SPECIACE.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
AUTOR: Ing. Helena Zapletalová
Advertisements

GENETIKA MNOHOBUNĚČNÝCH ORGANISMŮ
Reprodukční mechanismy
Vznik diverzity živočichů: speciace a (adaptivní) radiace
Mgr. Iva Martincová UBO AVČR v.v.i. Studenec Masarykova univerzita
Základy genetiky = ? X Proč jsme podobní rodičům?
Co je to genetika a proč je důležitá?
SELEKCE METODY PLEMENTBY
Mgr. Iva Martincová UBO AVČR v.v.i. Studenec Masarykova univerzita
Prof. Ing. Václav Řehout, CSc.
Hardy – Weibergův zákon
Základy genetiky.
Stránky o genetice Testy z genetiky
Genetika populací, rodokmen
Péče o biodiverzitu Jan Plesník Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Praha
GENETIKA Genetika je vědní disciplína, která se zabývá studiem dědičnosti a variability organismů.
GENETIKA EUKARYOTICKÉ BUŇKY
Vymírání a přežívání druhů
Základy genetiky Role nukleových kyselin DNA – A,T,C,G báze
1 Škola:Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Moderní škola Název materiálu:VY_32_INOVACE_BIOLOGIE 2_20 Tematická.
Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY Autor: ING. EVA ŠÍDOVÁ Název:VY_32_INOVACE_621_GENETIKA Téma:ZÁKLADNÍ GENETICKÉ POJMY Číslo.
Základní vzdělávání - Člověk a příroda – Přírodopis - Biologie rostlin
Dědičnost základní zákonitosti.
Vznik diverzity živočichů: speciace a (adaptivní) radiace
1.ročník šk.r – 2012 Obecná biologie
Populační genetika.
Populační genetika.
ROZMNOŽOVACÍ SOUSTAVA.
BIOLOGIE ČLOVĚKA Tajemství genů (28).
ZOOLOGIE VÝVOJ NOHOBUNĚČNÝCH ŽIVOČICHŮ
Anotace: Soubor se skládá z prezentace, která je námětem
podříše: MNOHOBUNĚČNÍ (Metazoa)
Evoluční a koevoluční procesy
Základní evoluční mechanismy
GENETICKÁ A FENOTYPOVÁ
 VZNIK GENETICKÉ PROMĚNLIVOSTI = nejdůležitější mikroevoluční
Bi1BP_ZNP2 Živá a neživá příroda II Biologické vědy
Ekologie malých populací Jakub Těšitel. Malé populace # stochastická (náhodně podmíněná) dynamika # velké odchylky od Hardy-Weinbergovské rovnováhy #
NÁHODNÉ PROCESY V POPULACÍCH NÁHODNÉ PROCESY V POPULACÍCH Náhodný výběr gamet z genofondu:
Úvod do systému rostlin
HW model: jedna zcela izolovaná populace  populace často rozděleny do subpopulací genetická výměna mezi lokálními populacemi = tok genů (gene flow) A.
Genový tok a evoluční tahy
Mendelistická genetika
2. Taxon, kategorie, druh taxon monofylie kategorie koncepce druhu
2014 Výukový materiál GE Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
2014 Výukový materiál GE Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
GENETIKA.
Autozomální dědičnost
INTEGROVANÝ VĚDNÍ ZÁKLAD 2 ŽIVOT - OBECNÉ VLASTNOSTI (III.) (ROZMNOŽOVÁNÍ základy genetiky) Ing. Helena Jedličková.
1. Nezávislost na fluktuaci prostředí 2. Soustředění na zdroje obživy 3. Změny v demografické distribuci 4. Předpoklady pro vzestup civilizace Domestikace.
SPECIACE Co je druh? Jak druhy vznikají?.
MUTACE náhodné nevratné změny genetické informace návrat do původního stavu je možný jen další (zpětnou) mutací jediný zdroj nových alel ostatní zdroje.
SPECIACE = vznik nových druhů (obrázek z
Genetika populací Doc. Ing. Karel Mach, Csc.. Genetika populací Populace = každá větší skupina organismů (rostlin, zvířat,…) stejného původu (rozšířená.
Šlechtění hospodářských zvířat Doc. Ing. Karel Mach, CSc.
EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Genetika populací – teoretický základ Číslo vzdělávacího materiálu: ICT10 /13 Šablona: III/2 Inovace.
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
Genetika Přírodopis 9. r..
3. Mendelovy zákony.
Základy genetiky = ? X Proč jsme podobní rodičům?
VY_32_INOVACE_19_28_Genetika
Vznik diverzity živočichů: speciace a (adaptivní) radiace
GENETICKÁ A FENOTYPOVÁ
SPECIACE.
SPECIACE.
Genetické zákony.
Genetika.
Základy genetiky = ? X Proč jsme podobní rodičům?
Názory na vznik života Kreační teorie = náboženské
Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Transkript prezentace:

SPECIACE

Co je druh? Jak druhy vznikají?

šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris) x x brhlík lesní (Sitta europea) šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris) „Sithia hybrida“ Mechanismy udržující integritu druhů

Jsou druhy reálně existující jednotky? 2 pojetí: nominalisté: odmítají existenci reálných universálií (např. William Ockham)  druhy jsou lidské abstrakce, uměle rozdělující přírodní kontinuum populární ve Francii 18. stol (mladý Buffon a Lamarck), Darwin realisté: druhy v přírodě reálně existují Kalámové na Nové Guineji: téměř stejné rozlišení druhů jako západní taxonomové  lidský mozek stejně uzpůsobený volné křížení v rámci druhu  řídké mezi druhy existence fylogeneze, hierarchie Problém: definice současně univerzální a operační

Antika: druhy nestálé a vysoce proměnlivé, k zachování rostlinného druhu žádoucí jeho vegetativní rozmnožování (Theofrastos) Aristoteles: možné jakékoli křížení:   

Typologické (esencialistické) pojetí Platónův svět idejí: předpoklad existence omezeného počtu typů (univerzálií) druh složen z jedinců majících stejnou podstatu (esenci) proměnlivost silně omezená, výsledkem nedokonalého vyjádření ideje každý druh oddělen ostrou hranicí od ostatních je neměnný v čase  dimorfismus, polymorfismus, podvojné druhy (sibling species), kryptické druhy) dnes v nomenklatorické praxi (typový exemplář = holotyp, typová série, typová lokalita) moderní verzí typologického druhu je fenetický druh: měření co největšího počtu znaků druh jako shluk jedinců se společnými znaky

Biologický druh (Biological species concept = BSC) T. Dobzhansky, H. Muller, J. Huxley, E. Mayr druhy jako společný genofond (gene pool), reprodukční společenství reprodukčně oddělené od ostatních neexistují neměnné, „esenciální“ vlastnosti Ernst Mayr (1942): „Druhy jsou skutečně, nebo potenciálně se křížících populací, které jsou reprodukčně izolovány od jiných takových skupin.“ E. Mayr

Omezení a problémy biologického druhu: sexuální organismy problémy při alopatrii („potenciální“ křížení)  pomocná morfologická a genetická kritéria (stupeň rozrůznění  stupni reprodukční izolace) problémy v paleontologii – populace nejsou současné problémy z hlediska hybridizace mezi „dobrými“ druhy (Bombina bombina  B. variegata) problémy při praktickém použití

Reprodukční izolační mechanismy (RIM) = reprodukční bariéry 1. Prezygotické (před- a pokopulační): partněři se nesetkají: - sezónní (časové) - ekologické (rozdílné habitaty) časové a sezónní: světlušky, cvrčci Gryllus pennsylvanicus (podzim)  G. veletis (jaro) ekologické: Viola arvensis (křídové půdy)  V. tricolor (kyselé půdy), hybridi omezeni na neutrální nebo slabě kyselé půdy

1. Prezygotické – předkopulační: partněři se setkají, ale nedochází ke křížení: - etologické, behaviorální, sexuální signály: - zvukové mediterranea lucasina johnsoni zlatoočka (Chrysoperla) carnea zastrowi arabica

1. Prezygotické – předkopulační: partněři se setkají, ale nedochází ke křížení: - etologické, behaviorální, sexuální signály: - zvukové - chemické - světelné dráha světlušky

1. Prezygotické – předkopulační: partněři se setkají, ale nedochází ke křížení: - etologické, behaviorální, sexuální signály: - zvukové - chemické - světelné - behaviorální (např. svatební tance)

Balearica regulorum Otis tarda black-necked silt Aechmophorus occidentalis Grus japonensis

1. Prezygotické - předkopulační: partněři se setkají, ale nedochází ke křížení: - etologické, behaviorální, sexuální signály: - zvukové - chemické - světelné - behaviorální - různí opylovači u rostlin

1. Prezygotické - pokopulační: ke křížení dochází, ale nedochází k přenosu gamet: - mechanické: - především rostliny, u živočichů tvar genitálií mrož (fosilní: 1,2 m a recentní: 56 cm) norek mýval liška kočka

1. Prezygotické – pokopulační: dochází k přenosu gamet, ale vajíčko není oplozeno: - gametická inkompatibilita - vnější oplození: především mořští bezobratlí (měkkýši, ostnokožci) - vnitřní oplození: např. Drosophila – spermie nedokáže přežít v receptákulu samic jiných druhů - rostliny: prorůstání pylové láčky čnělkou 2. Postzygotické: neživotaschopnost F1 hybridů sterilita F1 hybridů snížená viabilita nebo fertilita F2 nebo zpětných kříženců = hybridní dysgeneze

Drosophila – samci (XY) Abraxas – samice (WZ) Haldaneovo pravidlo: Jestliže je u hybridů snížená fertilita nebo viabilita, jde většinou o heterogametické pohlaví Drosophila – samci (XY) Abraxas – samice (WZ) „large X effect“: geny mající velký účinek na postzygotickou reprodukční izolaci se zpravidla nacházejí na chromozomu X teorie dominance (Muller 1940, 1942; Orr 1997): samci – dominantní i recesivní alely genů na X samice – pouze dominantní alely Drosophila pseudoobscura  D. persimilis

Rozpoznávací druh (RSC = recognition species concept) Hugh E.H. Paterson (1985) důraz ne na izolaci, ale na společný fertilizační systém: specifický systém rozpoznání partnera (SMRS = specific mate recognition system) námluvy, načasování páření, výběr prostředí, zbarvení, endokrinní systém, tvar kopulačních orgánů, gametická kompatibilita, … reprodukční izolace jako vedlejší produkt

Kohezní druh (CSC = cohesion species concept) Alan R. Templeton (1989) důraz na mechanismy, které zachovávají morfologickou stabilitu populací kohezní mechanismy: tok genů, stabilizující selekce, vývojová omezení, reprodukční izolace aplikace i na asexuální organismy možnost mezidruhové hybridizace

Evoluční druh Edward O. Wiley (1978): „Druh je jediná linie populací od předků k potomkům, která si zachovává svou identitu od ostatních linií a která má svoje vlastní evoluční tendence a historický osud.“ snaha o vertikální chápání druhu poprvé George Gaylord Simpson (1961): fyletická speciace, chronospecies i asexuální organismy časové hledisko BSC jeho součástí na rozdíl od Simpsonova pojetí pouze kladogeneze, tj. štěpná speciace

vznik reprodukční bariéry Další pojetí: ekologický druh (Van Valen 1976): ekologická nika fylogenetický druh: důraz na diagnostická kritéria (synapomorfie), historické pojetí (rekonstrukce fylogeneze, systematika) A B1 B2 C X RI vznik reprodukční bariéry biologický druh A biologický druh B

Další pojetí: ekologický druh (Van Valen 1976): ekologická nika fylogenetický druh: důraz na diagnostická kritéria (synapomorfie), historické pojetí (rekonstrukce fylogeneze, systematika) A B1 B2 C X RI vznik synapomorfie fylogenetický druh C fylogenetický druh B

SPECIACE geografie: alopatrická peripatrická alo-parapatrická (reinforcement) parapatrická sympatrická mechanismus: drift selekce pohlavní výběr hybridizace polyploidizace genetické elementy: geny vs. chromozomy (stazipatrická speciace)

Alopatrická speciace geografická izolace postupná divergence: mutace, drift, selekce, pohlavní výběr reprodukční bariéry jako vedlejší produkt

inkompatibilita původní populace geografická bariéra mutace drift selekce  divergence inkompatibilita

Dobzhanského-Mullerův model: W. Bateson T. Dobzhansky H. Muller aabb Aabb aaBb AAbb aaBB AaBb

Alopatrická speciace geografická izolace postupná divergence: mutace, drift, selekce, pohlavní výběr reprodukční bariéry jako vedlejší produkt velké populace zpravidla pomalá (výjimky: pohlavní výběr, genetický konflikt) rychlé speciace a adaptivní radiace (Darwinovy pěnkavy, octomilky na Havaji, cichlidy v Afrických jezerech) kospeciace (parazit-hostitel)

kruhové druhy

kruhové druhy racek stříbřitý (Larus argentatus) - racek žlutononohý Larus fuscus)

kruhové druhy Ensatina eschscholtzii - klauberi Ensatina e. xanthoptica Ensatina e. klauberi Ensatina eschscholtzii - klauberi

budníček zelený (Phylloscopus trochiloides) kruhové druhy budníček zelený (Phylloscopus trochiloides)

Peripatrická speciace Mayr: efekt zakladatele ostrovní organismy, periferní izoláty (extinkce-rekolonizace)

Peripatrická speciace Mayr: efekt zakladatele ostrovní organismy, periferní izoláty (extinkce-rekolonizace) genetická revoluce  rychlá speciace

Peripatrická speciace Mayr: efekt zakladatele ostrovní organismy, periferní izoláty (extinkce-rekolonizace) genetická revoluce  rychlá speciace founder-flush model: Drosophila kolonizace nového prostředí – absence selekce  rychlá divergence

sekundární hybridní zóna Alo-parapatrická speciace sekundární hybridní zóna geografická izolace neúplná reprodukční izolace  sekundární hybridní zóna Hybridní zóny: primární  sekundární selekce vnější (extrinsic)  vnitřní (intrinsic) tenzní zóna

Tenzní zóna

Tenzní zóna disperze  rozšiřování zóny

Tenzní zóna  ♂ ♀ selekce proti hybridům  zužování zóny

rovnováha disperze a selekce proti hybridům vazbová nerovnováha střed (c) šířka (w) = 1/max. slope klina (cline) rovnováha disperze a selekce proti hybridům vazbová nerovnováha koincidence klin = shoda polohy (konkordance klin = shoda šířky) pohyb zóny  „populační údolí“ (population trough)

sekundární hybridní zóna Alo-parapatrická speciace sekundární hybridní zóna selekce proti hybridům  vznik prezygotické bariéry  zesílení izolace (reinforcement) A. R. Wallace, R. A. Fisher, T. Dobzhansky

Parapatrická speciace ekoton gradient prostředí  genetický gradient  primární hybridní zóna různá selekce v obou částech  genetická divergence i při toku genů

Sympatrická speciace Polyploidizace 2N  4N 2N 2N  4N = 3N 4N hybridi aneuploidní Posun hostitele vrtule Rhagoletis pomonella: hloh  1864 jabloň  ca. 1960 třešeň hrušeň, růže asortativní páření, genetické rozdíly, různá inkubační doba (sezónní izolace) absence postzygotických mechanismů R. pomonella

Paralelní speciace posun habitatu role přírodního výběru role pohlavního výběru (cichlidy)