červená, začne po slavnostním obědě. Ochutnávka vín, bílých a červených, začne po slavnostním obědě.  Kdo ztratil klíče, jsou u školníka. Kdo ztratil klíče, má je u školníka.

25 2. zvláštnosti větné stavby ( větného členění)  do věty se mluvnicky nezačleňují (s výjimkou osamostatnělého větného členu) = mluvnicky nezávisí na žádném slově ve větě, s větou souvisí pouze obsahově  do věty jsou volně vložené (vsuvky), oddělují se čárkou  ozvláštňují vyjadřování  oslovení  citoslovce ( expresivita)  samostatný větný člen  vsuvka ( parenteze)  osamostatnělý větný člen

26  do věty se mluvnicky nezačleňuje, nerozvíjí žádný větný člen  skupina slov či slovo ve vokativu (5. pádu); hovorově v 1.pádu ( pane Pavel)  nestojí-li samostatně, oddělujeme čárkami z obou stran  „To jsi, Jano, nikdy neviděla !“ „ Vláďo, přijď ke mně v pět!“ „Kdy s námi půjdeš zase do kina, Toníku?“ „ Hynku! Viléme! Jarmilo!“ (tři samostatné výpovědi)

27  může být oficiální, neoficiální  citově zabarvené  holé, rozvité, několikanásobné  Vážený pane řediteli, dovolte, abych vám představila vaši novou sekretářku.  Nemohl byste mě zastoupit zítra ve třídě 6.O, pane kolego?  Dobrý den, paní Nováková, jak se vám daří?  Ty moje lásko, co bych si bez tebe počala?  Romane, Honzo, Kamile, honem, pojďte na oběd.

28  do věty se mluvnicky nezačleňuje, nerozvíjí žádný větný člen  věty jednočlenné, citoslovečné, podobně i částicové  pokud nezastupuje jiný slovní druh, nebo nestojí-li samostatně jako věta, odděluje se čárkou ( čárkami)  Děti hup do vody! ( = přísudek)  Ouvej, to bolí!  Brr, to je zima! Brr! To je zima.  Kolo udělalo bác.  Ach, bože, Ondro!  Pomozte nám někdo, proboha!  Fuj, to jsem se lekl!  Au, to bolí. Haló, kdo je tam?

29  do věty se mluvnicky nezačleňuje, odděluje se čárkou  zdůraznění ( ten, tam)  typický pro mluvenou řeč, citové zabarvení  jedná se o výraz vytčený před větu (antepozice), nebo dodatečně připojený za ni (postpozice)  v základní větě na něj odkazuje ukazovací zájmeno nebo příslovce  Lekla se jí, té postavy. (postpozice - zpřesnění)  O Vánocích, to já nebývám doma. (antepozice – zvýraznění)  Maso, to já rád.

30  Hudba, ta dovede potěšit.  Karel, ten si vzal motouz a šel.  Tam se mi velmi líbilo, ve Skotsku.  Sliby, ty se dávají snadno.  Co se stalo s podmětem?  Jana byla ve třídě nesmírně oblíbena.  Jana, ta byla ve třídě nesmírně oblíbena.  Co se stalo se jmennou částí přísudku?  Nesmírně oblíbena, to Jana byla ve třídě.  Jaký větný člen se stane tím samostatným?  Ve škole, tam byla Jana nesmírně oblíbena.

31  zisk  reportáž  sliby  tato firma  velké obavy  v počítači  dlážděné náměstí  u bazénu

32  Zisk, ten je hlavním cílem všech výrobních podniků.  Reportáž, ta se mi moc líbila.  Sliby, ty se dávají snadno.  Tato firma, ta měla nejlepší výrobky na trhu.  Velké obavy, ty máme vždy před vaší cestou do ciziny.  V počítači, v tom si najdeš všechny informace.  Dlážděné náměstí, to byla vítaná změna po původně navrženém asfaltu.  Sejdeme se tam, u bazénu.

33  vložený slovní výraz nebo věta, přerušuje souvislou syntaktickou stavbu věty  s obsahem věty souvisí jen významově = volně vloženo; může být vypuštěno, aniž by se změnil smysl věty  informace doplňuje, upřesňuje, hodnotí, vysvětluje  do věty se mluvnicky nezačleňuje, nezávisí na žádném větném členu  odděluje se z obou stran čárkou, pomlčkou, závorkou (písemný projev), pauzami (mluvený projev)  pozor na ustálené jednoslovné vsuvky = čárkami se neoddělují !

34  je do věty mluvnicky začleněná  myslím, prosím, bohužel, snad, patrně, prý, aby ne, doufám, věřím, tuším, zřejmě, mimochodem, řekneme, naneštěstí, pravděpodobně aj.  Přišel bohužel pozdě.  Je to ovšem nesmysl.  Ten váš kluk je s prominutím nemehlo.  Je tam mimochodem dost lidí.  Věnujte mi prosím pozornost. Věnujte mi, prosím, pozornost. ( důraz)  Přijde možná za týden.

35  vsunutá vsuvka :  Utekli, jak jistě víte, ze školy.  přisunutá vsuvka :  Utekli ze školy, jak jistě víte.

36  Užívání vitamínu C – tzv. Celaskonu – oslabenému organismu prospívá.  Já jsem nad tím, musím se přiznat, moc neuvažoval.  To se, pokud vím, událo na vedlejší škole.  Jan Neruda (1834 - 1891) se narodil v Praze.  Karolína Světlá, to by vás mohlo zajímat, se zamilovala do Jana Nerudy.  Naštěstí byl zrovna venku, sypal tam popel, a tak Macha uslyšel.  Radost z toho, to se ví, neměl.

37  Pro přípravu tohoto koláče, tvarohového s jahodami, budeme potřebovat pouze půl hodiny.  Jednou ráno, bylo to v pondělí, se to stalo.  A najednou, byla už skoro půlnoc, začalo sněžit.  V Norsku, každé léto jezdíme na dovolenou do Osla, žijí naši příbuzní už dlouhá léta.  Autorům této knihy – Novotný, Janda, Petrák – se podařilo zachytit problematiku odborným a zároveň populárním způsobem.  Pavel odešel, mám takový dojem, před hodinou.  Včera jsem potkala Janu – to je ta spolužačka, co si zlomila na lyžařském výcviku nohu – je teď na vysoké škole báňské.

38 Vsuvka - doplňte do vět vhodné vsuvky - oddělte je od vět čárkami, pomlčkami nebo závorkami.  Nic z jeho tvorby jsem nečetla.  Nepočítali s naším brzkým návratem.  Přines mi z čistírny ten dlouhý flaušový kabát.  Tatínek chtěl obložit koupelnu novými dlaždičkami.  Ušetřili jsme dost vysokou částku.  Bude se to vyšetřovat.  Chovali se hlučně.z toho by měl otec velkou radost.

39  Nic z jeho tvorby – nebudu to opakovat -jsem nečetla.  Nepočítali, jak jsem již říkala, s naším brzkým návratem.  Přines mi z čistírny prosím ten dlouhý flaušový kabát.  Tatínek chtěl, jak se zdá, obložit koupelnu novými dlaždičkami.  Ušetřili jsme, jak jsme se spolu domluvili, dost vysokou částku.  Bude se to, jak již oznámili, vyšetřovat.  Chovali se, určitě jste o tom slyšeli, hlučně.

40  jediný se do věty mluvnicky začleňuje  rozčleňování, parcelace = postupné vyjadřování = neúplná věta  větný člen dodatečně připojený za větu a oddělený tečkou nebo pauzou  Brodil se bahnem. Po kotníky. Sám.  Bylo tam příjemné prostředí. A klid.  Držela v rukou dopis. Od Tomáše. Konečně.  Musíš k lékaři. Do Prahy.  Vyrušilo mě teprve zahvízdnutí signálu. Petr!

41  Sochrová, Marie: Český jazyk v kostce pro střední školy, Fragment 1996  Martinec, Ivo, Tušková,J.,M., Zimová,Ludmila:Mluvnice, učebnice českého jazyka pro srřední školy, Fraus 2009  Mgr. Mašková, Drahuše: Český jazyk - přehled středoškolského učiva, edice Maturita, nakladatelství Petra Velanová, Třebíč, 2005  Krausová, Zdeňka, Pašková, Martina, Vaňková Jana : Český jazyk 9 – pracovní sešit pro základní školy a víceletá gymnázia, Fraus 2006, str. 44/ cv.1,2,3,4  Vlastní výpisky  Mgr.Kateřina Karbulová, 2012