Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Základní poznatky z optiky RNDr. Jitka Prokšová, Ph.D. FPV 10/11
2
Měření rychlosti světla Metody: přímé nepřímé
3
Přímé metody: nejstarší pokusy 1607 Galileo Galilei 1675 Olaf Roemer dánský astronom http://navod.hvezdarna.cz/rychlost.htm
4
Přímé metody – pokračování 1849 Armand Fizeau francouzský astronom první úspěšné určení rychlosti světla na základě pozemského měření Ozubené kolo rozdělilo světlo na drobné impulzy. Ty pak posílal na vzdálené zrcadlo a pozoroval je otvorem v ozubeném kole. Z naměřeného počtu otoček ozubeného kola, počtu zoubků a ze vzdálenosti kola k zrcadlu pak vypočítal rychlost světla.
5
1850 Jean Foucault francouzský fyzik ozubené kolo v Fizeauově experimentu nahradil otáčivým zrcadlem, změřil rychlost světla ve vodě a zjistil, že je menší než ve vzduchu 1878 Albert Michelson americký fyzik zdokonalil Foucaultovu metodu, měření za sníženého tlaku poslední pokusy provedl r. 1931 nositel NC (1907) Přímé metody – pokračování
6
Nepřímé metody metoda Kohlrauschova-Weberova (určení c z měření náboje kondenzátoru) metoda Rosova-Dorseyova (určení c z měření kapacity kondenzátoru)
7
Světlo v paprskové optice
8
Parametry optických prostředí Maxwellova teorie elektromagnetického vlnění absolutní index lomu (podíl rychlosti světla ve vakuu a v daném prostředí) relativní index lomu (podíl rychlostí světla v dvou různých prostředích) komplexní index lomu (užití: optické vlastnosti kovů)
9
Optická prostředí různá hlediska: homogenní x nehomogenní (otázka závislosti vlastností prostředí na poloze v prostředí) izotropní x anizotropní (otázka závislosti vlastností prostředí na směru) lineární x nelineární (otázka změny vlastností prostředí na procházejícím záření)
10
světlo se ze zdroje šíří přímo, např. voda, vzduch, sklo část světla se rozptýlí, např. kouř, mléko, med, led světlo prostředím neprochází, např. porcelán, dřevo, beton Průhledné Průsvitné, popř. kalné Neprůhledné
11
a) Zákon přímočarého šíření světla b) Zákon vzájemné nezávislosti šíření paprsků c) Zákon odrazu a lomu Základní zákony GO
12
a) Zákon přímočarého šíření světla Ve stejnorodém a izotropním prostředí (tj. v prostředí, kde optické vlastnosti nejsou závislé ani na poloze bodu, ani na orientaci paprsku) se šíří světlo přímočaře ve tvaru světelných paprsků. /1/
13
b) Zákon vzájemné nezávislosti šíření paprsků Ve světelném toku jsou jednotlivé svazky na sobě nezávislé a šíří se tak, jako kdyby ostatních svazků nebylo. /1/ Dírková komora… důkaz vzájemné nezávislosti světelných svazků
14
c) Zákon odrazu a lomu Na rozhraní dvou stejnorodých a izotropních prostředí platí pro světelné paprsky zákon odrazu a lomu (Snellův zákon). /1/ Znaménková konvence nutná až později, zatím takto
15
Šíření světla optickým prostředím homogenní, izotropní a lineární prostředí rychlost světla v prostředí: opticky řidší x opticky hustší
16
Úplný odraz a odrazné hranoly Koutový odražeč Odrazné hranoly
17
Fermatův princip variační princip (1679): Světlo se šíří v prostoru z jednoho bodu do druhého po takové dráze, aby doba potřebná k proběhnutí této dráhy nabývala extrémní hodnotu. různost prostředí: 1. homogenní (rovinné nebo zakřivené rozhraní) 2. nehomogenní
18
paprsková metoda maticová metoda nejdůležitější paprsky: I. rovnoběžný s optickou osou II. jdoucí ohniskem III. jdoucí středem optické soustavy Metody optického zobrazování
19
FF’F’ O Zobrazení předmětu spojkou
22
Optické vady Monochromatické: Otvorová vada Koma Zklenutí a astigmatismus Zkreslení Chromatická aberace
23
idealizace = zobrazování v Gaussově nitkovém prostoru (paraxiální přiblížení) skutečné zobrazení… vliv širokého svazku bílého světla Jak potlačit vady: a) počítačové sledování průchodu paprsků (optimalizace soustavy, metoda opakovaného výpočtu) b) digitalizace záznamu obrazu (nový trend – užití levných optických prvků (objektivy), proměření i s vadami, odstranění počítačovou korekcí
24
Tradiční postup: složité algebraické výpočty fyzikálně matematické porozumění vadám Rozdělení vad: monochromatické chromatické Seidelovy aberace (teorie do 3. řádu)
25
Sférická (otvorová) vada bod na optické ose se zobrazuje jako ploška obraz nelze zaostřit vada závisí na poloze předmětu, na indexu lomu materiálu čočky, na tvaru čočky odstranění: kombinace spojky a rozptylky Koma bod ležící mimo optickou osu se nezobrazuje jako bod, ale jako skvrna připomínající chvostem kometu deformace tvaru (velikost komy) závisí na úhlu mimoosového svazku odstranění: dvoučočkový achromát s přídavnými korekčními členy (odrazné vrstvy)
26
Koma - obr. 1: schéma vzniku vady zobrazení
27
Astigmatismus čočka se chová tak, jako by měla v různých rovinách různé ohniskové vzdálenosti, paprsky se spojují před nebo za ohniskem (nelze zaostřit) body ležící v rovině kolmé k optické ose se zobrazují na vyduté ploše astigmatická čočka zobrazuje ostře jen linie v jednom směru (čáry k nim kolmé jsou neostré) odstranění: ortoskopická soustava (S+R+S) Zklenutí obrazu obraz roviny se vytvoří na zakřivené ploše deformace reality vzniká úzkým svazkem, kterým se zobrazují mimoosové body odstranění: ortoskopická soustava (S+R+S)
28
Zkreslení obrazu přímky, které neprotínají optickou osu se zobrazují jako prohnuté čáry deformace reality odstranění: ortoskopická soustava (S+R+S) vytvoření dvou oddělených svazků, každý z nich dává zkreslení opačného smyslu Chromatická aberace analogie: disperze na hranolu bod se zobrazuje jako zbarvená ploška odstranění: pro každou barvu nemožné, obvykle postačuje achromatizace pro 2 až 3 vlnové délky (kolem 550 nm) obraz je pak zaostřený v jedné vlnové oblasti
29
Světlo jako elektromagnetická vlna
30
Elektromagnetické spektrum viditelné světlo rozsah vlnové délky: 390 nm až 760 nm
31
Postupná elektromagnetická vlna vektor intenzity elektrického i magnetického pole je vždy kolmý na směr šíření vlny příčné vlnění
33
přirozené světlo (přímé sluneční světlo, žárovka, plamen svíčky...) - nepolarizované Polarizační jevy
34
Vznik lineárně polarizovaného světla odrazem lomem úplným odrazem dvojlomem absorpcí (dichroismus) rozptylem interferencí
37
Užití polarizace polarizační filtry (tlumení nežádoucího osvětlení, odlesků při fotografování) fotoelasticimetrie (umělý dvojlom - ke zjištění mechanických napětí v modelech z plexiskla) elektrooptické jevy (modulace světelného svazku)
38
interference a difrakce = vlnové projevy světla monochromatické světlo: světlé a tmavé proužky nebo prstence, bílé světlo: jasné centrální maximum a spektrální pásy jednotlivých řádů. Skládání a ohyb světla
39
Pro pozorování interference je důležitá koherence světla, světlo z různých zdrojů má v daném místě stejnou fázi, neměnící se s časem. Přirozené zdroje světla: sítnice našeho oka nedovoluje interferenční jevy pozorovat (schopnost zaznamenat změnu intenzity světla, trvá-li alespoň 1/10 s) Lasery
40
Skládání (interference) světla
42
Ohyb (difrakce) světla
43
Ohyb světla na kruhovém otvoru:
44
Ohyb světla na mřížce:
46
Užití interference protiodrazové vrstvy (porézní vrstva kryolitu: n = 1,34) interferenční filtry (pološířka filtru: rozdíl vlnových délek, při nichž klesne propustnost na 1/2) odrazové vrstvy, dielektrická zrcadla (kombinace více vrstev - vysoká hodnota n)
47
Průchod světla prostředím
48
rozptyl světla rozklad světla pohlcování světla Průchod světla prostředím
52
UV, IR UV (10 nm - 390 nm) UV-A: 315 nm – 390 nm (UV-B, UV-C) IR (760 nm - 0,3 mm) zdroje : 1. tepelné (oblouková lampa, sluneční záření,…) 2. luminiscenční (výbojky)
53
UV Rozptyl UV v ionosféře, v ozonosféře a v ostatních vrstvách atmosféry (vodní páry, aerosoly,...). Čím déle UV záření prochází atmosférou, tím menší je jeho působení na zemském povrchu. ve větších dávkách může UV záření poškodit zrak a kůži. UV záření na Zemi je tvořeno UVA (90 – 99%) a malou částí UVB (1 – 10%).
54
IR Využití IR kontrola barevnosti (různá odrazivost barviv v IR oboru) vojenské účely (noktovizory,infratelefony) bezpečnostní prvky (poplachové zařízení, hlídací kontroly) sušení a tepelné zpracování látek (mikrovlnné trouby, sušičky) lékařství biochemický průmysl
55
fotometrie: nauka o měření světelného záření, metody se vztahují na oblast viditelného záření zdroj světla: každé těleso, které vysílá zářivou energii v oboru světelných vln Fotometrie
56
rozdělení zdrojů světla: vlastní nevlastní (primární)(sekundární) bodové (ideální ) plošné prostorové přírodní, umělé
57
světelný tok: tok světelné energie posuzovaný podle vjemu, který v oku vyvolává, udává se v lm (fyziologický ekvivalent zářivé energie daného světla) zářivý tok - množství energie vyzařované danou plochou za jednotku času, udává se ve W (výkon přenášený zářením)
58
mechanický ekvivalent světla (převodní konstanta mezi zářivým a světelným tokem):
59
Svítivost zdroje: světelný tok vyzářený do jednotkového prostorového úhlu střední sférická svítivost
60
1 kandela: 1/60 svítivosti černého tělesa, rozžhaveného na teplotu tuhnutí platiny, v kolmém směru k uvažované plošce za normálního tlaku 1 lumen: tok, který vysílá do 1 steradiánu bodový zdroj o svítivosti 1cd.
61
Osvětlení plochy: světelný tok dopadající na plochu dS Lambertův zákon lux - rovnoměrné osvětlení plochy vyvolané tokem 1 lumenu
62
Optimální osvětlení: kreslírny, jemné práce1500-3000 lx schodiště, chodby 200 lx obytné místnosti 200 - 500 lx knihovny, učebny 1000 lx
63
Světelné zdroje teplotní zdroje žhavené plamenem žhavené elektricky výbojové zdroje: výbojky, doutnavky luminiscenční zdroje: zářivky lasery (plynové, polovodičové, krystalové)
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.