Modely oligopolu Společné předpoklady modelů oligopolu a) kartel b) oligopol s dominantní firmou c) oligopol se zalomenou křivkou poptávky d) modely duopolu Cournotův model, Stackelbergův model

Modely oligopolu

1. Společné předpoklady modelů oligopolu homogenní nebo diferencovaný produkt několik firem v odvětví, činnost každé z nich ovlivňuje chování ostatních firem  rozhodovací závislost, schopnost ovlivnit cenu překážky vstupu do odvětví: úspory z rozsahu - velikost trhu vzhledem k optimálnímu výstupu firem na trhu - náklady na diferenciaci produktu, právní restrikce, regulované trhy - limitní cena = cena nižší než cena umožňující max. zisku (z důvodu ohrožení vstupem jiných firem do odvětví)

velikost trhu jako překážka vstupu do odvětví AC = průměrné náklady jedné firmy d1 - poptávka po produkci jedné firmy (na trhu jsou dvě stejně velké firmy)  obě firmy realizují zisk d1' - poptávka po produkci jedné firmy (na trhu jsou tři stejně velké firmy)  firmy realizují ztrátu

a) kartel - smluvní oligopol skupina firem chovající se jako monopol s několika závody podmínky vzniku kartelové dohody: schopnost zvýšit cenu nad úroveň MC, aniž by vznikla konkurence ze strany „nečlenských“ firem trest za odhalení dohody je nižší než očekávané zisky kartelu náklady na vytvoření a udržení kartelu jsou nižší než očekávaný zisk z kartel. dohody cíl: max. zisku celého odvětví  = PQ - [TC1(q1) + TC2(q2) +... TCn(qn) ] Q*: MR(Q) = MCi(qi) problémy kartelu: - neochota firem poskytnout dostatečné údaje o nákladech rozdělení zisku nezákonnost kartelových dohod → nejsou vymahatelné→ tendence porušit dohodu

kartel (smluvní oligopol) celkový zisk kartelu je max., pokud společný MR, tj. MR(Q) = MCi(qi), tj. přírůstku celkových nákladů každé členské firmy kartelu

b) oligopol s dominantní firmou 1 velká firma (výhodnější nákl. podm.) = tvůrce ceny a množství malých firem  příjemců ceny (konkurenční lem) Chování dominantní firmy východisko: dominantní firma zná tržní poptávku DT a nabídku konkurenčního lemu SKL →určení poptávky po produkci DF (ddf ) Určení optima df a tržní ceny: ddf → MRdf → q*df podle MRdf = MCdf → z ddf → pdf, ⇒ pdf = ptržní (platí i pro konk.lem)

Oligopol s cenovým vůdcem (dominantní firmou) Určení poptávky po produkci dominantní firmy ddf ddf = DT - SKL  křivky DT a ddf se sbíhají (čím nižší cena, tím větší prostor pro DF na trhu) p  p1: DT = DKL  qdf = 0, QT = QKL p  p3: DT = Ddf  QKL= 0, QT = qdf optimum DF: qdf*: MRdf = MCdf , pdf*= pT

Oligopol s dominantní firmou

c) oligopol se zalomenou křivkou poptávky - Sweezyho model východisko: bod A (q*,p*) model vysvětluje stabilní cenu na oligopolním trhu zalomená křivka poptávky firmy - v důsledku rozdílné reakce konkurentů na případné p (více elast. poptávka) nebo p (méně elast. poptávka) Zalomená poptávka ⇒ nespojitý MR d1: plošší (více elast.v bodě A), pokud by firma p, konkurenti by nereagovali d2: strmější (méně elast.v bodě A), pokud by firma p, konkurenti by také p

Oligopol se zalomenou poptávkou - graficky Proč firma cenu nezmění? KDYBY: p, konkurenti NE → přesun zákazníků ke konkurenci, značný pokles prodejů firmy (viz d1) =>p → q → TR firmy p, konkurenti ANO → malý nárůst prodejů firmy (viz d2) =>   p →  q → TR firmy

d) Cournotův model - předpoklady 2 firmy v odvětví, homogenní produkt, cíl: max. zisk MC firmy konst. (obě firmy mají stejné náklady) firmy znají tržní poptávku (D klesající a lineární) Východisko: první (i-tá) firma považuje při volbě optimálního výstupu výstup druhé (j-té) firmy za konstantní → firmy jsou nepoučitelné firmy se rozhodují současně → simultánní model ∂qj/∂qi = 0 pro všechna j ≠ i,současně i-tá firma ví, že: ∂P/∂qi ≠ 0 ∂qi/∂qj= 0 pro všechna j ≠ i,současně j-tá firma ví, že: ∂P/∂qj ≠ 0 Nutná podmínka max. zisku: ∂πj/∂qi= MRi(qi )– MCi(qi ) = 0 neboli MRi(qi )=MCi(qi )

Cournotův model - reakční křivky,určení rovnováhy reakční křivka = optimální výstupy jedné firmy při určitém předp. výstupu 2. firmy R1: q1*= f (q2) R2: q2*= f (q1) Rovnováha odvětví: Obě firmy jsou v optimu a nemají důvod měnit své rozhodnutí, protože správně předp. výstup druhé firmy R1= R2

(tj. při D: P = 18 – Q a MC =0 předp. q1 = 18, pak optimální q2 = 0) C. ROVNOVÁHA - KAŽDÁ FIRMA SPRÁVNĚ PŘEDPOKLÁDÁ VÝSTUP DRUHÉ FIRMY A MAX. SVŮJ ZISK COURNOTŮV MODEL: MC1 = MC2  STEJNÉ Q průsečík R1 s horizontální osou: optimální q1,pokud 1. firma předp., že výstup 2. firmy je nulový →chová se jako monopol (např. tržní poptávka D: P = 18 – Q a MC =0, potom optimální q1 = 9) průsečík R2 s horizontální osou: optimální q2 = 0,pokud 2. firma předp., že 1. firma pokrývá svou produkcí celou tržní poptávku (tj. při D: P = 18 – Q a MC =0 předp. q1 = 18, pak optimální q2 = 0)

Stackelbergův model Předpoklady: Duopol, homogenní produkt Firmy mají stejné nákladové křivky Znají tržní poptávku (D je klesající firma je aktivní (leader) i-tá firma má informační výhodu, zná reakci konkurenta ⇒ sekvenční model ∂qj/∂qi ≠ 0 (i-tá firma zjistí, jak bude j-tá firma reagovat na změnu jejího výstupu) i-tá firma při volbě optima bere v úvahu reakci konkurenta ⇒ má vyšší zisk než j-tá firma

Porovnání monopolu a modelů oligopolu podle Q a π