Soli kyseliny uhličité Mario Šalanský SEXTA 08/09.

Prezentace na téma: "Soli kyseliny uhličité Mario Šalanský SEXTA 08/09."— Transkript prezentace:

1 Soli kyseliny uhličité Mario Šalanský SEXTA 08/09

2 Hydrogenuhličitan sodný Jedlá soda, ( NaHCO 3 ) Bílá krystalická látka se zásaditou chutí Součástí kypřících prášků do pečiva a šumivých prášků do nápojů K neutralizaci poleptání kyselinou, nebo k neutralizaci žaludečních kyselin, při překyselení žaludku Také jako náplň do hasících přístrojů Molární hmotnost: 84,007 g/mol Teplota rozkladu: 270 °C Hustota: 2,211 g/cm³ (20 °C) Krystalová struktura: Jednoklonná Teplota vznícení: Není vznětlivý

3 Uhličitan draselný Potaš, ( K 2 CO 3 ) Bílá, hygroskopická, ve vodě dobře rozpustná látka Příprava například zaváděním oxidu uhličitého do suspenze trihydrátu uhličitanu hořečnatého v roztoku chloridu draselného. Z roztoku se přitom vylučuje podvojná sůl MgCO 3.KHCO 3.4H 2 O, která se při 60 °C rozkládá na uhličitan draselný Využití například při výrobě mýdla, skla, kyanidu a chromanu draselného

4 Uhličitan sodný Soda, ( Na 2 CO 3 ) V bezvodém stavu bílý prášek tající při 851 °C Ve vodě se snadno rozpouští za uvolnění hydratačního tepla Krystalizací za laboratorní teploty lze získat nejdůležitější hydrát tzv. krystalovou sodu ( NaCO 3 ·10H 2 O ) Vodné roztoky sody jsou silně zásadité z důvodu hydrolytického štěpění Soda se synteticky vyrábí ve velkém množství z chloridu sodného Solvayovým procesem Soda se používá při výrobě skla, papíru a detergentů Časté je i použití jako prostředku pro vytvoření zásaditého prostředí V domácnosti je soda používána jako změkčovadlo vody. Váže ionty hořčíku a vápníku za vzniku patřičných nerozpustných uhličitanů. Bez jejího použití by bylo nutné použít nadbytečné množství pracího prostředku

5 Soda je často používána ve fotografických procesech jako pH regulátor k zajištění stabilního zásaditého prostředí nutného pro správnou funkci vývojek Soda je rozpustná ve vodě, ale může se přirozeně vyskytovat ve vyprahlých oblastech, obzvláště na místech vyschlých jezer Soda z těchto zdrojů byla již v pradávných dobách používána v Egyptě k mumifikaci a k výrobě skla Uhličitan sodný se vyskytuje ve formě tří hydrátů: Dekahydrátu,heptahydrátu a monohydrátu Existují dva základní výrobní postupy pro výrobu sody - Solvayův a Leblancův proces

6 Solvayův proces V roce 1861 belgický chemik Ernest Solvay objevil metodu na přeměnu chloridu sodného na uhličitan sodný za použití amoniaku. Postup spočívá v tvorbě poměrně málo rozpustného hydrogenuhličitanu sodného(NaHCO3) reakcí hydrogenuhličitanu amonného a chloridu sodného ve vodném roztoku: NaCl + NH 4 HCO 3 → NaHCO 3 + NH 4 Cl Technicky se postupuje tak, že se do téměř nasyceného roztoku NaCl zavádí nejprve amoniak a poté oxid uhličitý Vzniklý hydrogenuhličitan sodný se odfiltruje a zahříváním(kalcinací) převede na uhličitan sodný (kalcinovanou sodu): NaHCO 3 → Na 2 CO 3 + H 2 O + CO 2 Takto získaný oxid uhličitý se znovu odvádí zpět do výroby. Vzniklý chlorid amonný je podroben reakci s hydroxidem vápenatým za vzniku odpadního chloridu vápenatého a uvolnění amoniaku který je znovu použit ve výrobě. Ca(OH) 2 + 2 NH 4 Cl → CaCl 2 + 2 NH 3 + 2 H 2 O

7 Močovina, (NH 2 ) 2 CO Močovina je organická sloučenina uhlíku, dusíku, kyslíku a vodíku Močovinu objevil v roce 1773 Hilaire Rouelle V roce 1828 jí Friedrich Woehler připravil reakcí kyanatanu draselného se síranem amonným. Ačkoliv se Woehler původně pokoušel vyrobit kyanatan amonný, tím že náhodně vyrobil močovinu z anorganických látek, vyvrátil vitalismus, teorii že chemické látky tvořící živé organismy jsou stěžejně odlišné od neživé hmoty. Tím také odstartoval novou vědní disciplínu - organickou chemii. Močovina byla tak první organickou sloučeninou vyrobenou čistě z anorganických látek Močovina se nachází v moči savců, obojživelníků a některých ryb. Moč ptáků a plazů obsahuje místo močoviny kyselinu močovou. Je tomu tak díky odlišnému dusíkovému metabolismu který potřebuje méně vody

8 Močovina dráždí pokožku a oči Vysoká koncentrace v krvi může způsobit poškození orgánů Nízká koncentrace močoviny, jako třeba v moči, není nebezpečná Bylo objeveno že močovina může způsobovat kvetení vody a močovina unikající z hnojiv může hrát roli při nárůstu znečištění vody jedy uvolněnými z přemnožených řas vodního květu Močovina je v celosvětovém měřítku vyráběna v množství kolem 100 milionů tun ročně Komerčně je vyráběna z amoniaku a oxidu uhličitého. Vyrábí se v podobě granulí, vloček, kuliček, krystalů a roztoků Více než 90% celosvětové produkce je určeno pro výrobu hnojiv. Močovina má největší obsah dusíku ze všech běžně používaných pevných dusíkatých hnojiv (46,4%). Díky tomu má nejnižší náklady na transport vztažené na jednotku dusíkatých živin Močovina je vysoce rozpustná ve vodě a je proto velmi vhodná pro použití v hnojících roztocích

9 Složka hnojiv a krmiv poskytující relativně levný zdroj pevně vázaného dusíku pro podporu růstu Surovina pro výrobu plastických hmot, zejména močovino- formaldehydových pryskyřic Surovina pro výrobu lepidel močovino-formaldehydových a močovino- melamin-formaldehydových Alternativa kamenné soli při rozmrazování silnic a přistávacích ploch kdy močovina nezpůsobuje korozi v takovém rozsahu jako sůl Přísada cigaret obohacující chuť Přísada v některých vlasových kondicionérech, koupelových olejích a pleťových vodách Složka mnoha bělících zubních past Složka hasicích náplní V uhelných elektrárnách a dieselových motorech pro redukci emisí NO V laboratořích jako silný denaturant proteinů. Efektivně štěpí nekovalentní vazby v proteinech V medicíně pro podporu rehydratace kůže v dermatologických produktech, při klinické diagnostice funkce ledvin či radioizotopem označené močovině použité při detekci bakterie H. pylori v žaludku či dvanáctníku V textilním průmyslu je často používána při barvení a potisku

10 Fosgen Dichlorid karbonylu, (CCl 2 O ) Fosgen, nazývaný též dichlorid karbonylu, chlorid karbonylu, karbonyldichlorid, karbonylchlorid, oxychlorid uhličitý, chlorid kyseliny chlormethanové nebo dichlorid kyseliny uhličité je prudce jedovatý, dusivý bezbarvý plyn, mnohem nebezpečnější než chlor. Když je velmi zředěn, zapáchá jako shnilé brambory Vzniká slučováním oxidu uhelnatého s chlorem za teploty od 130 °C do 150 °C za přítomnosti katalyzátoru, kterým je v této reakci aktivní uhlí nebo houbovitá platina –CO + Cl 2 → COCl 2, případně pomaleji působením světla, zejména ultrafialového, na uvedenou směs plynů

11 Vysoká reaktivita fosgenu, který snadno uvolňuje aktivní (atomární) chlor se využívá v organické syntéze k přípravě chlorovaných derivátů, případně k vnášení karbonylové skupiny –CO– do organických sloučenin Za první světové války byl použit jako bojový plyn

12 Konec www.wikipedie.cz