KOMUNISMUS V SSSR 9/18/14

VÝVOJ V RUSKU NA ZAČÁTKU 20. STOLETÍ Situace před válkou Zaostalost a slabost Ruska Rusko-Japonská válka Carský režim Tvrdý a diktátorský Nespokojenost většiny obyvatelstva s carskou vládou Protesty chudých rolníků proti těžkým životním podmínkám

VÝVOJ V RUSKU NA ZAČÁTKU 20. STOLETÍ Situace za války Člen Dohody Armádu tvoří špatně vyzbrojení rolníci Ještě větší zhoršení životních poměrů Březen 1917 Povstání proti carské vládě Abdikace cara Mikuláše II. Pád carského režimu

VÝVOJ V RUSKU NA ZAČÁTKU 20. STOLETÍ Vládu přebírá (dvojvládí) Prozatímní vláda (A. F. Kerenskij) Snaha o přeměnu Ruska na stát s demokratickým zřízením Sovět (rada dělnických, rolnických a vojenských zástupců) Zástupci levicových politických stran Sílící podpora ze strany nemajetných a chudých obyvatel MENŠIVICI (umírnění) BOLŠEVICI (radikální) Málo početná strana, ale dobře organizovaná Vyhlašované cíle – zlepšit těžký život lidí v Rusku (získání značné podpory)

VÝVOJ V RUSKU NA ZAČÁTKU 20. STOLETÍ Vladimír Iljič Lenin Prosazování nové ideologie – KOMUNISMU Tvůrci Karl Marx, Bedřich Engels Hlavní myšlenky Zrušení soukromého vlastnictví (zabrání majetku vlastníkům, zrušit nadvládu kapitalistů) Společná práce a všeobecná rovnost lidí Mezinárodní centrum komunistických stran – Komunistická internacionála

VÝVOJ V RUSKU NA ZAČÁTKU 20. STOLETÍ 6 VÝVOJ V RUSKU NA ZAČÁTKU 20. STOLETÍ 7. listopadu 1917 (Velká říjnová socialistická revoluce – 25. října) Ozbrojené povstání (bolševiků) Odstranění Prozatímní vlády Počátek éry komunistického režimu v Rusku Moc přebírá bolševická strana Moc v rukou malé skupiny lidí Diktátorské a násilnické metody (terorizování celé ruské společnosti) Velká říjnová socialistická revoluce

ŽIVOT V SOVĚTSKÉM SVAZU MEZI 1. A 2. SVĚTOVOU VÁLKOU

ŽIVOT V SOVĚTSKÉM SVAZU MEZI 1. A 2. SVĚTOVOU VÁLKOU 8 ŽIVOT V SOVĚTSKÉM SVAZU MEZI 1. A 2. SVĚTOVOU VÁLKOU Sovětský svaz (Svaz sovětských socialistických republik) Název od roku 1922 Složen z 15 svazových republik Výsadní postavení Ruska Veškerý hospodářský a společenský život řídí komunistická (bolševická) strana Rozvoj industrializace Násilná kolektivizace zemědělství Vytvoření kolchozů (společné výrobní zemědělské organizace) „společný majetek“ malá efektivita a velká nákladnost

ŽIVOT V SOVĚTSKÉM SVAZU MEZI 1. A 2. SVĚTOVOU VÁLKOU 9 ŽIVOT V SOVĚTSKÉM SVAZU MEZI 1. A 2. SVĚTOVOU VÁLKOU Důsledky násilné kolektivizace Nedostatek spotřebního zboží i základních potravin Velké hladomory (počátek 30. let) Stalinská éra (30. léta) - stalinismus Léta nejtěžší bolševické tyranie Josef Vissarionovič Stalin 1922 – generální tajemník KS SSSR Neomezený diktátor Likvidace odpůrců (neustálé hledání domnělého nepřítele) Zřizování krutých pracovních táborů – tzv. gulagů

SOVĚTSKÝ SVAZ KDO ? KDE ? JAKÁ BYLA SKUTEČNOST ? HLAVNÍ MYŠLENKA ? 1010 LENIN TROCKIJ STALIN SOVĚTSKÝ SVAZ KDO ? KOMUNISMUS KDE ? JAKÁ BYLA SKUTEČNOST ? HLAVNÍ MYŠLENKA ? GULAGY HLADOMOR CENZURA ROVNOST SPOLEČNÝ MAJETEK

SSSR - komunismus

„V sovětských dějinách bylo překonáno mnoho 'světových rekordů', ale opravdu 'světový' a opravdu 'historický' rekord byl dosažen v nestoudnosti. Tak lhát a tak si na to lhaní zvyknout , jako se lže a jak si zvykli lhát v Rusku, zdá se mi, to opravdu nebylo ještě nikde a nikdy.“

PROSAZOVÁNÍ KOLEKTIVIZACE 1930-31, Rolníci odmítají kolektivizaci. Odporují rudogvardějcům, kteří jim přišli zabavit sklizeň, a skrývají se v lesích. Oddíly GPU neváhají a podpalují lesy, aby je z nich vypudily

DŮSLEDKY KOLEKTIVIZACE SSSR 1414 Rok po roce 1925 – 21:26 DŮSLEDKY KOLEKTIVIZACE SSSR Hladomor na Ukrajině 1932-33 - úmyslné vytvoření jako odplata proti odporu proti násilné kolektivizaci - 5 mil. obětí

„Viděl jsem co znamená kolektivizace, jak se rozkulačovalo, jak bezcitně svlékli rolníky v zimě1932-1933. Já sám se toho účastnil, drancoval venkov, hledal ukryté obilí, prozkoumával půdu tyčí a nalézal, kde je zakopáno. Vyprazdňoval jsem staré lidové truhlice.…Toho hrozného jara 1933 jsem viděl lidi umírající hladem. Viděl jsem ženy a děti s nafouklými břichy; modraly, ale ještě dýchaly, s očima prázdnýma, bez života. A mrtvoly – mrtvoly v odraných ovčích kabátech, obuté do rozbitých bot ; mrtvoly v rolnických kloboucích, co ležely v tajícím sněhu ve staré Vologdě, pod mosty v Charkově… To všechno jsem viděl a nejde mi to z mysli. Nemůžu následovat ty, kteří mě v zimě anebo pak na jaře poslali brát rolníkům obilí, přesvědčovat ty sotva se vlekoucí, na kost vyhublé nebo nemocně oteklé lidi, aby šli na pole – údernickým způsobem plnit bolševický plán. Přesto jsem neztratil víru. Věřil jsem jako dřív, protože jsem chtěl věřit…“ Lev Kopelev

DŮSLEDKY KOLEKTIVIZACE SSSR Jak o hladomoru psal sovětský tisk? Jakékoli zmínky o hladu byly zakázány a trestány. Tisk psal o šťastném životě v kolchozech. Pro zahraniční hosty byly připraveny ukázkové exkurze, při nichž komunisté nutili rolníky předstírat, jak se jim šťastně žije. Posbírali třeba lidi z několika vesnic, nahnali je do jídelny, půjčili jim oblečení a boty a na stůl prostřeli nějaké dobré jídlo. Rolníkům řekli třeba, že se natáčí nějaký film. Jakmile návštěva skončila a spokojeně odjela, všechno jim zase vzali. Vůdce sovětských komunistů druhé poloviny 50. a počátku 60. let Nikita Chruščov, který pocházel z Ukrajiny, ve svých vzpomínkách píše, že věřil tomu, co psal oficiální deník Pravda: že kolektivizace probíhá bez problémů a že lidé na venkově konečně žijí spokojeně.