Vrstvy ISO/OSI  Dvě skupiny vrstev  orientované na přenos  fyzická vrstva  linková vrstva  síťová  orientované na aplikace  relační vrstva  prezentační vrstva  aplikační vrstva  Mezi oběma skupinami značné rozdíly  vložena další vrstva (pro přizpůsobení) - transportní

aplikační vrstva prezentační vrstva relační vrstva transportní vrstva síťová vrstva linková vrstva fyzická vrstva vrstvy orientované na přenos dat vrstvy orientované na podporu aplikací přizpůsobovací vrstva (šito na míru filosofii veřejných datových sítí dle X.25) Vrstvy ISO/OSI

Fyzická vrstva  Vrstva na nejnižší úrovni  Zajišťuje přenos bitů  nezná význam bitů  normy a protokoly na této úrovni  definují  úroveň napětí jednotlivých bitů  režim přenosu (duplex, poloduplex, …)  normalizují  kabely, konektory  kódování, modulaci  signály rozhraní  rozlišují  paralelní a sériový přenos dat  synchronní a asynchronní přenos dat  přenos v základním a přeloženém pásmu  např. RS232c – standard sériového rozhraní na fyzické vrstvě

Linková (spojová) vrstva  Zajišťuje bezchybný přenos bloků dat  Využívá služeb fyzické vrstvy  Organizuje bity do bloků  tzv. rámce (frames)  k datovým bitům přidává  adresu odesílatele a příjemce  flag (značky) – oddělují rámce  CRC (Cyclic Redundancy Code) – bezpečnostní kód  Zajišťuje  přenos pouze u přímého spojení (patří do stejné sítě)  synchronizaci rámců  zajistí začátek a konec rámců (flagy)  spolehlivost služeb  detekce a oprava chyb přenosu (CRC)  řízení toku v síti => nezahlcení příjemce  přístup ke sdílenému médiu

Linková (spojová) vrstva  Později rozdělena na dvě podvrstvy  MAC – Media Access Control  blíže vrstvě fyzické  definuje přístupové metody pro sdílená média  LLC – Logical Link Control  blíže vrstvě síťové  funkce původní linkové vrstvy  Důvod - vznik sítí LAN  práce se sdíleným médiem  může vždy vysílat pouze jeden a je nutno vytvořit přístupové metody, které to umožní a zahrnout je do ISO/OSI  V této vrstvě pracují mosty a přepínače

Síťová vrstva  Zajišťuje přenos dat mezi uzly bez přímého spojení  např. stanice ve dvou sítích  Musí znát topologii sítě  Provádí tzv. směrování (routing)  volí trasu pro přenos dat  směruje pakety  Může pracovat  spojovaně  všechny pakety stejnou trasou  trasa předem vytyčena  nespojovaně  každý paket jinou trasou  V této vrstvě pracují směrovače

aplikační v. transportní v. síťová v. linková v. fyzická v aplikační v. transportní v. síťová v. linková v. fyzická v síťová v. linková v. fyzická v. přenosová síť data se v „přestupních“ uzlech dostávají až na úroveň síťové vrstvy data se v „přestupních“ uzlech dostávají až na úroveň síťové vrstvy Síťová vrstva

Transportní vrstva  Zajišťuje komunikaci mezi odesílatelem a příjemcem  na straně odesílatele  rozkládá zprávu do segmentů  na straně příjemce  skládá zprávu ze segmentů  kontroluje pořadí paketů  přerovnává pakety  zjišťuje chyby  Vyrovnává rozdíly mezi dvěma skupinami vrstev  např. vytváří  z nespolehlivých služeb spolehlivé  z nespojovaných služeb spojované  Obsažena až v koncových uzlech  např. ve směrovačích není

Relační vrstva  Vede relace  navazuje, udržuje a ukončuje logická spojení mezi dvěma uzly  např. navázání na již přenesená data při přerušení spoje  řídí průběh relace  aby si účastníci „neskákali do řeči“  může zajišťovat šifrování dat  mezisystémové požadavky na různé služby  např. protokol NetBIOS

Prezentační vrstva  Zajišťuje  bezpečnost dat při přenosu  kompresi dat  kódování do určitého formátu  znak vyjádřen určitým počtem bitů  může být různé dle standardu  např. ASCII = 8 bitů na jeden znak  konverzi znaků  převod jednoho standardu na druhý  U komunikace na presentační vrstvě musí být zaručeno stejné kódování dat, tedy stejné protokoly nebo musí být alespoň zaručena konverze mezi těmito daty

Aplikační vrstva  Aplikace v prostředí sítě  nelze předem striktně předepsat chování aplikací  zaručuje se pouze funkčnost  Např. elektronická pošta, přihlašovací dialog do sítě…

Shrnutí ISO/OSI