E-LEARNINGEM K ROZVOJI HORSKÝCH OBLASTÍ Lesná v Krušných horách ZAHAJOVACÍ SEMINÁŘ 1. 12. 2012.

Prezentace na téma: "E-LEARNINGEM K ROZVOJI HORSKÝCH OBLASTÍ Lesná v Krušných horách ZAHAJOVACÍ SEMINÁŘ 1. 12. 2012."— Transkript prezentace:

1 E-LEARNINGEM K ROZVOJI HORSKÝCH OBLASTÍ Lesná v Krušných horách ZAHAJOVACÍ SEMINÁŘ 1. 12. 2012

2 ZAHAJOVACÍ SEMINÁŘ 1.12. 2011 Zahájení Úvodní slova Časový plán semináře O projektu Představení projektu E-learning Představení e-learningu Moduly Představení obsahu 4 modulů

3 ČASOVÝ PLÁN 9:30 – 10:00 prezentace + coffee break 10:00 – 10:30 zahájení úvodního semináře Antonín Herzán – manažer projektu 10:30 – 12:00 prezentace projektu (náplň výstupy, cíle) přednášející - Mgr. Dana Waldsteinová 12:00 – 13:00 oběd 13:00 – 13:30 ukázka výuky e-learningovou formou pod vedením tutora přednášející - Mgr. Dana Waldsteinová, Linda Rollová 13:30 – 14.00 seznámením s modulem - „Orientace v zákonech k životnímu prostředí“ přednášející Mgr. Dana Waldsteinová, Pavel Wolejník 14:00 – 14:30 seznámením s modulem „Odpad“ přednášející Ing. Blanka Hvozdová, Jiří Škoda 14:30 – 15:00 občerstvení 15:00 – 15:30 seznámení s modulem „Biomasa“ přednášející Romana Chejnová, Ing. Pavel Chejn 15:30 – 16:00 seznámení s modulem „Ekologické zemědělství a produkce biopotravin“ přednášející Ing. Romana Rajnyšová, Ing. Miroslava Lapková 16:00 – 16:30 prezentace pilotního kurzu 16:30 – 17:00 občerstvení 17:00 – 18:00 diskuse 18:00 ukončení zahajovacího semináře

4 ČASOVÝ PLÁN 10:00 – 10:15 h zahájení úvodního semináře Antonín Herzán – manažer projektu 10: 15 – 10:30 h prezentace projektu (náplň výstupy, cíle) přednášející - Mgr. Dana Waldsteinová 10:30 – 10:40 ukázka výuky e-learningovou formou pod vedením tutora přednášející - Mgr. Dana Waldsteinová 10: 40 – 11:10 seznámení s moduly - „Orientace v zákonech k životnímu prostředí“, „Odpad“, „Biomasa“, „Ekologické zemědělství a produkce biopotravin“ - Mgr. Dana Waldsteinová 11:10 – 11:20 diskuse 11:30 – 13:00 oběd – formou rautového stolu 13:00 ukončení zahajovacího seminářeobčerstvení bude probíhat po celou dobu semináře

5 PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU

6 PROJEKT HUBERT SE PŘEDSTAVUJE Nositelem projektu - Vzdělávací a rekreační centrum Lesná, o.p.s. Doba realizace projektu - 1.3.2011 – 28.2.2013 Registrační číslo projektu - CZ.1.07/3.2.06/02.0028 www.projekthubert.cz

7 ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROJEKTU V projektu budou vytvořeny 4 vzdělávací elearningové moduly, které budou nabídnuty cílové skupině Témata jsou zaměřena především na zemědělství a ekologii Podpora konkurenceschopnosti Rozšíření odborných dovedností Podpora udržitelného rozvoje

8 POPIS PROJEKTU Hlavní cíl Zvýšení kompetencí cílové skupiny Vyšší konkurenceschopnost na trhu práce, v podnikání Reakce na problémy s dopravní obslužností Účastníci bez internetu, možnost studia ve VRC Specifické cíle Zvýšení odborných znalostí lektorů dalšího vzdělávání Kvantifikace cílů Vytvoření 4 vzdělávacích modulů 10 lektorů dalšího vzdělávání Proškolení 130 účastníků

9 VYTVOŘENY 4 VÝUKOVÉ MODULY Orientace v zákonech k životnímu prostředí Odpad Biomasa Ekologické zemědělství a produkce biopotravin

10 HARMONOGRAM Březen 2011 Březen 2011 – leden 2012 Březen 2012 – Prosinec 2012 Únor 2013 zahájení projektu tvorba výukových modulů realizace výukových kurzů ukončení projektu

11 VÝUKOVÝ KURZ I Pořádání kurzů od 3.2012 do 12.2012 Realizováno bude nejméně 6 výukových kurzů, dle zájmu o tematické oblasti Účastník si vybere téma dle zájmu Délka kurzu – 8 týdnů (úvodní setkání, 6x po týdnu, za týden závěrečné setkání) Počet osob – ve skupině nejvíce 25 osobPočet hodin – 30 (4x3, 2x4, 6 h úvod, 4h ukončení)

12 VÝUKOVÝ KURZ II – ČÁSTI ON-LINE KURZU Studijní kapitoly Úkoly a cvičení Autotesty a testy DiskuseKnihovna Komunikace s tutorem Výukové CD a výukový text

13 MODUL OBSAHUJE Osnova moduluVýukový text - Úvod a 6 kapitolKapitola - 5 otázek k testu, 3 úkoly obrázky, odkazy na další webové zdroje, vložené ppt prezentace a soubory Interaktivní prvkyOdborný slovník

14 Úvodní setkání 6 hodin seznámení skupiny představení projektu výuka v prostředí elearningu nastavení komunikace 1.- 6. kapitola 6 týdnů samostudium testy plnění úkolů komunikace s tutorem využití knihovny využití PC ve VRC Závěrečné setkání test zpětná vazba předání absolventského listu PRŮBĚH JEDNOHO KURZU

15 CÍLOVÁ SKUPINA Osoby pracující v zemědělském a zpracovatelském sektoru v oblasti Krušných hor Lektoři dalšího vzdělávání Bude proškoleno: 130 účastníků kurzů 10 lektorů dalšího vzdělávání

16 MOŽNOSTI VRC LESNÁ Učebna Počítače s internetem Knihovna Odborné pomůcky LesPolnosti Geologický park Arboretum

17 METODA E-LEARNING „E-learning je vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie k tvorbě kursů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k řízení studia“. (Wagner, J., Nebojme se eLearningu, 2005)

18 E-LEARNING

19 WEBOVÉ STRÁNKY PROJEKTU

20 VÝSTUPY Vytisknuté moduly DVD

21 VÝSTUPY Školení zpracovatelů modulu realizačního týmu tutora

22 VÝSTUPY – VYBAVENÍ VRC

23 PROSTOR K DISKUSI

24 E -LEARNING

25 E-LEARNING – HISTORICKÝ EXKURZ 60. léta 20. stol. vyučovací automaty – Unitutor 80. léta 20. stol. rozmach počítačů, využití při výuce 90. léta 20. stol. vědecké týmy – rozvoj aplikací – inteligentní výukové systémy Přelom 20.-21. stol. virtuální univerzity, přednášky na PC

26 E-LEARNING E-learningElearning elearning eLearning E-learning (počítače, notebooky, elektronické diáře, mobilní telefony) - zde všude se využije Elektronické – vzdělávání Eelectronic elektronické zařízení správně

27 VÝHODY VÝUKY ELEARNINGU DostupnéKomunikaceInteraktivita Individuální rychlost Odborná pomoc tutora Kvalitní výukový materiál

28 ODKAZ http://elearning.projekthubert.cz/login.php www.projekthubert.cz

29 MODUL ORIENTACE V ZÁKONECH K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ MGR. DANA WALDSTEINOVÁ, PAVEL WOLEJNÍK

30 MODUL ORIENTACE V ZÁKONECH K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ Poskytnout přehled o zákonech v oblasti životního prostředí Pochopení a připomenutí základních pojmů Povzbudit další chuť k samostudiu v tématech zájmu Umožnit využití zákonů v praxi

31 MODUL ORIENTACE V ZÁKONECH K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ Úvod modulu 1. Zákony v oblasti vodního a odpadového hospodářství 2. Ochrana přírody a Posuzování vlivů na životní prostředí 3. Ochrana ovzduší a jiné podkapitoly 4. Ochrana půdního fondu a jiné kapitoly 5. Územní plán 6. Horní zákon a jiné podkapitoly

32 ÚVOD Se všeobecnými zákony, kterými bylo zřízeno např. ministerstvo životního prostředí nebo Státní fond životního prostředí České republiky, se seznámíte v úvodní kapitole. Můžete si také prohlédnout webové stránky institucí, které tyto zákony zřizují. Mezi hlavní cíle tohoto úvodu je umění rozpoznat základní pojmy týkající se těchto zákonů a jejich názvy.

33 1. ZÁKONY V OBLASTI VODNÍHO A ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ Cíle: Zákon o odpadech je důležitou součástí legislativy v oblasti životního prostředí. Účastník kurzu bude mít základní přehled o této podkapitole a dokáže rozeznat základní pojmy. Cílem části o vodách je uvědomit si důležité součásti ze zákona a promítnout si je do praxe. Mnoho věcí se vám může v životě hodit. Zájemci si mohou prolistovat obsáhlý zákon, ve kterém se budou orientovat pomocí hlav. Zákony vodního hospodářství Zákon o odpadech

34 2. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY A POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Cíle: Text ochrana přírody dává stručný přehled o nejdůležitějším zákoně, který k ochraně přírody máme. Zároveň se čtenář dozví potřebné základní pojmy a bude mít tak ucelený přehled o tomto tématu. Cílem podkapitoly EIA je získat alespoň lehkou představu o pojmu. Zákon o ochraně přírody a krajiny Posuzování vlivů na životní prostředí

35 3. OCHRANA OVZDUŠÍ A JINÉ PODKAPITOLY Zákon o ochraně ovzduší Hluk Integrovaná prevence znečišťování Zákon o prevenci závažných havárií Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů

36 3. OCHRANA OVZDUŠÍ A JINÉ PODKAPITOLY Cíle: Seznámení s existencí zákona o prevenci závažných havárií. Vědět, že firma musí mít zpracované různé havarijní plány a aktualizovat seznam počtu nebezpečných látek ve svých skladech. Zákon o ovzduší patří mezi důležité zákony v ochraně přírody, znalost základních termínů a umění se v nich orientovat patří mezi cíle této podkapitoly. V podkapitole energetika z obnovitelných zdrojů se dozvíte informace o biomase a typech obnovitelných zdrojů.

37 4. OCHRANA PŮDNÍHO FONDU A JINÉ KAPITOLY Cíle: Text o půdách - pochopit potřebu ochrany půdy, rozeznávat základní pojmy v oblasti ochrany půdy Lesní zákon - pochopit význam ochrany lesa, kdo v lese hospodaří a jaké činnosti jsou zde zakázány Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu Lesní zákon Geneticky modifikované organismy

38 5. ÚZEMNÍ PLÁN Cíle: Základní pochopení systému územního plánování. Pokud v rámci vaší obce uslyšíte některé z výše uvedených pojmů, dokážete je správně zařadit. Zákon o územním plánování

39 6. HORNÍ ZÁKON A JINÉ PODKAPITOLY Horní zákon Zákon o geologických pracech Zákon o chemických látkách Ochrana klimatu

40 6. HORNÍ ZÁKON A JINÉ PODKAPITOLY Cíle: Pochopení horního zákona a nejdůležitějších pojmů, jako jsou nerost, výhradní ložisko, Český báňský úřad, chráněné ložiskové území. Nerostné suroviny jsou součástí zemské kůry. Pochopení významu geologických prací a výzkumů. Seznámení s institutem Česká geologická služba. Umění rozlišit základní pojmy jako jsou geologická práce, geologický průzkum, geologický výzkum či ložiskový průzkum. Ponaučení, že i v oblasti nakládání s chemickými látkami se musí dodržovat mnoho pravidel. Pochopení tématu emisních povolenek a krátký výčet do činností, kde k znečištění ovzduší dochází.

41 PROSTOR K DISKUSI

42 MODUL ODPAD ING. BLANKA HVOZDOVÁ, JIŘÍ ŠKODA

43 MODUL ODPAD Přehled odpadové problematiky Zaměřeno na odvětví produkující odpad v Ústeckém kraji Odpady ze zemědělství Chování podniků a firem Modul přispěje k pochopení celistvosti tématu a současných problémů

44 MODUL ODPAD Úvod modulu 1. Legislativa, EU 2. Hospodaření s odpady 3. Plán odpadového hospodářství Ústeckého kraje 4. Komunální odpady 5. Odpady z průmyslu 6. Environmentální management

45 ÚVOD Seznámení se základními pojmy jako jsou (odpad, komunální odpad, recyklace, nakládání s odpady,…) Historie vzniku odpadů Stav odpadu – Ročenka životního prostředí Ústeckého kraje pro rok 2010 Odkazy a odpadové databáze, zkratky

46 1. LEGISLATIVA, EU Základní zákony v oblasti odpadů. Zobrazeny česky a přehledně. Legislativa – právní úprava (představení nejdůležitějších a jejich obsah) – Seznam předpisů v kategorii - Odpadové hospodářství – Zákony – Vyhlášky – Nařízení Rozšíření teze rozvoje odpadového hospodářství v ČR

47 2. HOSPODAŘENÍ S ODPADY Plán odpadového hospodaření Systémy kolektivního sběru (Ekokom, Asekol, Ekobat…) Sběrné dvory – provoz Likvidace odpadůBioodpadKompostování

48 2. HOSPODAŘENÍ S ODPADY Plán odpadového hospodářství ČR a Ústecký kraj POH systém sběru a recyklace obalových odpadů EKO-KOM systém zpětného odběru elektrozařízení ASEKOL systém odběru baterií EKOBAT dostupnost, co odebírají Sběrné dvory skládkování, spalování, recyklace,… Likvidace odpadů

49 3. PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚSTECKÉHO KRAJE Kapitoly - technická část Kaly z ČOV Zdravotnické odpady Odpady při živelných pohromách Staré zátěže Autovraky a pneumatiky TKO – třídění, BRKO Produkce odpadů v kraji a způsoby nakládání s odpady v kraji Stavební, demoliční a energetické odpady Odpady z elektrotechniky Zařízení pro nakládání s odpady, vč. zhodnocení kapacit Oleje, odpady s PCB a azbestem Nebezpečné odpady Baterie

50 4. KOMUNÁLNÍ ODPADY A DALŠÍ KAP. Základní pojmy Recyklovateln é KO BRKO Směsný komunální odpad Nebezpečné složky komunálního odpadu Littering a „černé“ skládky Poplatky Nebezpečné odpady Odpady z energetiky

51 5. ODPADY Z PRŮMYSLU PotravinářskýSklářskýStrojírenstvíKožedělný TextilníEnergetickýOdpadní kalyZemědělství LesnictvíStavební činn.Těžba…

52 5. ODPADY Z PRŮMYSLU Radioaktivní Biologické Chemické působení Vznik odpadu Globální Odpady z elektr., oceláren (konst. složení, mnoho odpadů) Lokální Provozy podniků – odpadní voda (složení různé) Množství odpadu Primární Při výrobním procesu Sekundární Pomocné operace – čištění, doprava, údržba, balení,… Místo vzniku

53 6. ENVIRONMENTÁLNÍ MANAGEMENT Environmentální management ( = systematický přístup k ochraně životního prostředí ve všech aspektech podnikání, podniky začleňují péči o životní prostředí do své podnikatelské strategie i do běžného provozu) Dobrovolnické environmentální aktivity

54 PROSTOR K DISKUSI

55 MODUL EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A PRODUKCE BIOPOTRAVIN ING. ROMANA RAJNYŠOVÁ, ING. MIROSLAVA LAPKOVÁ

56 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A PRODUKCE BIOPOTRAVIN Tento modul předkládá ucelený přehled o ekologickém zemědělství a biopotravinách Modul se skládá ze sedmi kapitol – jedné úvodní a šesti tematicky členěných Kapitoly jsou doplněny otázkami a úkoly spojenými s problematikou dané kapitoly

57 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A PRODUKCE BIOPOTRAVIN Úvodní kapitola 1. Historie a současnost ekologického zemědělství 2. Pěstování rostlin 3. Chov zvířat 4. Biopotraviny 5. Kontrola a certifikace 6. Legislativa

58 ÚVODNÍ KAPITOLA Kapitola vytváří průřez celým modulem, řeší problematiku ekologického zemědělství v obecné rovině a otevírá základní otázky daného tématu.

59 1. HISTORIE A SOUČASNOST EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ Kapitola předkládá průřez historií ekologického zemědělství jak u nás, tak ve světě: Historie ekologického zemědělství ve světě Historie ekologického zemědělství v ČR

60 2. PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN Kapitola řeší problematiku pěstování rostlin v ekologickém zemědělství:  Půda - V ekologickém zemědělství je nutné chápat půdu jako živý systém, který je spojnicí k produkci plnohodnotných rostlinných produktů. Pro růst rostlin je nejdůležitějším faktorem zdravá půda. V ekologickém zemědělství hraje klíčovou roli, má vliv na kvalitu produktů a ovlivňuje i složky životního prostředí.  Osevní postupy - Osevní postup je pro ekozemědělce stěžejním systémovým opatřením. Vhodným střídáním plodin lze udržet a zlepšit přirozenou úrodnost půdy.

61 3. CHOV ZVÍŘAT Kapitola řeší problematiku chovu zvířat v ekologickém zemědělství:  Zásady chovu zvířat v ekologickém zemědělství - Zvířata se v rámci ekologického zemědělství nacházejí v zavřeném koloběhu. Krmivo dostávají převážně z vlastního ekologického podniku. Při jejich chovu jsou respektovány jejich přirozené potřeby. Díky tomu mají dobré zdraví a jejich produkty jsou vysoké kvality. Ekologická farma chová jen tolik zvířat, kolik je schopna uživit vlastní produkcí krmiv.  Definice welfare zvířat - „Welfare v obecné rovině je stav dokonalého mentálního a fyzického zdraví, kdy zvíře žije v souladu se svým prostředím“.

62 4. BIOPOTRAVINY Kapitola definuje biopotraviny jako takové, dále také ukazuje na značení biopotravin a popisuje principy jejich úpravy: BIO – produkty ekologického zemědělství - Základem produkce biopotravin v systému ekologického zemědělství jsou postupy šetrné k životnímu prostředí, ochrana přírodních zdrojů (vody, půdy atd.), zajištění dobrých životních podmínek zvířat a zajištění kvalitních potravin vyrobených s ohledem na životní prostředí pro spotřebitele.

63 5. KONTROLA A CERTIFIKACE Kapitola obsahuje informace o postupu certifikace v ekologickém zemědělství, dále popisuje kontrolu a druhy kontrol. V kapitole jsou vyjmenovány a popsány organizace, které se zabývají kontrolou a certifikací v ekologickém zemědělství: KEZABCERTBIOKONT Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

64 5. KONTROLA A CERTIFIKACE  Druhy kontrol  Ohlášená kontrola  Neohlášená kontrola  Revizní inspekce  Certifikace - Inspektoři kontrolních organizací odešlou vyplněný zápis o kontrole společně s ověřenou případně doplněnou přihláškou a ostatními podklady pro jednání Certifikačního výboru. Víceméně se nestává, aby byl farmář ze systému ekologického zemědělství vyřazen. Pokud se prokáže, že porušil podmínky zákona, je mu většinou udělena pokuta a jednalo-li se například o použití nepovolených hnojiv či postřiků, je mu pro danou plochu odebrán certifikát původu v ekologickém zemědělství a žádné produkty na ní vyprodukované nesmějí nést označení bio.

65 5. KONTROLA A CERTIFIKACE  Akreditace ekologického zemědělství u EU - Proces akreditace u EU trval cca 5 let, byl zahájen v roce 1995 podáním žádosti ČR o akreditaci k Evropské komisi. V té době již platily národní směrnice MZe pro ekologické zemědělství, tzv. Metodický pokyn. Metodický pokyn platil od roku 1993 do roku 2000.  Nezbytnou součástí akreditace byly pracovní návštěvy pracovníků evropské komise v ČR s cílem ověřit fungování systému ekologického zemědělství v praxi.  Nezbytnou součástí kontrol byly také návštěvy u zemědělců a výrobců biopotravin.

66 6. LEGISLATIVA Kapitola představuje ucelený přehled o legislativní podpoře ekologického zemědělství. Řeší právní úpravu ekologického zemědělství ve světě i v Evropě. Jsou zde také uvedeny pasáže a pojmy ze směrnice PRO-BIO:  Právní úprava ekologického zemědělství ve světě a v Evropě - Mezinárodní federace IFOAM pro období 1982 – 1983 vydala Basic standards. Tato pravidla vytvořená na nadnárodní úrovni vyjmenovávají minimální požadavky pro následnou „národní“ právní úpravu v oblasti ekologického zemědělství.

67 PROSTOR K DISKUSI

68 MODUL BIOMASA ROMANA CHEJNOVÁ, ING. PAVEL CHEJN

69 BIOMASA Kurz představuje biomasu jako obnovitelný zdroj energie. Snaží se přiblížit co nejvíce situací spojených s využíváním biomasy pro energetické účely od počátku získávání biomasy až po vzniklé koncové produkty. Důraz je kladen na nejběžnější postupy v praxi běžně využívané, osvojení základní terminologie a pochopení nejdůležitějších dějů. Doplněn je užitečnými odkazy na další rozšiřující informace tohoto obsáhlého energetického odvětví.

70 BIOMASA Úvodní kapitola 1. Pojem biomasa 2. Biomasa pro energetické účely 3. Získávání energie z biomasy 4. Biologicko-chemické přeměny biomasy 5. Biomasa a legislativa 6. Praxe v České republice a zahraničí

71 AKTIVITY KURZU Kurz obsahuje úkoly a aktivity, které rozvíjejí nejdůležitější témata jednotlivých lekcí. Úkoly jsou ve formě krátkých projektů, při jejichž zpracování účastníci mají zjistit a předložit informace a poznatky ze svého okolí, které získají pomocí dalších odkazů či vlastních zjištění. Záměrem těchto aktivit je, aby se účastníci v dané problematice dobře zorientovali, dokázali logicky uvažovat, zamyslet se nad konkrétními tématy a využít předložené informace v praxi.

72 CÍLE KURZU Kurz si klade za cíl zorientovat účastníky v širokém spektru procesů a činností souvisejících s pojmem biomasa a jejím využíváním v energetice. Poukazuje na možnosti při pěstování a zpracování této suroviny, na výhody a nevýhody jednotlivých procesů a také koncových produktů těchto dějů. Snahou je podat ucelený přehled o možnostech využívání biomasy s důrazem na pochopení souvislostí a provázanost konkrétních aktivit pomocí praktických příkladů a doplňkových úkolů.

73 ÚVOD Energetika prochází neustálými změnami Rozvojem průmyslu a zemědělství vznikla větší potřeba energie V ČR existuje zákon o obnovitelných zdrojíchVyužití biomasy v teplárenských zařízeních

74 1. POJEM BIOMASA Veškerá organická hmota na Zemi Substance biologického původu Soubor látek tvořících těla všech organismů Zdroj energie Zakonzervova ná sluneční energie do rostlin

75 1. POJEM BIOMASA Základní producentem biomasy na Zemi Proces fotosyntézy Rostliny Fytomasa – biomasa rostlin Zoobiomasa – biomasa živočichů Dělení Rychlý růst, nízký obsah dusíku Vysoká odolnost – proti plevelům a klimatu Cílené pěstování Veškerý odpadní materiál organického původu (který lze zpracovat na energii) Odpadní biomasa

76 2. BIOMASA PRO ENERGETICKÉ ÚČELY Proč pěstovat biomasu Rostliny pro fytoenergetiku Podmínky pro pěstování Podmínky na stanovišti Pěstování energetických plodin Plantáže rychle rostoucích dřevin Hospodaření na výmladkové plantáží Pěstování na zdevastovaných půdách Fytopaliva

77 3. ZÍSKÁVÁNÍ ENERGIE Z BIOMASY Spalování biomasy Nejběžnější Lze využít určité druhy rostlin Specifika – nižší výhřevnost Technologie spalování Spalování na roštu Spalování ve fluidní vrstvě Spalovací zařízení Velké množství, liší se tvary roštů, cenou,… Zplyňování biomasyPyrolýza biomasaSrovnání nákladů na výrobu tepla

78 4. BIOLOGICKO-CHEMICKÉ PŘEMĚNY BIOMASY Lekce je pokračováním předchozí lekce o získávání energie z biomasy a navazuje biologicko-chemickými přeměnami biomasy. Z větší části se zabývá technologií výroby bioplynu a bioplynovými stanicemi, jejich konstrukcí či dalším využitím bioplynu. Rozvedeny jsou i metody kompostování, esterifikace alkoholového kvašení a zmíněny i méně využívané postupy, jako je např. zkapalňování biomasy. Lekce se zabývá i využitím koncových produktů uvedených dějů a jejich výhodami či nevýhodami při dalším využívání.

79 5. LEGISLATIVA A DOTACE Lekce nabízí přehled nejdůležitějších a nejvyužívanějších legislativních opatření dotýkajících se problematiky biomasy při různých způsobech nakládání s tímto energetickým zdrojem. V další části lekce je uveden přehled aktuálně platných dotačních mechanismů, které lze při pěstování či dalším zpracování biomasy využít pro získání finančních prostředků. Jsou zde rozvedeny především tematické Operační programy z oblasti životního prostředí či podnikání a také Regionální programy příhraniční spolupráce.

80 6. PRAXE V ČESKÉ REPUBLICE A ZAHRANIČÍ Závěrečná lekce je shrnutím všech předchozích kapitol na konkrétních příkladech z praxe. Vybraná zařízení na využívání biomasy jsou rozebírána s ohledem na prolínání jednotlivých dějů, aktivit a opatření souvisejících se získáváním energie z biomasy. Důraz je kladen na porozumění a názorné poukázání na co nejvíce souvislostí, které v praxi představují fungující komplex.

81 PROSTOR K DISKUSI

82 DĚKUJEME ZA POZORNOST