románská architektura Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice

Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07/2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

charakteristika Románský sloh je slohem uměleckým, který se ve středověku v 11. - 13. století rozšířil ve stavitelství a výtvarném umění v západních zemích, jižní a střední Evropy Na východě Evropy se v té době prosazoval byzantský sloh Románský sloh je považován za nejstarší sloh v Evropě Již jak nám napovídá název používaný pro tento sloh, si určitě jako první představíme římskou říši

charakteristika Sloh vznikl za existence římské říše a to přímo v Itálii Dále se nacházela v Gálii, tedy ve Francii a jižním Německu Ale to není zdaleka vše Románský sloh se rozšířil do cele Evropy a to za pomoci katolické církve Románská architektura spojovala téměř celou Evropu Na naše území se dostala s určitým zpožděním s porovnáním např. se sousedním Německem

charakteristika Dobu románskou na našem území můžeme rozdělit do 4 základních období: 1. období – do poloviny 11. století; 2. období – polovina 11. století až rok 1100; 3. období – 1100 až 1200; 4. období – 1200 až 1230.

ZNAKY PŮDORYSNÝ A PROSTOROVÝ TYP CHRÁMU centrální - ROTUNDA s kuželovou střechou, později s lucernou a apsidou zaklenutou konchou podélný – jednolodní a vícelodní - BAZILIKA (původ v antickém Římě - Konstantinova bazilika): trojlodní později pětilodní stavba s vyvýšenou střední lodí s bazilikálními okny osvětlujícími střední loď, na východě je umístěn chór s kněžištěm zakončeným apsidou pod kněžištěm je krypta zpravidla zaklenuta křížovými klenbami románský vázaný systém – na jedno pole hlavní lodi – dvě pole lodí boční, později klenba šestidílná

ZNAKY OKNA malá úzká s polokruhovým nadpražím, ostění, nadpraží i parapet (bankál neboli lavice) byly skosené okna se i sdružovala do podvojných, potrojných i víceosých oken v hlavních průčelích často (u bazilik) kruhové okno s kružbou (rozeta) okna obytných sídel většinou rovné nadpraží

ZNAKY PORTÁL FASÁDA architektonické orámování vstupních otvorů polokruhové nadpraží, ostění buď jednoduchá bez sloupků a tympanonu nebo ústupkové bez sloupků nebo ústupkové se sloupky a tympanonem FASÁDA plasticky členěna lesenami a vlysem pod římsou leseny často spojeny jednoduchým nebo obloučkovým vlysem nebo tvoří uzavřené lesenové rámy

ZNAKY ORNAMENTIKA perlovec, vejcovec, pila apod. na různých architektonických článcích staveb – spodní plochy klenebních pásů, hlavice sloupů, vlysy, portály, apod.

STAVEBNÍ MATERIÁL KÁMEN - základní materiál (stěny, sloupy, pilíře, klenby) – u nás především opuka, pískovec, tuf, vápenec: lomový i tesaný CIHL. HLÍNA - cihly, cihly vypalované, méně často a krajově (stěny, klenby) DŘEVO - krovy, stropy (zvláště u ranně románských staveb), zakládání staveb na pilotách, srubové stěny, stěny vyplétané proutím s oboustrannou omítkou OMÍTKA a MALTA - zdění, v interiérech omítka na kamenné zdivo

konstrukce SVISLÉ NOSNÉ (převážně stěnové - mohutné) ZDIVO - kvádříkové, řádkové (přitesané kamenné kvádříky, zednicky provázané, později bosované) klasové kombinované (kombinace větších a menších kvádrů po vrstvách) smíšené (kvádrové a vevnitř vylité), v Pobaltí cihelné SLOUPY a PILÍŘE - hlavice (kladivová, krychlová, kalichová, a to hladká nebo zdobená , u pilířů jsou hlavice většinou polštářové), dřík (kruhový průřez, hladký nebo s plastickým vzorem – pletencový, listový, apod. – pilíř svazkový), patka (má nárožní drábky nebo lístky a spočívá na plintu

konstrukce VODOROVNÉ A ŠIKMÉ NOSNÉ STROPY PLOCHÉ - dřevěné trámy a záklop KLENBY - valená, valená do pasů, polovalená, křížová klenba později stoupající s úhlopříčným průnikem polokruhovým (původně plnostěnné tl. až 60 cm), později samostatně vyzděné čelní oblouky a samostatně vyklenutá úhlopříčná žebra v místech průniků (výplň prsou pak je tenčí), kopule, koncha STŘECHY - sedlové (hlavní loď baziliky), pultové (boční loď baziliky), kuželové (rotundy), stanové (věže – u větších staveb byly u věží z kamene vyzděné jehlanové nebo kuželové helmice)

druhy staveb CHRÁMOVÉ – centrální a podélný půdorys, kláštery, kostely OBYTNÉ – hrady, paláce, městské obytné budovy (např. Praha – Staré Město) INŽENÝRSKÉ STAVBY – mosty

významné stavby Kostel Sainte-Foy v Conques (konec 11.stol.) – Francie Kostel Notr-Dame-la-Grande v Poitiers (kolem 1143) – Francie Bazilika Sainte-Madeleine ve Vézelay (kolem 1120) – Francie Dóm v Mohuči (10-12 stol.) – Něnecko Opatský chrám v Maria Laach (1093 – 1156) – Německo Bazilika sv. Jiří na pražském Hradě (kolem 1142) – Čechy Tribunový kostel sv. Mikuláše v Potvorově (konec 13.stol) – Čechy Rotunda sv. Jiří na Řípu (1126) – Čechy Juditin most (1158) – Čechy Dóm se šikmou věží a baptisterium v Pise (1063 – 1278) – Itálie Kostel kláštera v Cluny (od 1088) – Francie

DĚKUJI ZA POZORNOST