Kapitoly z dějin filmu 1 – výukové okruhy, studijní literatura, výkladové metody

Doporučená literatura BARTOŠEK, Luboš: Náš film. Kapitoly z dějin (1896 - 1945). Mladá fronta, 1985. BORDWELL, David – THOMPSONOVÁ, Kristin: Dějiny filmu. Přehled světové kinematografie. Praha, Vydaly Akademie múzických umění v Praze a Nakladatelství Lidové noviny 2007. MACEK, Václav - PAŠTÉKOVÁ, Jelena: Dejiny slovenskej kinematografie. Martin, Osveta 1997. MONACO, James: Jak číst film. Svět filmu, médií a multimédií. Praha, Albatros Plus, 2006. PTÁČEK, Luboš: Panorama českého filmu. Olomouc, Rubico, 2000. SZCZEPANIK, Petr (ed.): Nová filmové historie. Antologie současného myšlení o dějinách kinematografie a audiovizuální kultur. Praha: Herrmann & synové 2004. CASETTI Francesco, Theories of Cinema , 1945-1995. Austin: University of Texas Press 1999.   /Časopis Iluminace, Cinepur – www.cinepur.cz/

Výukové okruhy historiografie filmu, výkladové metody podstatné technologické, historické a kulturní mezníky a vlivy raná kinematografie, film jako technický vynález a zábavní atrakce Klasický Hollywood, vznik studiového systému Emancipace filmu jako uměleckého oboru, Avantgardní film (německý expresionismus, ruská montážní škola, francouzský impresionismus, avantgardní tendence v českém filmu) Nástup zvuku - technologické, estetické, ekonomické a společenské okolnosti

Výukové okruhy Hollywoodský studiový systém ve 30. a I. pol. 40. let Kinematografie SSSR, Německa a Itálie ve 30. a I. pol. 40. let (státem řízená kinematografie) Česká kinematografie 30. let – žánrová struktura, institucionální kontext Česká kinematografie za protektorátu, centralizace oboru

Ukončení kurzu Obecný přehled o důležitých technologických a sociálních okolnostech a tendencích Orientace ve vybraných uměleckých směrech a hnutích, ve vývoji filmové produkce a distribuce Vědomostní test z uvedených výukových okruhů – na základě studia odpovídajících kapitol Dějin filmu Davida Bordwella a Kristin Thompsonové

New Art History tradiční historiografie x New Art History od konce 60. let probíhaly pokusy o revizi a proměnu oboru, které vyústily ve zformování nových přístupů podnět předtavovalo post-strukturalistické myšlení a literární kriticismus jazykový obrat (linguistic turn) nová teorie odrážela i sociální a kulturní změny namísto esencialismu - kontextualismus přesun pozornosti z významu díla k fungování a podmíněnosti sociálním kontextem

Nová historie filmu Opozice vůči klasickému konceptu velkých dějin, konkrétněji vůči: zjednodušující kauzalitě (výkladový systém příčin a následků) časově lineární události akcentu na geniální tvůrce a hnutí biografismu (výklad díla autorem) nedostatku exaktnosti; nedostatečné znalosti konkrétních událostí a pramenů nekritický přístup k pramenům (autorita pamětníků)

Historiografie Neexistuje JEDNA historie filmu Problém generalizace a kauzality – opomíjení výjimek a odchylek Chronologie, periodizace (není univerzální) Význam - vliv, typičnost, jedinečnost

Nová historie filmu označení heterogenních, různorodě kontextově orientovaných přístupů v badatelské činnosti už není cílem vyzdvihnout jedno dílo a jednoho tvůrce; odklon od jednostranného zájmu o „film jako umění“ podstatné je zohlednit také dobové zázemí tvorby a celkový kontext díla, vzájemné vztahy a vlivy v rámci produkce, distribuce, předvádění i dobovou recepcí předmětem zájmu jsou vztahy mezi jednotlivými médii, které nemusejí podléhat chronologickým řadám a nemusejí nutně kopírovat technický a technologický vývoj zásadní je i celkový vědecký přístup směřující k interdisciplinaritě

Nová historie filmu Vývoj Nové filmové historie: Soustředění se na popis ideové základny nové metody, nové historiografie. Analýza konkrétních historických problémů na pozadí obecnějších metodologických reflexí (přehodnocení ustálených mýtů). Otázky filmu jako média, přehodnocení divácké recepce a percepce Výzkumy se věnují samostatným oblastem: historii recepce, mikrohistorické studii geneze filmů, historii z perspektivy, gender studies, historii vidění, vizuální kultuře, archeologii médií.

Historiografie (Francesco Casetti) Ekonomicko-industriální dějiny – zkoumají ekonomickou, průmyslovou a technologickou realitu, která se významně podílí na změnách a zvratech ve filmu Socio-kulturní dějiny – film je z této perspektivy sledován buď jako zrcadlo, které do jisté míry odráží postoje a chování společnosti dané doby, nebo jako činitel, který určitým způsobem spouští změny ve společnosti a zasahuje do společenských procesů. Esteticko-lingvistické dějiny – tato linie výzkumu je protikladem činnosti tvůrců posvátných dějin a pomníků význačných osobností a děl. Poučené dějiny – jsou výsledkem tvorby filmových historiků – cinefilů, vyznačují se bohatostí materiálu, zábavnou formou a neproblematičností. Globální dějiny – jejich výsledkem je ukázat mnohost dějin za použití různých nástrojů a jejich konfrontování.

Historiografie (Bordwell, Thomsonová) Biografické dějiny Průmyslové, ekonomické dějiny Estetické dějiny (forma, styl, žánr) Technologické dějiny Společenské / kulturní / politické dějiny

Základní periodizace filmu 1. Raná kinematografie (do roku 1919) http://www.youtube.com/watch?v=0IE6GFvuoQ0&feature=related 2. Pozdní éra němého filmu (do konce třicátých let) http://www.youtube.com/watch?v=rcyzubFvBsA 3. Nástup a rozvoj zvukového filmu http://www.youtube.com/watch?v=Mach-o6aoEo 4. Poválečné období (do 60. let) http://www.youtube.com/watch?v=5qjhwyM0O-I&feature=related 5. Současná kinematografie http://www.youtube.com/watch?v=c_Cov1L0g74&feature=related