Perspektivní teritoria pro český export? Miloš Večeřa Head of Trade Finance, Cash Management & Factoring, RBCZ Praha XVI. EXPORTNÍ FÓRUM 14.4.2016 Mladé.

Prezentace na téma: "Perspektivní teritoria pro český export? Miloš Večeřa Head of Trade Finance, Cash Management & Factoring, RBCZ Praha XVI. EXPORTNÍ FÓRUM 14.4.2016 Mladé."— Transkript prezentace:

1 Perspektivní teritoria pro český export? Miloš Večeřa Head of Trade Finance, Cash Management & Factoring, RBCZ Praha XVI. EXPORTNÍ FÓRUM 14.4.2016 Mladé Buky

2 Obsah Z pohledu RBCZ vidíme budoucí příležitosti v těchto zemích resp. oblastech: 1.Rusko 2.Kuba 3.Subsaharská Afrika - Ghana 4.Írán 2

3 Ruská federace Raiffeisen Bank International v Rusku:  V roce 1996 založena Raiffeisenbank Rusko ZAO („RBRU“).  Pořadí RBRU v rámci ruských bank (k 1.1.2015): o z hlediska aktiv…..... 13. místo. o z hlediska kapitálu….12. místo.  Rating RBRU (k 1.1.2015) o Moody´s ……….Ba1 o Standard and Poors..BB +  RBRU k 31.12.2015 měla 184 poboček v 50 regionech a více než 3 mil. klientů.  Základní ukazatele činnosti RBRU k 31.12.2015: o aktiva…………….. 10,9 mld. EUR o základní kapitál ….. 551,1 mil. EUR o zisk po zdanění..... 310,9 mil. EUR  RBRU stojí na 1. místě v ziskovosti v rámci skupiny RBI (15 dceřiných bank). 3

4 RBCZ a Rusko  Mnohé pozitivní zkušenosti (např. financování elektrárny "Kurgan" či dodávek české technologie pro podnik NPO Saturn).  Zájem o rozvoj budoucí spolupráce s ruským trhem stále máme.  Výhody RF jako exportního trhu: o tradice vztahů a propojení ekonomik z minulosti. o jazyková blízkost a rozšířená znalost ruštiny. o státní podpora vývozu prostřednictvím EGAP.  Faktory ovlivňující stávající obchodní výměnu: o sankce EU – doufáme v jejich brzké ukončení. o protiopatření Ruska - vyhlášení "Programu náhrady importu" (do roku 2020 si vyžádá náklady 2,5 bilionů rublů, zdroje pro realizaci programu řeší vláda RF). o nízká ceny ropy (Brent kolísá mezi 35 – 40 USD / barel). o devalvace místní měny – rublu.  Důsledky působení v/u faktorů: o zpožďování plateb a restrukturalizace poskytnutých úvěrů. o momentální snížení poptávky po exportním financování. 4

5 RBCZ a Rusko 5  Možné způsoby řešení: o zakládání společných podniků a dceřiných společností v RF a prodej jejich produkce konečným uživatelům v rublech (příklad Kovosvit MAS a.s.). o financování projektů se zapojením ruských bank jako dlužníků. o financování na přímé riziko ruských korporátních klientů je možné jen v omezené míře (příjmy ve valutě, velké společnosti kotované na mezinárodních burzách apod.).  Závěr: o Rusko historicky patří k tradičním partnerům ČR, české výrobky zná a důvěřuje jim („německá kvalita za českou cenu“). o Strukturujme exp. úvěry lépe co do splácení (viz. výše), ale neopouštějme ruský trh!

6 Kuba  Rozloha: 109 886 km²  Počet obyvatel: 11, 38 mil. (2014)  HDP na 1 obyvatele: 6 051,22 USD ‎(2011).  Problémy centrálně plánovaného hospodářství: dvojí měna, neefektivní zemědělství, velmi nízké platy, trvající přídělový systém.  Hlavní položky vývozu Kuby: nikl, kobalt, chemické produkty, cukr, ryby a mořské plody, citrusy, rum, tabák, mramor a kožedělné výrobky.  Nabídka RBCZ: prostřednictvím tzv. „Refresh programu“ lze financovat vývoz zboží z ČR formou odkupu pohledávek bez regresu z neodvolatelného dokumentárního akreditivu. 6

7 RBCZ a Kuba  Splatnosti do 1 roku s pojištěním EGAP typ „Bf“ (především dodávky potravinových produktů).  Dosud RBCZ profinancovala kontrakty za téměř 17 mil. EUR, dalších 12 mil. EUR je připraveno k odkupu. „Refresh program“ bude tímto vyrovnán a v létě 2016 ukončen.  Čeští exportéři mají dále zájem o financování a pojištění těchto položek: komponenty a náhradní díly pro elektrárny, obráběcí stroje, metalurgické výrobky bezešvých i svařovaných trubek, řídící systémy, elektro a hutní materiály, nové motocykly a jejich náhradní díly, elektroinstalační materiál.  RBCZ do budoucna: o chceme dále podporovat české exportéry a poskytovat jim financování s pojištěním EGAP. o nyní připravujeme společně s EGAP nový pojistný limit pro banku BICSA, který umožní financovat kromě potravin i jiné dodávky (splatnost do 1 roku). 7

8 Subsaharská Afrika  Obtížné teritorium z hlediska exportního financování, obchodní politika skupiny RB velmi opatrná a obchodní případy řešeny individuálně („case by case“).  Pozornost soustředěna na nejbohatší země (např. JAR, Botswana), případně na země se zásobami ropy a zemního plynu (např. Nigérie, Kamerun), jejichž hospodářství je ale negativně ovlivňováno dlouhodobě nízkými cenami ropy.  Příklady českého exportu: flexotiskový stroj (Keňa), nemocnice (Gabon), stroj na tkané pytle (JAR), pivovar (Etiopie).  Přijatelné je pouze státní riziko (dlužníkem je stát zastoupený obvykle Ministerstvem financí).  Skupina RBI profinancovala obchody s Ghanou (kategorie 6/nemocnice, vodohospodářské systémy, školící centrum), Senegalem (kategorie 6/mosty, zdravotnická technika), Kamerunem (kategorie 6/školící centrum), Tanzanií (kategorie 6/školící centrum), Keňou (kategorie 6/zdravotnická technika) a Gabonem (kategorie 5/nemocnice – aktuálně z důvodu platební neschopnosti v RB „on hold“).  Většina zemí „on hold“ (např. Gabon, Mosambik). 8

9 Ghana Rozloha: 238.500 km 2 Počet obyvatel: 26 mil.  vývoz ČR do Ghany: USD 18,1 mil. (2014) - potraviny, suroviny, chemikálie, stroje a nástroje (radiové modemy na bezdrátový přenos dat, zahradní technika VARI) dopravní prostředky (osobní automobily Škoda, traktory Zetor).  dovoz ČR z Ghany: USD 3,2 mil. (2014) – potraviny, textilní vlákna, kovové výrobky, komodity (kakao, zlato, dřevo).  prioritní oblasti ghanské vlády:  1. infrastruktura,  2. zemědělství,  3. školství a zdravotnictví,  4. vládní sektor,  5. turistika 9

10 RBCZ a Ghana  Země s relativně fungujícími institucemi, politickou a ekonomickou stabilitou a rostoucí ekonomikou ( růst HDP v 2014: + 4,2 % ).  Zvláštní nároky kvůli specifickému klimatu (prašnost), kolísaní elektr. napětí, vysoké míře administrativy při dovozu, nízké vymahatelnosti práva.  Orientace dovozců především na cenu (díky konkurenci asijského, jihoafrického nebo tureckého zboží).  Výhodou existence místního zástupce (např. VAMED).  RBCZ nyní ve spolupráci s RBI Vídeň finalizuje financování výstavby 10 poliklinik v Ghaně s pojištěním EGAP typu „D“ v hodnotě EUR 23,5 mil. (podepsána úvěr. smlouva, pojistná smlouva ve fázi připomínkování, čerpání očekáváno v 04-05/2016).  Praktické zkušenosti RBCZ: složitá jednání s ghanskou stranou (velké prodlevy mezi reakcemi ze strany vlády a parlamentu), potřeba profinancování akontace, dle Konsenzu OECD nutné zařazení financovaného projektu do úvěrového a rozvojového programu země. 10

11 11  Název: Íránská islámská republika (od 1979)  Dříve: Persie (od 550 př. n. l.)  Prezident: Hassan Rouhani (od 2013).  Hlava státu: náboženský vůdce Ali Hoseini - Chamenejí (od 1989).  Rozloha: 1 648 000 km 2  Obyvatelstvo: 78,3 mil.  Náboženství: islám 99%, křesťanství 1%.  Jazyk: perština (angličtina ve velkých městech).  Měna: íránský riál (IRR), 1 USD = 37 000 IRR (prosinec 2016).  Hl. město: Teherán (13 mil. obyvatel).  Další velká města: Mašhad (3,1 mil.), Esfahán (1,6 mil.), Tabríz (1,5 mil.). Írán

12 Ekonomika Íránu  HDP podle parity nák. síly(2014): USD 1,36 bilionu (v porovnání se světem: 19)  HDP na 1 obyv. (odhad 2014): USD 17.400 (v porovnání se světem: 96)  HDP reálná míra růstu (2014): 4,3%  Produkce surové ropy (2014): 3,2 mil. b/den (v porovnání se světem: 7)  Vývoz surové ropy (odhad 2013): 1,32 mil. b/den (v porovnání se světem: 11)  Prokázané zásoby surové ropy (2015): 157 mld. b (v porovnání se světem: 4)  Produkce zemního plynu (2013): 161,3 mld. m 3 (v porovnání se světem: 3)  Zásoby zemního plynu (2014): 33,8 bilionu m 3 (v porovnání se světem: 2)  Externí dluh (2014): USD 6,9 mld. (tj. cca 0,5% HDP)  Finanční zahraniční aktiva (2016): USD +100 mld. (v Číně, Indii, Japonsku, Jižní Koreji, Turecku, S.A.E., Ománu…)  Inflace (2014): 16,2 % (srov. 37,4% v 2013)  Základní úroková sazba komerčních bank (2014): 14%  Míra nezaměstnanosti (2014): 10,3% 12

13 Režim sankcí EU po Dni realizace Vyjmutí 300 fyzických a právnických osob ze sankčního seznamu. Zrušení zákazu používat SWIFT. Zrušení embarga na výrobky: - ropa a ropné produkty, plyn, petrochem. výrobky, - vybavení pro ropný, plynárenský a petrochemický průmysl, námořní lodě a námořní plavbu, - zlato / drahé kovy; bankovky a mince. Sankce USA jsou nadále v platnosti. Podle EU i nyní některé banky zůstávají sankcionované (včetně SWIFT restrikcí, např. Bank Saderat, Bank Sepah). Speciální schvalovací postupy pro zboží dvojího užití: - dodávky pro jadernou energetiku. - software pro průmyslové procesy. Embargo na určité výrobky: - vojenské položky. - řídící systémy balistických raket. - předměty s možností represivního použití. Přetrvávající sankceUvolněné sankce Rychlý mechanismus znovu-uplatnění („snap-back“) Znovu-zavedení sankčního režimu v případě porušení JCPOA ! (kontrakty uzavřené před tímto zpětným zavedením sankcí zůstanou v platnosti) 13

14 Obch. strategie RBI Skupiny pro Írán S podmínkou dodržení předpisů EU a po schválení obchodu útvarem Compliance v RBI Vídeň bude nyní možné: Obnovení obchodních vztahů s existujícími íránskými zákazníky. Získávání nových íránských zákazníků. Nesankciované obchody a platby. DŮLEŽITÉ: Každá transakce musí být schválena předem útvarem Compliance v centrále skupiny RBI ! Povoleny jsou pouze obchody bez „US-nexus“ (tj. bez amerického prvku): nepoužívat americký dolar, žádné americké osoby/subjekty/banky nesmí být účastníky transakce ! Mezi-bankovní limity: max. doba splatnosti 1 rok (max. „ECA-tenor“: splatnost exp. úvěru shodná s délkou pojištění EGAP-u). Principy schvalování nových obchodů: „případ od případu“ (a to včetně kontroly sankčních seznamů EU i OFAC). Bankovní produkty: produkty z oblasti Trade Finance (akreditivy, bankovní záruky, ECA-kryté exportní financování), mezin. platební styk. 14

15 RBI Skupina vs. íránské banky  Před zavedením sankcí byla RBI vnímána jako tradiční partner všemi hlavními bankami v Íránu.  Září 2015 – rakouská obchodní mise (Peter Lennkh za RBI Vídeň).  Září 2015 – 1. česká obchodní mise (Iveta Walderová) – setkání s Bank Saderat a Bank Pasargat.  Leden 2016 – 2. česká obchodní mise (Miloš Večeřa) – setkání s Bank Melli, Bank Tejarat, Bank Saderat a Saman Bank.  Místní koordinátor RBI v Íránu - pan Farshid Asgari.  Budoucí přímí partneři RBI Skupiny: hlavní íránské banky vlastněné íránským státem, např. Bank Tejarat, Bank Keshavarzi, Bank Refah.  Hlavní nesankciované íránské banky byly formálně připojeny ke SWIFT 14.2.2016.  Výměna SWIFT klíčů je ale možná pouze po splnění požadavků útvaru Compliance (KYC/AML).  DŮLEŽITÉ: íránské banky nám musí poskytnout úplnou KYC (Know Your Customer) / AML (Anti Money Laundering) dokumentaci, které nám teprve následně umožní obnovit platební styk s nimi. 15

16 16 Právní prostředí v Íránu  Íránská justice je nevýkonná a pro zahr. subjekty obecně nevhodná – v případě sporu s íránským partnerem nelze čekat efektivní ochranu práv exportéra.  Zdlouhavá a nejasná možnost výkonu zahraničního soudního rozhodnutí nebo rozhodčího nálezu.  Íránská arbitráž (Arbitration Center of Iran Chamber „ACIC“, Tehran Regional Arbitration Centre „TRAC“) trpí nedostatkem zkušených rozhodců.  Arbitráže s vládou či státními podniky jsou vyloučeny – nutný souhlas vlády/parlamentu.  Co lze poradit:  Důležité je kvalitní zajištění, případně pojištění.  Místní podniky jsou zvyklé na 100% platby předem (v důsledku sankcí), čeká se však, že dodávky zboží budou brzy financovány úvěrem nebo jištěny bankovní zárukou.  Místní zvyklosti: L/C mívají dlouhou splatnost ( až 24 měsíců) a bývají nepotvrzené.  Bankovní služby jako potvrzování akreditivů, bankovní záruky a další trade finance produkty by brzy měly začít poskytovat hlavní evropské banky (včetně Raiffeisenbank). Zdroj: HAVEL HOLÁSEK PARTNERS

17 Děkuji za pozornost ! 17