Studie optimalizace odpadového hospodářství pro 10 obcí v Libereckém kraji Studie optimalizace odpadového hospodářství pro město Turnov červen 2013.

Prezentace na téma: "Studie optimalizace odpadového hospodářství pro 10 obcí v Libereckém kraji Studie optimalizace odpadového hospodářství pro město Turnov červen 2013."— Transkript prezentace:

1 Studie optimalizace odpadového hospodářství pro 10 obcí v Libereckém kraji Studie optimalizace odpadového hospodářství pro město Turnov červen 2013

2 Zhotovitel: Poradenská firma Ing. Zdenka Kotoulová - SLEEKO ve spolupráci s firmou GREEN Solution, s.r.o. a Institutem pro udržitelný rozvoj měst a obcí (IURMO, o.p.s.) Autorský kolektiv: Ing. Zdenka Kotoulová Ing. David Hrabina Bc. Naďa Viltová Bc. David Lukáč Reference: Analýzy, koncepce, výzkumné a realizační projekty OH Spolupráce s MŽP, EKO-KOM, ASEKOL, UK Praha, VŠE Praha

3 Analytická část Podklady k analýze  Dokumenty předložené MěÚ Turnov  OZV č. 9/2009 k nakládání s KO a se stavebním odpadem  OZV č. 6/2012 o místním poplatku  OZV č. 4/2012 o systému komunitního kompostování  Evidence odpadů MěÚ Turnov, hlášení ISPOP  POH Města Turnov (2005) a jeho vyhodnocení  Smlouvy s dodavateli služeb OH (TS Turnov, s. r.o., kolektivní systémy, DIMATEX CS, spol. s r.o.)  Dotazníky AOS EKO-KOM k nakládání s odpady  Další informace MěÚ včetně webových a ústních sdělení  Srovnatelné standardy IURMO, o.p.s.  Obecně závazné normy, studie a zjištění zpracovatele

4 Analytická část Vývoj produkce hlavních skupin KO v letech 2010-2012 (t/rok) Srovnání r. 2011: Celková produkce odpadů se pohybuje okolo 5.000 t/rok, tj. cca 350 kg/obyv. a rok. Produkce KO představuje 90 % z celku. Produkce směsného KO činí 160 kg/obyv., průměr ČR je 217 kg/obyv. Objemný odpad 26 kg/obyv., průměr ČR 40 kg/obyv. Tříděný sběr využitelných složek představuje 44 kg/obyv., průměr ČR je 33 kg/obyv. Produkce NO z KO představuje 0,17 kg/obyv. Komodity20102011 2012 Komunální odpad (KO a obaly)42414324 4545 Směsný komunální odpad20502300 2357 Objemný odpad948368 337 Oddělený sběr odpadu (papír, plast, sklo)644632 598 Biologicky rozložitelný odpad525626 910 Nebezpečný odpad625 34 Odpady celkem45475103 5031

5 Produkce tříděného skla, papíru a plastu za roky 2008 - 2012

6 Produkce směsného komunálního odpadu, objemného odpadu a biologicky rozložitelného odpadu v období 2008 - 2012

7 Bilance příjmů a výdajů OH Města Turnov za roky 2010 až 2012 (v tis. Kč)

8 Celkové náklady na OH za období 2008-2012 dle dotazníku EKO-KOM

9 Celkové příjmy OH za období 2008 – 2012 dle dotazníku EKO-KOM

10 Srovnání základních ukazatelů odpadového hospodářství Města Turnov v roce 2012 UkazatelJednotka Město Turnov obce Libereckého kraje ČR ve velikostní skupině obcí 10001 až 20000 obyvatel včetně Papír Sebrané množstvíkg/obyv. a rok30,923,121,3 Podíl nádobového sběru%48%61%57% Počet obyvatel na nádobupočet/ks156166181 Frekvence vývozupočet/rok875140 Efektivita sběrukg/m3253839 Náklady sběruKč/t229827853368* Kč/obyv. a rok714354* *) data z roku 2011, dotazník EKO-KOMZdroj: MěÚ Turnov, dotazník EKO-KOM

11 Srovnání základních ukazatelů odpadového hospodářství Města Turnov v roce 2012 UkazatelJednotka Město Turnov obce Libereckého kraje ČR ve velikostní skupině obcí 10001 až 20000 obyvatel včetně Plast Sebrané množstvíkg/obyv. a rok9,59,66,7 Podíl nádobového sběru%90%94%95% Počet obyvatel na nádobupočet/ks127149148 Frekvence vývozupočet/rok665737 Efektivita sběrukg/m3151918 Náklady sběruKč/t561363036872* Kč/obyv. a rok535756* *) data z roku 2011, dotazník EKO-KOMZdroj: MěÚ Turnov, dotazník EKO-KOM

12 Srovnání základních ukazatelů odpadového hospodářství Města Turnov v roce 2012 UkazatelJednotka Město Turnov obce Libereckého kraje ČR ve velikostní skupině obcí 10001 až 20000 obyvatel včetně Sklo celkem Sebrané množstvíkg/obyv. a rok14,19,910,7 Podíl nádobového sběru%91%95%99% Počet obyvatel na nádobupočet/ks142144159 Frekvence vývozupočet/rok101211 Efektivita sběrukg/m3147104102 Náklady sběruKč/t141216452002* Kč/obyv. a rok201723* *) data z roku 2011, dotazník EKO-KOMZdroj: MěÚ Turnov, dotazník EKO-KOM

13 Srovnání základních ukazatelů odpadového hospodářství Města Turnov v roce 2012 UkazatelJednotkaMěsto Turnov obce Libereckého kraje ČR ve velikostní skupině obcí 10001 až 20000 obyvatel včetně Tříděný sběr celkem Sebrané množství celkemkg/obyv. a rok 54,7 (bez kovů) 33,9*31,5* Náklady tříděného sběruKč/t10583500*4193* Kč/obyv. a rok150118132* Směsný komunální odpad Sebrané množstvíkg/obyv. a rok163 201* 201,8* Náklady svozu a odstraněníKč/t31312286* 2671* Kč/obyv. a rok511471539* *) data z roku 2011, dotazník EKO-KOMZdroj: MěÚ Turnov, dotazník EKO-KOM

14 Závěry z analýzy a srovnání ukazatelů – I. část Systém se průběžně rozvíjí a má velmi dobré technické zázemí Systém je upraven OZV Města k nakládání s KO, SO i BIO Cíle POH Města jsou plně realizovány TS Turnov poskytují komplexní služby OH, provozují SD, zařízení pro úpravu stavebního odpadu, komunitní kompostárnu Město využívá spolupráce s AOS EKO-KOM, KS EEZ, DIMATEX ke zvýšení recyklace odpadů Na systém se mohou napojit živnostníci, jejich účast je zatím nízká Výchova a osvěta obyvatel v OH je na dobré úrovni Produkce směsného KO i objemných odpadů je optimální

15 Závěry z analýzy a srovnání ukazatelů – II. část Výtěžnost tříděného sběru je na velmi dobré úrovni Síť sběrných nádob dostatečně pokrývá současnou potřebu (hustota sítě je nad průměrem kraje i obcí ČR) Efektivita sběru je vysoká u skla, nižší u papíru a plastů Město plní cíle směrnice EU o skládkování, SKO je z 83 % energeticky využíván Jednotkové ceny svozu a odstraňování SKO (Kč/ 1 vývoz nádoby) patří k nejnižším v Libereckém kraji Celkové náklady na SKO na 1 obyvatele jsou vyšší, než je průměr ČR, avšak nižší než průměr kraje; při srovnání na 1 t jsou vyšší v obou případech (nízká produkce SKO) Celkové náklady tříděného sběru na 1 obyvatele jsou vyšší, než je průměr ČR i průměr kraje; při srovnání na 1 t jsou pod průměrem ČR i kraje (vysoká výtěžnost tříděného sběru) Dotace z rozpočtu města v roce 2012 činí 35 %, což odpovídá většině měst v ČR

16 Nová právní úprava OH – nový zákon o odpadech Povinnost pro obce zavést oddělený sběr 4 komodit do roku 2015 Zajistit do roku 2020 recyklaci 50 % využitelných složek z KO Povinnost zavést oddělený sběr bioodpadu rostlinného původu Povinnost napojení živnostníků na systém obce Povinnost energetického využívání SKO a OO Omezení skládkování BRKO Vytváření ISNO Úprava evidence, statistiky aj. nástrojů

17 Prognóza produkce hlavních skupin KO (kg/obyvatel/rok) Komodity201220132014201520162017201820192020 Směsný KO164,8152,7155,1159,0162,2165,6169,0172,5176,0 Objemný odpad23,6 23,924,525,025,526,026,627,1 Oddělený sběr pa+pl+sk+kov 56,260,861,662,864,065,166,167,368,4 Oddělený sběr textil3,03,33,53,84,04,34,54,85,0 Biolog.rozložitelný63,665,467,369,170,872,674,376,177,8 Nebezpečný odpad2,42,22,01,91,71,51,31,21,0 Zdroj: IURMO, o.p.s.

18 Ekonomická motivace k třídění KO Varianty systémových opatření 1.Současný systém OH doplnit motivací občanů v podobě úlev z místního poplatku závislých na množství odpadu odevzdaném v rámci pytlového sběru využitelných složek. 2. Zavést poplatek za komunální odpad podle § 17a zákona o odpadech. Platby realizovat podle objemu sběrných nádob na směsný KO a frekvence jejich vývozu. 3. Zavést poplatek za komunální odpad podle § 17a zákona o odpadech. Platby realizovat známkovým systémem svozu směsného KO. 4. Zavést poplatek za komunální odpad podle § 17a zákona o odpadech a systém vážení sběrných nádob na směsný KO. Platby realizovat podle vyvezeného množství směsného KO.

19 Varianta 1) Úlevy z místního poplatku za množství vytříděné v rámci pytlového sběru Výhody - motivace k předcházení vzniku směsného KO, - snížení množství směsného KO a zvýšení množství tříděného odpadu, - využití zavedeného systému pytlového sběru ke zdokonalení třídění, - minimální náklady na technické vybavení systému, - minimální zvýšení provozních nákladů, - snížení platby občana za nakládání s odpady, - minimální riziko nelegálního nakládání s odpady (černé skládky, spalování v domácích topeništích, odkládání odpadu do cizích nádob či nádob na tříděný sběr), neboť platby nejsou stanoveny za množství vyprodukovaného směsného KO, Nevýhody - nebezpečí snížení produkce tříděného sběru ve stávajícím nádobovém systému, který je podstatně levnějším systémem (zcizení využitelných složek ze separačních nádob), - zvýšení nároků na správu místního poplatku, - zvýšení provozních nákladů sběru a svozu komunálních odpadů,

20 Varianta 2) Platby podle objemu nádob a frekvence vývozu SKO Výhody - vyšší motivace k předcházení vzniku směsného KO, - snížení množství směsného KO a zvýšení množství tříděného odpadu, - vyšší zaplněnost nádob, - výraznější vnímání produkce odpadů občany, - systém je snadno pochopitelný a průhledný, - systém považovaný občany za spravedlivý, Nevýhody - vysoká motivace k nelegálnímu nakládání s odpady (černé skládky, spalování v domácích topeništích, odkládání odpadu do cizích nádob či nádob na tříděný sběr), - pořízení nových nádob na SKO ve vlastnictví města (regulace sběru a kontrola), - nedochází k zásadním úsporám času na svoz odpadu, - riziko vzniku nehomogenních svozových oblastí, - vyšší náklady na správu systému (rozdílná frekvence svozu, kontrola plateb), - hygienické problémy s prodlužováním frekvence svozu, - zabezpečení sběrných nádob před vniknutím cizích osob (zámky), - vyšší nároky na správu v bytových domech,

21 Varianta 3) Známkový systém svozu SKO a platby podle počtu známek Výhody - výrazná motivace k předcházení vzniku komunálních odpadů, - motivace k třídění využitelných složek, - vysoká zaplněnost sběrných nádob, - systém je snadno pochopitelný a průhledný, Nevýhody - vysoká motivace k hledání nelegálních způsobů nakládání s komunálními odpady, - obtížná optimalizace svozu směsného KO, - nedochází k úsporám času a nákladů na svoz odpadu (svozová technika musí projet svozové trasy, i když nejsou nádoby ke svozu přistaveny), - zvýšené nároky na správu systému (nároky spojené s výdejem známek a s propočítáváním výše plateb), - těžko uplatnitelný způsob zpoplatňování v sídlištní zástavbě, - vícenáklady na kontrolu a odstraňování známek, - problémy s krádežemi známek, - prodlužování frekvence svozu přináší hygienické problémy, - vysoká chaotičnost v nakládání s odpady, kterou lze snížit definováním minimální frekvence vývozu nádob (přesto vysoké náklady, černé skládky, nízká kvalita sběru)

22 Varianta 4) Vážní systém a platby za množství SKO Výhody - vysoká motivace k předcházení vzniku směsného KO, - snížení množství směsného KO a zvýšení množství tříděného odpadu, - identifikace nádob a osob má za následek vývoz pouze nádob zařazených do systému, - předcházení odkládání těžkých odpadů (např. sutí) do běžných nádob na odpad, Nevýhody - pořízení nových nádob na SKO ve vlastnictví města (opatření čipem) - vysoká motivace k nelegálnímu nakládání s odpady, - vyšší technické nároky a s tím spojená vyšší poruchovost, - dodatečné investice do technického vybavení systému, - systém v podmínkách ČR je uplatněn pouze za účelem identifikace nádob a množství odpadu, - software pro stanovení ceny svozu za množství odpadu není provozován, - zvýšení provozních nákladů, - riziko znečištění tříděného sběru ve sběrných nádobách, - zabezpečení sběrných nádob před vniknutím cizích osob (zámky), - vyšší nároky na správu v bytových domech,

23 Varianta 1) Orientační náklady a příjmy pytlového sběru s identifikací Ukazatel Měrná jednotka Stávající systém bez identifikace (2131 občanů, tj. 15 %) Stávající systém s identifikací (2131 občanů, tj. 15 %) Předpokládaný stav sběru po identifikaci (2900 občanů, tj. 20 %) Sebrané množství celkemt/rok27,78 52 Čtecí zařízení a SWKč045 000 Náklady celkemKč/rok161 000199 871322 420 Příjmy celkemKč/rok96 919 183 658 Výsledek (příjmy – náklady)Kč/rok-64 081-102 952-138 762 Úleva z poplatku 2) Kč/rok028 690 13,50 Kč/os. 36 Kč/domácnost 54 800 19 Kč/os. 50 Kč/domácnost Zdroj: SLEEKO 1) cena za energetické využití = 1344 Kč/t 2) Ohodnocení vytříděných složek: papír = 0,50 Kč/kg, plasty = 1,50 Kč/kg, NK = 1,50 Kč/kg

24 Varianta 2) Platby podle objemu nádob a frekvence vývozu SKO Systém uplatňovaný v minulosti, lze očekávat: a)zvýšení nákladů na odstranění černých skládek minimálně dvojnásobné -z nákladů r. 2012 ve výši 140.000 Kč na 280.000 Kč, chování občanů je nepředvídatelné, požadavky na odstranění černých skládek jsou každý rok jiné, b)zvýšení nákladů svozu v důsledku vyšších nároků na organizaci svozu SKO lze odhadnout na 102.240 Kč (3 Kč/vývoz nádoby), pokud se prodlouží interval svozu z 1x za týden na 1x za 14 dní neznamená to, že náklady jsou poloviční, c)pořízení sběrných nádob na SKO do vlastnictví města 2.223.000 Kč (závisí na úvaze objednatele služeb), d)zvýšení nákladů na správu systému oproti současnému stavu (diferenciace poplatků), e)vyšší nároky na správu služeb v bytových domech a zabezpečení nádob v rodinných domech (ochrana proti plnění nádob cizími osobami), f)výše úhrady za KO občany musí vedle nákladů na směsné KO obsahovat také náklady na nakládání s dalšími složkami KO, tj. paušální částku na tříděný sběr, na provoz sběrného dvoru, na provoz kompostárny aj. Celkem zvýšení nákladů o cca 380.000 Kč/rok. K tomu případné technické vybavení 2.223.000 Kč, tj. 444.600 Kč/rok při životnosti 5 let.

25 Varianta 3) Známkový systém svozu SKO (platby podle počtu známek) a)zvýšení nákladů na odstranění černých skládek minimálně trojnásobné -z nákladů r. 2012 ve výši 140.000 Kč na 420.000 Kč, b)zvýšení nákladů svozu v důsledku vyšších nároků na organizaci svozu SKO minimálně o jednu třetinu -z nákladů r. 2012 ve výši cca 4.200.000 Kč, tj. 1.400.000 Kč, c)zvýšení nákladů na správu systému oproti současnému stavu (výdej známek, propočet výše jednotlivých plateb), d)vyšší nároky na správu služeb v bytových domech a zabezpečení nádob v rodinných domech (ochrana proti plnění nádob cizími osobami), e)výše úhrady za KO občany musí vedle nákladů na směsné KO obsahovat také náklady na nakládání s dalšími složkami KO, tj. paušální částku na tříděný sběr, na provoz sběrného dvoru, na provoz kompostárny aj. Celkem zvýšení nákladů o cca 1.820.000 Kč/rok.

26 Varianta 4) Orientační náklady na vybavení systému pro automatické vážení nádob a) Pořízení sběrných nádob na SKO …………….… 2.223.000 Kč b) Vybavení 3000 ks nádob na SKO čipy … 90.000 – 120.000 Kč c) Technické vybavení 3 svozových automobilů zařízením pro vážení nádob a evidenci informací (palubní počítač, čtecí zařízení, váha, anténa, kabelové propojení, software) …..… 2.400.000 – 3.000.000 Kč d) Software pro vyúčtování ceny za množství odpadu …. (cena nezjištěna). CELKEM technické vybavení ………... 4.800.000 – 5.500.000 Kč (Cena čipu RFID = 30 – 40 Kč/ks, cena vybavení pro svozový automobil = 800–1000 tis. Kč).

27 Orientační náklady na pořízení nádob na SKO ve vlastnictví města Zdroj: SLEEKO Současné nádoby na SKO Počet sběrných nádob (ks) Vlastník sběrných nádob Náhrada sběrných nádob (ks) Cena sběrné nádoby bez DPH (Kč/ks) *) Náklady celkem (ceny bez DPH) (Kč) 120 l2656občané26567501 992 000 240 l144občané144990142 560 1100 l124TS Turnov--- 1100 l16občané16550088 000 Celkem2940 2816 2 222 560 Zdroj: SLEEKO *) ceny 2013, společnosti Komunální technika, s.r.o. a MEVA – TEC s.r.o.

28 Souhrn možností ekonomické motivace k třídění KO Varianta 1) – úleva z místního poplatku představuje nákladové zatížení na občana v řádu jednotek Kč Varianta 2) – platby podle obslouženého objemu nádob představuje nákladové zatížení na občana v řádu desítek Kč Varianta 3) – známkový systém plateb představuje nákladové zatížení na občana v řádu desítek maximálně stovku Kč Varianta 4) – platby podle množství SKO (vážicí systém) představuje nákladové zatížení na občana v řádu stovek Kč Uvnitř systému diferenciace podle výše třídění odpadu a snahy vyvíjené občanem v předcházení vzniku odpadu respektive v množství do systému odevzdávaného odpadu.

29 Procesní a organizační opatření a)zvážení potřebné úpravy OZV při realizaci systémových změn b)osvěta občanů a živnostníků ke zvýšení efektivnosti sběru (stlačení obalů) c)informování občanů a živnostníků o změnách systému OH d)hodnocení dopadů systémových změn (monitoring černých skládek, nároky na administrativu, nádobový sběr využitelných složek) e)pravidelné informování občanů o stavu OH města f)sledování podmínek pro stanovení výše odměn KS EEZ, AOS g)kontrolování původců odpadů na území města (živnostníků) h)kontrolování provádění smluvních výkonů

30 Systém odpadového hospodářství Města Turnov je na velmi dobré úrovni. Město vynakládá potřebnou péči na rozvoj infrastruktury OH. Prioritou jsou opatření ke zvýšení efektivnosti a produkce tříděného sběru komunálních odpadů a tím i ke snížení produkce směsného odpadu. Nové právní předpisy – nové cíle – nové systémové požadavky..