Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.

Prezentace na téma: "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."— Transkript prezentace:

1 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 Politologie a mezinárodní vztahy Globální, mimoevropské a nevládní mezinárodní bezpečnostní organizace a režimy

2 Cíl přednášky Seznámit studenty s neevropskými bezpečnostními organizacemi a jejich působením na regionální úrovni. Důraz je kladen na oblast Středního východu, Oceánie, Afriky, Asie a Latinské Ameriky.

3 Vybrané bezpečnostní organizace- CENTO Central Treaty Organization, nebo Central Eastern Treaty Organization Založena 1955, ukončena 1979 Členské státy: Írán, Irák, Pákistán, Turecko a Velká Británie Středisko nejdříve v Bagdádu, poté v Ankaře

4 Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu Rada pro spolupráci zemí Perského zálivu (Gulf Cooperation Council – GCC) je ekonomicko-politická unie, jež tvoří šest arabských států, které mají přístup k Perskému zálivu. Členskými státy jsou Kuvajt, Saudská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Omán. K podepsání dohody o vytvoření GCC došlo 25. května 1981 v Rijádu v Saúdské Arábii v reakci na probíhající Irácko-íránskou válku. O vstup do Rady usiluje Jemen.

5 Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu Při svém založení byla GCC chápána jako první krok pro společnou integraci arabských zemí. Dnes však k úspěchu této organizace nahrává fakt, že země střeží skoro polovinu všech světových zásob ropy. Prvotním cílem GCC bylo uchránit členské státy před hrozbou války mezi Irákem a Íránem a před aktivistickým islamismem, kterým se nechal Írán inspirovat. Aktuálně ekonomické fórum, spojenectví proti Íránu a také vzájemná pomoc při zajišťování vnitřní bezpečnosti -> -> asistence jednotek GCC při potlačování nepokojů v Bahrajnu 2011 až do součanosti.

6 Vybrané bezpečnostní organizace- ANZUS ANZUS je mezinárodní vojenská organizace Austrálie, Nového Zélandu a Spojených států amerických V případě, že na jeden stát bude učiněn útok, zbylé státy mu pomohou při obraně. Název je akronym z prvních písmen členských států (Australia, NewZealand, United States) Vznikl podpisem tichomořské bezpečnostní mlouvy 1. září 1951, která vstoupila v platnost 29. dubna1952, a stal se jádrem pacificko-asijského systému vojenských paktů. Anzus má sídlo ve městě Canberra

7 Vybrané bezpečnostní organizace- Africká unie V šedesátých letech došlo mezi novými africkými státy k ustavení několika multilaterálních organizací s různým sektorovým zaměřením. Jednou z nich byla i Organizace africké jednoty (OAJ) založená 32 státy v roce 1963 v etiopské Addis Abebě. Na základě Akčního plánu z Lagosu z roku 1980 se v osmdesátých letech začalo budovat Africké hospodářské společenství. Vrcholná schůzka představitelů OAJ v Abuje v roce 1991 určila cíl je vytvořit do roku 2000. Potřeba obnovit a dynamizovat integrační mechanismus vyvstala hlavně v 90. letech. 9. září 1999 bylo Sirtskou deklarací rozhodnuto o vytvoření Africké unie. Ustavující smlouva byla přijata v Lomé v roce 2000, Lusacký summit v roce 2001 určil časový plán vzniku Africké unie. V roce 2002 se v jihoafrickém Durbanu konalo první zasedání hlav států Africké unie, čímž byla činnost nové organizace oficiálně zahájena.

8 Vybrané bezpečnostní organizace- Africká unie Africká unie (AU) je nejrozsáhlejším projektem africké integrace. Je to mezinárodní organizace inspirovaná integračním modelem Evropské unie, reagující na současné potřeby Afriky. Instituce AU – Shromáždění hlav států – Výkonný výbor – Panafrický parlament – Komise Africké unie (Africká komise) – Soudní dvůr – Komise stálých zástupců – zvláštní technické komise – Hospodářská, sociální a kulturní rada – Finanční instituce

9 Vybrané bezpečnostní organizace- Africká unie V květnu 2004 vznikla Mírová a bezpečnostní rada, která má dohlížet nad vojenskými intervenčními misemi AU. Africká unie již vyslala vojáky do Burundi a súdánského Darfúru. Od roku 2010 vznikají sbory sil rychlé reakce AU. AU hospodaří s ročním rozpočtem přibližně 40 milionů USD (v roce 2004 to bylo 43 milionů USD). Pouze 1/4 až 1/3 těchto prostředků ovšem pochází z členských států - zejména od JAR, Nigérie, Libye, Egypta a Alžírska; nejméně rozvinuté státy příspěvky zpravidla neplatí.

10 Šanghajská organizace pro spolupráci - SCO Šanghajská organizace pro spolupráci je mezivládní organizace založená 14. června, 2001 těmito státy: Čínská lidová republika, Rusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán.Pozorovatelské země jsou:Mongolsko, Indie, Írán, Pákistán. V současné době usiluje o připojení k této organizaci Mongolsko.

11 Šanghajská organizace pro spolupráci – SCO, ŠOS Členské země zabírají téměř 30 000 000 kilometrů čtverečních (tři pětiny velikosti Eurasie), na kterých žije přibližně 1 455 000 000 obyvatel. Zajišťuje regionální bezpečnost, brání se před Islámským terorismem, ale také podporuje ekonomickou spolupráci. Ruská Federace i Čína mají snahu aktivizovat v rámci ŠOS také vojenskou spolupráci.

12 Unie jihoamerických národů Unie jihoamerických národů (španělsky: Unión de Naciones Suramericanas - UNASUR, portugalsky: União de Nações Sul- Americanas - UNASUL) je mezinárodní organizací, která integruje dvě dosud existující unie: Mercosur a Andské společenství. Je vytvořena podle vzoru Evropské unie. Zakládací listina UNASUR byla podepsána 23. května 2008 v brazilském hlavním městě Brasília při příležitosti konání třetího summitu hlav států. Hlavním sídlem unie bylo určeno město Quito v Ekvádoru. Zatímco Jihoamerický parlament je umístěn v Cochabambě v Bolívii, centrální banka má sídlo v Caracasu, hlavním městě Venezuely.

13 Unie jihoamerických národů Primárně politická a ekonomická unie cílící na rozvoj vzájemných vztahů a mezinárodního obchodu. Součástí unie je také Jihoamerická bezpečnostní rada (South American Defence Council – CDS. Navržena Venezuelou a Brazílií k podpoře regionální vojenské spolupráce a posílení bezpečnosti. Nejedná se o obrannou alianci typu NATO, ale o rozvojový program cílící na vojensko- technologickou spolupráci, společný vývoj a nákup zbraňových systémů, společné výcvikové mise atd. Od roku 2010 řeší kolumbijsko-venezuelskou diplomatickou krizi.

14 Studijní zdroje Mingst, Karen A. (1990) Politics and the African Development Bank. Lexington, KY: The Univeresity Press of Kentucky. Narine, Shun (1999) ASEAN into the Twenty-First Century: Problems and Prospects, The Pacific Review, Vol 12, no. 3, pp. 357-380. Barnett, Michael (1993) Institutions, Roles and Disorder: The Case of the Arab States System, International Studies Quarterly, Vol. 37, No. 3, pp. 271-296. Bulwer-Thomas, Victor (2001) Regional Integration in Latin America and the Carribean: The Political Economy of Open Regionalism. London: Institute of Latin American Studies.

15 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 Politologie a mezinárodní vztahy Globální, mimoevropské a nevládní mezinárodní bezpečnostní organizace a režimy