Pozemní stavitelství II Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice

Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

7. Schodiště I – funkce, požadavky

Legenda Klíčové pojmy Cíle kapitoly Čas potřebný ke studiu kapitoly schodišťové rameno, stupeň, podesta, sklon schodiště Cíle kapitoly -seznámení se s názvoslovím schodiště, -orientace v rozdělení schodišť dle různých kritérií. Čas potřebný ke studiu kapitoly 5 hodin

7.1.Typologie schodišť 7.1.1. Schodiště - požadavky Schodiště spojují dvě různé výškové úrovně stupni, kdežto rampy plynulým vyrovnáváním. Schody patří mezi architektonické bariéry, které jsou hlavní překážkou pro pohyb osob s tělesným postižením. Názvosloví jednotlivých částí schodiště : Terminologie schodiště. WITZANY, J. a kol., 2006. Konstrukce pozemních staveb 20. Praha: ČVUT, str. 247. ISBN 80-01-033422-4.

7.1.1. Schodiště - požadavky Schodiště má být: pohodlné bezpečné při výstupu i sestupu snadno dostupné ze všech uvažovaných míst dobře větratelné správně osvětlené úsporně navržené (pokud není plánovanou dominantou budovy, mělo by zabírat co nejmenší plochu) staticky vyhovující odolné vůči opotřebení

7.1.2. Druhy schodišť Schodiště lze dělit z různých hledisek následovně: víceramenná – několik ramen je odděleno mezipodestami podle funkce: rozvětvená – mají 2 výškové úrovně, které se překonávají více rameny v témže schodišťovém prostoru hlavní – tvoří základní vertikální spojení v budovách pomocné – vyskytují se u veřejných budov, slouží k občasnému použití pouze malým počtem osob podle půdorysného tvaru: vyrovnávací – umisťují se mezi různé výškové stupně téhož podlaží nebo mezi 1.NP a terén přímočará - mají rovné stupně se stálou šířkou stupnice. Umožňují využívat plnohodnotně celou svoji šířku k pohodlnému výstupu a sestupu. Mohou být: jednoramenná, dvouramenná, tříramenná, čtyřramenná podle umístění: vnitřní – k propojení jednotlivých podlaží uvnitř objektu křivočará - mají kosé stupně s různou šířkou stupnice. V důsledku toho při velkém zakřivení není možno využívat celé šířky ramene k pohodlnému výstupu a sestupu; venkovní – mimo objekt, ale půdorysně i výškově s ním souvisejí terénní – jsou samostatně mimo objekt ve volném prostoru různočará - jsou schodiště se smíšenými rameny. Nedoporučují se u budov se značným pohybem osob, neboť v jednom rameni se setkávají stupně rovné i kosé a dochází tak k proměnné šířce. podle počtu ramen (mezi jednotlivými podlažími): jednoramenná dvouramenná – 2 schodišťová ramena jsou oddělena mezipodestou

7.1.2. Druhy schodišť Schodiště přímočaré jednoramenné Schodiště přímočaré dvouramenné

7.1.2. Druhy schodišť Schodiště přímočaré dvouramenné Schodiště dvouramenné sdružené Schodiště různočaré dvouramenné

7.1.2. Druhy schodišť Schodiště přímočaré tříramenné Schodiště přímočaré čtyřramenné Schodiště křivočaré kruhové dvouramenné Schodiště křivočaré točité

7.1.2. Druhy schodišť Schodiště lze dále dělit : podle směru výstupu: přímá – schodišťová ramena nemění svůj směr pravotočivá – jsou nejčastěji používaná, otáčí se za pravou rukou levotočivá – otáčí se za levou rukou podle sklonu: rampová se sklonem: 10 – 20° a výškou stupně: 8 – 13 cm mírná 20 – 25° 13 – 15 cm normální 25 – 35° 15 – 18 cm strmá 35 – 45° 18 – 20 cm žebříková 45 – 60° 20 – 25 cm

7.1.2. Druhy schodišť Rozdělení schodiště podle sklonu. WITZANY, J. a kol., 2006. Konstrukce pozemních staveb 20. Praha: ČVUT, str. 266. ISBN 80-01-033422-4.

7.1.2. Druhy schodišť podle technologie: pilířová – podestové nosníky a schodnice jsou podepřeny pilíři tradiční – monolitická visutá – ramena jsou tvořena jednotlivě vetknutými stupni do schodišťových stěn montovaná – používají se hlavně u panelové výstavby kombinovaná desková – ramena tvoří šikmé desky osazené na podestovém nosníku nebo jsou spojené s podestou do zalomené desky podle použitého materiálu: dřevěná zavěšená – jednotlivé stupně nebo celá ramena jsou zavěšená na táhlech ze stropní konstrukce kamenná smíšeně podepřená – schodišťová ramena jsou podepřena kombinací dvou nebo více výše uvedených způsobů cihlová betonová a železobetonová pažená – většinou venkovní schodiště, kde je podstupnice vytvořena pažením (např. betonové dílce osazené přímo do terénu) kovová pohyblivá – ramena tvoří dopravníkový pás opatřený stupni (eskalátory) podle podepření schodišťových ramen: vřetenová – ramena jsou oboustranně podepřena vřetenovou zdí schodnicová – ramena jsou podepřena schodnicemi vetknutými do podestových nosníků

Legenda Studijní materiály Otázky a úkoly Základní literatura: WITZANY, J. a kol., 2006. Konstrukce pozemních staveb 20. Praha: ČVUT, str. 246-260. ISBN 80-01-033422-4. Doporučené studijní zdroje: HORNIAKOVA,L. a kol.. Konstrukce pozemných stavieb I. Bratislava, ALFA, SNTL,1988. 063-568-88 KPS MACEKOVÁ, V., 2006. Pozemní stavitelství II(S) modul 01 Schodiště. Brno: FAST CERM. ISBN 978-80-7204-519-8 Otázky a úkoly 1) Jaké má být schodiště? 2) Jaké známe schodiště dle funkce? 3) Zamyslete se nad závislostí sklonu schodiště na výšce stupně

Legenda Klíč k řešení otázek Použitá literatura Odpověď : „Viz výklad.“ Použitá literatura WITZANY, J. a kol., 2006. Konstrukce pozemních staveb 20. Praha: ČVUT. ISBN 80-01-033422-4. ŠILAROVÁ, Š. a kol., 2005. Konstrukce pozemních staveb 20.pomůcka do cvičení. Praha: ČVUT. ISBN 80-01-002678-7. ČSN 73 4130:2010. Schodiště a šikmé rampy. Základní požadavky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. HORNIAKOVA, L. a kol., 1988. Konstrukce pozemných stavieb I. Bratislava: ALFA, SNTL. 063-568-88 KPS. MACEKOVÁ, V., 2006. Pozemní stavitelství II(S) modul 01 Schodiště. Brno: FAST CERM. ISBN 978-80-7204-519-8. Přednášky doc. Ing. Václava Kupilíka, CSc.