P ERIODIZACE DĚJIN HUDBY HUDBA V PRAVĚKU. P ERIODIZACE DĚJIN HUDBY Pravěk 40 000 př.n.l. - 3 000 př.n.l. Starověk 3 000 př.n.l. - 476 n.l. a) východní.

Prezentace na téma: "P ERIODIZACE DĚJIN HUDBY HUDBA V PRAVĚKU. P ERIODIZACE DĚJIN HUDBY Pravěk 40 000 př.n.l. - 3 000 př.n.l. Starověk 3 000 př.n.l. - 476 n.l. a) východní."— Transkript prezentace:

1 P ERIODIZACE DĚJIN HUDBY HUDBA V PRAVĚKU

2 P ERIODIZACE DĚJIN HUDBY Pravěk 40 000 př.n.l. - 3 000 př.n.l. Starověk 3 000 př.n.l. - 476 n.l. a) východní civilizace – Indie, Čína, Egypt, Mezopotámie b) Židovská hudba b) Řecko, Řím Středověk 5. - 15. st. a) gregoriánský chorál b) doba románská 1000 - 1200 c) gotika 1150 – 1400 Novověk 15., 16., st. - dodnes a) renesance 1400 – 1600 b) baroko 1580 -1750 c) klasicismus 1740 - 1820 d) romantismus 1815 - 1900 e) impresionismus konec 19. st. a začátek 20. st. f) hudba 20.st.

3 První hudební projevy vznikli pravděpodobně v paleolitu před 40 000 lety před Kristem první projevy hudby: projevy emocí, pláč 1, napodobování zvuků zvířat, rytmus – údery kamenů, kostí, dřevpláč nejstarší hudební projev – zpěv spojený s tanečním pohybem hudba byla spojená s náboženskými a magickými funkcemi – součást obřadných slavností, snaha ovlivnit kouzelné síly, přírodní úkazy, zdar při lovu, zabránit pohromám atd. první zpěv byl primitivní, 2-3 tóny – málo vyvinuté hlasivky nejstarší svědectví o hudbě - kresba v jeskyni Tří bratří (Toulouse) – Sobi a lovec s lukem HUDEBNÍ NÁSTROJE materiál - kostěné píšťaly, kamenné desky, duté kmeny stromů, ulity, mušle, rohy, kly zvířat, luk lura - nejdokonalejší nástroj - až 24 tónů HUDBA A NÁSTROJE V PRAVĚKU

4 Martha Stellmacherová: Slyším Tvůj hlas, ale nevidím Tě Jadu Kolija - Zapomenuté písně Indie

5 Jadu Kolija 1 Dokument německé etnomuzikoložky o hudbě severní Indie. Jadu Kolija jsou ústně tradované epické zpěvy kmene Debbarma v Tripuře, malém státu v severovýchodním cípu Indie. Jinde v Indii se o severovýchodní oblasti ví jen málo, snad jen to, že je etnicky různorodá a nebezpečná. Jezdí sem jen málo turistů, do Tripury samotné snad ještě méně. Vede sem jen jedna silnice a ještě nedávno tady život ztěžovala občanská válka mezi bengálskou většinou a menšinami původních obyvatel. Z 3,7 milionů obyvatel Tripury jsou dvě třetiny hinduističtí Bengálci z Bangladéše, kteří se sem přistěhovali v posledních 65 letech následkem pronásledování Hindů po vyhlášení nezávislosti. Jedna třetina obyvatel Tripury jsou tzv. tribals, příslušníci 19 různých kmenů, které mají většinou každý svoji vlastní řeč. Na ploše menší než je Středočeský kraj se tak setkáváme s obrovskou kulturní a jazykovou rozmanitostí. "Tripura se od ostatních států severovýchodní Indie liší tím, že nikde jinde místní lidé neztratili tolik. Ztratili svou kulturu, vládu nad svou zemí, autoritu, tradice, hospodářství, jazyk a všechno s tím spojené. Lidé žijí s kolektivním pocitem ztráty", říká Joseph Pulinthanath. Jako ředitel kulturního centra Sampari Hukumu Bodol se věnuje kultuře původních obyvatel malého indického státu Tripury, který je ze tří stran obklopen Bangladéší. Debbarma je největší kmen v Tripuře. Má asi půl milionu lidí a ti všichni se příjmením jmenují "Debbarma". Mluví a zpívají tibetobarmským jazykem Kokborok. Jejich zpěvy Jadu Kolija mluví o práci, o lásce, o smrti. Jsou víc než pouhou písničkou, dříve byly součástí života a způsobem komunikace. Dnes je ale už málokdo umí zpívat. Dokumentem nazvaným Slyším Tvůj hlas, ale nevidím Tě provází etnomuzikoložka Martha Stellmacherová, která žila půl roku s tribals v Tripuře a která posluchače seznamuje s kulturou, jazykem a hudbou kmene Debbarma. Příslušníci kmene, hudebníci, lidé z kulturního života a neoficiální královna vypráví o Jadu Kolija, o "tradiční" a "moderní" hudbě a o životě menšiny ve vlastní zemi. Natočeno: 2012. (41 min.) Premiéra: ČRo3 Vltava ve středu 21.11.2012 v 21:45

6 Z leva – škrabka, chřestidlo z tykve – Indiáni Cuna, chřestidlo podélné - Indiáni Tucano, proutěné chřestidlo – Peru. Panova flétna zhotovená z ptačích kostí a spojená nevyčiněnou kůží ŠKRABKY, CHŘESTIDLA, FLÉTNY

7 Štěrbinový buben z jednoho kusu dřeva Dutý dřevěný válec s úzkým výřezem po celé délce, přes který se hraje dřevěnými paličkami. Blánové bubny Korpus byl z hlíny, potažený kůží. V této podobě se používají dodnes (bongo, djembe). BUBNY

8 Řez rohem s měděným nátrubkem a nátrubkem vytvořeným přímo v rohu (Domingo de Valencia, Loch Cairn), hotový signální roh z Longhorna cca 40 cm dlouhý ROHY

9 Jednoduché flétny, buď jako flétny s otvory či dlouhá flétna bez otvorů zvaná koncovka. Na koncovku se hraje sílou dechu a zakrýváním spodního otvoru. FLÉTNY A KONCOVKY

10 Řez gemshornem s vyznačeným štěpením vzduchu, hotový gemshorn z kravího rohu, cca 15 cm dlouhý. GEMSHORN

11 MLUVÍCÍ TRUBICE Didgeridoo je v podstatě „jen“ dlouhá dutá dřevěná trubka. Pochází z Austrálie od aboridžinců, předchůdce didgeridoo.

12 LURA Dřevěná lura – dechový nástroj, používaný ve středověku Lura z doby bronzové Lury se používali při boji (na zastrašení nepřítele nebo k pochodu) nebo farmáři s ní zaháněli stáda

13 Pravěká doba Rozpětí (let př.n.l.) Hudební nástroje Anglický ekvivalent Paleolit (starší doba kamenná) 1 mil. – 35 000 tlučky, chřestidla, škrabky, bzučák, mluvicí trubice, píšťaly stamping sticks, rattles, scrapers, bullroarer, talking tubes, pipes Mezolit (střední doba kamenná) 35 000 – 10 000 trubky, štěrbinové a blánové bubny, flétny trumpets, slit drums, goblet drums, flutes Neolit (mladší doba kamenná) 10 000 – 4 000 hudební luk, harfy, citery, lamelofony braced gourd- bow, harps, cithers, Eneolit (doba měděná) + Doba bronzová (ranné civilizace) 4000 - 1000 nástroje z kovu, nástroje šalmajové Zařazení hudebních nástrojů (podle Matoušek, 2000):

14 Pravěké hudební nástroje škrabky, chřestidla, flétny (Panova flétna bubny – blánové a štěrbinové rohy, gemshorn flétny a koncovky mluvící trubice (didgeridoo) lura – dřevěná nebo bronzová