Lophotrochozoa Ectoprocta (Bryozoa) Kamtozoa (Entoprocta) Nemertea

ECTOPROCTA (mechovci) sladkovodní (50 druhů – kosmopolitní) i mořští jedinec 1mm – zooid (cystid, polypid) kolonie několik cm (zoarium) – polymorfní (více typů jedinců) nebo monomorfní Stavba těla ze 3 částí: – prosoma - epistom – destička zakrývající ústní dutinu – mesosoma – lophophor – věnec chapadel s epitelem – nahánění potravy – metasoma – cystid – schránka pro živočicha z kutikuly či CaCO3

ECTOPROCTA (mechovci) potrava: prvoci, bakterie, detrit dýchání povrchem rozmnožování – nepohlavní vnější nebo vnitřní pučení (gemulace) – vznik statoblastů (mesodermální buňky s chitinózním obalem, háčky, lepivé, vzdušné komůrky) – odolné proti mrazu a vyschnutí Hibernakula (pozměnění zooidi s pevným obalem) hermafroditi – někdy s autogamií, larva je obrvená a po přichycení z ní vyrostou polypidi výskyt - rybníky, jezera, pomalu tekoucí vody, Plumatella i rychleji tekoucí vody, nutné dobré nasycení kyslíkem

ECTOPROCTA Phylactolaemata (mechovky) podkovovitý lophophor se svalovinou, pouze sladkovodní, monomorfní, u nás 10 druhů, tvoří statoblasty Plumatella repens (mechovka plazivá) – rychle pučící větvené kolonie několik cm Plumatella fungosa (m. houbovitá) – připomínají houbu říční, oválné statoblasty Cristatella mucedo (m. hadovitá) zoaria 1cm, které se plazí, diskovité statoblasty s háčky a vzduš. Komůrkami Pectinatela magnifica (m. americká) – zavlečena ze Sev. Ameriky, rosolovité kolonie bochníkového tvaru až několik desítek cm, flotoblasty s háčky

ENTOPROCTA (mechovnatci) přisedlí, do 1cm, koloniální, kalich s věncem obrvených chapadel, nepohlavní, trávící soustava tvaru U rozmnožování pučením nebo pohlavní – planktonní larva systematika: Protostomia, Lophotrochozoa, Platyzoa (tam patří Gastrotricha, Kamptozoa, Platyhelminthes) • Urnatella gracilis (mechovnatka jemná) – brakické a sladké vody, původně severoamerická, zavlečena – zjištěna v dolní Moravě (SR)

NEMERTEA (PÁSNICE) Převážně mořští ale i suchozemští a sladkovodní živočichové. Protáhlé “páskovité” tělo, dlouhé od 1 cm až do několika metrů. Pokožka je tvořena obrveným epitelem, svalovina je ve formě kožněsvalového vaku, mesoderm je parenchymatický a vylučovacími orgány jsou protonefridiové. Trávicí soustava je úplná. Nad trávicí soustavou je dutina chobotu (rhynchocoel) ve které je uložen vychlipitelný chobot - proboscis, který má jedovou žlázu a u některých je zakončen vápenným hrotem. Chobot se vychlipuje ústy nebo samostatným otvorem nad ústy a slouží k lovu a obraně. Dravci, komenzálové – vzácně.

NEMERTEA (PÁSNICE) Pásnice jsou gonochoristé i hermafrodité (sladkovodní). Početné váčkovité pohlavní žlázy jsou uložené párovitě po stranách těla. Vývoj je sladkovodních pásnic je přímý (mořské – pilidium). Prostoma graecense (pásnička sladkovodní) je evropský sladkovodní druh. Je do 1 cm velká, hnědě zbarvená a žije v řekách. Pro svoji podobnost drobné ploštěnce uchází pozornosti.

Ecdysozoa Nematoida Nematomorpha Nematoda Panarthropoda Tardigrada

NEMATOMORPHA (STRUNOVCI) Charakteristika, celkový vzhled Tělo je nitkovité, tuhé (strunovité), naše druhy obvykle 10 i více cm dlouhé. Dospělá stádia žijí volně ve vodě. Mají silnou, skulpturovanou kutikulu. Tvar, uspořádání nebo otrnění políček jsou významnými systematickými znaky. Pod kutikulou je tenká hypodermis a dále vrstva podélné svaloviny. Pseudocoel je sekundárně vyplněn mesenchymem. Trubicovitá trávicí soustava je u dospělců, nepřijímajících potravu, výrazně zredukovaná.

Pohyb Nenápadný, pozvolný. Kontrakcemi podélného svalstva se postupně ohýbají nebo svíjejí, samci mohou vlnovitě plavat. Dýchání Dýchají celým povrchem těla.

Rozmnožování a vývoj Jsou to gonochoristé, s pohlavním dimorfizmem. Samci jsou větší a mají rozeklanou záď. Konec těla samce

Rozmnožování a vývoj Ke kopulaci dochází nejčastěji na jaře, kdy lze pozorovat chuchvalce propletených jedinců. Oplození je vnitřní. Vajíčka jsou kladena v dlouhé rosolovité pásce – snůška obsahuje až milionů vajíček. Samci hynou po kopulaci, samice po snůšce. Larvy (na hlavě zatažitelný chobot se zpětnými háčky) žijí zpočátku krátce ve vodě nebo vlhké půdě, potom napadají hmyz (sladkovodní strunovci) kde dokončí svůj vývoj jako parazité (změna chování hostitele).

Bionomie Ve stojatých vodách i menších tocích, obvykle mělkých, ale jsou známi i z hlubších jezer. Jsou aktivnější v noci a samci jsou pohyblivější. Zástupci Gordius aquaticus (strunovec vodní) je nejznámější ze sladkovodních druhů. Jeho dospělci žijí volně v pramenech a pramenných stružkách. Samice dorůstají do 10 cm, samec je velký až 25 cm. Larvální stádia se encystují na vodních rostlinách, kde mohou být sežrána fytofágním hmyzem (např. larvami pakomárů, jepic) a následně i karnivorním hmyzem (vážkami, potápníky, střevlíky, kobylkami) v jehož tělní dutině vývoj dokončí. Po dospění opouští strunovci hmyzího hostitele, prolézají jeho tělní stěnou a snaží se dostat do vody.

Gordius aquaticus

Charakteristika, celkový vzhled NEMATODA (HLÍSTICE) Charakteristika, celkový vzhled Volně žijící i parazitičtí živočichové, celkem je známo asi 12 000 druhů. Válcovité tělo může být dlouhé od několika milimetrů až po několik decimetrů. Sladkovodní hlístice měří obvykle do 1 mm. Tělo je kryté vícevrstevnou kutikulou, která se při růstu několikrát svléká. Pod kutikulou je pokožka se strukturou syncytia, označovaná často jako hypodermis. Kompaktní tělní dutina - mixocoel, vyplněná tekutinou. Nahrazuje oběhovou soustavu, a může být jako hydrostatická kostra. Trávicí soustava a pohlavní orgány jsou v pseudocoelu volně uloženy, přirostlé pouze ve svých vývodech. Eutelie.

Pohyb Hadovitý pomocí kontrakcí ventrálního a dorsálního svalstva, přičemž oporou je pevná kutikula a vnitřní turgor. Potrava Velmi různá: Odumřelé části rostlin i živočichů Herbivorní – buď po kusech nebo vysávají nabodnutá pletiva Karnivorní – draví – prvoci, vířníci , jiní nematodi. Ústní otvor je terminální, obklopený 3 nebo 6 pyskovitými výběžky a u některých druhů opatřený bodavým stilletem. Dýchání Celým povrchem těla

Rozmnožování a vývoj Pohlavní orgány jsou trubicovité, převládá gonochorizmus. U některých druhů je známa partenogeze. Častý je pohlavní dimorfizmus. Samci jsou často menší, s odlišně utvářenou zádí (např. zahnutou, spirálovitě stočenou či rozšířenou). Mají vytvořenou kloaku, ve které jsou háčkovité kutikulární spikuly sloužící k uchycení v samičím pohlavním vývodu.

Rozmnožování a vývoj Samičí pohlavní vývod je samostatný, v přední části těla. Před kopulací žijí oba jedinci po určitou dobu spojeni a podobají se písmenu Y. Vajíčka mají dvouvrstevný a velmi odolný obal. Vývoj je bez larválního stádia. Mladí jedinci, podobní dospělým, dospívají po několikerém svlékání. Při jejich růstu se pouze zvětšuje velikost buněk, počet buněk je od začátku vývoje stálý.

Rozšíření Hojně v detritu, ve volné vodě a na rostlinách téměř ve všech typech vod. Euryvalentní, snáší i extrémní podmínky. Zástupci Zástupci volně žijících vodních nematodů jsou druhy rodu Mermis - jejich nedospělá stádia jsou ale běžně endoparazité hmyzu

TARDIGRADA (ŽELVUŠKY) Mikroskopičtí živočichové (0,1 - 1,2 mm) žijící ve vodě, vlhké půdě, trsech mechů a lišejníků. Tělo členěné na hlavu a pětičlánkový trup se 4 páry komolých končetin zakončených drápky nebo adhezivními disky. Tyto končetiny ještě nejsou článkované a kloubnatě připojené. Ústní orgány, tvořené bodavěsavými kutikulárními stilety, slouží k vysávání buněk odumřelých i živých rostlin a živočichů. Cévní a dýchací soustava chybí. Vylučovací orgány jsou trubicovité a ústí do trávicího traktu.

TARDIGRADA (ŽELVUŠKY) Pohlavní orgány jsou váčkovité, ústí samostatně nebo do zadního oddílu trávicího traktu. Vývoj je přímý. Počet tělních buněk je stálý. Tělo je kryté silnou kutikulou, vytvářející destičky (sklerity). Kmen se člení do dvou tříd, zahrnujících asi 600 druhů. U nás žije přes 100 druhů. Běžné rody jsou např. Echiniscus (želvušenka) a Macrobiotus (medvíďátko).