CO JE EKOSYSTÉM? Soustava živých organismů = společenstvo a jejich neživého prostředí, které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase.

Prezentace na téma: "CO JE EKOSYSTÉM? Soustava živých organismů = společenstvo a jejich neživého prostředí, které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase."— Transkript prezentace:

1

2 CO JE EKOSYSTÉM? Soustava živých organismů = společenstvo a jejich neživého prostředí, které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase.

3 EKOSYSTÉMY UMĚLÉ PŘIROZENÉ

4

5 ZDROJ POTRAVY ZDROJ SUROVIN ZPŮSOBU PĚSTOVÁNÍ ÚČELU PĚSTOVÁNÍ NA POLI

6

7 PŠENICEJEČMENŽITO OVESKUKUŘICE ZÁSTUPCI OBILNIN Obilniny (též obiloviny) jsou polní hospodářské rostliny využívané a pěstované pro svá semena - obilná zrna (zvaná též cereálie). Obilniny jsou rostliny poměrně nenáročné, obilná zrna lze dlouho skladovat a vytvářet zásoby.

8

9 PŠENICE OBECNÁ

10 Jedna z nejstarších hospodářských plodin. Pochází z jihozápadní Asie. Používá se zejména k výrobě mouky na pečení rohlíků, buchet či světlého chleba.

11 Jaký je rozdíl mezi bílou a celozrnnou moukou? Celozrnná mouka se vyrábí umletím celého zrna, zatímco bílá mouka vzniká umletím pouze vnitřní části bez obalu a klíčku, které jsou zdrojem živin, vitamínů, minerálů a vlákniny. Dříve lidé mouku mleli nejčastěji mezi otáčejícími se kameny, na tzv. kamenných mlýnech. Každá mouka tehdy byla celozrnná, protože obsahovala všechny části obilného zrna. V 19. století však došlo k zásadní změně výroby mouky. Obilná zrna se začala vymílat, to znamená, že před mletím byla odstraňována vnější vrstva a klíček a zůstávala pouze vnitřní moučná část, jejímž umletím vzniká tzv. bílá mouka. Hlavním důvodem bylo prodloužení trvanlivost mouky. Vymíláním jsme tak získali bílou mouku, která má sice delší trvanlivost, ale je zbavená velké většiny živin původně obsažených v zrnu. Bílá mouka je oproti celozrnné ochuzena o většinu vápníku, železa, hořčíku, zinku, vitaminů B a vitaminu E. U celozrnné mouky je však velmi důležité, aby byla v biokvalitě, protože umělé pesticidy použité při pěstování se ukládají hlavně v obalu zrna.

12

13

14 JEČMEN SETÝ Tuhé dlouhé osiny. Používá se k výrobě pivního sladu, náhražky kávy a často jako krmivo.

15

16 ŽITO SETÉ

17 Je odolnější než ostatní běžné obiloviny. Používá se k přípravě tmavé „chlebové“ mouky, jako náhražka kávy nebo k výrobě alkoholu (gin, žitná).

18

19 OVES SETÝ

20 Žluté až bílé zbarvení. Květenství lata (ostatní – květenství klas). Používá se převážně k přípravě ovesných vloček a jako krmivo.

21

22 KUKUŘICE SETÁ

23 samčí květenstvísamičí květenství

24 kukuřičný klas

25 KUKUŘICE SETÁ Statná, 1 – 3 m vysoká rostlina. Jednopohlavné květy jsou v rozlišených květenstvích. Používá se převážně jako krmivo. Neobsahuje lepek! Pochází ze Střední Ameriky. kukuřičná siláž

26 Ekosystémy p ř irozené a um ě lé Ekosystém přirozený  bez zásahů člověka  jsou tu přírodní podmínky a přirozené vztahy mezi organismy  např. deštný prales, potok, velehory Ekosystém umělý  založený člověkem, závislý na jeho péči  např. pole, zahrada, park

27 Rozmanitost polních ekosystém ů Hospodářské plodiny na polích jsou zdrojem potravy a surovin. Obilniny - využití: obilky, stonky = sláma PŠENICE OBECNÁ – mouka (světlá) JEČMEN DVOUŘADÝ – pivní slad, náhražka kávy, krmivo ŽITO SETÉ –mouka (tmavá-chlebová), náhražka kávy OVES SETÝ – krmivo, ovesné vločky KUKUŘICE SETÁ – při bezlepkové dietě (kukuřičná mouka), krmivo, z Ameriky

28