Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilŠtefan Macháček
1
Celková (T) a mezní (M) T M > 0 (T roste konvexně M kladná a roste, T roste konkávně M kladná a klesá, T roste konkávně M kladná a klesá, T roste lineárně M kladná a konst.) T roste lineárně M kladná a konst.) T max M = 0 ↓T M < 0 Průměrná (A) a mezní (M) A M > A ↓A M < A A max (min) M = A Grafické odvození průměrné a mezní veličiny (předp. známe graf celkové veličiny) průměrná veličina v daném bodě = směrnice sečny (paprsku) mezní veličina v daném bodě = směrnice tečny
2
1. Úvod 2. Cíl spotřebitele 3. Užitek - kardinalistická a ordinalistická verze 4. Předpoklady racionálního chování spotřebitele 5. Indiferenční křivky a jejich vlastnosti 6. Preference spotřebitele a indiferenční křivky 7. Linie rozpočtu a soubor tržních příležitostí 8. Optimum spotřebitele - vnitřní a rohové řešení
3
-porovnává cíl (přínos) s náklady (újmou) -předp. dané preference cíl = maximalizovat užitek plynoucí ze spotřeby statků za daných podmínek → tj. dosažení optima (není důvod měnit rozhodnutí) Podmínka optima: dodatečný přínos = dodatečný náklad (není důvod měnit rozhodnutí) úroveň U → d ána preferencemi náklad = důchod vynaložený na nákup statků TU MU
4
→ jeho chování vyhovuje: dvěma axiomům (A a B jsou spotřební koše): úplnost srovnání A > B v A B v A < B v A = B tranzitivita A > B a B > C, pak A > C a dvěma předpokladům: nenasycení (čím více, tím lépe) preference průměru před extrémy ve spotřebě (předpoklad konvexnosti)
5
ANO (U je přímo měřitelný, např. v Kč) kardinalistická verze funkce TU (zákon klesajícího MU) funkce TU (zákon klesajícího MU) NE (U není přímo měřitelný) ordinalistická verze indiferenční analýza
6
Nákup jednoho statku: U = f (X) omezení: I (částka na útratu, nominální důchod) TU X = celkové uspokojení plynoucí ze spotřeby určitého množství statku MU X = dTU/dX Optimum: MU X (dodatečný přínos)= p X Křivka poptávky po statku X = množina spotřebitelských optim (splývá s křivkou MU) Nákup více statků (při daném omezení): U = f (X,Y,..) MU X = δTU/ δX, MU Y = δTU/ δY Optimum: MU X /p X = MU Y /p Y = MU Z /p Z =…= MU n /p n
7
Axiomy umožňují porovnat a seřadit spotřební koše od nejméně preferovaného k nejvíce preferovanému koši zboží. Funkce užitku = způsob pro přidělení určitého čísla každému spotřebnímu koši. Uplatníme pravidla: 1. Dvěma košům, které jsou pro jedince stejně významné, přiřadit stejné kladné reálné číslo. 2. Pokud jedinec preferuje koš zboží A před košem B, přiřadit koši A vyšší kladné reálné číslo.
8
Funkce užitku je formálním vyjádřením preferencí spotřebitele U = f (X,Y), např. U = X·Y význam fce užitku: určuje pořadí spotřebních košů IC = kombinace statků, které přinášejí jedinci konst. TUU 4 = f (X,Y), tj. U =4 pokud U= X·Y, pak U =4 při těchto spotř.koších: A: X = 1, Y = 4 nebo B: X = 2, Y = 2 nebo C: X = 4,Y = 1 Spotř. koš D: X=3, Y=3 →více preferovaný → vyšší U
9
v každém bodě grafu se nachází indiferenční křivka axiom úplnosti srovnání indiferenční křivky mají zápornou směrnici (jsou klesající) předp. nenasycení indiferenční křivky jednoho jedince se nemohou protínat axiom tranzitivity ryze konvexní tvar indiferenční křivky předpoklad konvexnosti (preference kombinací před extrémy ve spotřebě)
10
IC se nemohou protínat → byl by porušen axiom tranzitivity: A = B (IC 2 ) A = B (IC 2 ) A = C (IC 1 ) B > C (v B je stejně X, více Y)
11
= poměr, ve kterém je spotřebitel ochoten nahradit jeden statek druhým, aniž by se změnil jeho celkový užitek U = f (X,Y) Totální diferenciál funkce: dU = ( U/ X)dX + ( U/ Y)dY = MU X ∙dX + MU Y ∙dY Položíme dU = 0 (na IC je U konst.) a upravíme: 0 = MU X ∙dX + MU Y ∙dY - MU Y ∙dY = MU X ∙dX - dY/dX = MU X / MU Y MRS C = - dY/dX = MU X / MU Y (při konst.TU) MRS C = sklon indiferenční křivky (uvádí se v absolutní hodnotě)
12
Podél IC (zleva doprava) MRS c : - mění se, pokud je IC křivkou (IC klesající konvexní → MRS c klesá - je konstantní, pokud má IC lineární průběh
13
kvantifikuje „zakřivení“ indiferenčních křivek (o kolik % se změní poměr spotřeby statků, pokud se MRS c změní o 1%) = (d(Y/ X) / Y/X) : (d MRS c / MRS c ) pro dokonalé substituty = pro dokonalé komplementy = 0
14
U = aX + bY MRS C =konst. =a/b σ = ∞ Porušen předp. konvexnosti
15
U = min.(aX,bY) Y/X = konst. = b/a MRS C =není def. (porušen předp. konvexnosti) σ = 0
16
X je statek žádoucí (good), pokud: ↑X (Y konst.)→ ↑U → MU X > 0 X je statek lhostejný (neuter), pokud: ↑X (Y konst.)→U konst. → MU X = 0 X je statek nežádoucí (bad), pokud: ↑X (Y konst.)→ ↓U → MU X < 0 oba statky žádoucí – viz předchozí dva snímky
17
Y je statek lhostejný (neuter), pokud: ↑Y (X konst.)→U konst.→ MU Y = 0 Y je statek nežádoucí (bad), pokud: ↑Y (X konst.)→ ↓U → MU Y < 0
18
zóna 1 – s rostoucím X (Y konst.) roste užitek → X je žádoucí zóna 2 – s rostoucím X klesá užitek (Y konst.) → X je nežádoucí zóna 1 – s rostoucím X roste užitek (Y konst.) → X je žádoucí zóna 2 – s rostoucím X se užitek nemění (Y konst.) → X je neutrální
19
Připadá u racionálního spotřebitele v úvahu kombinace dvou nežádoucích (lhostejných) statků? Vázaná spotřeba: nelze spotřebovávat žádoucí statek bez nežádoucího
20
Rozpočtové omezení (budget line, BL): peněžní důchod (I), ceny statků (Px,Py ) BL:I = Px X + Py Y převedeme do směrnicového tvaru: Y = I / Py - (Px / Py) X a derivujeme: MRS E = - dY / dX = Px / Py (při konst. I) MRS E = poměr, ve kterém lze nahrazovat jeden statek druhým ve směně (při daném peněžním důchodu a daných cenách statků) = sklon linie rozpočtu = sklon linie rozpočtu - Podél BL (zleva doprava) se MRS E nemění
21
Růst I, ceny statků konst. I a p y konst., ↓ p x I a p x konst., ↓ p y
22
Max U = f (X,Y) při omezení: I = Px X + Py Y X 0, Y 0
26
Vnitřní řešení MRS C = MRS E sklon IC = sklon BL MU X / MU Y = p X / p Y MU X / p X = MU Y / p Y Rohové řešení (pouze X) MRS C > MRS E sklon IC > sklon BL MU X / MU Y > p X / p Y MU X / p X > MU Y / p Y
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.