Vývoj a současné trendy ve fytocenologii a geobiocenologii

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Proč u nás nežijí lední medvědi
Advertisements

ÚVOD DO EKOLOGIE 1. lekce.
Syntetické znaky fytocenóz
Bibliografická a citační databáze Scopus. Krátce o databázi Scopus Je to světově největší placená abstraktová, citační a referenční databáze. Na vzniku.
CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ V ČESKÉ REPUBLICE
M1: LESNICKÁ BOTANIKA BOTANICKÝ SYSTÉM A NÁZVOSLOVÍ ROSTLIN
Biodiverzita V. Ochrana biodiverzity.
BIODIVERZITA. Různé definice,které mají stejnou myšlenku : : Různost živých organismů : Druhové bohatství organismů.
Péče o biodiverzitu Jan Plesník Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Praha
Příroda a já.
Péče o biodiverzitu Jan Plesník
AMERIKA přírodní krajiny
Doporučená literatura Esf v ČR, TU Ostrava: Výukový program: Environmentální vzdělávání. Statistická ročenka ŽP ČR. MŽP ČR. Praha. Wittlingerová, Jonáš,
Ekologické aspekty liniových staveb
Problém využití fytocenologických znalostí v ČSSR – pokus o rozbor Syntaxonomy in Czechoslovakia – can its use be wider ? Tomáš Herben, 1986.
Geograficky nepůvodní a invazní druhy
Základní principy a metody krajinné ekologie
Zkoumání a ochrana přírody
Biosféra.
Registrační číslo projektu:
Integrované terénní vyučování Geografie
Lesnická fytocenologie a typologie
Fytocenologická plocha a zápis
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A PRÁVO
Ekologie.
Strana 1 Projekt Reflex Flexibilní odborníci ve společnosti znalostí Nové požadavky na terciární vzdělávání v Evropě Jan Koucký Středisko vzdělávací politiky.
Úvod do ekologie.
Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštěm Ing. Jolana Juřicová Modernizace výuky odborných předmětů Reg. č. projektu: CZ.1.07/1.1.08/
Rostlinná společenstva
EKOSYSTÉM L E S Autorem materiálu a veškeré fotodokumentace, není-li uvedeno jinak, je Jitka Dvořáková.
Zařazování do klasifikačních systémů
Bi1BP_ZNP2 Živá a neživá příroda II Biologické vědy
Krajinná ekologie.
CVIČENÍ Z HODNOCENÍ KRAJINY CHÁPÁNÍ KRAJINNÉHO RÁZU V POJETÍ BRITSKÉ KRAJINÁŘSKÉ ŠKOLY Mgr. Ondřej Herzán.
Ekologie jako věda Obory ekologie.
Analýza kvantitativních dat I.,II.,III. Mezinárodní komparativní výzkumné projekty: data pro sekundární analýzu UK FHS Historická sociologie (LS 2014+)
Systém a evoluce rostlin
Ekologie.
Gradientová analýza II
Úvod do systému rostlin
Ochrana fytogenofondu IBPGR – Mezinárodní rada pro GZ rostlin – 1974 IPGRI – International Plant Genetic Resources Institute, Mezinárodní ústav pro GZ.
Doktorské studium na AF
Nauka o krajině. Nauka o krajině se stala fundamentem na jehož základě se formovala geoekologie jako komplexní fyzická geografie, která se orientuje na.
Vymezení problému výzkumu Volba oblasti výzkumu Volba metodologického přístupu Formulace hypotéz !REŠERŠE! proč?
Název školy : Základní škola a mateřská škola, Svoboda nad Úpou, okres Trutnov Autor : Bc. Lucie Ševčíková Datum : Název : VY_22_INOVACE_2.2.2.
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Se sídlem v Uherském Hradišti, Studentské nám
Metody geografického výzkumu Fyzicko-geografická část Pedogeografie a pedologie Lukáš Dolák.
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor:Mgr. Lubomíra Moravcová Název materiálu:
Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod Autoři: Ing. Hana Ježková Název prezentace (DUMu): 4. Vliv činnosti člověka na prostředí Název sady: Základy ekologie pro.
Geofyzikální ústav AV ČR, v.v.i.. Obecné informace  Vznikl jako pracoviště ČSAV r  Je přímým pokračovatelem Státního ústavu geofyzikálního, založeného.
Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod Autoři: Ing. Hana Ježková Název prezentace (DUMu): 1. Charakteristika a historie ekologie Název sady: Základy ekologie pro.
Jak ty ke mně, tak já k tobě Aneb ochrana přírody
Možnosti studia změn rostlinstva
Název prezentace (DUMu): Společenstva
Ekonomika životního prostředí
Název školy: Základní škola Městec Králové
Fytocenologická plocha a zápis
Biota ČR - Prezentace s výkladem
Název prezentace (DUMu): Vlastnosti živých soustav
Jaroslava Barbara Sporková
Ekologie.
Obnova veřejné zeleně Libčice nad Vltavou
prof. Alois Zlatník * Dvůr Králové nad Labem
GIS NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE JAKO NÁSTROJ PRO PODPORU
Náplň a význam fytocenologie
Vývoj a současné trendy ve fytocenologii a geobiocenologii
Dějiny psychologie současná psychologie.
Metody geografického výzkumu Fyzicko-geografická část Meteorologie a klimatologie Filip HRBÁČEK.
Lesnický typologický klasifikační systém (LTKS)
- aplikace pro vyhledávání vědecko- výzkumných výzev
Transkript prezentace:

Vývoj a současné trendy ve fytocenologii a geobiocenologii 2. Přednáška Vývoj a současné trendy ve fytocenologii a geobiocenologii

Použitá literatura: Moravec J. a kol. (2004): Fytocenologie. Academia, Praha. Str. 14–22, 93–110 Hendrych R. (1984): Fytogeografie. Státní pedagogické nakladatelství, Praha. Str. 10–13 Jeník J. (1970): Obecná geobotanika. Úvod do nauky o rostlinstvu. Státní pedagogické nakladatelství, Praha. Str. 13–17 webové zdroje

Počátky fytocenologie Primitivní národy (užitkové rostliny, společenstva kolem sídel apod.) Neolitický zemědělec (cca 5000 let př. n. l.) Starověk učenci, lékaři, kořenáři Theofrastos z Efesu (373 až 288 př. n. l.) Popis asi 500 druhů rostlin ze Středomoří a Asie Dioskorides (1. stol. př. n. l.) autor termínu botanika

Rozmach Carl Linné (1707–1778) Alexander von Humboldt (1769–1859) třídění rostlin, pojmenování (Species plantanorum, 1753) Alexander von Humboldt (1769–1859) měření teploty, tlaku vzduchu, vlhkosti v terénu mnoho cest po světě Charles Darwin (1809–1882) myšlenkový impuls

v 19. stol. rozmach dopravy, učenosti, filozofie vznik fyziognomického směru (Griesbach, Drude, Aljechin) Rübel (1876–1960) – Rostlinná společenstva Země (1930) + Klimaticky podmíněné formační třídy Země Ellenberg + Mueller-Dombois (1967) – klasifikace formací pod patronátem UNESCO Rozvoj geografických oborů – Unger (1800–1870) – vliv půdy na vegetaci a také E. Purkyně (1831–1882) – geobotanika a bioklimatologie J. Micklitz – Jeseníky

Rozvoj fytocenologického směru ve Švýcarsku a Francii Clements (1874–1945) – dynamika vegetace, klimax (1905) Výzkumné metody v ekologii Gams (1918) – pojem fytocenologie Schröter a Flahault – Třetí mezinárodní botanický kongres (1910) definice asociace: asociace je rostlinné společenstvo určitého floristického složení, jednotných stanovištních podmínek a jednotné fyziognomie Rozvoj fytocenologického směru ve Švýcarsku a Francii

Braun-Blanquet (1884–1980) studium v Curychu (herbář v Rübelově geobotanickém ústavu) Montpellier – Mezinárodní stanice pro středomořskou a Alpskou geobotaniku – SIGMA dominance druhů druhořadá 1928 – Rostlinná sociologie – impuls pro vznik mezinárodního fytocenologického směru snímkování vegetace (vegetační analýza) syntetické metody uspořádání fytocenologických snímků jednoduché metody půdních a klimatických šetření názvosloví syntaxonů hierarchické uspořádání vegetačních jednotek Obrovský vliv, šíření do celého světa (Tüxen, Soó, Schustler, Klika, Krajina, Mikyška, Zlatník a další)

H. Ellenberg (1913–1997) dominantní osobnost ve střední Evropě využití fytocenologie v zemědělství a krajinné ekologii + skloubení s ekosystémovým výzkumem Přehled středoevropské vegetace (1963–1982)

Vývoj v severní Evropě charakter vegetace nevhodnost diagnostických druhů použití dominantních druhů šíření dále do Evropy Du Rietz (1895–1967) – četné metodologické příručky k curyšsko-montpellierskému systému Cajander (1879–1932) – lesní typy (plošné jednotky lesa s podobnými stanovištními vlastnostmi a stejnou produkcí dřeva)

Vývoj v Rusku důraz na ekosystémové pojetí – gradientové přechody Vliv Dokučajeva (1846–1903) – zonálnost půd a vegetace, a dalších autorů srovnatelný s Braun-Blanquetem trvalý zájem o vegetační gradienty v souvislosti s gradienty prostředí V. N. Sukačev (1880–1967) – biogeocenologie, holistické pojetí přírody

Angloamerická škola Clements (1874–1945) – dynamika vegetace, klimax (monoklimaxová teorie) (1905) Výzkumné metody v ekologii organismální pojetí (vznik, růst, zrání, odumírání společenstva) Gleason individualistické pojetí – projevy společenstva = projevy jednotlivých organismů rozvoj matematického aparátu a populační ekologie Tansley (1871–1955) pojem ekosystém navazuje na Clementse polyklimax

Vývoj v Československu K. Domin (1882–1953) vlastní odhadovací stupnice pokryvnosti J. Podpěra (1878–1954) Schustler, Klika, Mikyška, Krajina, Zlatník, Deyl

Alois Zlatník (1902–1979) zakladatel geobiocenologie průzkum pralesů ochrana přírody

Současnost Neuhäusl, Neuhäuslová, Moravec, Rybníčkovi, Sádlo, Hédl... (Botanický ústav akademie věd) Jeník... (Karlova univerzita) Chytrý, Tichý, Roleček, Zelený... (Masarykova univerzita)

Česká národní fytocenologická databáze Vznik v roce 1996 První snímek prof. Zlatníka!! Snímky z let 1922–2006 100 170 snímků (září 2012) z celé ČR

Česká národní fytocenologická databáze

Juice

IAVS – International Association for Vegetation Science

Světové databáze Název databáze Počet snímků Dutch National Vegetation Database 600000 Forest Inventory and Analysis Database of the United States of America (FIA) 538428 SOPHY 212244 Iberian and Macaronesian Vegetation Information System (SIVIM) 155000 German Vegetation Reference Database (GVRD) 111928 Czech National Phytosociological Database 99586 New Zealand National Vegetation Databank 94000 Australian Ecological Knowledge and Observation System (AEKOS) 92591 Polish Vegetation Database 61134 VegMV 53842 Slovak Vegetation Database 51581 Vegetation Database of Great Britain: Countryside Survey 49165 National Vegetation Database of South Africa 47466 Austrian Vegetation Database 42000 Phytosociological Relevé Database of Japan (PRDB) 39287 The Nordic Vegetation Database 37645 UK National Vegetation Classification Database 35000 FLOTROP 34533 Database of Czech Forest Classification System 32387