LJP – Péče o výslovnost a zřetelnost mluvy dětí v MŠ Osnova pro studenty středních pedagogických škol.

Prezentace na téma: "LJP – Péče o výslovnost a zřetelnost mluvy dětí v MŠ Osnova pro studenty středních pedagogických škol."— Transkript prezentace:

1 LJP – Péče o výslovnost a zřetelnost mluvy dětí v MŠ Osnova pro studenty středních pedagogických škol

2 Obsah: 1.Vývoj dětské řečiVývoj dětské řeči 2.První hlásky a slova 3.Slovní zásoba 4.Učitelka v MŠ jako vzor 5.Gramatická správnost mluveného projevu dětí 6.Činnosti rozvíjející mluvený projev dítěte 7.Komunitní a komunikativní kruh 8.Průpravná cvičení

3 1. Vývoj dětské řeči 1.Křik – broukání - žvatlání - napodobování Dítě vydává zvuky se zapojením jazyka a rtů. Důležité je, že se dítě slyší. Dítě poslouchá hlasy blízkých lidí. Postupně začíná rozumět.

4 ... 2.Samotný vývoj řeči začíná po 1. roce života. Vývoj každého dítěte je individuální! 3.Základní vývoj řeči je ukončen asi v 7 letech. 4.Dítě se učí nápodobou.

5 Šťastné děti se učí nejrychleji… a rády se zapojí do života.

6 2. První hlásky První zvuky, které dítě vydává, jsou samohlásky - nejprve a, později u. Samohláskou u dítě později nahrazuje ty souhlásky, které neumí (např. r, l) Další samohlásky jsou o a e. Jako poslední samohlásku vyslovuje i.

7 První hlásky První souhlásky, které dítě dokáže, jsou b a p, potom t a d. Nejtěžší souhláskou je k a g, r a ř. Obtížné a často chybně vyslovované jsou sykavky. Souhláskové skupiny děti často komolí, zjednodušují si je, nahrazují jinými hláskami.

8 3. Slovní zásoba První slova, která mají význam: papu, ham, haf… Slovní zásoba roste nerovnoměrně. Zhruba ve věku 18 měsíců vzrůstá slovní zásoba asi na 50 slov. Ve dvou letech dítě začíná vnímat jazyk gramaticky. Slovní zásoba je kolem 400 slov. Tříleté dítě komunikuje s okolím

9 … Tříleté dítě již komunikuje s okolím. Slovní zásoba ovšem roste nerovnoměrně.

10 4. Učitelka v MŠ jako vzor Malé dítě se učí nápodobou. Dospělý člověk – učitelka/učitel – je pro něj vzorem. Učitel hovoří vždy spisovně, gramaticky správně. Hlasitost není nutná, učitel si však musí umět získat pozornost dětí. Zaujmout děti lze překvapením, změnou činnosti, hrou na klavír, na triangl,…

11 … Pokyny učitele musí být srozumitelné, jasné. Dítě oslovujeme jménem, pohlédneme mu do očí. Pokud dítě oslovíme, důsledně (ale laskavě ) vyžadujeme odpověď. Pokud chceme zklidnit kolektiv malých dětí, nepoužíváme slova, jako je pšt… Děti si na ně brzy zvyknou, vlastně toto slovo nic neznamená…

12 5. Gramatická správnost mluveného projevu dětí V průběhu prvních šesti let života by dítě mělo zvládnout gramatický systém jazyka. Děje se tak INTUITIVNĚ. Význam vzoru dospělého člověka je důležitý. Dopustí-li se dítě chyby, nekáráme ho, nezesměšňujeme. Moudrý učitel po dítěti jeho myšlenku, slovo, větu zopakuje správně. Dítě si pak podobu slova či tvar zapamatuje.

13 V čem děti často chybují: Děti často tvoří chybně slova. Děti si uvědomují souvislost jedné slovní čeledi. Dopouští se pak omylů typu: př.:oříšek --- oříš (místo ořech) mýt --- mýdlo, skákadlo – brzdidlo U nepravidelného stupňování je častým omylem dětí: př.:dobře – dobřeje Jsem tatínkovatější než brácha… Pozn.: Soustava tvoření slov v češtině je zkrátka nepravidelná a složitá.

14 Chyby tvaroslovné Zvládnout tvarové zákonitosti jazyka je obtížné. Důležité jsou zkušenosti. Ty dítě získává postupně. Mezi 1.-2. rokem života mluví dítě agramaticky. Časté chyby: já plakám, malovám domečkovi (život.) člověci (místo lidé) já ti zpívnu (vid) Jak se narodila první vši?

15 6. Činnosti rozvíjející mluvený projev dítěte 1.Běžná komunikace (mezi dětmi, s dospělým) 2.Tvořivé hry s rozhovorem (hra Na lékaře, Na obchod,…) 3.Odpověď na otázku (Pokud se nedočkáme odpovědi, pomáháme odpověď formulovat např.: Co děláš? Oblékáš panenku?) 4. Vyřizování vzkazů

16 … 4.Říkadla, hádanky, básničky, zpěv písní 5.Dramatizace pohádek 6.Vyprávění o svém zážitku (kolem 5.roku) V MŠ se snažíme soustavně rozvíjet schopnost dětí reprodukovat jednoduchý příběh. Učitelka může pomoci a vést s dítětem dialog. 7.Příběh bez konce Začneme uvozovací větou, nabídneme začátek (Kdyby bylo venku hezky,…)

17 … 8.Vysvětlení pravidel hry 9.Popis Má-li dítě něco popisovat, musí umět pozorovat. Malé děti se ale neumějí rozhodnout, co je podstatné. Dospělý musí pomoci. Poukázat na výrazný rys. (Všimněte si, děti, jakou má růžička krásnou barvu…) Vynikající jsou hádanky, hry typu Hádej, na co myslím: je to žluté, kulaté,…

18 7. Komunitní – komunikativní kruh Komunita (společenství, skupina lidí) Komunikace (sdělování informací) Sedí-li děti v kruhu (nejlépe na kulatém koberci), jsou v rovnocenném rozmístění. Nikdo nevybočuje, nikdo není upozaděn. Děti na sebe vidí, mohou si pohlédnout do očí.

19 … Práce s dětmi, které jsou posazené v kruhu, je pro učitele velmi efektivní a přináší řadu výhod. Sezení v kruhu bývá v programu mateřských škol zařazováno každý den. Děti se v komunitním kruhu sejdou, aby byly spolu, aby si sdělily, na co si hrají, co je v daný den čeká, učitelka má mnoho příležitostí dětský kolektiv stmelit. V komunitním kruhu si děti například posílají tzv. poselství (přání druhým, vzpomínka na toho, kdo dnes není ve školce atd.)

20 … V komunitním kruhu platí pravidlo, že mluví vždy jen jeden. To lze zajistit snadno bez napomínání dětí. V kruhu si děti mohou posílat např. oříšek. Kdo ho má v ruce, má slovo. V kruhu je možné s dětmi vyprávět pohádky, učit se básničky, říkadla. V kruhu je efektivní provádět tzv. průpravná cvičení.

21 8. Průpravná cvičení Dechová cvičení (viz DUM LJP Mluvidla dechové ústrojí) Hlasová cvičení (viz DUM LJP Mluvidla hlasové ústrojí) Artikulační cvičení (viz DUM LJP Mluvidla artikulační ústrojí) Obličejová gymnastika pro pohyblivost jazyka a rtů (počítání zoubků jazykem, úsměvy do stran, spodní ret přes vrchní, ze rtů kapříka, vypláznout jazyk, poslat do dálky pusinku,…)

22 Zdroje a použitá literatura Vlastní zkušenosti autorky z pedagogické praxe v Mateřské škole Paletka v Litoměřicích Mluvený projev a přednes, SPN Praha J. Hůrková – Novotná V. Šrámková Fotografie - vlastní zdroj autorky