Pouště a polopouště Hadwiger Jiří, Ngo The Vinh, Čech Jan, Lupač Tomáš, Janda Ondřej.

Prezentace na téma: "Pouště a polopouště Hadwiger Jiří, Ngo The Vinh, Čech Jan, Lupač Tomáš, Janda Ondřej."— Transkript prezentace:

1 Pouště a polopouště Hadwiger Jiří, Ngo The Vinh, Čech Jan, Lupač Tomáš, Janda Ondřej

2 Poušť CharakteristikaCharakteristika neúrodná oblast s nedostatkem vody (max. 250 mm ročně) největší světové pouště se nachází v obratníkových oblastech obvykle je v pouštích řídká vegetace, výjimečně se mohou vyskytnou i rozsáhlejší porosty (např. „lesy kaktusů“) hamada - skalnatá poušť reg - kamenitá poušť serir - štěrková poušť erg - písečná poušť Klasičtější vegetace se vyskytuje pouze u zdrojů povrchové nebo podpovrchové vody (Oázy a řeky) V některých typech pouští, kde příděl srážek padá naráz v úzkém časovém období, může existovat krátké vegetační období Poušť je nalezištěm uhlí, ropy, tyrkysu, achátu, křišťálu a jiných surovin V poušti můžeme specifikovat dvě hlavní oblastí – 1. deflační oblast (je oblast, odkud je větrem odnášen jemný písčitý materiál) Odnos má za následek vznik pouštní dlažby. – 2. oblast je písčitý materiál ukládán a kde vznikají písečné duny.

3 Vznik TlakovávýšeTlaková výše Vzduch v tlakové výši se tlačí směrem dolů, postupně se otepluje a "nasává" vlhkost, kterou následně odvádí pryč. Navíc tlaková výše brání, kvůli zvýšenému tlaku, vlhkému vzduchu od moří dostat se "dovnitř". Příkladem může být Sahara. SrážkovýstínSrážkový stín Tento jev způsobují mohutná pohoří, jež doslova vyčnívají nad mraky a tím pádem tvoří jakousi stěnu. Toto lze pozorovat například u amerických Kordiller. StudenéproudyStudené proudy Proudy ochlazují vzduch, jakmile se dostane nad teplou pevninu, začne se rozpínat. Pro vznik srážek je ale zapotřebí opačného procesu (ochlazování vzduchu). Zde se stačí podívat na mapu studených proudů (pouště při pobřeží J Ameriky, Afriky, Austrálie).

4 Podnebí Podnebí, pro něž jsou příznačné vysoké teploty vzduchu, malé množství a nepravidelný výskyt srážek Nejvyšší teplota byla zaznamenána v Lybii 13. září 1922 – 58°C (Sahara) Charakteristické je prudké střídání teplot: ve dne vedra až nad 50–60 °C, v noci prudké ochlazení (někdy až k nebo pod bod mrazu).

5 Největší světové pouště NázevKontinentRozloha (km 2 ) SaharaAfrika9 100 000 Arabská poušťAfrika2 330 000 GobiAsie1 300 000 Patagonská poušťJižní Amerika670 000 Great Basin Severní Amerika470 000 Chihuahuan Severní Amerika450 000 Velká písečná poušťAustrálie400 000 Karakum Asie350 000 KyzylkumAsie 300 000 TaklamakuanAsie270 000 KalahariAfrika 260 000

6 Zeměpisná poloha pouští Evropa- V Evropě se žádné pouště nenachází. Asie: Gobi- 40- 50° s.š. Taklamakan- 37- 42°s.š. Karakum a Kizilkum- 35- 45° s.š. Arabská poušť- 15- 35° s.š. Afrika: Sahara-10- 30° s.š. Kalahari- 18- 25° j.š.

7 Severní Amerika: Great Basin- 35- 45° s.š. Chihuahuan- 32- 23° s.š. Jižní Amerika: Patagonská poušť- 40- 50° j.š. Austrálie: Velká písečná poušť- 17- 25° j.š. Velká Viktoriina poušť- 25- 30° j.š.

8 Sahara

9 rozkládá se na území 10 států (Egypt, Libye, Alžírsko, Tunisko, Maroko, Mauri tánie, Niger, Čad, Mali a Súdán) plocha, kterou Sahara zaujímá, má zhruba tvar lichoběžníku o délce 4500 až 5500 km ve směru západ-východ a šířce 1500 až 2000 km od severu k jihu

10 Povrch Sahary tvoří převážně kamenitá poušť V centrálních oblastech Sahary se nachází několik pohoří sopečného původu jejichž vrcholy přesahují tři tisíce metrů - Nejvyšší vrchol je 3415 m měřící neaktivní vulkán Emi Koussi Vodní zdroje v oázách Řeka Nil

11 roční srážky do 50-100 mm průměrná lednová teplota se pohybuje mezi 10 až 15 °C v létě je to 30 až 37 °C rozdíl teplot ve dne a v noci může činit až 30 °C četné písečné bouře

12 Gobi

13 Rozkládá se v severní Číně a jižnímMongolsku. Poušť je ohraničena pohořím Altaj a travnatými stepmi Mongolska na severu, Tibetskou náhorní plošinou na jihozápadě a Velkou Čínskou nížinou na jihovýchodě. Nejseverněji položená poušť na Zemi Málo prozkoumaná

14 Jde o jednu z nejchladnějších pouští, kde se teploty mohou pohybovat mezi -40 °C v zimě až po 40 °C v létě Průměrné srážky nepřesáhnou 76 mm vody za rok

15 Před 300 milióny let v karbonu byla Gobi mořským dnem, ale potom nastala horotvorná činnost, která měla za následek vyvrásnění pohoří Altaj či Ťan-šan Později hojně obývaná dinosaury => mnoho kosterních pozůstatků Koncem křídy došlo ke změně srážkového režimu => vyschnutí řek

16 Olgoj chorchoj Mýtický písečný červ žijící v jížní části Gobi Ač existují svědectví několika očitých svědků a mnoho legend o tomto pouštním červu, jeho existence je velmi pochybná Dosud nebyl prozkoumán vědci

17 Rostlinstvo řídký porost - schopný přežít v oblastech s nepravidelnými srážkami přizpůsobené proti suchu (voskovité listy, tlustá houževnatá kůra,dužnaté stonky atd.) některým rostlinám stačí vzdušná vlhkost rostliny zpravidla přes den (na největší vedro) uzavírají průduchy výměnu plynů si nechávají na večer a noc, aby omezily výpar vody

18 Sukulenty: Dokážou přečkat pouštní podmínky díky schopnosti zadržet vodu na dlouhou dobu (např. Aloe Vera) Agave: Rostlina velmi známá ve střední Americe pro její alkoholové využití. Opuncie: Původně z Mexika, rozšířená do celého světa.

19 Zdroje http://cs.wikipedia.org/wiki/Pou%C5%A1%C5%A5 http://cs.wikipedia.org/wiki/Sahara http://cs.wikipedia.org/wiki/Gobi http://cs.wikipedia.org/wiki/Olgoj_chorchoj http://cs.wikipedia.org/wiki/Opuncie http://www.kompas.estranky.cz/clanky/statistiky---fyzicka-geografie/10- nejvetsi-svetove-pouste-petr-daubner-sahara-gobi-arabska-poust- patagonska-velka-viktoriina-chihuahua-pisecna-karakum-sonorska.html