Neurodegenerativní nemoci 6.5.2009. Elektrická a magnetická detekce změn EEG Transkraniální magnetická stimulace (TMS) Positronová emisní tomografie (PET)

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Elektrické vlastnosti buňky
Advertisements

Alzheimerova nemoc = diabetes mellitus 3. typu ?
MEZIBUNĚČNÁ KOMUNIKACE
Kristýna Kozumplíková, 3.skup., 4.roč
Acetylcholin a noradrenalin v periferní nervové soustavě
Nemoci způsobené patologickou konformací proteinů
Sekrece a účinky NO Eliška Létalová 2.LF UK 2.ročník - 9.kruh Logo vaší společnosti vložíte na snímek tak, že V nabídce Vložit Vyberte příkaz Obrázek Najděte.
Hypolipidemika.
Preklinické léze u roztroušené sklerózy
Regulace tvorby erytrocytů
Amyloid a amyloidosa 1. Amyloid :
Fyziologie srdce Daniel Hodyc Ústav fyziologie UK 2.LF.
PATOGENESE A ROZVOJ VIROVÝCH INFEKCÍ.
Nervová soustava.
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
Obecná endokrinologie
Diseases and disorders
Mechanizmus účinku Betaferonu Mechanizmus účinku Betaferonu Pavel Štourač Pavel Štourač Neurologická klinika FN Brno –Bohunice Neurologická klinika FN.
Biofyzika buňky, biomembrány
Steroidní hormony Dva typy: 1) vylučované kůrou nadledvinek (aldosteron, kortisol); 2) vylučované pohlavními žlázami (progesteron, testosteron, estradiol)
CREUTZFELD-JAKOBOVA CHOROBA
Nervová soustava Nervová soustava je nadřazená ostatním soustavám
FUNKCE PROTEINŮ.
Nervová soustava soustava řídící
Obecná patofyziologie endokrinního systému
Nemoci způsobené patologickou konformací proteinů Amyloid
NERVOVÁ SOUSTAVA II. ŘÍDÍCÍ CENTRUM.
Iontové kanály Aleš Přech 9. kruh.
Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace Jméno autora: RNDr. Rostislav Herrmann Datum: 28. prosince 2013 Ročník: čtvrtý, čtyřleté studium.
NERVOVÁ SOUSTAVA SZŠ A VOŠZ PŘÍBRAM.
MYOLOGIE OLGA BÜRGEROVÁ.
Způsoby mezibuněčné komunikace
Neexistuje zlatý standard, pouze konvergence fyziologických metod
Mechanismy a regulace meziorgánové distribuce srdečního výdeje
6. Akční potenciál.
Molekulární biotechnologie č.6b Zvýšení produkce rekombinatního proteinu.
Mikrocirkulace a zánět
Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS)
ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA Olga Bürgerová.
ATEROSKLEROZA.
Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK
Chemická regulace dýchání
Glie. Glie jsou početnější než neurony Neúčastní se –Aktivního vedení nervového vzruchu –Přenosu signálů a zpracování informací Regulují iontové prostředí.
Inzulin a tak Carbolová Markéta.
Poznámky k základnímu strukturálnímu uspořádání NS
Cirkulační problémy spojené se změnou počtu či funkce erytrocytů
Poruchy regulace krevního tlaku I
SACHARIDY.
1. RECEPTORY 2. IONTOVÉ KANÁLY 3. TRANSPORTNÍ MOLEKULY 4. ENZYMY
Neurodegenerativní nemoci
Obezita. Diabetes mellitus Obezita: příčiny dramatického nárůstu prevalence v současné populaci:  Zvýšený energetický příjem z potravy 
FUNKCE GLIOVÝCH BUNĚK Petr Čechovič 7. kruh, 2.LF
Proteiny v mozkomíšním moku Krevní bílkoviny vstupují do CSF po celé délce krevního zásobení subarachnoideálního prostoru v komorách mozkových a míše Hladina.
Základy molekulární genetiky. Bílkoviny Makromolekuly složené z aminokyselin jedna molekula bílkoviny tvořena obvykle stovkami aminokyselin v živých organismech.
Nemoci způsobené patologickou konformací proteinů Alice Skoumalová.
NERVOVÁ SOUSTAVA.
NERVOVÁ SOUSTAVA 29. prosince 2012 VY_32_INOVACE_110101
Biochemie neurodegenerativních chorob
Biochemie neurodegenerativních chorob a prionů
BIOLOGIE ČLOVĚKA NERVOVÁ SOUSTAVA
Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce…)
Autoimunita, příčiny ztráty imunitní tolerance
Inzulín - Inzulín, mechanismus a regulace sekrece, receptory. Metabolické účinky inzulínu a jejich mechanismy. Trejbal Tomáš 2.LF 2010.
Nemoci způsobené patologickou konformací proteinů
Wagner‘s curves for explanation pathophysiology of oxygen delivery
KLIDOVÝ MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL
BÍLKOVINY KREVNÍ PLASMY
Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR IMUNITNÍ SYSTÉM vs
Nové trendy v patologické fyziologii
Transkript prezentace:

Neurodegenerativní nemoci

Elektrická a magnetická detekce změn EEG Transkraniální magnetická stimulace (TMS) Positronová emisní tomografie (PET) Magnetická rezonance (MRI)

Obrázky PET

Komunikace mezi neurony Akční potenciál dle zákona „vše nebo nic“ Elektrický impuls podél axonu Influx kationtů v důsledku tlaku, napětí, světla nebo stimulace dalšími neurony Excitační a inhibiční synapse Existence prahu Je nutno dosáhnout prahu podráždění Je možno měnit charakteristiky akčního potenciálu

Hematoencefalická bariéra Vhodnější možná termín bariéra mezi krví a mozkomíšním mokem Dynamický proces molekulárního průniku vzhledem k průtoku CSF. Koncentrace CSF proteinů zavisí na tom, odkud pocházejí (krev nebo mozek). Koncentrace proteinů pocházejících z krve se kontinuálně zvyšuje na jejich cestě z komor do páteřního kanálů v důsledku pasivní difúze. Pohybová energie CSF pocházi z tlakového rozdílu mezi arteriálním a venózním systéme. Pokud hematoenecefalická bariéra nefunguje optimálně, koncentraci kevních bílkovin moduluje v primárně průtok CSF; pokles průtoku CSF zvyšuje miolekulární průnik krevních bílkovin

 -Synuklein Tento presynaptický protein (140 AK) je hlavní složkou intracelulárních agregátů tzv. Lewyho tělísek (PD). Zatím identifikovány tři missense mutace v genu SNCA, který kóduje synuklein u pacientů s familiárním parkinsonismem s poklesem kognitivních funkcí. Dynamika synukleinu in vivo je závislá na mnoha metabolických funkcích, zejména souvisejících s proteasomovou a lysosomální aktivitou. Pokles koncentrace v CSF u neurodegenerativních nemocí; neví se přesně, proč.

Amyloid-  -Peptidy Různě dllouhé Amyloid-  (A ) peptidy vznikají během enzymatického štěpení 120 kDa transmembránového amyloidového prekurzorového proteinu (APP) třemi různými sekretázami  -sekretázou (BACE-1) a  - sekretázou a metaloproteázou  -sekretázou. Vznikající peptidy mají různou tendenci agregovat, což záleží na jejich délce a stupni postranslační oxidace. Amyloidní plaky v mozku pacientů s AD se skládají zejména z karboxyterminálně prodloužených form A peptidů, jako je A 1-42.

Tau Protein Fosfoprotein tau (68 kDa) je nativně nezavinutý protein psojený s mikrotubuly, který je zodpovědný za stabilizaci mikrotubulů. Neurofirilární změť se často nachází u pacientů s AD. Jená se o proteinová filamenta ve formě stabilních nerozpustných polymerů tohoto tau proteinu. Afinita k mikrotubulům je dána různou mírou fosforylace na 79 možných místech. U nemocí s těmito strukturami je tau protein hyperfosforylován jetě dříve, než dojde k tvorbě změtí. Hodnota CSF celkového proteinu tau u pacientů s AD and 900 pg/mL u Creutzfeldt-Jakobovy nemoci (CJD) pg/mL, reflecting the intracellular fraction due to massive neuronal cell loss Obecněji jako obecný marker pro ztrátu neuronů

Tau Protein Kvantifikace fosforylace tau proteinu v CSF může pomoci v DD pro AD oproti jiným neurodegenerativním nemocem.

Alzheimerova nemoc Cerebrovaskulární a neuronální dysfunkce vedoucí k progresivní ztrátě kognitivních funkcí Tau protein a extracelulární amyloidové plaky, jejich základní součástí je peptid amyloid β (Aβ). Aβ (38–43 AK) je to vedlejší proteolytický produkt amyloidového prekurzorového proteinu (APP) tvořeného následným štěpením β-sekretázou a γ-sekretázou Oligomeric Aβ druhy (nejmenší jsou dimery) jsou nejvíce synaptotoxic forms. Časný začátek AD (<1%) je způsoben mutacemi v APP, presenilinu 1 (PSEN1) nebo presenilinu 2 (PSEN2), které vedou ke zvýšené tvorbě APP.

LRP=low-density lipoprotein receptor-related protein

K předchozímu obrázku. Clearance Aβ se může uskutečnňovat několika cestami: 1 Transcytóza řízená LRP (purpurová, receptor) přes hematoencefalickou bariéru (červeně, kapiláry) odstraňuje Aβ z CSF a přesunuje jej do krve. Tato degradace Aβ ve svalovině cév a v pericytech snižuje Aβ také v extracelulárním prostoru (modře, buňky), 2 solubilní LRP (purpurová, solubilní receptor) zvyšuje clearance Aβ a snižuje hladiny volného Aβ v cirkulaci 3 Aβ chaperony v CSF jako izoformy ApoE mohou redukovat clearance Aβ způsobem závislým na izoformě (apoE4 > apoE3 nebo apoE2) 4 clearance Aβ mikrogliemi a perivaskulárními mozkovými makrofágy (oranžová, buňky) z mozkového parenchymu a perivaskulárních prostor, 5 přímá enzymatická degradace Aβ v mozku (zeleně, enzymy), 6 eliminace Aβ z perivaskulárních prostor pasivní drenáží, ovlivněnou pulsním arteriálním průtokem 7 jiné?

MYOCD a SRF hypotéza arteriální patofyziologie u AD. Vysoké hladiny SRF-MYOCD V AD VSMC připsívák hypoperfúzimozku u AD (bílá cesta) zvýšenou expresí kontraktilních proteinů (=„ smooth muscle (SM) α-actin, calponin, a myosin heavy chain (MHC) a zvýšeby increasing the expression of genes that regulate calcium homeostasis. This leads to arterial hypercontractility, reduced resting cerebral blood flow (CBF) and attenuated CBF responses to brain activation, which ultimately creates a chronic hypoperfusion state. Furthermore, SRF-MYOCD potentiate CAA and focal brain Aβ accumulation (yellow pathway) via CArG-box dependent activation of SREBP2, which acts as transcriptional suppressor of LRP, a key Aβ clearance receptor

ALS Amyotrofická laterální skleróza Progresivní, fatální onemocnění se selektivní ztrátou horních i dolních motoneuronů Končetinová a obličejová motorická slabost, atrofie, spasticita, smrt. Prevalence 4–6 na osob. Sporadická (sALS) Familiární forma (fALS). Mutace v genu pro Cu/Zn SOD1.. Výskledek komplexní neurotoxické kaskády, která zahrnuje abnormální agregaci proteinů, dysfunkci proteosomu, defekty axonálního transportu, oxidativní poškození, mitochondriální defekty, poruchy homeostázy kalcia, aktivaci apoptozy.

Sclerosis multiplex Nejčastější zánětlivé onemocnění CNS Přítomnost fokálních T buněk, makrofágových infiltrátů, demyelinizace a axonální ztráta. Dvě základní formy: Relabující remitentní, 90%, hlavně ženy (2:1) Primární progresivní. CD4+ autoreaktivní T buňky. HLA-DR15 haplotyp u Kavkazanů (DRB1 1501, DRB5 0101, DQA1 0102, DQB1 0602) nese nejsilnější genetické riziko.

Děkuji vám za pozornost