Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.

Prezentace na téma: "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."— Transkript prezentace:

1 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 Ekonomie I Produkční analýza. Náklady a příjmy firmy.

2 Vzdělávací cíl: Cílem první přednášky je objasnění chování a rozhodování výrobce, objasnění předpokladů teorie firmy, vysvětlení a charakterizování produkční funkce a jejich typů, produkční analýza v krátkém a dlouhém období a vysvětlení nákladů firmy v krátkém a v dlouhém období a grafické objasnění vlivu změn cen vstupů na nákladové optimum a odvození křivky nákladů v dlouhém období. Cílem druhé přednášky je vymezení příjmů firmy, objasnění rozdílu mezi celkovými, průměrnými a mezními příjmy firmy, provedení analýzy zisku, vymezení rozdílu mezi explicitními a implicitními náklady.

3 Obsah Úvod 1. Chování a rozhodování výrobce 1.1 Předpoklady teorie firmy 2. Výroba a náklady 2.1 Produkční analýza v krátkém období 2.2 Náklady v krátkém období 2.3 Produkční analýza v dlouhém období 2.4 Náklady v dlouhém období 3. Příjmy firmy 4. Zisk Závěr Předmět zkoumání ekonomie, ekonomie a ekonomika, mikro a makroekonomie, pozitivní a

4 Literatura: Základní: MACÁKOVÁ, L. aj. Mikroekonomie – základní kurs. 10. vyd. Praha: Melandrium Slaný, 2007. ISBN 978-80-86175-56-0. s. 73-103. SIRŮČEK, P., NEČADOVÁ, M. Mikroekonomická teorie 1 – cvičebnice. 1. vyd. Praha: Melandrium Slaný, 2001. ISBN 80-86175-17-0. s. 101-137. Doporučená: BRADLEY, R. SCHILLER. Mikroekonomie. Brno: Computer Press, 2004. ISBN 80-251-0109-6. HOLMAN, R. Mikroekonomie – středně pokročilý kurz. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. ISBN 80-7179-737-5. HOLMAN, R. Ekonomie. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. ISBN 80-7179-681- 6. TULEJA, P., NEZVAL, P., MAJEROVÁ, I. Základy mikroekonomie (Učebnice pro ekonomické a obchodně podnikatelské fakulty). 1. vyd. Brno: Nakladatelství CP Books, a. s., 2005. ISBN 80-251-0603-9.

5 1. CHOVÁNÍ A ROZHODOVÁNÍ VÝROBCE.

6 Předpoklady teorie firmy Definice a podstata firmy Firma je obecné označení pro ekonomicko-právní subjekt, který tvoří jednu ze základních forem institucionálního uspořádání ekonomiky založené na výrobě zboží a poskytování služeb za úplatu, subjekt specializující se na výrobu, tj. na přeměnu zdrojů ve statky a služby, nakupuje výrobní faktory (VF), organizuje přeměnu VF ve výstup, prodává svůj výstup.

7 Stanovení cílů firmy V téměř každé definici charakterizující podnikání (včetně současného obchodního zákoníku) je formulován cíl této činnosti slovy „za účelem dosažení zisku“. Lze tedy za základní cíl firmy považovat tuto skutečnost. Cíle podniku jsou žádoucí stavy, kterých se podnik snaží dosáhnout prostřednictvím své existence a svých činností. Stupeň dosažení cílů lze označit za nejdůležitější kritérium hodnocení činnosti podniku. Podniky mohou mít různé cíle: -udržení určité úrovně zisku, -udržení určité úrovně hospodárnosti (nízké úrovně nákladů), -udržení určité úrovně výroby výrobků a poskytování služeb vysoké kvality, -vedoucí postavení na trhu co do objemu prodeje, -maximalizace úrovně dividend, apod.

8 Cíl firmy maximalizace zisku Co ovlivňuje chování firmy? cena výrobních faktorů, volba technologie, konkurenční prostředí, cena vyrobeného statku, specifické vlivy, délka období. Zisk = příjmy-náklady

9 velmi krátké období nelze měnit vstupy krátké období firma může měnit pouze jeden ze vstupů dlouhé období všechny vstupy jsou proměnlivé velmi dlouhé období vliv technického pokroku Délka období

10 2. VÝROBA A NÁKLADY.

11 Produkční funkce udává jaký maximální objem produkce může firma, při dané technologii a při daných VF vyrobit v určitém období, můžeme ji charakterizovat jako vztah mezi množstvím vstupů, které byly použity ve výrobě v daném období a maximálním objemem výstupu, který vstupy svým fungováním v daném období vytvořily. Q = f (F 1, F 2, … F n )

12 Vlastnosti produkční funkce výstup může být vyroben různými kombinace vstupů, ukazuje technologická omezení výroby, nepředpokládá neefektivní výrobní procesy. Vlastnost produkční funkce v krátkém období  výnosy pouze z jednoho variabilního VF. Vlastnosti produkční funkce v dlouhém období  substituce vstupů,  výnosy z rozsahu vstupů.

13 2.1 Náklady v krátkém období

14 Celkový produkt (TPP) - celkové množství vyrobeného výstupu ve fyzických jednotkách Mezní produkt (MPP) - dodatečný produkt vyrobeného výstupu přidáním jednotky vstupu Průměrný produkt (APP) - celkový výstup vydělený počtem jednotek vstupu Celkový, průměrný a mezní fyzický produkt APP = TPP / F MPP = TPP / F

15 Vztahy mezi TPP, APP a MPP A A'A' B'B' B C C'C' L L TP L MP L AP L MPP L APP L TPP L Rostoucí výnosy (úsek 0-A)  objem produkce (Q) roste rychleji než variabilní VF Klesající výnosy (úsek od A)  objem produkce (Q) roste pomaleji než variabilní VF a od určitého množství variabilního vstupu může výstup klesat (od C) Konstantní výnosy (lineární průběh)  změna všech vstupů vede ke stejně velkému zvýšení výstupu

16 Celkové náklady Jak volba množství inputu a objemu vyrobené produkce ovlivní náklady? Celkové náklady (Total Costs –TC) – mají dvě složky: –Variabilní náklady (Variable Costs – VC) – náklady, které s růstem objemu výroby rostou. –Fixní náklady (Fixed Costs – FC) – náklady, které se s objemem výroby nemění. Firma je musí hradit, i když je objem výroby nulový (nájemné,..). Vývoj nákladů odvodíme z produkční funkce.

17 Graf celkových nákladů FC, VC, TC Q VC TC FC TC = FC + VC Platí pro krátké období, kapitál se považuje za fixní. V dlouhém období jsou všechny náklady variabilní a křivka TC vychází z počátku souřadnic. 17

18 Průměrné náklady Průměrné náklady (Average costs - AC) – náklady na jednotku produkce Funkce průměrných nákladů má zpravidla charakteristický tvar písmene U. Její průběh lze vysvětlit pomocí průběhu dalších nákladových funkcí: průměrných fixních nákladů (AFC) AFC = FC / Q průměrné variabilních nákladů (AVC) AVC = VC / Q AC = TC / Q AC = AFC + AVC

19 Mezní náklady Mezní náklady (Marginal Costs – MC) – náklady potřebné k rozšíření objemu výroby o jednotku. MC nejdříve klesají a od určitého množství produkce rostouzákon klesajících výnosů, MC začínají růst dříve než AC. To proto, že MC nejsou ovlivněny fixními náklady. MFC jsou nulové, protože fixní náklady se s objemem výroby nemění. MC se proto vždy rovnají mezním variabilním nákladům. MC = TC / Q

20 Grafické vyjádření průměrných a mezních nákladů v SR QQ1Q1 AC MC Kč/Q Křivka MC má tvar písmene J Křivky AC a AVC mají tvar písmene U  platí zákon klesajících výnosů MC < AC MC > AC AVC AFC Křivka AC je součtem křivek AVC a AFC

21 Průměrné a mezní náklady Z grafu můžeme pozorovat, že křivka MC protíná křivku AC v jejím minimu. Je-li MC<AC vyžaduje každá další jednotka produkce náklady nižší než jednotky předcházející. Je-li MC>AC je další jednotku produkce možno vyrobit pouze s náklady vyššími než jednotky předcházející. Pouze MC=AC jsou průměrné náklady minimální. MC = AC min

22 2.3 Produkční analýza v dlouhém období

23 Izokvanta Izokvanta – představuje takové kombinace výrobních faktorů, jejichž pomocí je možno vyrobit stejný objem produkce. Izokvanty vzdálenější od počátku odpovídají vyššímu objemu výroby, izokvanty jsou klesající, protože vyšším množstvím obou výrobních faktorů je možno vyrobit vyšší množství produkce. Izokvanty jsou konvexní vzhledem k počátku Mapa izokvant – soubor izokvant dvou inputů (práce, kapitál)

24 Mezní míra technické substituce Aby byl vyroben stejný objem produkce, musí poměr, v němž jsou výrobní faktory nahrazovány, odpovídat převrácenému poměru jejich mezních produktů. Tento poměr nazýváme mezní míra technické substituce (Marginal Rate of Technical Substitution) – poměr, v němž je možno vzájemně nahrazovat práci kapitálem, aniž by se změnil objem vyráběné produkce. K MP L = L MP K

25 Izokosta Izokosta (linie stejných celkových nákladů) – je linie celkových nákladů XY, která znázorňuje všechny kombinace výrobních faktorů maximálně dostupné vzhledem k daným celkovým nákladům. Izokvanta vyjadřuje všechny kombinace použití výrobních faktorů přinášející stejný objem produkce. Izokosta vyjadřuje všechny maximálně dostupné kombinace v rámci celkových nákladů.

26 Nákladové optimum (rovnováha) firmy L K CL při dané P L (w) a P K (r) IQ (konstantní Q) E (rovnováha, optimum firmy) IQ = izokvanta CL = izokosta, linie nákladů firmy

27 Vliv změn cen na rovnováhu výrobce A B C L K

28 2.4 Náklady v dlouhém období

29 Náklady v dlouhém období Trendy ve vývoji výnosů: konstantní výnosy z rozsahu – TC = tvar rostoucí přímky rostoucí výnosy z rozsahu – TC = bude s růstem Q růst pomalejším tempem klesající výnosy z rozsahu – TC = bude růst rychleji než výstup Křivka TC v dlouhém období vychází z počátku => v dlouhém období firma může měnit rozsah všech výrobních faktorů.

30 Křivka celkových nákladů Q TC Kč A B C Q1Q1 Q2Q2 Q3Q3 C1C1 C2C2 C3C3

31 3. PŘÍJMY FIRMY.

32 Celkový příjem (Total Revenue) TR – veškeré peněžní příjmy, které firma získá za prodané zboží (tržby) TR = P. Q TR je závislý na: objemu realizované produkce, její ceně, cenové elasticitě poptávky.

33 Pozor, zvolení objemu výroby a ceny nejsou dva oddělené problémy, ale jedná se o jediné rozhodnutí. Z tohoto hlediska mohou nastat dvě situace: * cena je konstantou nezávislou na firmě (případ dokonalé konkurence). Firma může všechnu svou produkci prodat, avšak firma nemůže cenu produkce ovlivnit, firma rozhoduje pouze o objemu výroby * cena závisí na objemu produkce firmy, cena produkce s růstem výroby klesá, firma musí snížit cenu, aby prodala větší množství (případ nedokonalé konkurence), tudíž rozhodnutím o objemu výroby tedy firma automaticky určuje i cenu.

34 Mezní příjem (Marginal Revenue) MR - přírůstek celkového příjmu vyvolaný zvýšením výroby o jednotku MR = ΔTR / ΔQ jejich vývoj je ovlivněn typem tržní struktury v daném odvětví (DK, NK), respektive cenovou elasticitou poptávky po produkci firmy

35 Průměrný příjem (Average Revenue) AR - suma peněžních prostředků připadajících na jednu jednotku produkce AR = TR/Q Z toho plyne: AR = TR/Q = P.Q/Q AR = P AR = P Za podmínek dokonalé konkurence bude AR konstantní na úrovni ceny.

36 4. ZISK.

37 Zisk firmy π - rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady π = TR – TC Je-li TR < TC, firma vykazuje ztrátu. Zisk na jednotku produkce - rozdíl mezi průměrnými příjmy a průměrnými náklady π/Q = TR/Q – TC/Q π/Q = AR – AC π = (AR – AC). Q

38 Rozlišujeme: čistý ekonomický zisk = TR - explicitní náklady - implicitní náklady účetní zisk = TR – explicitní náklady čistý ekonomický zisk = účetní zisk – implicitní náklady

39 Ekonomické náklady a ekonomický zisk Motivační příklad: Jaký velký je zisk firmy pana Petra? Pan Petr je vlastníkem pily a na konci roku si připravil zjednodušený výkaz nákladů a příjmů (viz. tabulka). Pohled na tabulku naznačuje, že celkové náklady jsou 6 mil. Kč, tudíž pokud pila generuje příjem přes 6 mil., pak prosperuje… Náklady mil.Kč Příjem mil. Kč Zisk mil. Kč Nájemné za cirkulárku 1 Nákup kulatiny3 Mzdy2 Celkem682

40 Ekonomické náklady a čistý ekonomický zisk … to je však omyl, vlastník pily pan Petr má i jiné příležitosti, jak by mohl využít své vlastní výrobní faktory – svůj pozemek (dostal nabídku na pronájem pozemku za 1 mil. ročně) a své pracovní schopnosti (tj.„nechat“ se zaměstnat za 200 tis. ročně). Náklady mil.Kč Příjem mil. Kč Zisk mil. Kč Nájemné za cirkulárku1 Nákup kulatiny3 Mzdy2 Obětovaný nájem z pozemku1 Obětovaná mzda0,2 Celkem7,280,8

41 Ekonomické náklady a čistý ekonomický zisk Teprve předchozí tabulka je správná pro rozhodování výrobce - majitele, vidíme, že jakmile celkový příjem poklesne pod 7,2 mil. Kč, stává se pro majitele druhá příležitost stejně dobrá jako dosavadní (první) příležitost. Jakmile celkový příjem poklesne pod 7,2 mil. Kč, majitel bude chtít provoz pily ukončit a přejít do své druhé příležitosti, tj. pronájmu pozemku a přijmout zaměstnání.

42 Explicitní a implicitní náklady příležitosti Pro lepší orientaci v problematice nákladů je užitečné odlišit explicitní a implicitní náklady příležitosti. Explicitní náklady platí výrobce za používání cizích výrobních faktorů – platí vlastníkům těchto faktorů jejich obětované příležitosti (jsou zachyceny v účetních dokladech). Implicitní náklady odrážejí obětované příležitosti výrobcových vlastních výrobních faktorů – to co by za ně dostal v druhé nejlepší příležitosti.

43 Ekonomické pojetí nákladů firmy Explicitní náklady veškeré reálně vynaložené náklady, zanesené v účetních knihách. Implicitní náklady náklady obětované příležitosti, firma je reálně neplatí, jde o ušlé výnosy z užití omezených zdrojů právě určitým a nikoli jiným způsobem.

44 Dotazy? Děkuji za pozornost