1 AUSTRÁLIE Tato stránka funguje jako rozdělovník. Kliknutím na jeden z odkazů se přesouváte do vlastního učebního materiálu, jež se věnuje vždy jedné.

Prezentace na téma: "1 AUSTRÁLIE Tato stránka funguje jako rozdělovník. Kliknutím na jeden z odkazů se přesouváte do vlastního učebního materiálu, jež se věnuje vždy jedné."— Transkript prezentace:

1 1 AUSTRÁLIE Tato stránka funguje jako rozdělovník. Kliknutím na jeden z odkazů se přesouváte do vlastního učebního materiálu, jež se věnuje vždy jedné části charakteristiky Austrálie. OBECNÉ INFORMACE HORIZONTÁLNÍ ČLENITOST POVRCH VODSTVO KLIMA, VEGETACE, FAUNA REGIONY OBYVATELSTVO HOSPODÁŘSTVÍ Pozadí: zdroj [1]

2 2 OBECNÉ INFORMACE Austrálie – kontinent i stát zároveň – je nejmenším světadílem na planetě Zemi. Jakožto samostatný stát je ale Austrálie 6. největší na světě. Nachází se na jižní polokouli a protíná ji obratník Kozoroha. rozloha 7 692 030 km2 počet obyvatel (r.2007) 21 152 000 hustota zalidnění 2,75 obyv./km2 hlavní město Canberra měna australský dolar úřední jazyk angličtina státní zřízení konstituční monarchie hlava státu britský panovník reprezentovaný generálním guvernérem úvod

3 3 HORIZONTÁLNÍ ČLENITOST úvod Tato kapitola seznamuje žáka s horizontálním členěním Austrálie. Pomocí mapy, textu a obrázků žák poznává významná souostroví, ostrovy, poloostrovy, průlivy, zálivy a okrajová moře. Na následující stránce se nachází mapa. V této mapě se kliknutím na číslici dozvíš podrobnější informace.

4 4 1 2 3 4 7 8 9 10 11 5 6 Zdroj [1]

5 5 1)VELKÝ AUSTRALSKÝ ZÁLIV – omývá jižní břehy Austrálie, je součástí Indického oceánu. 2) TIMORSKÉ MOŘE – rozkládá se mezi severozápadním pobřežím Austrálie a souostrovím Sundy, jež patří Indonésii. Tímto mořem prochází hranice Indického a Tichého oceánu. 3) ARAFURSKÉ MOŘE – omývá severní břehy Austrálie, zasahuje až k ostrovu Nová Guinea. 4) CARPENTARSKÝ ZÁLIV – významný záliv mezi poloostrovy Arnhémská země a York. 5) TORRESŮV PRŮLIV – nejužší místo mezi Austrálií a Novou Guineou. 6) KORÁLOVÉ MOŘE – rozsáhlé moře, jež je součástí Tichého oceánu. Při pobřeží Austrálie se zde nachází Velký bariérový útes – korálový útes považovaný za poklad světa. 7) TASMANOVO MOŘE – moře oddělující Austrálii od Nového Zélandu. 8) BASSŮV PRŮLIV – odděluje Austrálii od ostrova Tasmánie. Prochází jím hranice Indického a Tichého oceánu. 9) ARNHEMSKÁ ZEMĚ – významný poloostrov v severní Austrálii, rozkládající se mezi Timorským mořem a Carpentarským zálivem. 10) POLOOSTROV YORK – k severu zužující se poloostrov, jež se nachází mezi Carpentarským zálivem a Korálovým mořem. Na jeho úplném severu se nachází mys York – nejsevernější místo Austrálie. 11) TASMÁNIE – ostrov jižně od Austrálie, jež je jedním z osmi australských regionů. Tasmánii odděluje od Austrálie Bassův průliv.

6 6 POVRCH Kapitola „Povrch Austrálie“ seznamuje žáka s vertikálním členěním=reliéfem tohoto kontinentu. Austrálii lze jednoduše rozdělit do tří hlavních oblastí. Jde o Velkou západoaustralskou plošinu (polovina kontinentu), Středoaustralskou pánev a východní hornatinu Velkého předělového pohoří. Pomocí mapy, textu a obrázků na následujících stranách jsou detailněji vysvětleny významná pohoří, nížiny, plošiny pánve a jiné významné přírodní povrchové útvary Austrálie. úvod

7 7 Zdroj [4] 1 2 10 5 4 6 7 8 9 3 11

8 8 1) VELKÉ PŘEDĚLOVÉ POHOŘÍ – nejdelší pohoří v Austrálii, rozkládá se ve východní části podél pobřeží Tichého oceánu. Je až 400 km široké a kolem 2500 km dlouhé. 2) MODRÉ HORY – nepříliš rozsáhlé, o to více zajímavé pohoří západně od města Sydney. 3) AUSTRALSKÉ ALPY – nejvyšší horský masív v Austrálii. Nejvyšší vrchol Mt. Kosciusko (2228 m.n.m.). 4) MAC DONNELLOVO POHOŘÍ – pohoří v centrální části Austrálie dosahující maximální nadmořské výšky mírně nad 1500 metrů. 5) MUSGRAVEOVO POHOŘÍ – maximální výška mírně pod 1500 m.n.m. Nedaleko od tohoto pohoří severním směrem se nachází jeden ze symbolů Austrálie – hora Uluru (dříve Ayers Rock) – nejobjemnější monolit světa. 6) VELKÁ PÍSEČNÁ POUŠŤ – rozsáhlá poušť, rozkládající se v severozápadní části Austrálie. Rozprostírá se od Mac Donnellova pohoří až téměř k pobřeží Indického oceánu. 7) GIBSONOVA POUŠŤ – další z několika aridních oblastí, nachází se západně od Mac Donnellova pohoří. Nejméně osídlená část Austrálie. 8) VELKÁ VIKTORIINA POUŠŤ – rozkládá se jižně od Musgraveova pohoří. 9) SIPMSONOVA POUŠŤ 10) POUŠŤ TANAMI 11) VELKÁ ARTÉSKÁ PÁNEV – rozsáhlá plošina v regionu Queensland, zasahující až k Velkému předělovému pohoří.

9 9 VODSTVO Kapitola „Vodstvo“ seznamuje žáka pomocí mapy, textu a obrázků s významnými řekami a jezery tohoto kontinentu. Na následující stránce se nachází mapa s odkazy na informace o významných řekách a jezerech. Kromě uvedených řek a jezer je důležité znát pojem „creek“ [krík]. Rozumíme jím koryto občasných toků, které se nachází především v pouštních a polopouštních oblastech. Po prudkém dešti se koryto naplní vodou aby po čase opět vyschlo. V Austrálii je takových toků velmi mnoho. Mapa vpravo vyobrazuje úmoří jednotlivých oceánů (růžová – Indický, fialová - Tichý), šedě jsou vyobrazeny bezodtoké oblasti. Zdroj [8] úvod

10 10 Zdroj [9] 123456

11 11 1)DARLING – nejvýznamnější přítok hlavní tepny Austrálie – řeky Murray. Pramení ve Velkém předělovém pohoří a většinu přítoků tvoří občasné toky. 2) MURRAY [mary] – nejvodnatější řeka Austrálie, spolu s přítokem Darling a jejich dalšími přítoky tvoří nejvýznamnější říční systém v Austrálii. Murray pramení v Australských Alpách a ústí jihovýchodně od Adelaide do Indického oceánu. 3) FROMEOVO JEZERO 4) TORRENSOVO JEZEROslaná, vysychající s nestálým břehem 5) GAIRDNEROVO JEZERO 6) EYREOVO JEZERO – plošně největší jezero Austrálie, ovšem opět se jedná o případ slaného jezera s nestálým břehem. Nachází se ve sníženině, 16 metrů pod úrovní hladiny moře. Do tohoto jezera ústí většina občasných toků z Velké artéské pánve a oblasti Simpsonovy pouště. Příkladem může být Cooper Creek.

12 12 Austrálie je z velké části velmi pustým kontinentem. Mnoho oblastí je pokryto pouští či polopouští a obyvatelé hledají různými způsoby zdroj vody. V případě oblasti Velké artéské pánve jsou hloubeny artéské studny. Jde o významný zdroj podzemní vody. Princip artéské vody a artéské studny vysvětluje schéma. Zdroj: upraveno podle [10] Atréský pramen v Thargomindah Zdroj: [11]

13 13 KLIMA, VEGETACE, FAUNA Austrálie je nejsušším kontinentem na světě. Téměř třetinu tvoří pouště, ale i mnoho dalších oblastí je velmi suchých. Od toho se odvíjí vegetační pokrývka krajiny. Následující stránka obsahuje mapu zjednodušených klimatických regionů – podle Köppenovy klasifikace. Mapa je navíc doplněna o směry pravidelného oceánského proudění. Další stránky charakterizují jednotlivé oblasti a mořské proudy podrobněji. S typickými zástupci australské fauny se můžete seznámit v závěru kapitoly. úvod

14 14 Zdroj: 18 Zdroj: upraveno podle [12] 5 5 3 2 1 1 1 3 4 4

15 15 Klima tropických deštných lesů – jde o trvale teplé a vlhké podnebí s pravidelným přísunem srážek. V Austrálii se vyskytuje jen velmi nepatrně v severní části, zejména při východním pobřeží poloostrova York. Vlhké subtropické klima – najdeme zde střídavě vlhké lesy. V Austrálii je těchto oblastí velmi málo, najdeme je například při severovýchodním pobřeží u měst Cairns a Townsville. Klima savan – je typické pro oblast mezi suchým a vlhkým tropickým pásmem. Vyznačuje se střídáním období dešťů a sucha. V Austrálii se vyskytují na většině poloostrovů York a Arnhémská země. Najdeme zde vlhké savany či tropické střídavě vlhké lesy a tomu odpovídající flóru (traviny, křoviny či galeriové lesy).

16 16 Klima stepí – panuje v oblastech, kde se rozprostírá step a savana (buš). Tyto oblasti lemují pouště a polopouště a potýkají se s malým přísunem srážek. Tradičním porostem kromě travin jsou křoviny a akácie, objevovat se mohou i eukalypty (blahovičníky). Místní název pro tento typ krajiny je scrub (toto pojmenování je používáno zejména v jihovýchodní a jihozápadní části Austrálie) Zdroj: [13] Eukalyptus

17 17 Středomořské klima (subtropický pás) – panuje v oblasti jihozápadní Austrálie a podél jižního pobřeží kolem města Adelaide. Tuto oblast pokrývají většinou vždy zelené tvrdolisté lesy středomořského typu. Jedná se o ideální oblast pro pěstování vinné révy. Pouštní klima – charakteristické pro více než polovinu území Austrálie. Panuje v centrálních oblastech a při severozápadním a jižním pobřeží Austrálie. Klima je velmi suché = aridní, srážky jsou velmi malé. Teploty jsou ve dne vysoké, v noci klesají. Vlhké mírné klima – je charakteristické pro podhorské a horské oblasti jihovýchodní Austrálie a pro celou Tasmáni. Jsou pokryté především listnatými, smíšenými i jehličnatými lesy. V horských oblastech najdeme jediné lokality Austrálie, kde v zimě pravidelně sněží.

18 18 ZÁPADNÍ PŘÍHON – nejmohutnější proud v oceánech, proudí zhruba podél 40° j.š. jižně od Austrálie a pod Tasmánií od západu k východu. Jedna z jeho větví proudí k jihoaustralskému pobřeží. 1 2 ZÁPADOAUSTRALSKÝ PROUD – chladný proud oddělující se od Západního příhonu a proudící podél západního pobřeží Austrálie. ROVNÍKOVÝ PROTIPROUD – proudí severně od Jižního rovníkového proudu opačným – tedy východním směrem. 3 VÝCHODOAUSTRALSKÝ PROUD – směřuje z Tichého oceánu k severovýchodnímu pobřeží Austrálie, pokračuje podél východní Austrálie až k Tasmánii, kde se stáčí k východu k Novému Zélandu. 5 JIŽNÍ ROVNÍKOVÝ PROUD – navazuje zčásti na Západoaustralský proud a pokračuje na západ do Indického oceánu. 6

19 19 Fauna je vesměs endemická. Většina původních savců jsou vačnatci, mezi něž řadíme klokany, medvídkovité koaly, vombaty či vačice, jejichž mláďata se rodí po velmi krátké době a dorůstají pak v matčině břišním vaku. Velmi neobvyklé jsou i savci z řádu ptakořitných, zastoupení dvěma druhy: ptakopysky a ježurami, které kladou vejce a kojí mláďata. Většinu rozmanitého australského ptactva tvoří endemické druhy, například běhavý pštros emu hnědý nebo ledňák obrovský. Šelmy zcela chybí. Klokan obrovský Zdroj: [14] Pozor klokani! Zdroj: [15]

20 20 Dingo Zdroj: [16] Koala medvídkovitý Zdroj: [17] Ježura australská Zdroj: [18]

21 21 OBYVATELSTVO Většina z více něž 21 milionů obyvatel je evropského, zejména britského původu. Původní obyvatelé – Austrálci tvoří kolem 2%, kolem 5% obyvatelstva tvoří lidé asijského původu. Rozmístění obyvatel je nerovnoměrné. Vyšší hustota zalidnění je na východním, jihovýchodním a jižním pobřeží a na jihozápadě. Vnitrozemí je velmi málo osídlené. úvod Hustota zalidnění v Austrálii Zdroj: upraveno podle [19]

22 22 Původní domorodí obyvatelé tmavé pleti – Austrálci – se nazývají též Aboridžinci (angl. aboriginals). Před příchodem Evropanů jich žilo v Austrálii kolem 1 miliónu. V souvislosti s kolonizací jich ¼ zahynula. V dnešní době jich v Austrálii žije přes 270000. Merriman, král Yuinů – původních obyvatel Nového Jižního Walesu Zdroj: [20] Náboženská příslušnost Zdroj: vlastní zpracování

23 23 HOSPODÁŘSTVÍ Austrálie je vyspělý průmyslově zemědělský stát s bohatou surovinovou základnou a významnou těžbou nerostů, výrazně exportně zaměřený. Významnou roli hraje rovněž cestovní ruch. V rámci hospodářství budeme sledovat: nerostné bohatství průmysl zemědělskou produkci cestovní ruch úvod

24 24 Zdroj: vlastní zpracování Nerostné suroviny Austrálie

25 25 Velké množství vytěžených surovin se exportuje (vyváží) do zahraničí. Významným odběratelem je např. Japonsko. Průmysl: Mnohé suroviny se ale stejně jako zemědělské produkty zpracovávají v různých průmyslových odvětvích. Dominuje černá a barevná metalurgie, petrochemie, strojírenství (dopravní prostředky, stavební a těžební stroje), elektronika, elektrotechnika. Rozšířené je dále potravinářství a textilní průmysl. Více než polovina průmyslové výroby je soustředěna ve dvou největších městech – Sydney a Melbourne. Z hlediska energetiky dominují tepelné elektrárny (90% výroby), pouze na Tasmánii jsou výhradním zdrojem energie hydroelektrárny.

26 26 Zemědělství: v úrodných oblastech v rámci rostlinné produkce dominuje: pšenice, ječmen, bavlník, citrusy, a vinná réva. Z hlediska chovu zvířat dominují ovce. Významný je dále chov skotu. V okolních vodách se loví tuňáci, makrely, langusty, ústřice či perlorodky. Cestovní ruch: Austrálie nabízí turistům nepřeberné množství atraktivit, přírodou počínaje a plážemi konče. Mezi nejnavštěvovanější oblasti patří: Vnitrozemí – zejména Uluru, Velký bariérový útes (potápění), pláže na jihovýchodě, velká města (zejména Sydney a Melbourne), národní parky (Kakadu aj.) a ostrov Tasmánie.

27 27 Sydney – most Harbour bridge a opera Zdroj: [23] Skalní malby Aboridžínců Zdroj: [21] Život na Velkém bariérovém útesu Zdroj: [22]

28 28 REGIONY Austrálie je federativní stát. Tvoří ji celkem 8 regionů – 6 států a 2 teritoria. Zajímavostí je, že průběh většiny hranic regionů směřuje skrz málo zalidněné oblasti rovnoběžkovým a poledníkovým směrem. Dohodami byly určeny 4 body, na nichž se hranice sbíhají či lámou. úvod Zdroj: [24] Hraniční bodyHraniční bod Cameron´s Corner Zdroj: [25]

29 29 Zdroj: upraveno podle [26] Regiony Austrálie

30 30 Zdroj: vlastní zpracování podle www.wikipedia.cz regionhlavní městoPočet obyvatelRozloha (km2) ZÁPADNÍ AUSTRÁLIE Perth 2 236 9002 645 615 SEVERNÍ TERITORIUM Darwin 224 8001 420 968 JIŽNÍ AUSTRÁLIE Adelaide 1 622 7001 043 514 QUEENSLAND Brisbane 4 182 0001 852 642 NOVÝ JIŽNÍ WALES Sydney 6 817 100809 444 TERITORIUM HL. MĚSTA Canberra 325 7002 425 VICTORIE Melbourne 5 037 700237 629 TASMÁNIE Hobart 478 40090 758