Zvukové jevy. Struktura prezentace úvod otázky na úvod výklad příklad/praktická aplikace otázky k zopakování shrnutí.

Prezentace na téma: "Zvukové jevy. Struktura prezentace úvod otázky na úvod výklad příklad/praktická aplikace otázky k zopakování shrnutí."— Transkript prezentace:

1 Zvukové jevy

2 Struktura prezentace úvod otázky na úvod výklad příklad/praktická aplikace otázky k zopakování shrnutí

3 Otázky na úvod 1.Uveď příklady těles vydávajících zvuk. 2.Proč zahřmění slyšíme zpravidla po určité době od zablesknutí? Jak určíš vzdálenost bouřky? 3. Čím se od sebe liší struny kytary? 4. Slyšel jsi někdy ozvěnu?

4 Zvuk a jeho podmínky slyšitelnosti zvuk zvuková vlna rozkmitající ušní bubínek  kmitání se přenese po nervech do mozku, kde se projeví jako zvukový vjem podmínky slyšitelnosti zvuku zdroj zvuku prostředí, kterým se zvuk šíří indikátor (ucho)

5 Zdroj zvuku chvějící se těleso např. struna, křídla hmyzu chvěním zdroje dochází v okolním vzduchu ke zhušťování a zřeďování částic, které postupuje prostorem  projevuje se jako zvuková vlna další informace, animace a zajímavosti: Výukový program Fyzika zajímavě – elektřina 2 a akustika: kapitola Zvuky všeho druhu

6 Akustické prostředí prostředí, kterým se šíří zvuk zvuk se šíří v látkách pevných, kapalných i plynných k šíření zvuku je nutné prostředí z částic (nešíří se ve vakuu) rozdělení prostředí podle schopnosti vést zvuk: 1) vodič zvuku – prostředí, v němž se zvuk šíří dobře – např. vzduch, voda, ocel 2) zvukový izolant – prostředí, které zvuk pohlcuje – např. textil, koberce, molitan

7 Šíření zvuku Rychlost šíření zvuku ve vzduchu při 20 °C: 340 m/s ve vodě:1 460 m/s v oceli:5 000 m/s Odraz zvuku při nárazu zvukové vlny na překážku se zčásti pohltí a zčásti odrazí a opět se šíří – odraz zvuku  vzniká ozvěna nejlépe se zvuk odráží od kamene, kovů a jiných tvrdých látek

8 Výška tónu určuje ji kmitočet zvukového vlnění (počet kmitů za 1 s) větší kmitočet  vyšší tón lidské ucho schopno zachytit zvuky v rozsahu 16 Hz (nejhlubší) – 20000 Hz (nejvyšší zvuk) – infrazvuk: tóny o kmitočtech pod 16 Hz (sloni komunikují tony o frekvenci 1 Hz) – ultrazvuk: tóny o kmitočtech nad 20000 Hz (netopýři vysílají tóny o frekvenci až 200 kHz)

9 Hlasitost zvuku jak hlasitě zvuk vnímáme, ovlivňují: – mohutnost rozechvění zdroje – vzdálenost zdroje od ucha – prostředí, v němž se zvuk šíří hlasitost se porovnává se pomocí veličiny hladina zvuku – jednotka decibel (dB) – např. práh slyšení 0 dB, šepot 2O dB, hlasitý hovor na vzdálenost 1 m 50 dB, hlasitá hudba 80 dB, motocykl 90 dB, sbíječka 100 dB atd.

10 Výukový program Fyzika zajímavě další informace, animace a zajímavosti: Výukový program Fyzika zajímavě – elektřina 2 a akustika: kapitola Fyzika a hudba

11 Otázky k zopakování 1.Jak postupuje zvuk od zdroje k našemu uchu, abychom ho vnímali? 2.Uveď příklady zdrojů zvuku. 3.Ve kterém prostředí se zvuk nešíří vůbec? 4.Uveď příklady dobrých a špatných vodičů zvuku. 5.Jaké jevy nastávají, dospěje-li zvuk k překážce? 6.Vysvětli vznik ozvěny.

12 Shrnutí zvuk zvuková vlna rozkmitající ušní bubínek zdroj zvuku chvějící se těleso akustické prostředí prostředí, kterým se šíří zvuk výška tónu určuje ji kmitočet zvukového vlnění hlasitost zvuku hlasitost se porovnává se pomocí veličiny hladina zvuku