Protiradonová opatření Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice

Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Kapitola 10: protiradonová opatření Klíčové pojmy: radon v objektech, množství radonu Cíle kapitoly: Naučit se znát místa vniku radonu do objektu Seznámit se s radioaktivitou stavebních materiálů Umět posoudit zásadní vlivy na množství radonu v objektu

10.1 radon v objektech V přírodním prostředí, kdy radon uniká z horninového podloží na povrch země, se mísí vzduchem, tím se silně naředí, tím pádem nemůže lidem ublížit. Něco jiného je, když proniká do uzavřeného prostoru. Zde k ředění dochází jen omezeně. Do domů radon 222 může prostupovat přes základové konstrukce (poruchy podlah a stěn nejnižšího podlaží, podlahy bez izolací, různé šachtičky a kanálky, studny umístěné ve sklepech, apod.). Dále může být jeho zdrojem stavební materiál a užívaná voda.

10.1 radon v objektech Má-li dům, či objekt dokonale utěsněnou střechu, obvodový plášť, okna i stropy, může uvnitř domu a objektu koncentrace radonu narůstat velmi vysoko. Koncentrace radonu se snižuje v budově díky větrání. Lépe jsou na tom domy s netěsnými výplněmi otvorů, kde je zajištěna stálá výměna vzduchu.

10.1 radon v objektech Faktory, které jsou zodpovědné za malý, ale významný tlakový rozdíl jsou teplota a proudění vzduchu. Proud větru po stranách domu, který vytvoří malý tlakový rozdíl mezi vzduchem pod domem a v něm. Kolmá stěna objektu, která odděluje dvě oblasti s rozdílnou teplotou - uvnitř teplejší a venku chladnější - tím se vytvoří malý tlakový rozdíl. Každý objekt se pak chová v podstatě jako vysavač, který nasává vzduch s radonem přes každou netěsnost v základové konstrukci. Dalším nezanedbatelnou možností vniku radonu do domu je difuze přes celou kontaktní plochu spodní stavby s podložím.

10.1.1 cesty vstupu radonu do objektu

10.1.1 cesty vstupu radonu do objektu Zásadní vliv na množství radonu v objektech, kde žijí a pracují lidé, má stavební stav objektu. Především pak izolace proti vodě a radonu a utěsnění prostupů. Dále je také důležité, jakým způsobem je objekt užíván a také způsob a intenzita výměny vzduchu (větrání). Zásadní vliv má také množství radonu v půdním vzduchu v podloží stavby, obsah radonu v použitých stavebních materiálech a v užívané vodě.

10.2 radon v horninách Pokud je provedeno více měření radonu v určitém typu horniny, je možno pak přibližně odhadnout rozsah hodnot objemové aktivity radonu v půdním plynu. Nejvyšší hodnoty objemové aktivity mají magmatické horniny Českého masivu: durbachity a syenity, granity a granodiority Silurské sedimentární horniny vzniklé v prvohorách mají taktéž vysoké hodnoty objemové aktivity, ale nezaujímají rozsáhlé území a tudíž nepředstavují tak vysoké riziko. Velkou část Českého masívu zaujímají přeměněné horniny typu pararul, ortorul migamtitů, které mají střední radonový index.

10.2 radon v horninách U druhohorních a třetihorních sedimentů, jako jsou pískovce nebo písky, jílovce, jíly, jsou většinou hodnoty objemové aktivity nižší. Radonový index závisí také na tektonickém porušení hornin, zlomy drcených povrchových zón v hornině zvyšují hodnoty objemové aktivity radonu. Je zde prostor pro migrování radonu. Zvýšení hodnot radonu se může projevit i na kontaktech hornin s výrazně rozdílnou propustností a stupněm zvětrávání. V případě určování kategorie radonového indexu pro stavební pozemek je vhodné využít všech dostupných geologických informací a podkladů, protože zvýšení hodnot objemové aktivity radonu vlivem tektoniky nebo kontaktu hornin se může projevit i v malé ploše.

10.2 radon v horninách - Oblasti s nejvyšším výskytem radonu: durbachity v oblasti Písku – Netolic, durbachity v okolí Milevska, oblast Strakonicka, jihlavský žulový masiv (Jihlava a okolí), třebíčský syenitový masiv (Třebíč, Velké Meziříčí, Žďársko), Praha – Koněprusy (břidlice), říčanské žulové těleso u Prahy, říční terasy severně od Prahy, jizerská žula v oblasti Liberce a Jablonce n.N., podkrušnohorský zlom (Teplice, Litvínov), teplické vulkanity, oblast Tachovska, oblast Chebska.

10.3 jak radon proniká do stavebních objektů Pronikání z podzemního zdroje vody: Podzemní voda proudící skrz horniny a zeminy obsahující radon je tímto plynem nasycována. Nejvyšší obsah radonu vykazuje spodní voda procházející geologickým profilem vyvřelých hornin. Při využití vody bohaté na radon může docházet k uvolňování tohoto plynu do objektů, ale není to významné vzhledem k pronikání radonu přímo z podloží do objektu. Voda dodávaná z veřejného vodovodu je pravidelně sledována na obsah radioaktivních látek.

10.3 jak radon proniká do stavebních objektů Uvolňování ze stavebních materiálů: Zdrojem vyšších objemových aktivit radonu v ovzduší objektu může být i zvýšený obsah rádia 226 ve stavebních materiálech. Přírodní materiály jsou drceny, mlety a tepelně upravovány, což může vést k většímu uvolňování radonu ze stavebního materiálu do interiéru objektu. V minulosti se ukázaly jako problematické různé druhy odpadů užitých ve stavebních materiálech, zvláště škváry. V současné době musí mít všechny prodávané stavební materiály radonový atest.

10.3 jak radon proniká do stavebních objektů

10.3.1 jednotky, v nichž se koncentrace radonu měří becquerel (Bq) - jednotka aktivity (A) v soustavě SI becquerel / m3 (Bq/m3) - objemová aktivita radonu (OAR). 1 Bq/m3 odpovídá 3,6 atomového rozpadu radonu 222 za hodinu v jednom m3. V geologickém podloží hornin a zemin jsou koncentrace radonu 222 o tři řády vyšší, kdy používáme jednotky kBq/m3 V půdním vzduchu hornin a zemin se pohybují  koncentrace radonu většinou od jednotek do stovek kBq/m3, výjimečně, většinou na tektonických poruchových liniích, zlomech a mylonitových zónách jsou zjištěny hodnoty nad 1 000 kBq/m3.

10.3.2 rady pro užívání objektů Dostatečně větrat, hlavně v zimě. (otevření oken, mikroventilace, průvětrníky) Starší netěsná dřevěná okna tuto funkci zajišťovaly automaticky. Vyvarovat se neodborných zásahů do vodorovných izolací a užití neznámých stavebních materiálů. Pečlivé provádění izolačních prací a vhodný výběr materiálu. Probrat situaci ohledně množství radonu s odborníky.

10.4 Přírodní radioaktivita stavebních materiálů Výrobci jsou povinni prokazovat nezávadnosti stavebního materiálu po stránce obsahu radioaktivních látek. Nyní se sledují všechny přírodní radionuklidy (nejen aktivita radia). Index hmotnostní aktivity vypočítávaný z aktivit radia, thoria a draslíku – nové kritérium posuzování. Stanovuje se výhradně laboratorně z důvodů relativně vysokého obsahu přirozeně radioaktivních prvků kdekoli v půdě. Posuzování použitelnosti stavebního materiálu se provádí dle přílohy č.10 vyhl. 307/2002 Sb. ve znění vyhl. 499/2005 Sb.

Kontrolní otázky, studijní materiály Jak se radon dostává do domu z podložních hornin a zemin? Co má zásadní vliv na množství radonu v objektech, kde žijí a pracují lidé? Vyjmenujte alespoň pět oblastí v ČR s nejvyšším výskytem radonu. Musejí mít všechny prodávané stavební materiály radonový atest? Studijní materiály: BEDNÁŘOVÁ, P., KREJSOVÁ, J. Zdravé domy pro zdravé lidi, VŠTE v Českých Budějovicích, 2008, ISBN 978-80-903888-9-5, str. 26 - 31