Témata a metodiky měření Králický Sněžník
Seznam úloh 1. Mikroklimatická měření, energetická bilance a vlastnosti sněhové pokrývky (kolektivně) 2. Distribuce sněhové pokrývky (J. Vojta) 3. Zimní ekofyziologie rostlin (P. Sklenář) 4. Zimní hydrobiologie (M. Černý) 5. Bílou stopou (M. Černý) 6. Zimní kryobiologie (L. Nedbalová)
1. Mikroklimatická měření a vlastnosti sněhové pokrývky Mikroklimatické rozdíly na výškovém gradientu a svazích různé orientace teplotní mikroklima nad a pod sněhovou pokrývkou
Noční měření
1. Mikroklimatická měření a vlastnosti sněhové pokrývky Kopaná sněhová sonda → profil, stratigrafie, vlastnosti jednotlivých vrstev hustota sněhu: kopeckého válečky (100 cm 3 ), hmotnost → ρ = m/V (prašan 0.05–0.1 g/cm 3 (50–100 kg/m 3 ), firn 0.4 g/cm 3, čistý led 0.92 g/cm 3 ) tepelný index izolace – izolační kapacita sněhové pokrývky, I T = Σ(z/G); z je výška (cm) a G je hustota (g/cm 3 ) jednotlivých vrstev teplotní gradient – staniční teploměry/jehlové termočlánky, po 10(–20) cm, většinou v rozmezí 0.2°–0.3°C/cm vodní ekvivalent sněhové pokrývky – Σ(hmotnost sněhu x výška vrstvy) vodní obsah sněhu – vizuálně (objemová %) tvrdost sněhu – jednotlivé vrstvy, tzv. ruční test (standardně kladivová sonda) tvar a velikost sněhových zrn
2. Distribuce sněhové pokrývky Výška sněhové pokrývky v závislosti na topografii terénu pravidelná síť bodů (GPS) lavinové sondy, 5 vpichů v každém bodě projekce do digitálního modelu terénu, porovnání s výsledky z roku 2006
3. Zimní ekofyziologie rostlin Tolerance mrazu – přítomnost extracelulárního ledu –1. a 2. exoterma – tvorba extracelulárního ledu (~ –5°C) Vodní bilance – chionofóbní vs. chionofilní druhy (stanoviště)
Tolerance mrazu Větvičky dřevin z rozdílných nadmořských výšek listy (brusinka) nebo stonky (borůvka) chamaefytů z míst s rozdílnou akumulací sněhu –měření teplot Cu-Co termočlánky, registrace dataloggerem –methanolová lázeň, suchý led (–78.5°C) –rozdíly v 1. a 2. exothermě
Vodní bilance Liší se vodní potenciál pletiv rostlin rozdílných stanovišť? Liší se vodní potenciál na výškovém gradientu?