Tělní tekutiny Autor: Eva Klabenešová „Tato prezentace slouží pro vzdělávací účely.“

Rozdělení mimobuněčná (extracelulární ) tekutina - Na+, Cl-, Ca2+, HCO3- - glukóza, mastné kyseliny, O2, CO2 - tkáňový mok, krev nitrobuněčná (intracelulární) tekutina - K+, Mg2+, PO43-

Funkce - přenos látek - přenos plynů

Krev - objem v těle 5,5 l - 2 složky: krevní plazma 91 % vody, 7 % plazmatických bílkovin, glukóza (0,1 %), anorganické soli (0,9 %) - pH 7,4

a) červené krvinky (erytrocyty) - obsahují hemoglobin - nemají jádro krevní buňky a) červené krvinky (erytrocyty) - obsahují hemoglobin - nemají jádro - tvorba – kostní dřeň - životnost cca 120 dní Obr. 1

neutrofilní granulocyt hemolýza = rozpad erytrocytů - uvolňování hemoglobinu b) bílé krvinky (leukocyty) - vznik – kostní dřeň, lymfoidní tkáň - funkce: - většina fagocytóza, v imunitním systému granulocyty neutrofilní granulocyt (50 % - 70 %) Obr. 2

eozinofilní granulocyt (1 % - 9 %) Obr. 3 bazofilní granulocyt (0,5 %) Obr. 4

agranulocyty lymfocyt (20 % - 40 %) monocyt (2 % - 8 %) Obr. 5 Obr. 6 - do tkáně → makrofág - největší

c) krevní destičky (trombocyty) - vznik – kostní dřeň - důležité při zástavě krvácení trombocyt Obr. 7 podstata srážení krve - přeměna fibrinogenu na fibrin (nerozpustný)

Krevní skupiny - dědí se krevní skupina aglutinogen aglutinin A anti-B anti-A AB A a B - anti-A a anti-B aglutinogeny - antigeny shlukování (aglutinace) aglutinin - protilátka

Rh-faktor - přítomnost toho antigenu → Rh pozitivní krev možný problém v těhotenství – matka Rh negativní, plod Rh pozitivní

Onemocnění krve leukémie anémie (chudokrevnost) hemofilie

Otázky V které tělní tekutině převládají ionty Na+ a v které ionty K+? 2. Popište složení krev. 3. Které dvě nejvýznamnější funkce mají bílé krvinky? 4. Popište rozdíl mezi ději v krvi – mezi srážením a shlukováním. (Novotný, Hruška, 2007, s. 43)

Obranný imunitní systém Funkce - ochrana před cizorodými látkami, patogeny Imunita - schopnost odolávat cizorodým látkám a patogenům - specifická x nespecifická

Nespecifická imunita fagocytující buňky pohlcují choroboplodné mikroorganismy, mrtvé buňky a jejich částice schopnost napadených buněk uvolňovat bílkovinu (interferony) zánět ochranná a opravná nespecifická reakce na dráždění tkáně či infekci rozsáhlejší poškození tkáně → účast celého organismu

Specifická imunita - hlavní prvek – lymfocyty (rozpoznají antigeny) antigen (cizorodá látka – bílkovina, polysacharid) x protilátka (imunoglobuliny) vznik specifické reakce - uskutečňována 2 druhy lymfocytů

Specifická imunitní odpověď B-lymfocytů na antigen antigen B-lymfocyt receptor (imunoglobulin) stimulovaný B-lymfocyt plazmatická buňka paměťová buňka protilátky (imunoglobuliny) Obr. 8

Specifická imunitní odpověď T-lymfocytů na antigen - T-lymfocyt dozrává v brzlíku - netvoří se protilátky T-lymfocyty → diferenciace → zneškodnění cizorodých buněk (buněčná imunita) T-lymfocyty mohou omezit nádorové bujení, odvrhovat buňky transplantovaných tkání (potlačení - imunosupresiva)

očkování (vakcinace) aktivní imunizace do těla vpraveny usmrcené nebo oslabené mikroorganismy pasivní imunizace - do těla vpraveny protilátky alergie - přecitlivělost na určitý antigen (alergen)

AIDS úplné selhání obranného mechanismu imunitního systému - původce virus HIV – napadá T-lymfocyty - prevence!

Otázky Definujte pojmy imunita, nespecifická a specifická imunita. 2. Vysvětlete funkci B-lymfocytů a T-lymfocytů. 3. Co je alergie? (Novotný, Hruška, 2007, s. 47)

Zdroje - obrázky: Obr. 1 http://skolajecna.cz/biologie/Images/Textbook/Big/0030000/00072.png Obr. 2 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/05/Neutrophil2.jpg Obr. 3 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/af/PBEosinophil.jpg Obr. 4 http://www.wikiskripta.eu/images/thumb/8/83/Basophil.jpg/200px-Basophil.jpg Obr. 5 http://www.wikiskripta.eu/images/thumb/9/9f/Lymfocyt.jpg/200px-Lymfocyt.jpg Obr. 6 http://www.wikiskripta.eu/images/7/7f/Monocyt.jpg Obr. 7 http://kopalniawiedzy.pl/media/lib/5/1175503378_878184-b69fa85aaadc5bb8426016c58c256821.jpeg Obr. 8 NOVOTNÝ, Ivan a Michal HRUŠKA. Biologie člověka: [pro gymnázia]. 4., rozš. a upr. vyd. Praha: Fortuna, 2007, s. 45. ISBN 978-80-7373-007-9. Zdroje – literatura: HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce. Vyd. 2. Praha: Fragment, 1999, 151 s. ISBN 80-720-0341-0. JELÍNEK, Jan a Vladimír ZICHÁČEK. Biologie pro gymnázia: (teoretická a praktická část). 9. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2007, 575 s., [92] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7182-213-4. NOVOTNÝ, Ivan a Michal HRUŠKA. Biologie člověka: [pro gymnázia]. 4., rozš. a upr. vyd. Praha: Fortuna, 2007, 239 s. ISBN 978-80-7373-007-9. ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 2003, s. 538-578. ISBN 978-80-86960-23-4.