Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.

Prezentace na téma: "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."— Transkript prezentace:

1 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 Ekonomie I Trhy výrobních faktorů.

2 Vzdělávací cíl: Cílem první přednášky je objasnit pojem výrobní faktory a vysvětlit formování cen výrobních faktorů, objasnit poptávku firmy po výrobním faktoru a nabídku výrobních faktorů, vysvětlit a graficky znázornit transferový výdělek a ekonomickou rentu, seznámit studenty s volbou výrobní techniky a technickou substitucí. Cílem druhé přednášky je vysvětlit specifika trhu výrobních faktorů, podstatu trhu práce a kapitálu jako výrobního faktoru, charakterizovat poptávku po práci, nabídku práce a rovnováhu na trhu práce v dokonalé a nedokonalé konkurenci, vysvětlit substituční a důchodový efekt, rozlišit tržní a individuální nabídku práce, objasnit trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence, charakterizovat monopson a působení odborů na trhu práce, objasnit základní pojmy: kapitál, kapitálové statky, investice, odpisy, úroková míra, vysvětlit poptávku na trhu kapitálu a nabídku na trhu kapitálu. Charakterizovat krátkodobou a dlouhodobou rovnováhu na trhu kapitálu.

3 Obsah Úvod 1.Výrobní faktory 2.Formování cen na trzích výrobních faktorů - poptávka po výrobních faktorech, - nabídka výrobních faktorů, - trh výrobního faktoru, - cena výrobního faktoru. 3. Transferový výdělek a ekonomická renta 4. Poptávka firmy po výrobním faktoru 5. Poptávka firmy po vstupu v nedokonalé konkurenci

4 6. Trh práce v podmínkách dokonalé konkurence - poptávka po práci, - nabídka práce. 7.Trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence - monopson, - odborové svazy na trhu práce, - bilaterální monopol. 8. Trh kapitálu - poptávka na trhu kapitálu, - nabídka na trhu kapitálu. Závěr

5 Literatura: Základní: MACÁKOVÁ, L. aj. Mikroekonomie – základní kurs. 10. vyd. Praha: Melandrium Slaný, 2007. ISBN 978-80-86175-56-0. s. 146-187. SIRŮČEK, P., NEČADOVÁ, M. Mikroekonomická teorie 1 – cvičebnice. 1. vyd. Praha: Melandrium Slaný, 2001. ISBN 80-86175-17-0. s. 212-258. Doporučená: BRADLEY, R. SCHILLER. Mikroekonomie. Brno: Computer Press, 2004. ISBN 80-251-0109-6. HOLMAN, R. Mikroekonomie – středně pokročilý kurz. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. ISBN 80-7179-737-5. HOLMAN, R. Ekonomie. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. ISBN 80-7179-681- 6. TULEJA, P., NEZVAL, P., MAJEROVÁ, I. Základy mikroekonomie (Učebnice pro ekonomické a obchodně podnikatelské fakulty). 1. vyd. Brno: Nakladatelství CP Books, a. s., 2005. ISBN 80-251-0603-9.

6 Úvod na trzích výrobních faktorů jsou určujícími elementy poptávka a nabídka výrobního faktoru, opak trhu výrobků a služeb: - domácnosti nabízejí VF, - firmy poptávají VF. trh výrobků a služeb – domácnosti poptávají zboží za účelem maximalizace užitku, trh výrobních faktorů – firmy poptávají takovou kombinaci vstupů, která jim umožňuje maximalizovat zisk.

7 1. VÝROBNÍ FAKTORY

8 Půda produkt přírody, není volným statkem (z důvodu omezenosti jejího množství), rozdílná úrodnost, výhodnost x nevýhodnost polohy, zemědělské x nezemědělské použití, přírodní zdroje (nerosty, drahé kovy, paliva, stromy), důchod plynoucí z půdy – pozemková renta.

9 Práce lidská činnost, která má svá specifika, práce je limitována mimoekonomicky: - množstvím (fyzické a duševní vlastnosti, počet lidí ochotných pracovat) - kvalitou (fyzické a duševní vlastnosti) důchod plynoucí z práce – mzda.

10 Kapitál výsledek předchozí výroby, může mít hmotný i nehmotný charakter, výsledkem použití je zisk nebo úrok. Technologie: - zvláštní forma kapitálu. - nemá podobu hmotných statků (myšlenka,originální postup).

11 2. FORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH FAKTORŮ

12 Poptávka po výrobních faktorech poptávka je závislá – odvozená od poptávky po zboží, na jehož výrobu se daný faktor používá, firmy je poptávají jen z toho důvodu, že s nimi chtějí vyrobit zboží, poptávku po VF vytvářejí podnikatelé, kteří organizují jejich produktivní spotřebu a vyrobenou produkci se snaží co nejvýhodněji prodat, cílem podnikatelů je maximalizace zisku.

13 Nabídka výrobních faktorů vlastníkem výrobních faktorů jsou spotřebitelé (snaží se maximalizovat užitek), v případe práce(L) užitek podmiňují jak příjmové, tak nepeněžní aspekty zaměstnání, je třeba rozlišovat nabídku výrobních faktorů celé ekonomice a nabídku faktorů jednotlivé firmě, vlastníci VF se o jejich nabídce rozhodují na základě MC, nabídková křivka je rostoucí.

14 Cenová pružnost nabídkové křivky je závislá na: a) na možnostech jak lze zvyšovat disponibilní množství faktoru, b) na alternativním využití daného faktoru: - univerzální, - unikátní, - speciální.

15 15 PfPf F D Pf*Pf* F* S Nabídka výrobního faktoru vlastníkem jsou domácnosti specifická pro různé druhy VF (např. svislá S – nabídka půdy) Trh výrobního faktoru Poptávka po výrobním faktoru provázanost VF odvozenost D příjem z mezního produktu MRP (D=MRP)

16 Cena výrobního faktoru je cena spojená se službou tohoto faktoru. Práce – za její službu se platí mzda a cenou této služby je mzdová sazba. Půda – za tuto službu se platí pachtovné a cenou je sazba pozemkové renty. Kapitál – za tuto službu se platí úrok a cenou je úroková míra. Na trzích výrobních faktorů ovlivňuje zásadním způsobem vývoj rovnováhy časový horizont (délka období) a podmínky konkurence (dokonalá, nedokonalá).

17 3. TRANSFEROVÝ VÝDĚLEK A EKONOMICKÁ RENTA

18 Transferový výdělek – je minimální částka, která stačí k převedení (transferu) VF z jednoho použití do druhého. Je to tedy částka, kterou musí získat, aby přemístil svou službu do daného způsobu použití. Ekonomická renta – část výdělku daného vstupu, která převyšuje transferový výdělek. Představuje přebytek nad transferovým výdělkem. Čistá ekonomická renta – je ekonomická renta, která vzniká v případě vstupu s dokonale neelastickou nabídkou (výjimečné schopnosti, talent, pozemková renta).

19 PfPf F D Pf*Pf* F* Ekonomická renta částka převyšující transferový výdělek, ve smyslu přebytku výrobce. S Transferový výdělek část výdělku spjatá s alternativním užitím VF, částka potřebná k transferu VF z jednoho použití do jiného. Extrémní případy absolutně elastická nabídka (horizontála) – pouze transferová platba, absolutně neelastická nabídka (vertikála) – čistá ekonomická rent a. TV ER Transferový výdělek a ekonomická ren ta

20 Q VF P VF D VF S VF P* VF Nabídka VF je absolutně elastická, má tvar horizontály. Neexistuje ekonomická renta, pouze transferový výdělek. Q* VF 0 E Absolutně elastická nabídka

21 množství VF cena VF D S P* Množství výrobního faktoru je fixní, nabídka má tvar vertikály, je absolutně neelastická, neexistuje transferový výdělek, pouze ekonomická renta. Q* 0 E Absolutně neelastická nabídka

22 Pozemková renta Pozemková renta (R) – cena za pronájem půdy. Určitý způsob využívaní půdy přináší pozemkovou rentu tehdy, když je celková nabídka půdy fixní (dokonale neelastická) a neexistuje jiná možnost jejího použití. Pozemková renta může vznikat při: –pěstování určité plodiny, –těžba surovin, –stavební pozemek.

23 r F D2D2 r1r1 A 1 = A 2 = A 3 Pozemková renta  nabídka půdy je fixní (vertikála)  za pronájem půdy se platí pozemková renta, její výši ovlivňuje vztah mezi nabídkou a poptávkou po půdě  růst poptávky (D 1 → D 3 ) se projeví v cenovém vzestupu (r 1 – r 3 ), vzniká tzv. čistá ekonomická renta S POZEMKOVÁRENTA (čistá ek. renta) r2r2 r3r3 D1 D3 Trh půdy a pozemková renta

24 4. POPTÁVKA FIRMY PO VÝROBNÍM FAKTORU

25 firma se na trhu výrobních faktorů rozhoduje, jaké vstupy a v jakém množství poptávat, rozhodování firmy je určováno cílem firmy maximalizovat zisk = vyrábět s co nejvyššími výnosy a současně s co nejnižšími náklady, Poptávka firmy po výrobních faktorech závisí na tom :  jaký je výnos z výrobního faktoru (produktivita výrobního faktoru a cena produktu tímto faktorem vytvořená) – MRP,  jak vysoký je náklad na daný faktor – MFC.

26 Příjem z mezního produktu Každá dodatečná jednotka vstupu přináší firmě dodatečný příjem. Výši tohoto příjmu určuje: –Přírůstek produktu, který dodatečná jednotka vytvoří. –Přírůstek příjmu, který firma získá z prodeje tohoto produktu. V podmínkách dokonalé konkurence na trhu výrobků a služeb se tento přírůstek příjmu, tedy mezní příjem shoduje s cenou.

27 Příjem z mezního produktu znamená, že každá dodatečná jednotka vstupu přináší firmě dodatečný příjem, jehož výši určuje : –mezní fyzický produkt, –cena výrobku. Příjem z mezního produktu (Marginal Revenue Product - MRP) – je dodatečný příjem, který firma získává prodejem produktu, vytvořeného zapojením dodatečné jednotky vstupu do výroby, přičemž ostatní vstupy zůstávají konstantní.

28 Příjem z mezního produktu vyjadřuje změnu celkového příjmu při použití dodatečné jednotky vstupu. Při změně množství jednoho vstupu a při fixním množství ostatních vstupů produkt roste, přičemž se od určitého okamžiku jeho přírůstek snižuje. Od tohoto okamžiku produktivita vstupu klesá. MRP = MPP. P

29 Příjem z mezního produktu V podmínkách dokonalé konkurence na trhu výrobků a služeb firma nemůže ovlivnit tržní cenu svého výrobku. Cena, za níž své zboží prodává se při změně výše výstupu nemění. Příjem z mezního produktu se mění pouze v závislosti na změně mezního fyzického produktu.

30 Příjem z mezního produktu MRP=MPP.P MPP F F Kč

31 Mezní náklady na faktor Množství výrobního faktoru, které firma najímá, závisí nejen na výnosech, ale také na nákladech. Mezní náklady na výrobní faktor (Marginal Factor Costs – MFC) – jsou dodatečné náklady, které firmě vznikají při najmutí dodatečné jednotky výrobního faktoru. Jde o změnu v celkových nákladech firmy v důsledku zaměstnání dodatečné jednotky výrobního faktoru. MFC = TC / F

32 Mezní náklady na faktor Při dokonalé konkurenci na trhu výrobních faktorů firma najímá vstupy za ceny určené trhem – firma přijímá tržní cenu. Firma totiž najímá tak malý podíl daného vstupu, že její činnost nemůže ovlivnit jeho cenu. Přírůstek nákladů na faktor je proto určen výší jeho ceny. MFC = P F

33 Mezní náklady na výrobní faktor Předpokládáme mzdovou sazbu 60Kč/hod. Křivka mezních nákladů na výrobní faktor je současně křivkou nabídky výrobního faktoru dané firmě = různé množství vstupu je nabízeno při určité (trhem určené) ceně výrobního faktoru. F PFPF 60 MFC

34 Rovnováha dokonale konkurenční firmy Firma maximalizující zisk bude najímat dodatečné množství vstupu, dokud jí bude přinášet vyšší dodatečné příjmy než náklady (MRP > MFC). Firma je v rovnováze, pokud se příjem z mezního produktu faktoru shoduje s mezními náklady na výrobní faktor. MRP = MFC

35 Rovnováha firmy MFC MRP F F*=5 PFPF PF*PF* (60)

36 Rovnováha dokonale konkurenční firmy V podmínkách DK platí, že zvýšení množství vstupu nevede k růstu jeho ceny, tedy že MFC na faktor se rovnají jeho ceně, pro rovnovážný stav platí : Firma zvyšuje množství najímaného výrobního faktoru dokud se MRP tohoto výrobního faktoru nevyrovná s úrovní ceny výrobního faktoru. Pro jednotlivé výrobní faktory to znamená, že v rovnováze : –MRP půdy = sazba pozemkové renty, –MRP práce = mzdová sazba, –MRP kapitálu = úroková míra. MRP = MFC = P F

37 Poptávka po výrobním faktoru Cena za faktor v dokonalé konkurenci nezávisí na chování jedné firmy, může se však měnit v závislosti na podmínkách trhu (změna tržní poptávky). Protože MFC = P F, změna ceny způsobí posun přímky MFC a v důsledku toho se posune bod rovnováhy – průsečík této přímky s křivkou MRP. Pro různé úrovně ceny vstupu existují rovnovážná množství daného faktoru daná průsečíkem MRP a MFC, křivka MRP je tedy od určitého bodu (výše ceny) současně křivkou poptávky firmy po faktoru.

38 Odvození křivky poptávky firmy po výrobním faktoru F F PFPF PFPF MFC 3 MFC 2 MFC 1 MRP P F3 P F2 P F1 E3E3 E2E2 E1E1 F3F3 F2F2 F1F1 P F3 P F2 P F1 F3F3 F2F2 F1F1 D E3E3 E2E2 E1E1

39 Změna poptávky firmy po výrobním faktoru Změnu poptávky, která se projeví posunem křivky poptávky, mohou způsobit zejména následující faktory: –změna poptávky po finální produkci, –množství jiných vstupů, –změny v technologii.

40 5. POPTÁVKA FIRMY PO VSTUPU V NEDOKONALÉ KONKURENCI

41 stejně jako v podmínkách dokonalé konkurence, tak i v nedokonalé konkurenci, určuje poptávku firmy po výrobním faktoru MRP, velikost MRP vstupu je však na podmínkách konkurence závislá, MRP výrobního faktoru je v případě nedokonalé konkurence na trhu výrobků a služeb násobkem MPP a MR, získaného prodejem dodatečné jednotky zboží. MRP = MPP. MR

42 6. TRH PRÁCE V PODMÍNKÁCH DOKONALÉ KONKURENCE

43 Při rozhodování firmy na trhu práce budeme nejprve vycházet z předpokladu existence dokonalé konkurence na trhu je mnoho poptávajících i nabízejících práci, žádná firma nemůže ovlivnit cenu práce, tj. mzdu, dokonalá mobilita, dokonalá informovanost, firmy maximalizují zisk, domácnosti maximalizují užitek, práce je homogenní, mezní náklady na faktor práce se rovnají mzdové sazbě MFCL = w, průměrné náklady na faktor práce se rovnají mzdové sazbě AFCL = w, křivka individuální nabídky práce (nabídky práce jedné firmě) je horizontální na úrovni mzdové sazby.

44 POPTÁVKA PO PRÁCI poptávka po práci je určená množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce. firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, při němž se vyrovnává mezní příjem z produktu práce s mezními náklady na práci, resp. mzdou. MRP L = MFC L = w

45 Příjem z mezního produktu je násobkem mezního fyzického produktu práce a ceny produktu. MRP L = MPP L. P Produktivitu práce ovlivňuje: -kvalifikace práce, -produktivita ostatních výrobních faktorů, -řídící a technologické metody firmy.

46 NABÍDKA PRÁCE Je závislá na výši mzdové sazby a je určena újmou spojenou s obětováním volného času. Předpoklady: počet hodin za den nebo rok je fixní, spotřebitel se musí rozhodnout, jak svůj čas rozloží na různé činnosti (spánek, práce, …), sledováním volby rozložení času je možné zjistit, proč se jedinec rozhodl pracovat právě určitý počet hodin. Podoba pracovní činnosti : –práce ve firmě –domácí práce.

47 Nabídka práce Práci nabízejí domácnosti. Ty porovnávají užitek z volného času s užitkem, který plyne z výrobků a služeb, které nakoupí za mzdu, když obětují volný čas a nabízí více práce. Pro určení tržní nabídky předpokládáme pouze dvě možnosti využití času : –práci – za kterou je získána mzda, –volný čas. Cílem spotřebitele je maximalizace užitku = jak maximalizovat užitek rozdělením času mezi práci ve firmě a volný čas.

48 Podmínka rovnováhy člověk bude chtít zvyšovat počet odpracovaných hodin, dokud se mezní užitek plynoucí ze zboží získaného díky poslední hodině práce nevyrovná s mezním užitkem z poslední hodiny volného času. maximálního užitku je dosaženo tehdy, když mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný.

49 Změna mzdové sazby má na rozhodování mezi prací a volným časem dvojí účinek : Substituční efekt vzniká proto, že vyšší mzda povzbuzuje pracovníky k nahrazování volného času prací, jestliže se volný čas stává dražší, snižuje se jeho spotřeba, substituční efekt bude při růstu mzdy negativní. Substituční efekt – při vyšší mzdě každá hodina práce přináší větší množství výrobků a služeb, což vede k tendenci více pracovat na úkor volného času (vede k zvyšování nabízeného množství práce). Substituční a důchodový efekt

50 Důchodový efekt vzniká proto, že vyšší mzda podporuje růst pracovníkova reálného důchodu, s vyšším důchodem může jedinec nakupovat větší množství statků, tedy i volného času, důchodový efekt pak bude pozitivní, neboť volný čas považujeme za normální statek a vyšší příjem způsobí růst poptávky po volném čase. Důchodový efekt – vyšší mzda zvyšuje reálný příjem (za předpokladu, že ceny výrobků a služeb se nemění) a vede tak k tendenci mít více volného času ( vede k snižování nabízeného množství práce).

51 Substituční a důchodový efekt Substituční a důchodový efekt působí protichůdně. Dopad na změny mzdy na nabízené množství práce záleží na tom, který z nich převažuje : –substituční > důchodový = s růstem mzdy nabízené množství práce roste, –substituční < důchodový = s růstem mzdy nabízené množství práce klesá.

52 Křivka poptávky po volném čase D D 1718 19 0 4 5 8

53 Zpět zakřivená křivka nabídky po práci Tvar křivky individuální nabídky práce závisí na tom, který z efektů změny mzdy převládá: při nižší mzdové sazbě převládá substituční efekt a množství nabízené práce roste : křivka individuální nabídky práce má pozitivní směrnici. při vyšší mzdové sazbě převládá důchodový efekt a množství nabízené práce klesá : křivka individuální nabídky práce má zápornou směrnici.

54 Zpět zakřivená individuální křivka nabídky práce LXLX X wXwX w L(hod./týden)

55 Determinanty nabídky práce demografický vývoj, institucionální pravidla lidské produkce, sociálně-ekonomická situace, záliby, důchod a majetek, očekávání (důchodu nebo spotřeby), ceny spotřebitelského zboží, daně.

56 Rovnováha na trhu práce Rovnováha na trhu práce vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou => rovnovážná mzda. Tržní křivka poptávky je horizontálním součtem individuálních křivek poptávky všech firem na trhu. Tržní křivka nabídky je taktéž horizontálním součtem individuálních křivek nabídky práce, ale přesto není zpět zakřivená.

57 Rovnováha na trhu práce Důvody proč není zpětně zakřivená tržní nabídka práce : –různí lidé mají rozdílné alternativní náklady a různý vztah k práci, –rostoucí mzda přitahuje na trh nové pracovníky s vyššími transferovými výdělky. Při vychýlení mzdy (mzdové sazby) z rovnovážné úrovně vzniká na trhu nedostatek nebo přebytek práce.

58 Rovnováha na trhu práce SLSL DLDL LELE E L w w2w2 w1w1 wEwE přebytek L nedostatek L

59 Rovnováha a mzdové rozdíly Nerovnovážné rozdíly různá mzdová sazba povede ke změně poptávky a nabídky práce, mzdové rozdíly vedou k přesunům pracovních zdrojů a vyrovnávání mzdových rozdílů. Rovnovážné rozdíly segmentace trhu práce, nedostatečná mobilita zdrojů, rozdíly ve vrozených duševních a tělesných schopnostech, rozdíly v čase a penězích potřebných k rozvoji určitých dovedností a schopností kompenzační mzdové rozdíly, speciální přirozený talent, diskriminace na trhu práce.

60 7. TRH PRÁCE V PODMÍNKÁCH NEDOKONALÉ KONKURENCE

61 Příznaky a projevy nedokonalé konkurence na trzích práce –mzdová strnulost – pomalá reakce mezd na změny na trzích práce, –klasifikační systémy – podle nich jsou zaměstnanci odměňování (mzdové tarify firem), –kolektivní smlouva, –pracovně právní zákonodárství.

62 Formy nedokonalé konkurence, které jsou spojeny s monopolní výhodou na straně poptávky nebo nabídky práce : monopson – trh s monopolní sílou na straně „kupujícího“ na trhu práce, působení odborových organizací – existence monopolní síly na straně „prodávajícího“ na trhu práce.

63 MONOPSON Monopson - monopolní síla na straně poptávky po práci, Monopson – jediný kupující určitého vstupu (jediný zaměstnavatel práce určité kvalifikace nebo jediný zaměstnavatel práce v určité oblasti). Firma má monopsonní sílu ve všech případech, kdy se setkává s rostoucí křivkou nabídky práce. Monopson může ovlivnit mzdy svých zaměstnanců. Mzdová sazba tedy není monopsonistovi dána trhem.

64 Monopson jestliže monopsonista najímá dodatečného zaměstnance, zvyšuje mzdu všem dosud zaměstnaným pracovníkům, MC firmy, spojené se zaměstnáním dodatečného pracovníka se rovnají w tohoto pracovníka plus zaplaceným vyšším mzdám již najmutých pracovníků. MC práce jsou vyšší, než mzda nutná pro zaměstnání dodatečné jednotky práce a tento rozdíl se zvyšováním množství práce roste : MFC L > w

65 Odborové svazy na trhu práce Odborové svazy – sdružení pracujících, které ovlivňuje určitým způsobem nabídku práce a v určité míře mohou ovlivnit i poptávku po práci. Odbory vznášejí řady požadavků: –vyšší mzdy, –zachování zaměstnanosti, –větší bezpečnost práce, –lepší pracovní podmínky, –více pracovních příležitostí, –odchodné, –délku dovolené.

66 Možnosti dosažení vyšších mzdových sazeb vyjednání vyšší mzdy (která je vyšší než rovnovážná mzda), zvýšení rovnovážné mzdové sazby : - snížením nabídky práce, - zvýšením poptávky po práci.

67 Efekt mzdového prahu L L w w S D O F E LELE LELE LFLF LOLO LOLO wOwO wEwE wOwO wEwE MFC LO MFC L MRP L =D

68 Snížení nabídky práce odbory w wOwO wEwE LOLO LELE LFLF D L E F S EOEO SOSO Tento postup zvýšení mzdy vyžaduje dva předpoklady :  odbory musí být schopné snížit počet těch, kteří nabízejí práci určitého typu,  odbory musí donutit zaměstnavatele zaměstnat pouze členy odborů.

69 Zvýšení poptávky po práci w wOwO wEwE L LFLF LELE LOLO F EOEO E D DODO S Třetí cesta ke zvýšení mzdové sazby je zvýšení poptávky po práci.  snaha přimět spotřebitele ke zvýšení poptávky po jimi vyráběném zboží.  snaha omezit prodej konkurenčního zboží.

70 Bilaterální monopol bilaterální (dvoustranný) monopol – vzniká, když existuje monopolní síla jak na straně nabídky práce, tak i na straně poptávky po práci, zájmy obou stran jsou protichůdné (monopson – co nejnižší mzda, odborové svazy – co nejvyšší mzda), výška skutečné mzdové sazby závisí na vzájemném poměru monopolní síly odborů a monopsonu, mzda bývá výsledkem kolektivní smlouvy mezi oběma stranami.

71 8. TRH KAPITÁLU

72 Vymezení pojmu kapitál kapitál jako kapitálové statky (dosud v mikroek. teorii, fyzická forma kapitálu, reálná, kapitálová aktiva), např. stavby, výrobní zařízení, dopravní prostředky, zásoby, nejsou primárním výrobním faktorem, jsou současně vstupem i výstupem, výroba kapitálových statků je spojena s omezováním současné spotřeby, zapojování kapitálu do výroby má však za následek růst výroby a následně i možnost růstu spotřeby.. kapitál jako suma úvěrových prostředků, uspořené volné finanční prostředky od domácností, různá finanční aktiva lidský kapitál – vzdělání, kvalifikace, vědomosti, dovednosti, zkušenosti, zdravotní stav.

73 Amortizace kapitálu amortizace = znehodnocení kapitálových statků fyzické znehodnocení (formou odpisů – součást nákladů firem), morální znehodnocení (vlivem technologického pokroku – na základě rozvoje vědy a techniky).

74 Centralizace, koncentrace a akumulace kapitálu centralizace kapitálu – spojování dříve samostatných jednotek kapitálu v jediný kapitál (centralizací kapitálu lze vytvořit např. akciovou společnost) nebo pohlcování slabšího kapitálu (slabší firmy) silnějším kapitálem v rámci konkurenčního boje (např. fúze, ztráta samostatnosti slabšího kapitálu, → negativní proces pro konkurenční prostředí – fúze kontroluje ÚOHS) koncentrace kapitálu – růst objemu kapitálu na základě akumulace kapitálu (míra koncentrace odvětví = % podíl produkce nejsilnějších firem v odvětví na celkové produkci všech firem v odvětví) akumulace kapitálu – investování zisku (investování do rozšíření výroby – do tvorby kapitálových statků, investice do V&V, do inovací, do nových technologií, do efektivnějších procesů, včetně řízení firmy)

75 Investice pojem investice reálné investice = tvorba dodatečných kapitálových statků obnovovací (restituční) investice čisté investice hrubé (brutto) investice = čisté (netto) investice + obnovovací (restituční) investice I B = I N + I R I B = brutto investice I N = netto investice I R = restituční (obnovovací) investice investice do různých finančních aktiv (širší pojetí) růst investic v ekonomice podnítí růst reálného HDP

76 Trh kapitálu trh kapitálu – místo, kde se střetává nabídka kapitálu s poptávkou po kapitálu (abstrahujeme od monetárních nástrojů centrální banky), x trh kapitálových statků nabídku kapitálu tvoří úspory ekonomických subjektů, na trhu kapitálu dostávají úspory (především od domácností) podobu kapitálu nabízeného firmám poptávka po kapitálu je daná potřebou financovat především nákup investičních statků, firmy získávají prostředky z vlastních či cizích zdrojů

77 Nabídka na trhu kapitálu úspory domácností mají podobu dočasně volných finančních prostředků za odložení přítomné spotřeby domácnosti požadují náhradu – výnos z uspořené částky (i r = 100. ΔS/S 0 ) nominální úroková míra x reálná úroková míra krátkodobé hledisko: nabídka volných finančních prostředků je fixní (má tvar vertikály, odráží stav úspor z minulého období) dlouhodobé hledisko: nabídka je pozitivně skloněná, závisí na úrokové míře – tj. ceně kapitálu

78 Nabídka na trhu kapitálu (SR) zásoba kapitálu – K cena kapitálu = úroková míra SKSK Zásoba kapitálu je v krátkém období fixní – v rámci klasického modelu. Vertikální tvar nabídky kapitálu také znamená, že úspory nejsou závislé na úrokové míře – tj. keynesiánské pojetí trhu kapitálu. K

79 Nabídka na trhu kapitálu (LR) K iRiR SKSK Úspory jsou funkcí reálné úrokové míry (i R ).

80 Poptávka na trhu kapitálu K IRIR DKDK Úroková míra je pro firmy nákladem, poptávku tvoří plánované investice firem, v klasickém pojetí ji tvoří veličina MRP K (příjem z mezního produktu kapitálu).

81 Rovnováha na trhu kapitálu (LR) K iRiR DKDK SKSK iR*iR* Dlouhodobé hledisko a klasický model. K* E

82 Výnosy z kapitálu firmy se orientují podle míry výnosu z kapitálu, nejčastěji kritérium NPV, NFV (Net Present Value, Net Future Value), vybírá se investice (projekt) s nejvyšší hodnotou NPV nebo NFV, v prostředí dokonalé konkurence na trhu kapitálu se míra výnosu z kapitálu rovná tržní úrokové míře.

83 Dotazy? Děkuji za pozornost