Zemědělství Témata: Stručný vývoj zemědělství a) centra domestikace b) vznik zemědělství c) vznik tržního zemědělství Hlavní znaky současné zemědělské výroby Světová výživa a) současný stav b) opatření ke zvyšování agrární produkce potravin Rostlinná výroba Živočišná výroba Rybolov Lesní hospodářství Závěr

„Čím větší je význam agrárního sektoru v národní ekonomice a čím více pracujících v zemědělství, tím méně je země ekonomicky vyspělá.“

Vývoj zemědělství a) centra domestikace jihozápadní Asie (pšenice, žito, len, hrách, fazole, čočka, meruňky, broskve) přední a zadní Indie (rýže, cukrová třtina, bavlna, kokos, mango) jihovýchodní Asie (sója, proso, mandarinky, pomeranče) Středomoří (olivy, fíky, cukrová řepa, chmel) severovýchodní Afrika (oves, ječmen, pšenice, fazole) střední a jižní Amerika (kukuřice, brambory, tabák, batáty, kakao, sisal, rajče, paprika, meloun, podzemnice olejná, ananas, kaučuk)

b) vznik zemědělství neolitická revoluce („úrodný půlměsíc“ + teplá území jihovýchodní Asie (u řek a jezer)) kopaničářská kultura - nejstarší systém stabilizovaného zemědělství (neoře se - po vyčerpání půdy se jde jinam) - plodiny (jamy, chlebovník, citrusy, cukrová třtina) - zdomácnění zvířat (pes, prase, husa, kachna, slepice) - z jz. Asie se šíří do Evropy, Afriky (brána Etiopie) - z jv. Asie se šíří do Číny, Japonska vegetativní rozmnožování (klíčení, křížení) + semenářské zem. zdomácnění stádových zvířat (hovězí, ovce, kozy) vznik pastýřství (postupně se pastviny oddělují od polí)

c) vznik tržního zemědělství severozápadní Evropa žďárové hospodaření (kácení lesů - pastviny, pole) - pšenice, ječmen, oves, žito - chov dobytka (pastviny + stodola - model starý - 2 -3 tis. let) přílohová soustava - pozemek již orán + pastviny úhorové hospodaření - dvouhonné, trojhonné (úhor - pastvina/pole; úhor - ozim - jař) střídavé hospodaření (v 19. st. - zvyšování produkce)

Hlavní znaky současné zemědělské výroby snižování podílu materiálních statků na jejich světové produkci (od průmyslové revoluce cca 15 - 20%) pomalejší rozvoj než průmysl (závislost na přír. podmínkách a prac. silách) pokles zemědělské výroby jako dodavatele surovin pro průmysl (nahrazuje chemie) pokles podílu pracujících přímo v zemědělství (naopak růst podílu prac.pro zemědělství v průmyslu a ve službách - vyspělé země) ukazatelé ekonomické vyspělosti země a vyspělého zemědělství: - podíl pracujících v zemědělství: - vyspělé země - 2 – 10% pracujících - nejchudší země - 75 % pracujících - převaha živočišné výroby nad rostlinnou klíčová funkce zemědělství - dodavatel potravin (stabilizační faktor hospodářského rozvoje jakékoli země)

Světová výživa a) současný stav globálně nedostatečná funkce (značná nerovnoměrnost) propastné regionální rozdíly (v zaost. zemích roste počet ob. rychleji než zeměd. produkce) dochází k růstu celosvětové spotřeby potravin (ale: nedostatkové země přebytkové země) podvýživa v rozvojových zemích - problém hladu vážný fenomén (chybí zákl. prvky, vitamíny, kalor. hodnotné potraviny - hl. u dětí) „food power“ - USA monopolně kontrolují svět. trh s obilím (pšeničný region - Texas - Saskatchewan 75% obilí pochází ze Severní Ameriky export se např. zvýšil asi 2x za 20 let)

b) opatření ke zvyšování agrární produkce potravin moderní agrární rozvoj, mechanizace - nezbytnost zem. strojů, ale i prac. podmínek, mezd, soc. prestiže - problém zaostalejších zemí - chybí kapitál rozšíření využitelných ploch pro zemědělskou půdu - rozšiřování do méně úrodných ploch - zavodňování, hnojení…; - spíše region. charakteru růst plošných výnosů („zelená revoluce“) - zvyš. počtu sklizní, aplikace vysokovýn.odrůd, optimální výběr stanovišt - vyčerpání půdy + toxicita + nižší odolnost šlechtěných druhů... zlepšení skladování a dopravy - zaostalé země vykazují 10 - 20 % ztráty překonání strukturní slabosti subvence, ochrana cen… nové zdroje potravin - mořské řasy, savanové kultury, vodní hyacinty … pokusy; nákladné…

Rostlinná výroba obiloviny, okopaniny, luštěniny obiloviny (pšenice, kukuřice, ječmen, oves, proso, čirok) 50-60% rostlinné výroby 50-60% energetické spotřeby 15-65% podíl na výživě (Austrálie - Asie) 20% podíl na svět. obchodu se zemědělskými produkty nejdůležitější - pšenice, rýže hlavní konzumní obilovina: vyspělé země - pšenice (2/3 se zkrmuje!) Stř. Amerika - kukuřice Afrika - čirok, proso, kukuřice Asie - rýže Poznámky: dynamický rozvoj sklizně ječmene produkce žita a ovse klesá vysoká adaptabilita obilnin- geografická disperze osevů

Živočišná výroba bílkoviny, tuky tažná síla zvířat - dnes okrajové vyspělé země - rostlinná výroba zaměřena na potřeby živočišné výroby (produkce krmiv) rozvojové země - živočišná výroba - druhořadá (rostlinná výroby „nenakrmí“ ani obyvatelstvo) rozmístění živočišné výroby - krmivová základna - spotřeba (příměstský chov skotu, drůbeže - vyspělé země) Poznámky: vliv dopravy (chladírenská zařízení) vlivy náboženství (Islám vepřové; hinduismus hovězí) extenzivní, intenzivní typy zemědělství - častá kombinace (USA, Kanada)

Extenzivní typy živočišné výroby 1. kočovný a polokočovný -suché oblasti (centrální a jihozápadní Asie) 2. sezónní přesuny dobytka mezi horskými a nížinnými pastvinami - středomořské státy Evropy - andské státy 3. moderní extenzivní chov dobytka (pastviny se ošetřují) - prérie severoamerického středozápadu - pampy Latinské Ameriky - polopouště Austrálie - pastviny Nového Zélandu Intenzivní typy živočišné výroby 1. chov alpského typu (dojný skot; v zimě ustájen) - alpské země - Skandinávie 2. intenzivní stájový chov (skot, vepři, ovce - doplněk k rostlinné výrobě) - jižní Evropa - jihovýchodní Evropa 3. dominantní stájový chov (hlavní zdroj příjmů - živočišná výroba) - západní Evropa - severní Evropa - Severní Amerika

Rybolov zajišťuje 15 % živočišných bílkovin 2. polovina 20. století - prudký nárůst množství vylovených ryb 1946 - 20 mil. tun ryb 1980 - 73 mil. tun ryb 1993 - 101 mil. tun ryb decimace stavu ryb (velryby), rozrůstání řas na mořském dně … (každoroční kvóty - jsou dodržovány?) země s největšími výlovy: Japonsko, Peru, Čína (33 % z celkového světového výlovu) USA, Rusko, Chile (16 %) Island, Japonsko (získávají více bílkovin z ryb než ze zemědělství) zaostalé země (malorolníci - rybáři - důležitá součást obživy) znečišťování moře (ropa, radioaktivita, olovo, odpady z řek …) využití raků (Antarktida); řasových kultur (Japonsko)

Hlavní oblasti mořského rybolovu (4 hl.obl. - 2/3 svět. úlovku) severní Atlantik Newfoundland - studený Labradorský + teplý Golfský proud Lofotské ostrovy, Norské pobřeží, jižní Grónsko západní Pacifik (pobřeží Severní Ameriky) západní Aljaška, Kalifornské pobřeží jižní Pacifik (pobřeží Jižní Ameriky) Humboldtův proud (pobřeží Chile, Peru) východní Pacifik (Asijské a australské pobřeží) pobřeží Japonska - teplý Kurošio + studený Ojašio australské břehy další oblasti (přetěžované rybolovem) Severní moře, Středozemní moře, Thajský záliv, moře jihovýchodní Asie sladkovodní rybolov jižní, jihovýchodní, východní Asie - 3/5 úlovku sladkovodních ryb Čína, Japonsko, Indie, Indonésie

Lesní hospodářství lesy - 30% souše rostlinné společenství lesů - 80% rostlinné hmoty Země význam lesů: - udržují vodu v biosféře - chrání půdu před erozí - ochrana před větrnou erozí - upravují teplotní i vlhkostní poměry - poskytují dřevní hmotu (stavebnictví, těžební průmysl., železniční doprava, výroba celulózy, papíru, dřevozpracující obory) - rekreační funkce lesů nejvíce zalesněné státy: Surinam (91%), Papua-Nová Guinea (83%), Gabon (75%), Kambodža (74%) Evropa: Finsko (69%), Švédsko (62%) (naopak Austrálie (5%)) celosvětové zmenšování rozlohy lesů

Hlavní produkční oblasti 1. Severní lesní pás (jehličnaté; na jihu smíšené; 1/10 lesů planety) Severoamerický makroregion - USA, Kanada Ruský makroregion - Rusko (1/2 jehl. lesů světa, Sibiř, dálný východ) Skandinávský makroregion - Švédsko, Finsko, (vývoz do Evropy se snižuje - levnější produkty z USA, Kanady, Ruska) 2. Jižní lesní pás (pestrá druhová skladba) Latinskoamerický makroregion (1/2 rozlohy kontinentu) Brazílie - Amazonie - špatná dopravní infrastruktura, řídké osídlení… Makroregion střední a západní Afriky nejrozsáhlejší lesní komplexy: Zair, Angola, státy při Guinejském zálivu nejvýznamnější vývozci cenných dřevin: Pobřeží Slon., Ghana, Gabon, Nigérie Makroregion jižní a jihovýchodní Asie těžba: Indie, Malajsie, Filipíny, Indonésie cenné dřeviny: ostrovy v jihov. Asii

Závěr k zamyšlení (ke kapitole Zemědělství) Klesající spotřeba potravin na osobu v některých rozvojových zemích vypovídá především o zhoršené ekonomické dostupnosti potravin pro obyvatelstvo těchto zemí. To koresponduje s faktem, že ani během 60 let poválečného vývoje světa, který zaznamenal obrovský růst ekonomiky, nebyla světová společnost schopna odstranit nebo alespoň zmírnit lidskou chudobu a nedostatek potravin.