Gotika

Úvod Gotika je umělecký sloh ,který navazuje na románský. Gotika začíná ve 12. století a pokračuje ve vrcholném středověku. Ve střední Evropě nastupuje i ustupuje gotika o něco později a trvá až do 16. století. Gotika pochází od kmene Gótů. Počátky gotického slohu začínají ve Francii a jsou spojeny s vybudováním opatství v Saint-Denis poblíž Paříže. Oproti románskému slohu došlo především u staveb také k značnému prosvětlení a „odhmotnění“. Gotika na rozdíl od románského slohu již nedosáhla plného rozšíření po celé Evropě, ale především její západní a centrální části.

Malířství V gotice byla rozvinuta desková malba a uplatňovala se při tvorbě oltářů. Umělec se snažil o realističtější zachycení výrazu tváře. Stále ale není vyvinuta perspektiva pozadí, některé malby jsou jednobarevné, často vykládané zlatem. Většina gotických umělců u nás je anonymních, jsou pojmenováni buď podle svého nejvýznamnějšího díla nebo místa uchování jejich děl.             Mistr Theodorick – Bolestný Kristus Mistr Třeboňského oltáře

Sochařství Sochy nestály volně v prostoru, ale byly přilepeny k architektuře. V průčelí chrámů u portálů se tesaly sochy apoštolů po pravé i levé straně (6 a 6). Postupem doby se socha dostává na oltář i na zeď. Vrcholným projevem gotického výtvarného umění byla zpodobení Panny Marie, která se zobrazovala jako madona s malým Ježíškem nebo jako pieta - truchlící matka s mrtvým Kristovým tělem, sejmutým z kříže. Pro postavy, které zobrazovalo gotické sochařství a malířství, bylo ,že byli vysoké a štíhlé, mírně prohnuté do tvaru písmene S. V jejich tváři nacházíme výrazy zcela pozemských lidských citů, prosté radosti nebo velkého utrpení. Materiálem byl kámen, nebo lipové dřevo. Socha se potahovala jemným plátnem, které přilehlo, a potom se polychromovala (barvila). Množství gotických soch překonalo věky a v současné době se nacházejí v muzeích a galeriích.

Architektura Jako stavební materiál se používal kámen nebo cihly. Typickou církevní stavbou je katedrála. Mívá 3-7 lodí, kolem oltáře ochoz, nad ochozem je chór, tedy místo pro zpěváky a okolo ochozu jsou kaple uspořádané do tvaru věnce, presbytář s oltářem je na úrovni podlahy lodi, což symbolizuje rovnost kněze a věřících před Bohem. Nejznámější katedrálou u nás je katedrála sv.Víta na Pražském hradě, sv.Barbory v Kutné Hoře a sv.Bartoloměje v Kolíně. Stavěly se kostely se hřbitovy, kamenné mosty a měšťanské domy.

Hudba V hudbě se kromě liturgických písní vyskytují i světské písně k zpříjemnění života šlechtických a panovnických dvorů, ale i jarmareční písně na trzích, hrdinské rytířské eposy a písně vagantů a žáků. Mandolína Trumšajt

Literatura Ve 13. a 14. stol, došlo k nebývalému rozvoji české literatury. Vzniká rytířská epika, která navazuje na obdobný proud evropské rytířské epiky a volí dobrodružné a milostné náměty. Nejvýznamnější památkou je veršovaný epos Alexadreis. Oblíbenou milostnou literaturu představuje dílo Tristan a Izolda, převzaté z francouzského příběhu.         Ve 14. stol. Vzniká první česká veršovaná kronika, Dalimilova kronika. Duchovní literaturu představuje vyspělá duchovní píseň Motlitba Kunhutina a legendy - Legenda o sv. Kateřině a Legenda o sv. Prokopu. Co se týče satirické poezie a dramatu, měli ve středověku velkou úlohu vaganti (žáci vysokých škol, kteří si vydělávali zpěvem a hraním na svá studia). Sociální satira byla v tehdejší době velmi oblíbená ,jeden z prostředků satiry sloužilo také drama. Nejstarší české světské drama Mastičkář pochází z pol.14. stol. Literatura husitského období se obrátila ke každodennímu životu a aktuální situaci v Českých zemích. Čeština vytlačuje latinu a z útvarů mizí legendy, eposy a dramata. Rozvíjejí se především písně (Ktož jsú boží bojovníci), kroniky (Husitská kronika od Vavřince z Březové) a oslavné básně. Velký význam v literatuře nese i dílo mistra Jana Husa. Mezi jeho neznámějejší díla patří spis O Církvi, útočné Knížky o svatokupectví , Výklad Viery, Desatera a Páteře, spis Postila a Dcerka.

Zdroje http://gotikacr.ic.cz http://cs.wikipedia.org Ottova encyklopedie