Makroekonomie II Přednášející: Ing. Vladimíra Kučerová, Ph.D. Ústav ekonomiky 5. patro / 558 tel.: 54114 3734 konzultační.

Prezentace na téma: "Makroekonomie II Přednášející: Ing. Vladimíra Kučerová, Ph.D. Ústav ekonomiky 5. patro / 558 tel.: 54114 3734 konzultační."— Transkript prezentace:

1 Makroekonomie II Přednášející: Ing. Vladimíra Kučerová, Ph.D. Ústav ekonomiky 5. patro / 558 tel.: 54114 3734 e-mail: kucerova@fbm.vutbr.cz konzultační hodiny: pondělí 13.00 – 14.40

2 Základní literatura: HOLMAN, R. Makroekonomie – středně pokročilý kurz. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. 424 s. ISBN 978-80-7179-861-3. MACH, M. Makroekonomie II: pro magisterské (inženýrské) studium, první a druhá část. 3.vyd. Slaný: Melandrium, 2001. 367 s. ISBN: 80- 86175-18-9. KUČEROVÁ, V., NAVRATILOVÁ, P. Makroekonomie II - Vývoj ekonomického myšlení. 1. vyd. Brno: CERM, 2008. 194 s. ISBN 978-80-214-3742-5. KUČEROVÁ, V. Makroekonomie 2, Metodická příručka pro denní a kombinovanou formu studia. Brno: FP 2014.

3 Nezbytně nutné znalosti Inflace Nezaměstnanost Měření výkonnosti ekonomiky Hospodářský cyklus Fiskální politika Monetární politika Směnné kurzy, apreciace, depreciace, devalvace, revalvace

4 Osnova předmětu 1. Hlavní ekonomický proud. 2. Teorie peněz, kvantitativní teorie peněz, neutralita peněz, transmisní mechanismus. 3. Teorie kapitálu, úroku, úspor, spotřeby a investic. 4. Trh zapůjčitelných fondů. 5. Vnější rovnováha státu, čistý vývoz a dovoz kapitálu. 6. Platební bilance, teorie mezinárodního obchodu a měnových kurzů. 7. Rovnováha trhu práce, přirozená míra nezaměstnanosti, teorie lidského kapitálu. 8. Teorie hospodářských cyklů, reálné a monetární cykly. 9. Ekonomický růst a modely ekonomického růstu. 10. Makroekonomická rovnováha, všeobecná rovnováha trhů. 11. Modely IS –LM pro malou uzavřenou a otevřenou ekonomiku, úplný keynesiánský model. 12. Hospodářská politika, selhání hospodářské politiky, příčiny a způsoby řešení hospodářských recesí. 13. Ekonomie ve vztahu k politickým otázkám a sociologickým problémům.

5 Ekonomie Původní řecké slovo (Xenofón) oikonomos = hospodář Oikonomikos oikos = dům,nomos = zákon, správa vychází z historického poznání omezenosti zdrojů, potřebných k výrobě statků, služeb a ostatních forem uspokojování potřeb lidí

6 Ekonomie věda společenská Ekonomie je věda zkoumající, jak různé společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných komodit a jak je rozdělují mezi různé skupiny. (Samuelson)

7 Směry ekonomické teorie pozitivní a normativní ekonomie Normativní ekonomie - zkoumání reality je pro ni východiskem k závěrům  co by se mělo dělat cílem je aktivní úloha ve vývoji lidské společnosti Ekonomiku nejenom zkoumá, ale i hodnotí a dává doporučení jak řešit konkrétní problémy. Pozitivní ekonomie - přijímá ekonomickou realitu jaká je cílem je realitu popisovat a hledat v ní zákonitosti fungování hledá odpověď na otázky, jaký ekonomický život je, ne jaký by měl být zjištěnými skutečnostmi poskytuje zpětnou vazbu trhům, které nechává, aby samovolně reagovaly

8 Předpoklad ceteris paribus Ceteris paribus  „jsou-li ostatní stejné“ za jinak nezměněných podmínek význam pro ekonomické modelovánáí předpoklad, že se při zkoumání vlivu nějakého parametru (proměnné) na výsledek ostatní parametry nezmění

9 Vývoj ekonomického myšlení Pravěk Starověk – Antická filosofie Středověk - Scholastika Novověk - Merkantilismus Odpůrci merkantilismu Klasická politická ekonomie Neoklasicismus Keynesianství Neokeynesiánství Monetarismus Soudobé teoretické směry HP

10 Pravěk

11 Přisvojovací hospodářství Starší doba kamenná (3. mil. – 10 000 let př. n. l.), střední Evropa 5 000 let př. Kr. přisvojování přírodních produktů (sběr plodů, lov zvěře) společné vlastnictví přirozená dělba práce mezi muže a ženy

12 Výrobní hospodářství od lovu k výrobě 10 000 let př.n.l. usazování obyvatelstva vznik zemědělství společné vlastnictví půdy a dobytka rozvoj řemesel (hrnčířství a tkalcovství, později kovotepectví, kovolijectví ) propracovanější dělba práce – specializace soukromé vlastnictví vlastnoručně vyrobených nástrojů, nářadí a tkanin globální rozvoj rozvoj obchodu (dálkový obchod) nová společenská třída – obchodníci migrace obyvatelstva v důsledku rozvoje řemesel a obchodu (rozvoj znalostí a dovedností)

13 Starověk 3000 př. n. l. – 4. stol. n. l.

14 oblasti na východ od Středozemního moře (Orient) Mezopotámie (dnešní území Iráku), Egypt, Indie, Čína, městské státy Chetitů v Malé Asii (dnešní Turecko), Foiníkie, městský stát Kartágo (dnešní Tunis), Palestina (Izrael), Indie, Čína, Amerika stát - společensky rozvrstvená, uspořádaná a řízená společnost dvě vývojové etapy: - doba nejstarších států - antika

15 Ekonomický základ starověkých říší základ hospodářství - zemědělství válečná kořist daně a poplatky (porobených národů) zemědělství obchod - komoditní peníze (ražba stříbrných mincí), peněžní směna - peníze, jako nová forma majetku - dálkový obchod - bankéři (lichváři) - vznik písma - Mezi roky 800 př. n. l. – 200 n. l. dosáhla Středozemní civilizace úroveň ekonomického rozvoje, kterou Evropa dosáhla až ve 12. – 13. století.

16 Antické Řecko vznik počátkem 2. tisíciletí př. n. l. - městské státy v Egejské oblasti v roce 146 př. n. l. se Řecko stalo kořistí Říma Antické ekonomické myšlení morální soudy dělba práce (mezi otroky a svobodné občany) spravedlivá cena řízení státu přirozené a nepřirozené vlastnictví lichva metalistické a kartalistické pojetí peněz

17 Ekonomické myšlení antického Řecka Platón 427 – 347 př. Kr. spis Republika koncepce ideálního státu - dělba práce - vyplývá z přirozených rozdílů mezi lidmi přirozená dělba práce

18 Platón 427 – 347 př. Kr. Peníze: kartalistické pojetí peněz – peníze jsou pouhým symbolem stvořeným a garantovaným státem, není důležitý materiál ze kterého jsou vyrobeny

19 Aristoteles 384 – 322 př. Kr. žák a odpůrce Platóna odsuzoval rozvoj obchodu i peněžního hospodářství dílo Politika a etika Nikomachova 1. přirozené a nepřirozené formy vlastnictví přirozené - vlastnictví sloužící k zajištění živobytí (půda) nepřirozené – sloužící k hromadění peněžního bohatství 2. spravedlivá cena - morální úvahy o ceně a principech ekvivalence směny 3. Peníze - přirozené používání peněz - oběživo (včetně rezervy) nepřirozené - hromadění peněz 4. lichva - nejhorší forma nepřirozeného používání peněz (nemorální), sterilita peněz - úrok připravuje dlužníka o část majetku

20 Ekonomické myšlení antického Řecka Aristoteles 384 – 322 př. Kr. Vymezil dva pojmy: Ekonomika – bohatství = souhrn užitečných věcí cíl ekonomiky - výroba zboží (zemědělství) Chrematistika – bohatství = nahromadění peněz cíl chrematistiky - peněžní zisk (obchod)

21 Ekonomické myšlení antického Řecka Aristoteles 384 – 322 př. Kr. Peníze - metalistické pojetí peněz peníze nebyly zavedeny státem, vznikly spontánním vývojem s rozvojem směny peníze se vyvinuly ze zboží, které bylo obecně přijímáno jako prostředek směny a stalo se oběživem Hodnota peněz je dána množstvím drahého kovu, ze kterého jsou peníze vyrobeny nebo množstvím drahého kovu, který zastupují.

22 Aristoteles 384 – 322 př. Kr. lichva - nejhorší forma nepřirozeného používání (nemorální) sterilita peněz - úrok připravuje dlužníka o část majetku nerozlišoval peníze a kapitál požadoval zákaz a trestání lichvářství (neuspěl)

23 Antický Řím Počátky 12. – 11. stol. př. Kr - osídlení střední a jižní části Itálie městské státy 753 př. Kr. založení Říma (510 př. Kr. Římská republika) ekonomika založena na zemědělství, válečné kořisti, odvody dávek z provincií řemesla považována za podřadná vytvoření rozsáhlé světové říše – imperium Romanum

24 Zánik Říma ve 3. stol krize Příčiny krize: hospodářská politika - zvyšování výdajů státu nad úroveň daňových příjmů - technologická zaostalost (hlavně v zemědělství) - velké statky a majetek šlechty osvobozen od daní - nedostatek pracovních sil (mír, propouštění otroků) - oslabení římského impéria – útoky Germánů

25 Zánik Říma Projevy krize: rostoucí daňové zatížení, zavedení naturálních dávek inflace měny (deficit byl kryt znehodnoceným oběživem) nedostatek mincí z drahých kovů neefektivnost a korupce římského impéria krach centrální moci vznik soběstačných velkostatků (přebíraly funkci měst) úpadek měst a zásobování měšťanů úpadek meziregionálního obchodu

26 Zánik Říma roku 395 rozdělení říše na dvě samostatné části Východořímská říše - vznik byzantské říše Západořímská říše zanikla svržením posledního císaře Germány roku 476

27 Ekonomické myšlení antického Říma Hlavní znaky: odpor k lichvářství význam zemědělství postavení fyzické práce na úroveň práce duševní organizace práce otroků - otroci důležitý zdroj pracovní síly roku 313 po Kr. - milánský edikt císaře Konstantina zrovnoprávnil křesťanství s římský náboženstvím šíření křesťanství - přechod k ekonomickým názorům středověku (feudalismus)

28 Středověk od pádu říše západořímské (5. stol.) do cca 15. století (nástup kapitalismu)

29 Středověk a středověká Evropa - vznik feudálního systému (ekonomické a hospodářské vztahy) - právní soustava založená na lenním systému (feudum - léno) - vznik v 6. stol., vrchol ve 12. – 15. stol. zánik koncem 16. stol. Nejvýznamnější změny  zbožní výroba (rozvoj řemesel, řemeslnické cechy)  rozvoj obchodu (hanzovní města)  rozvoj vzdělanosti (budování měst 13. stol. a zakládání škol univerzit)  společenské třídy  počátky kapitalismu

30 Stagnace a krize středověké společnosti od poloviny 14. století - stagnace a krize středověké společnosti krize v zemědělství pokles koupěschopnosti obyvatelstva ekonomická krize zhoršování životní úrovně poddaných svatokupectví husitství - první projev krize feudalismu a církve (1419 – 1437) nástup kapitalismu

31 Středověké ekonomické myšlení Scholastikové - Scholastika - středověké církevní učení - vychází z učení Bible a učení Aristotelova - morální myšlenky a etické hodnoty Tomáš Akvinský (1225 - 1274) tomismus (základ katolicismu) hlavní spis: Suma Theologica (1269 – 1272) pokus o harmonii Aristotelovy filosofie a teologie Hlavní ekonomické myšlenky: soukromé vlastnictví spravedlivá cena, peníze pouze jako prostředek směny lichva - nemorální a hříšná obchod - důležitý, ale nedůstojný

32 Novověk 15. – 17. stol.

33 Merkantilismus Mercator = obchodník Mercurius = bůh obchodu oddělení ekonomického myšlení od filosofie řešení praktických státních a obchodním problémům (centrálně plánovaná ekonomika) základ k vytvoření uceleného ekonomického učení hospodářská politika sledování národních zájmů prostřednictvím zvyšování množství peněz v zemi (národního bohatství) Merkantilistické učení bohatá státní pokladna = silná armáda a silný stát

34 „Lze ochudit jiné národy tím, že jim prodáváme zboží, protože získáváme jejich národní poklad“

35 Ranný merkantilismus (monetární systém) 15. a počátek 16. stol. ranní merkantilisté - bullionisté (bullion – zlatý prut, cihla), „jediné bohatství jsou peníze“ Teorie peněžní bilance - zákaz vývozu peněz ze země - ochranářská obchodní politika - podpora vysokých cen Antonio Serry - Ital Stručné pojednání o příčinách, které mohou zvětšit množství zlata a stříbra v zemích, jenž nemají doly (1613) - vztah mezi obchodní bilancí a reálnými ekonomickými zdroji země

36 Rozvinutý merkantilismus 16. stol. Doktrína obchodní bilance aktivní obchodní bilance zdroj růstu bohatství - příliv peněz do země peníze jako kapitál Thomas Mun (1571 – 1641) Angličan ředitel anglické Východoindické společnosti podporoval reexport dílo: Bohatství Anglie v zahraničním obchodě - kritika zákazu vývozu zlata ze země

37 Zajištění aktivní obchodní bilance 1. cílená struktura vývozu a dovozu 2. ochranářská politika 3. kontrola růstu mezd 4. podpora vytváření exportních monopolů 5. podpora tranzitního obchodu (reexport)

38 Colbertismus Jean B. Colbert (1619 – 1683) - ministr financí Ludvíka XIV. podporoval manufaktury a obchod nepovažoval zemědělství za důležité obilné zákony - dovoz levného zahraničního obilí - cla na export domácího obilí - stagnace zemědělství

39 Cenová revoluce Růst cen, pokles reálných mezd Příčiny cenové revoluce: 1. nárůst monetární báze (ztrojnásobení drahých kovů) - růst hlavně cen potravin 2. prudký populační růst a migrace obyvatelstva - koncentrace pracovních sil - vysoká nezaměstnanost 3. nízká produktivita zemědělství - rychlejší růst populace než zemědělské produkce (výnosový poměr u obilovin se pohyboval 2-5 ku 1)

40 Evropa na přelomu 17. a 18. století Ekonomická situace neefektivní hospodaření monarchů deficity státních pokladen  zvyšování daní  připoutávání zemědělců k půdě (nevolnictví)  v Anglii nucené půjčky králi  prodej monopolů  vysoké ceny  cla  zavedení i dřívějších daní a také daní dávno zapomenutých  prodej úřadů a titulů  placení dávek z půdy, z dědictví, z vykonávání řemesel, z jarmarků, z převozů  odvádění naturálií

41 Evropa na přelomu 17. a 18. století Osvícenství (vznik v Anglii, Francii a Nizozemí) ideová příprava revoluce proti absolutistické vládě krále Anglická revoluce 1640 – 1660 Francouzská buržoazní revoluce (14. července 1789 pád Bastilly) politické a ekonomické sjednocení země posílení moci buržoazie podmínky pro rozvoj kapitalismu a tržní ekonomiky

42 Předchůdci klasické politické ekonomie (konec 17. – polovina 18. stol.) merkantilistické názory rozšířené o analytické metody myšlení teorie hodnoty (předchůdce pracovní teorie hodnoty) - vnitřní hodnota zboží = délka pracovního času potřebného k výrobě a dopravě na trh kvantitativní teorie peněz, „Cantillonův efekt“ (Richard Cantillon (1680 – 1734))

43 Odpůrci merkantilismu Filosofové přirozených zákonů Fyziokraté Klasičtí političtí ekonomové

44 Filosofové přirozených zákonů přirozené = „normální“ lidská společnost jako organismus, kde vládne přirozený řád přírodní (neměnné) zákony, původ v lidské povaze kvantitativní teorie peněz John Locke (1632 – 1704) David Hume (1711 – 1776) Základní tvrzení kvantitativní teorie peněz: - zvýši-li se množství peněz v oběhu, zvýší se cenová hladina ve stejném poměru  z toho vyplývá, že hodnota peněz závisí nepřímo úměrně na jejich množství

45 Fyziokratismus – vláda přírody polovina 18. stol. - Francie bohatství pochází zejména z půdy Paříž 1760 – 1770 - kolébka ekonomické teorie ekonomie jako samostatná vědecká disciplína první ekonomická škola (Francois Quesnay) společenský a ekonomický systém jako přirozený řád ekonomický liberalismu včetně svobody obchodu systém Laissez faire Myšlenka: sledování vlastního zájmu musí vést k největšímu možnému uspokojení potřeb společnosti jako celku

46 Hlavní myšlenky fyziokratismu kritika merkantilismu - ekvivalence směny „Pokud má země aktivní obchodní bilanci, získává zahraniční zlato, ale výměnou za své zboží. Protože je směna ekvivalentní, je hodnota zahraničního zlata stejná jako hodnota vyvezeného zboží. Proto není možné, aby zahraniční obchod zvyšoval bohatství národa.“

47 Anglická průmyslová revoluce (šedesátá léta 18. – pol. 20. stol.) Klasická politická ekonomie Anglická průmyslová revoluce (šedesátá léta 18. – pol. 20. stol.)

48 Předpoklady průmyslové revoluce: vývoj kapitalismu (16. - 18. století) akumulace kapitálu (zdroj obchod, úroky) technický pokrok (mechanická energie) konec nevolnictví agrární revoluce (druhá polovina 18. stol.) scelování půdy - komercionalizace zemědělství rozvoj manufaktur (dělba práce) komercionalizace a rozvoj finanční soustavy

49 Vznik moderního bankovního systému 1660 bankovní služby - londýnští zlatníci 1694 založení Bank of England monopol na vydávání bankovek

50 Klasická politická ekonomie odpor proti merkantilistické politice samostatná věda – politická aritmetika, politická ekonomie metoda verbální dedukce makroekonomie dlouhodobé hledisko stoupenci hospodářského liberalismu „národní hospodářství má svůj vlastní přirozený řád a zákony, které jsou nezávislé na rozhodovacích procesech mikroekonomických subjektů“

51 Klasická politická ekonomie Dvě hlavní období: - formování klasicismu (20. – 30. léta 19. stol.) francouzští fyziokraté, Adam Smith a David Ricardo - systematizace, syntetizace klasické politické ekonomie – John S. Mill Další hlavní představitelé: Thomas Robert Malthus, Jean B. Say

52 Klasická politická ekonomie 1. teorie hodnoty (nákladová, pracovní teorie) 2. teorie rozdělování (mzdy, zisky, pozemkové renty) 3. kvantitativní teorie peněz  růst množství peněz v zemi zvyšuje automaticky pouze nominální nikoliv reálný národní důchod  růst množství peněz v zemi vede pouze k poklesu kupní síly peněz  růst cenové hladiny může odrazovat od vývozu a stimulovat dovoz

53 Adam Smith (1723 – 1790) profesor logiky na univerzitě v Glasgow Dílo: Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (1776) 4 ústřední témata: - neviditelná ruka trhu - růst národního bohatství - měření národního bohatství - teorie hodnoty a rozdělování

54 Laissez faire a neviditelná ruka trhu Citát: „Žádný jedinec ani nemá v úmyslu záměrně podporovat veřejný prospěch, ani si není vědom toho, do jaké míry ho podporuje. Je zaměřen na svůj zisk a v tom, jako v mnoha dalších případech, je veden neviditelnou rukou k tomu, aby podporoval cíl, který nebyl součástí jeho záměrů. To, že nebyl jejich součástí však nemusí být pro společnost vždy tak špatné. Sledováním vlastního prospěchu totiž často jedinec podporuje prospěch společnosti účinněji, než kdyby skutečně měl v úmyslu jej podporovat.“

55 Neviditelná ruka trhu = morálka individuálního sobectví „Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (A. Smith, 1910)

56 Laissez faire a neviditelná ruka trhu podstatou neviditelné ruky trhu - spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu Smysl neviditelné ruky: ekonomická charakteristika - vlastní zájem člověka jej vede, aby dělal to, k čemu má nejlepší předpoklady - soutěží s jinými a nabízí co nejlepší a nejlevnější služby - namísto rozmařilého utrácení spoří, aby mohl investovat a zmnožovat své bohatství - konkurence vede k tomu, že se výrobní zdroje rozmísťují efektivně etické aspekty - etika vlastního prospěchu = nejsilnější přirozená lidská vlastnost - morálka individuálního sobectví

57 Laissez faire a neviditelná ruka trhu Předpoklady fungování „neviditelné ruky trhu“: systém laissez faire instituce zajišťující spravedlnost velký trh neexistence velkých výdajů státu

58 David Ricardo (1772 – 1823) pocházel z rodiny holandského obchodníka žil v Anglii, pracoval jako burzovní makléř politická ekonomie rozdělování Dílo: Zásady politické ekonomie a zdanění vrchol anglické klasické politické ekonomie 1. zákonitosti rozdělování (ekonomický růst závisí na rozdělování národního důchodu) 2. teorie komparativní výhody – základ klasické teorie mezinárodního obchodu Hledal odpověď na otázku: Co je bohatstvím národa? odpověď nalezl v dělbě práce a svobodě obchodu

59 Kameralismus kammer - úřad (camera – komora) Střední Evropa (Německo, Rakousko) polovina 18. – polovina 19. stol. Základ: obchodní bilance a idea silného státu zdrojem bohatství je výroba (hlavně zemědělská) - bohatství neztotožňovali s penězi obchodní bilance = bilance práce, podpora aktivní bilance (nástroj zvyšující zaměstnanost)

60 Německá historická škola 19. stol. v Anglii a Francii - Klasická politická ekonomie v Německu - Historická škola hlavní rozdíl – metodologie = historismus popis stádií ekonomického vývoje - historický evolucionismus (stádium lovecké, zemědělské, zemědělsko- průmyslové a zemědělsko-průmyslovo-obchodní) „Historie je ve svých konkrétních událostech jedinečná a neopakovatelná, proto nelze vyvodit obecný zákon z různorodých událostí lidských dějin.“ odmítání zobecňování historických událostí - ekonomické jevy historicky relativní

61 Francouzský socialismus počátek 19. stol. Charakteristika ekonomického myšlení: myšlenkový směr odsuzující soukromé vlastnictví a kapitalismus kapitalismus bude nahrazen novým systémem - kolektivní vlastnictví negativní jevy ve společnosti: soukromé vlastnictví, konkurence, honba za zikem (bída dělníků) největší rozmach socialismu byl ve Francii směry: Asociacionismus, Anarchismus, Saint- Simonismus

62 Marxismus Karl Marx (1818 – 1883) Německo Hlavní myšlenky: Marxismus – filosofie společnosti a dějin (politický program) historický materialismus – střídání společenských řádů (ekonomická teorie dějin) vykořisťování jako důsledek soukromého vlastnictví Komunismus - společenský řád, kde všechno patří všem

63 Karl Marx Teorie nadhodnoty vysvětlení principu vykořisťování „pouze práce tvoří hodnotu“ hodnota vytvořená dělníkem je vyšší než mzda, kterou za práci dostane rozdíl mezi vytvořenou hodnotou a mzdou si přivlastňuje kapitalista mzda jako jediný náklad výroby kapitál jako minulá práce (stroj pouze svou hodnotu na výrobek přenáší) Marxovo pojetí vykořisťování práce kapitálem vychází z ekvivalentní směny kapitalista koupí práci dělníka za mzdu = ekvivalentní směna  přesto mu zbude nadhodnota Závěr: vykořisťování je nedělitelnou součástí kapitalismu nutnost zničit tento systém

64 1871 - Marginalistická revoluce Zrod nové politické ekonomie

65 Marginalistická revoluce William Jevons (Teorie politické ekonomie) v Anglii Carl Menger (Základy národohospodářské nauky) v Rakousku 1874 Francouz Leon Walras (Základy čisté politické ekonomie) teorii mezní užitečnosti (subjektivní teorie hodnoty) nový systém ekonomického myšlení

66 Nová politická ekonomie mikroekonomický charakter metodologický individualismus: „ekonomické jevy je třeba chápat jako výsledky chování jednotlivců, a proto je nutné poznat principy chování jednotlivců“ největší vynález - marginální metoda (teorie mezní užitečnosti) důraz na intenzivní využití matematických metod liberalismus, předpoklad vnitřní stability hospodářského systému

67 Důsledky marginalistické revoluce nahrazení klasické politické ekonomie novou politickou ekonomií  důraz na mikroekonomii Tři významné školy ekonomického myšlení: Rakouská škola (Ludwig von Mises (1881-1973), Friedrich August von Hayek (1899-1992)) Lausannská škola (Léon Walras (1834 – 1910), Vilfredo Pareto (1848 – 1923)) Cambridgeská škola (Alfred Marshall (1842 – 1924), Arthur Cecil Pigou (1877 – 1959) Lausannská a Cambridgeská - základ pro neoklasickou ekonomii

68 Měření užitku Kardinalistické pojetí užitku = užitek je přímo měřitelný Ordinalistické pojetí užitku = není přímo měřitelný

69 Lausannská škola název od švýcarské univerzity v Lausanne Hlavní téma: - ekonomická rovnováha - všeobecná rovnováha - ekonomický blahobyt Hlavní představitelé: Léon Walras (1834 – 1910) všeobecná rovnováha trhů Vilfredo Pareto (1848 – 1923)

70 Cambridgeská škola škola Alfreda Marshalla tradice anglických klasiků (neoklasická škola) Společné znaky s Lausannskou školou: - ekonomická rovnováha - ekonomický blahobyt metoda dílčí rovnováhy trhu předpoklad ceteris paribus Arthur Cecil Pigou (1877 – 1959)

71 Rakouská škola Ekonomické jevy nejsou ovládány přirozenými zákony, nýbrž subjektivními preferencemi jednotlivců. metodologie - analýza lidského jednání - využívání deduktivní logiky odmítání využívání metod přírodních věd v oblasti ekonomie (včetně matematických)

72 Vývoj rakouské školy podnět k vzniku rakouské školy - dílo C. Mengera - Základy národohospodářské nauky zakladatele rakouské školy E. von Böhm-Bawerk a Friedrich von Wieser Ludwig von Mises, Friedrich August von Hayek více než šest generací ekonomů do 30. let 20. stol – Rakousko  přesun do USA neorakouská ekonomie

73 Američtí marginalisté John Bates Clark (1847 – 1938) teorie rozdělování založená na produkčních funkcích Irwing Fisher (1867 – 1947) teorie kapitálu a úroku teorie peněz (Fisherova rovnice směny)

74 Keynesiánství Velká hospodářská krize 30. léta 20. stol.

75 Hospodářská krize 30. let hospodářský růst, v USA spekulace s akciemi FED (20. léta) - (nízké úrokové sazby) po první světové válce – globalizace, propojenost ekonomik vyspělých států 1928 počátek deprese - nadprodukce zemědělských produktů, pokles cen - agrární krize první výrazný projev krize - krach na newyorské burze 21. října 1929 se newyorská burza začala hroutit a 24. října nastal černý čtvrtek 24. 10. rekord v počtu obchodů s akciemi - Dow Jones Index poklesl o 3,2 % černým pátek v USA i dalším světě pokus o intervenci (velké investiční společnosti a státní úřady)

76 Hospodářská krize 30. let banky neměly uloženu povinnou minimální rezervu až 2/3 půjček bank na nákup akcií FED zvýšil úrokové sazby za účelem udržení stability dolaru (zlatý standard) počet krachů bank dosáhl počtu téměř deseti tisíc Glass-Steagallův zákon - 1932 zavedl povinné pojištění vkladů během krize - omezení výroby a obchodu, prudký cenový pokles zemědělských výrobků a surovin, narušení kapitálových a úvěrových vztahů 1932 krize kulminovala 1933 přešla krize v depresi (v nejhlubší krizi 40 miliónů nezaměstnaných) překonání krize v letech 1933 – 1934

77 John Maynard Keynes Angličan (1883 – 1946) 1920 – 1940 profesor ekonomie v Cambridgi 1936 - Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz = základ Keynesiánství - reakce na hospodářskou krizi příčina krize – nedostatečná efektivní poptávka

78 John Maynard Keynes keynesiánská produkční funkce: při daných výrobních zdrojích, technologiích a výrobních nákladech je národní důchod funkcí zaměstnanosti "neviditelná ruka trhu" musí být doplněna "viditelnou" rukou státu“

79 Další vývoj keynesiánství 1. Neokeynesiánství snaha o spojení Keynesovy makroekonomie s neoklasickou mikroekonomií  neoklasická syntéza do 70. let 20. stol. - součást ekonomie hlavního proudu Hlavní představitelé: John Hicks (1904 - 1989), Franco Modigliani (1918 - 2003), Paul A. Samuelson (1915 - 2009), Robert M. Solow (*1924) 2. Postkeynesiánství - snaha o vytvoření samostatného ekonomického celku, nezávislého na neoklasických teoriích. Doplnění vlastních teorií hodnoty a rozdělování. vytváření v 50. až 70. letech 20. století

80 Krize keynesiánství stagflace v 70. letech 20. stol. keynesiánská politika označena za proinflační odpor vůči keynesiánství od druhé poloviny 70. let – rozvoj tzv. nové keynesiánské ekonomie přelom 70. a 80. let vytlačení keynesiánství

81 Protikeynesiánská revoluce od 50. let se formuje protikeynesiánská revoluce v 70. letech 20. stol. v důsledku krize keynesiánství sílí odpor vůči neokeynesiánské ekonomii Hlavní ekonomické směry: monetarismus škola racionálních očekávání ekonomie strany nabídky

82 Monetarismus z latinského moneta – mince (K. Brunner) nejstarší směr protikeynesiánské revoluce hlavní znak - odmítání keynesiánství nová interpretace kvantitativní teorii peněz  peníze v krátkém období mají silné reálné účinky  teorém neutrality peněz platí jen v dlouhém období malá účinnost rozpočtové politiky  efekt vytěsňování soukromé poptávky

83 Monetarismus Monetarismem se označují názorové směry: stoupenců kvantitativní teorie peněz friedmanovský monetarismus, škola racionálních očekávání (monetarismus II).

84 Chicagská škola 30. léta 20. století na Chicagské univerzitě skupina ekonomů kolem Franka Kngihta, Miltona Friedmana 50. léta - rozvoj chicagské školy - pochybnost o smysluplnosti státních zásahů do ekonomiky - minimalizovat úlohu státu v ekonomice Milton Friedman (1912 – 16. 11. 2006) 1976 - Nobelova cena za ekonomii Nová kvantitativní teorie peněz Obhajoba monetární politiky Zlaté pravidlo měnového růstu = stálé tempo růstu peněžní zásoby

85 Škola racionálních očekávání od 70. let 20. stol. největší kritika keynesiánského systému Východisko - hypotéza racionálních očekávání (John Muth, 1961) Ekonomické subjekty vytváří svá očekávání tak, že berou v úvahu všechny relevantní informace o současnosti a budoucnosti, které mají k dispozici. Základ: tržní ekonomika jako stabilní systém – zhroucení pouze vnějším zásahem zásahy státu jsou považovány za neregulérní Stát, který svojí hospodářskou politikou provádí pouze očekávané a ohlášené úkony, hospodářství nepoloží, pokud ovšem provede neočekávaný krok, tak může svojí ekonomiku položit „na lopatky“.

86 Škola strany nabídky od 70. let. reakce na ekonomiku hlavního proudu – orientace na AD odmítá úlohu státu při zajišťování plné zaměstnanosti a politiku zaměřenou na stranu poptávky kritika fiskální politiky

87 Škola veřejné volby vývoj od 50. let 20. století slučuje politologii a ekonomii politologie - chování člověka na veřejnosti ekonomie - chováním člověka na trhu Politologie vychází z předpokladu, že politický člověk sleduje veřejný zájem. Ekonomie tvrdí, že ekonomický člověk sleduje svůj vlastní zájem. Škola veřejné volby říká, že politický a ekonomická člověk může být totožný.

88 Soudobé teoretické směry HP Nová klasická makroekonomie (R. Lucas (1937), E. Prescott (1940), F. Kydland (1943)) Racionální očekávání Teorie reálného hospodářského cyklu Lucasova kritika Problém časové nekonzistence Teze o neúčinnosti hospodářské politiky

89 Soudobé teoretické směry HP Nová keynesovská ekonomie (J. Stiglitz (1943), B. Bernanke (1953), A. Okun (1928–1980), G. Akerlof (1940), N. G. Mankiw (1958), D. Romer (1958), J. B. Taylor (1946), O. Blanchard (1948)) Role tržních nedokonalostí Důsledky racionálních očekávání pro hospodářskou politiku Inflační cílování Nová teorie ekonomického růstu