SPECIÁLNÍ PLAVECKÁ PRŮPRAVA PRO ZÁCHRANU TONOUCÍCH III. Lekce č. 25 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České.

Prezentace na téma: "SPECIÁLNÍ PLAVECKÁ PRŮPRAVA PRO ZÁCHRANU TONOUCÍCH III. Lekce č. 25 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České."— Transkript prezentace:

1 SPECIÁLNÍ PLAVECKÁ PRŮPRAVA PRO ZÁCHRANU TONOUCÍCH III. Lekce č. 25 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem Hlavního města Prahy.

2 V rámci lekce č. 25, „ Speciální plavecká průprava pro záchranu tonoucích III.“ se zaměříme na tyto plavecké dovednosti a způsoby:  skoky využívané v záchraně tonoucích  plavání ve ztížených podmínkách  dopomoc „unavenému“ plavci

3 POPIS PLAVECKÝCH DOVEDNOSTÍ A ZPŮSOBŮ: Skoky do vody využívané v záchraně tonoucích Součástí přípravy na záchranu tonoucího osobním zásahem patří modifikované skoky do vody. Skok je za určitých okolností jediným způsobem zahájení rychlé záchrany. Z hlediska bezpečnosti bychom měli dodržovat zásadu: pokud neznám hloubku a možné nástrahy pod vodou, do neznámé vody neskáču. Kročný způsob skoku Uvedený skok často naleznete v literatuře pod označením „Skok do neznámé vody“. Vzhledem k výše uvedeným poznámkám o bezpečnosti, nebudeme tento název dále užívat. Výchozí polohou je vždy snížený postoj na pokrčených nohou, tak, aby těžiště bylo co nejníže. Provedeme velký krok vpřed, dolů, pokrčenou nohou (odrážíme se vždy ve vodorovném směru vpřed, nikdy neskáčeme do výšky, aby ponoření těla bylo co nejmenší). Při „dosažení“ hladiny provedeme záběrový pohyb nohama jako při způsobu bok. Paže jsou ohnuty v loktech, v upažení poníž a po dopadu na hladinu a provádějí záběr vodou ve směru pohybu těla a současným záběrem nohou zajistí minimální zanoření těla. Při správném a koordinovaném provedení se tělo ponoří pouze po ramena, hlava zůstane nad hladinou. To umožní zachránci nepřetržitě sledovat chování tonoucího a v případě, že se tonoucí potopí pod hladinu, pamatovat si místo tonutí. Proto při záchraně tonoucího používáme tyto skoky i v těch případech, kdy známe dobře hloubku vody. Vzhledem k tomu, že tento skok skutečně používáme při vstupu do vody, o níž nevíme ani jak je hluboká, ani neznáme charakter jejího dna, je nutné techniku skoku dodržovat.

4 Skoky do vody využívané v záchraně tonoucích Skok v přednožení skrčmo Do vody dopadáme v přednožení skrčmo, paže provádějí stejný pohyb jako u kročného způsobu. Pro rychlé a plynulé zahájení plavání - přiblížení se k tonoucímu - není tento skok příliš výhodný. Brzdný účinek při tomto skoku je ve zvětšení plochy těla, kterou dopadáme do vody. Doporučujeme zařazovat pouze jako doplněk výuky. Skok v roznožení skrčmo Do vody dopadáme v mírném předklonu jako při kročném způsobu, ale nohy jsou v poloze zahájení prsařského záběru (skrčené, mírně roznožené). Tento způsob je velmi vhodný pro dobré plavce - prsaře. Činnost při dopadu na hladinu je obdobná jako při kročném způsobu. Poloha těla je šikmá k hladině. Přechod do plavání na hladině je velmi plynulý a velmi rychlý. Kromě uvedených skoků procvičujeme v průběhu výuky další skoky a pády do vody, které nejsou předmětem této kapitoly. Cílem je zdokonalení pohybových dovedností, koordinace a orientace po dopadu do vody.

5 Kročný způsob skoku s využitím záchranného pásu a skok v roznožení skrčmo

6 Plavání ve ztížených podmínkách Součástí speciální plavecké průpravy pro záchranu tonoucích jsou i modelové situace plavání ve ztížených podmínkách. Přestože je pravděpodobné, že se některé činnosti při práci zachránců nevyskytnou, do výuky je zařazujeme pro jejich velkou tréninkovou hodnotu. Plavání v šatech Plavání v šatech je podstatně namáhavější a obtížnější, zejména proto, že omezují pohyb a hmotnost vodou nasáklých šatů je několikanásobně větší. Při plavání v šatech volíme takový plavecký způsob, při kterém není třeba vynořovat paže z vody, tzn. prsa, bok. Záběry provádíme klidně, každý zbytečně zrychlený pohyb je velmi unavující. Na začátku výuky seznámíme cvičence s obtížemi plavání v oděvu, vyzkoušíme s nimi plavání způsoby kraul a znak. Velmi vhodným zpestřením je zařazení soutěžních prvků (plavání na čas, štafety), ale až po zvládnutí základů techniky plavání v šatech, včetně skoků a pádů do vody. Do výuky zařazujeme i nácvik svlékání šatu ve vodě. Při svlékání šatů dodržujeme tyto zásady: - jsme-li obuti, začínáme zouváním bot, pro zajištění lepší práce dolních končetin - rozvážeme tkanice, rozepneme knoflíky a zipy - svlékáme nejprve ty části oděvu, které nejvíce omezují pohyb - při svlékání vrchní části oděvu nezvedáme paže nad vodu - oděv přilne a je těžký - oděvu se zbavujeme v klidu, pokud je to nutné, musíme se ponořit - podle délky nácviku volíme množství a složitost oděvu - po zvládnutí svlékání kombinujeme s dalšími činnostmi (vyhození oděvu na břeh, lovení předmětu, různé způsoby plavání, záchrany atd.)

7 Svlékání šatů I.

8 Svlékání šatů II.

9 Plavání ve ztížených podmínkách Plavání za snížené viditelnosti Jedná se o situaci, která může nastat i v práci zachránce (výpadek elektrického proudu - porucha nouzového osvětlení). Snížená viditelnost až úplná tma je velice významným činitelem, který může ohrozit úspěšnost záchranné akce. Přitom je to záležitost převážně psychická, nikoli technická. Ve tmě a při snížené viditelnosti se zdají být všechna "nebezpečí" mnohem významnější a také možnost ztráty orientace zvyšuje nejistotu a úzkost zachránce. Při výuce je třeba bezpodmínečně nutné zajistit bezpečnost a vyžadovat maximální kázeň a soustředění cvičenců. Doporučujeme provádět výuku v malých kolektivech, což usnadňuje vzájemnou kontrolu chování a sledování bezprostředních reakcí na náhlé nebo nečekané okolnosti - zvuky, setkání s plovoucími předměty, apod. Zajištění doprovodným člunem (v přírodních podmínkách) či vycvičenými zachránci je nezbytné. Není třeba připomínat, že toto cvičení je pouze pro dobré a zkušené plavce. Plavání s omezeným pohybem končetin Plavání se svázanýma rukama a nohama Tento způsob pohybu ve vodě patří mezi velmi náročné prvky přípravy k záchraně tonoucích a je nutné, aby mu nejprve předcházela výuka plavání s omezeným pohybem končetin odděleně. Cvičíme zásadně ve dvojicích. Jeden provádí cvičení, druhý mu dopomáhá, případně jej zajišťuje. Má velký význam i pro psychickou přípravu zachránce. Plavat je možné v poloze na prsou delfínovým vlnivým pohybem těla, nebo jen skrčováním a natahováním nohou v poloze na znaku.

10 Plavání s omezeným pohybem končetin

11 Plavání ve ztížených podmínkách Při plavání na prsou má plavec svázané ruce za tělem a nohy v kotnících. Vstup do vody je nejlépe zahájit pádem stranou ze sedu na okraji bazénu. Zajišťující plavec je neustále v bezprostřední blízkosti svázaného plavce a zajišťuje hladký průběh výuky. Po celou dobu plavání je obličej ve vodě, vdech se provádí pouze při krátkém vynoření. Varianta na znaku je pohodlnější zejména co se týče dýchání, pohyby končetin jsou obdobné jako v poloze na prsou. I bez speciálního výcviku uplave dobrý plavec bez obtíží vzdálenost 25 metrů. Kritickým okamžikem je vynoření, po dopadu do vody a zahájení plavání na hladině. Proto zařazujeme do výuky pády a skoky (se svázanýma rukama a nohama) postupně až z třímetrové výšky. Plavání s omezeným dýcháním Ve výuce je nutné modelovat situace, kdy plavec nemá možnost plnohodnotně dýchat. Lze to například tím, že plavec přenáší v zubech měkký předmět ve tvaru puku. Nejprve volíme úseky bez předchozí zátěže. Dále pokračujeme, např. 25 metru plavání kraulem, na které bezprostředně navazuje 25 metrů plavání prsa, s omezeným dýcháním. Dále můžeme obtížnost zvyšovat, např. omezením práce horních končetin. Způsoby přepravy předmětů na vodě Nácvik přepravy předmětů ve vodě rozvíjí fyzickou připravenost zachránce. Předměty lze přepravovat dvěma způsoby: - nesením (předměty lehké a malé - do 4 kg), - přepravou po hladině, tažením nebo tlačením na improvizovaných plovácích a plavidlech. Přeprava předmětů nesením nad hladinou Lehké předměty lze přepravovat připevněné na hlavě nebo pod čepicí. Větší a těžší předměty neseme v ruce, která je nad hladinou.

12 Plavání ve ztížených podmínkách Plaveme-li na boku, předmět drží „horní“ končetina, která se loktem opírá o bok plavce. Předmět i předloktí se nachází nad podélnou osou těla. Oporou předloktí o trup se ulehčuje nesení. Tímto způsobem lze přepravit předměty do hmotnosti 4 kg i více kg. Lze zvolit i způsob přepravy předmětů při plavání základním znakem. Předmět držíme v obou horních končetinách a ty se lokty opírají o hrudník. Přeprava po hladině tažením, tlačením Objemné a těžké předměty přepravujeme tažením nebo tlačením na improvizovaných plovácích nebo plavidlech. K tomu lze použít různé prázdné barely, plechovky, sudy, PVC lahve, polystyrénové plováky, nafouknuté sáčky z umělé hmoty. Také je možné vložit přepravované předměty do igelitového pytle, který nafoukneme a zavážeme. Tento plovák s předměty lehce a pohodlně táhneme nebo tlačíme před sebou. Výhoda tohoto způsobu přepravy je v tom, že plovák může sloužit jako opora samotnému plavci k odpočinku, nebo jej lze dokonce použít k přepravě slabších plavců či neplavců.

13 Přeprava předmětů

14 Dopomoc unavenému plavci Při dopomoci unavenému plavci nejde ještě o vlastní záchranu tonoucího. Plavec je vysílený, postižený křečí apod., anebo jeho psychický stav vylučuje další pohyb bez pomoci. Je však při plném vědomí, vnímá a lze s ním komunikovat. Pokud není v této fázi poskytnuta dopomoc, přechází tento stav do fáze tonutí. Dopomoc jedním plavcem Přestože existuje více způsobů dopomoci jedním plavcem, považujeme za nejvhodnější tento. Dopomoc tažením Dopomáhající plavec plave prsa. Unavený plavec se v poloze na prsou drží nataženými horními končetinami pomáhajícího za ramena a ten ho táhne za sebou. V případě, že je toho unavený plavec schopen mu může pomáhat kraulovými záběry nohou. Je důležité, aby se nevzpíral a netlačil tak dopomáhajícího pod vodu. Nevýhoda tohoto způsobu je v tom, že dopomáhající nevidí na unaveného plavce, nemůže s ním komunikovat a sledovat jeho psychický stav.

15 Dopomoc dvěma a více plavci "Letka" - unavený plavec je uprostřed mezi dvěma plavci, všichni jsou v poloze na prsou. Postižený plavec se drží nataženými horními končetinami za vnitřní ramena pomáhajících. Ti plavou prsa, musí udržovat stejnou rychlost a nesmí se od sebe vzdalovat. "Most" - dopomáhající plavou za sebou prsa, unavený se v poloze na prsou drží předního zachránce nataženými horními končetinami za ramena a nárty se opírá o ramena zadního plavce. Sám nemůže zachráncům pomáhat. Tento způsob se používá u zvláště vyčerpaných plavců, případně k přepravě neplavců. Dopomáhající plavci musí zachovávat stejné podmínky souhry jako u "letky", domluva mezi nimi není snadná a proto se zadní plavec přizpůsobuje přednímu, na kterého vidí. Je-li k dispozici více plavců, je možná dopomoc třemi plavci v kombinaci výše uvedených způsobů. V praxi se však tento způsob příliš neosvědčuje pro obtížnost souhry tří plavců.

16 VÝUKOVÁ JEDNOTKA Studijní cíle výukové jednotky - technické zvládnutí zadaných výše uvedených dovedností a plaveckých způsobů - poskytnout teoretické zázemí pro bezpečné provádění vlastní praxe Dílčí cíle: - poskytnout teoretické zázemí pro zvládnutí uvedených dovedností a s tím souvisejících činností - utvořit vlastní představu o průběhu pohybových struktur uvedených dovedností a s tím souvisejících činností - aplikace průběhu pohybových struktur či jejich dílčích komponent ve vodě – v hloubce odpovídající potřebám výuky

17 Očekávaný výsledek na konci výukové jednotky a ) praktický - individuální zvládnutí techniky uvedených dovedností Pozn.: v průběhu výukové jednotky je nutné zvládnout cvičení v rámci modelových situací b) Teoretický - získání vědomí o nezastupitelnosti uvedených dovedností a s tím souvisejících činností při přípravě na osobní zásah - získání teoretických znalostí průběhu pohybových struktur uvedených dovedností a s tím souvisejících činností a znalostí souvisejících s bezpečnosti jejich provádění - znalost škály cvičení pro výuku uvedených dovedností a s tím souvisejících činností při přípravě na osobní zásah Vstupní znalosti a dovednosti - základní plavecké dovednosti, - zvládnutí plaveckého způsobu prsa a techniky kraul na úrovni základní plavecké výuky.

18 Příklady cvičení Skoky do vody využívané v záchraně tonoucích - nácvik výše uvedených skoků na hloubce - nácvik výše uvedených skoků na mělčině důraz klademe na výuku kročného způsobu skoku - nácvik akce: skok – dopad – zahájení plavání - nácvik akce: skok – dopad – zahájení plavání s důrazem na vizuální kontakt s „tonoucím“ - do výuky zařadíme hlasité upozornění zachránce – při skoku křičí „Pomoc topí se!“ Plavání ve ztížených podmínkách - nácvik a zdokonalení jednotlivých dovedností při zajištění maximální bezpečnost - štafetové závody družstev Dopomoc unavenému plavci - jednotlivé způsoby dopomoci unavenému plavci - plavání kratších úseků (do 25 metrů) s důrazem na správnost provedení - jednotlivé způsoby dopomoci unavenému plavci - plavání delších úseků (100 a více metrů) s důrazem na stálost pohybové struktury a vytrvalost - zařazení štafet s důrazem na správnost provedení

19 Kontrolní otázky 1) Popis techniky provedení kročného způsobu skoku s uvedením základních kroků a zásad při vlastní výuce 2) Příklady zajištění bezpečnosti ve vztahu k výuce jednotlivých typů plavání ve ztížených podmínkách 3) Způsoby dopomoci unavenému plavci dvěma zdatnými plavci a jejich popis Studijní literatura 1. ČECHOVSKÁ, I., MILER, T. Plavání. 1.vyd. Praha : Grada Publishing, 2001. 132 s. ISBN 80-247-9049-1. 2. MILER, T. Záchranář - bezpečnost a záchrana u vody. 2. Vyd. Praha : VZS ČČK 1999. 6s. ISBN 8O-902805-0-1 3. MILER, T. Základní postupy ve výuce sebezáchrany ve vodě. In MACEJKOVÁ, Y., BENČURIKOVÁ, Ĺ. (editoři) Sborník Teoretické a didaktické problémy plávania a plaveckých športov., Bratislava : KPŠ FTVŠ UK, 2003, ISBN 80-88901-78-2, 94 – 98