Aktivita č. 4: Biologie pod mikroskopem ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Projekt: Svět práce v každodenním životě Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.26/02.0007 Oběhová soustava Aktivita č. 4: Biologie pod mikroskopem Prezentace č. 10 Autor: Jiří Horký

Krevní cévy tepny vlásečnice žíly

Tepny (arterie) vedou krev směrem ze srdce stavba uvnitř vrstva endotelových buněk, hladké svalstvo kruhovitě uspořádané ve svalovině vazivo s elastickými vlákny na povrchu vazivový obal se sítí vegetativních nervů tepny se postupně větví až do vlásečnic a stěny se zeslabují

Vlásečnice (kapiláry) délka asi 0,5 mm, průměr 5-20 µm stěny jen z jedné vrstvy endotelových buněk hustě prostupují většinu tkání chybí v pokožce a pokožkových útvarech: nehty, vlasy, chlupy, řasy chybí v oční rohovce a chrupavkách z nich prostupují do tkání kyslík a živiny, z tkání do krve pak oxid uhličitý a zplodiny metabolismu neprostupují bílkoviny, červené krvinky a krevní destičky prostupují i améboidní leukocyty, bojující proti infekci - diapedéza

Žíly (vény) stěny mají stejnou stavbu jako tepny, ale vše je více tenké v dolních končetinách jsou chlopně: pomáhají překonávat gravitaci umožňují jednosměrný tok krve směrem k srdci pohonem jsou kosterní svaly a podtlak v hrudní dutině

Srdce (cor) uloženo v mezihrudní přepážce v osrdečníku (perikard) – vazivový obal epikard - vazivový obal mezi oběma blánami je štěrbina s tekutinou usnadňující pohyb srdce srdeční svalovina – myokard srdeční nitroblána – endokard

Srdce aorta horní dutá žíla levá předsíň pravá předsíň levá komora mezikomorová přepážka dolní dutá žíla pravá komora trojcípá chlopeň (1)

Srdce je rozděleno na levou a pravou polovinu každá polovina je rozdělena na předsíň a komoru mezi pravou předsíní a pravou komorou je trojcípá chlopeň mezi levou předsíní a levou komorou je dvojcípá chlopeň

Oběh krve v srdci do pravé předsíně vstupuje horní a dolní dutá žíla dále trojcípou chlopní do pravé komory z pravé komory vystupuje plicní kmen (tepna) do plic do levé předsíně vedou krev 4 plicní žíly dále přes dvojcípou chlopeň do levé komory z ní vystupuje srdečnice (aorta) cípaté chlopně zabraňují zpětnému toku krve z komor do předsíní při systole poloměsíčité chlopně jsou na plicním kmenu a aortě a zabraňují zpětnému toku krve z tepen do srdce při diastole

Činnost srdce systola – smrštění diastola – ochabnutí smrštění postupuje z obou předsíní do komor – následuje ochabnutí celého srdce rytmickou činnost srdce zajišťují elektrické impulsy, které vznikají v samotném srdci – převodní systém srdeční

Převodní systém srdeční síňový uzlík – při ústí horní duté žíly – převádí impulsy do uzlíku síňokomorového – při ústí dolní duté žíly z něj vedou svazky svalových vláken – Hisův můstek, která se v srdeční přepážce rozdělují na dvě raménka, končící ve svalovině obou komor – Purkyňova vlákna srdce je také inervováno vegetativními nervy

minutový srdeční objem tepový objem objem vytlačené krve při jedno srdečním stahu (60-80 ml) minutový srdeční objem za 1 min je průměrná srdeční frekvence 72 tepů (u dospělé osoby) srdcem tedy projde za 1 min cca 5 l krve při namáhavé práci se může průtok zvýšit až na 40 l

Srdeční šelesty chlopně cípaté i poloměsíčité udržují jednosměrný tok krve srdcem jsou-li okraje chlopní poškozeny, chlopně netěsní a vzniklou štěrbinou teče krev zpět, což lze ve fonendoskopu slyšet jako šelest

Krevní tlak stěny tepen, tepének a vlásečnic jsou pružné a napínají se každou systolou srdce a kladou odpor objemu krve toto pružné napětí představuje sílu nepřetržitého toku krve cévním systémem odlišujeme tlak systolický a diastolický

Výživa srdce z aorty hned za poloměsíčitými chlopněmi vycházejí velmi drobné věnčité (koronární) tepny, které vyživují srdce pokud se některá tato tepénka ucpe, způsobí přerušení zásobování určité části srdeční svaloviny kyslíkem a živinami, a tím její nefunkčnost = infarkt infarkt je často konečným stádiem ischemické choroby myokardu – zužování věnčitých tepen tukových cholesterolových plátů ve stěně cév - ateroskleróza

Krevní oběh hlava horní systémový oběh paže horní dutá žíla plicní tepna plicní oběh aorta plicní žíla jaterní tepna dolní dutá žíla vrátnicový oběh játra ledvinový oběh ledvina dolní systémový oběh (2)

Slezina pod bránicí v levé části břišní dutiny asi 13 cm dlouhá a 4 cm široká na povrchu vazivové pouzdro z něj dovnitř vystupuje vazivová trámčina houbovité struktury trámčina je vyplněná měkkou tmavě červenou dření – převážně červené krvinky v červené dřeni jsou bělavé uzlíčky mízní tkáně – bílá dřeň sleziny – tvoří se v nich lymfocyty tepna přivádějící krev se větví a větévky přecházejí v prostory vystlané endotelem endotelové buňky mohou fagocytovat, ve slezině zanikají staré červené krvinky

Mízní soustava míza (lymfa), která se tvoří ve tkáních a hromadí se v ní zplodiny metabolismu, je odváděna mízovody do žilné krve míza = čirá , mírně zakalená tekutina má stejné složení jako krevní plazma s méně bílkovinami obsahuje lymfocyty

Mízní soustava začíná slepými výběžky mízních vlásečnic ty se spojují v mízní cévy (s hladkou svalovinou a chlopněmi) – dále v mízní kmeny, ty se sdružují do mízovodu, ten se vlévá před srdcem do žil v mízních cévách jsou mízní uzliny ty mají vazivové pouzdro s trámčinou, ve které jsou lymfocyty (sami se tu množí) nejvíc jich je před a za ušním boltcem, podél krkavic, u dolní čelisti, v podpažních jamkách, okolo břišní aorty, v tříslech uzliny mízu filtrují a čistí od mikroorganismů, buněk, prachu, nečistot

Brzlík (thymus) v období nitroděložního vývoje vytváří prvotní lymfocyty, které osídlí mízní uzliny a pak se v nich už rozmnožují samostatně dle potřeby po celý zbytek života brzlík zaniká pomocí lymfocytů je zajišťována buněčná imunita

k mízní soustavě patří uzlíčky lymfoidní tkáně jsou všude tam, kde se mohou do těla dostat nečistoty a mikroorganismy – sliznice tenkého střeva, dýchací soustava, pohlavní ústrojí, slezina, brzlík, patrové mandle mízní uzliny s uzlíčky lymfoidní tkáně tvoří mízní orgány

Zdroje Obrázky Literatura Václav. Popis srdce a srdeční činnosti. Životní energie...jedině příroda ví, co chce. [Online] Životní energie, 6. Březen 2007. [Citace: 14. září 2014.] http://zivotni-energie.cz/popis-srdce-a-srdecni-cinnosti.html. vlastní tvorba Literatura Jelínek, Jan a Zicháček, Vladimír. Biologie pro gymnázia (teoretická a praktická část). Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2005. ISBN 80-7182-177-2.