Robert Zbíral EU pro „přírodovědce“ 28. března 2011 Základní společných politik EU II. Regionální (strukturální) politika, společná zemědělská politika

Proč regionální politika v EU? projekt společného trhu –snaha o hospodářský růst, 4 svobody –volný pohyb ale omezen z důvodu nestejných podmínek v jednotlivých oblastech –jen samotný společný trh nestačí-> musíme pomoci ve vyrovnávání (jde ovšem proti logice volné soutěže) vliv vytvoření Hospodářské a měnové unie –lze jen omezeně využívat makroekonomické nástroje k regulaci růstu či asymetrických ekonomických šoků regionální politika jako druh kompenzačních plateb –vyrovnání dopadů ekonomicky slabších regionů na slabší regiony a země –souhlas s dalším prohlubováním integrace

Regionální politika: historie Římské smlouvy (1957) –minimální důraz –ekonomické rozdíly mezi regiony malé –společný trh si pomůže sám (alokace zdrojů) pomalý rozvoj v 70. letech –konec hospodářského zázraku –vstup Británie a Irska- vznik tzv. kohezní koalice zlom 80. let –hlavním impulsem dokončení jednotného trhu (není možné pokračovat v ochranářství) –další prohlubování rozdílů mezi státy (jižní rozšíření) –reforma rozpočtu pod taktovkou Delorse nové základy regionální politiky –propojení s finanční perspektivou –snaha o systematický přístup (dlouhodobé programy)

Podíl výdajů na regionální politiku v rozpočtu EU

Zásady regionální politiky co je regionem? –potřeba srovnávání: přitom v každé zemi jiné –vznik NUTS (nomenklaturní územní statistické jednotky) slouží jen k porovnávání úrovně pět stupňů, velikost ve státech zhruba stejná –klíčovým kritériem HDP zásady –princip koncentrace soustředění se na regiony s nejhoršími problémy –princip partnerství velmi úzká spolupráce s orgány všech úrovní (EU-stát-region) –princip programování prostředky distribuovány v rámci víceletých programů –princip doplňkovosti (adicionality) investice pouze doplňkem- nenahrazují snahy členských států musí být spolufinancování –princip monitorování a vyhodnocování před schválením projektu vyhodnocení dopadů, průběžný monitoring

Současné fondy regionální politiky Evropský sociální fond –založen 1957 –hlavní nástroj sociální politiky a zaměstnanosti, rozvoj lidských dovedností, vzdělání –orientace na tzv. soft projekty Evropský fond regionálního rozvoje –založen 1975 –cílem je vyrovnat regionální rozdílnosti v EU a podporovat stabilní a udržitelný rozvoj –největší strukturální fond co do výše prostředků –orientace na tzv. hard projekty Fond soudržnosti (Kohezní fond) –založen 1993 –není součástí strukturálních fondů –příjemcem pomoci stát (ne regiony) –podmínky účasti: HDP nižší než 90% průměru EU a snaha dodržovat konvergenční kritéria společné měny –pouze velké projekty (jiný druh schvalování) –priority: projekty v oblasti životní prostředí budování dopravní infrastruktury (transevropské sítě)

Regionální politika základ v rozpočtovém rámci na stejné období další zjednodušení proti předchozím obdobím pomoc rozdělena do tzv. cílů (programování) cíl: Konvergence –podpora růstu a tvorby pracovních míst v nejméně rozvinutých členských zemích a oblastech –regiony s nižším HDP než 75 % průměru EU cíl: Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost –regiony s vyšším HDP než 75 % průměru EU –tzv. regionální i horizontální cíl (vše, co není v cíli Konvergence) –ekonomika založená na znalostech, životní prostředí –životní prostředí –posilování Lisabonské strategie cíl: Evropská územní spolupráce –podpora přeshraniční a meziregionální spolupráce

Cíle na období (miliard eur) –51,7 % staré členské státy, 48,3 % nové –cílem zvýšit HDP aspoň o 10 %, 2,5 milionu pracovních míst

Analýza SWOT

Proč společná zemědělská politika? zvláštní pozice zemědělství –není jako jiné ekonomické sektory –fluktuace cen s ohledem na (ne)přízeň počasí –nedobré být závislý na dovozech (soběstačnost) –je nutné se starat o krajinu součást národního dědictví enviromentální důvody –bezpečnost a zdraví potravin politické faktory –pro některé státy důležitý sektor (Francie, Španělsko, Polsko) –zemědělci často klíčovou voličskou skupinou –silné lobbystické zastoupení na národní i evropské úrovni (COPA/COGECA) dobré vazby na politické rozhodování –slabí „protivníci“ (spotřebitelé atd.) nejsou tak soustředěni bez vlastního politického zázemí)

Historický vývoj SZP SZP jedním ze základních kamenů integrace –výměna mezi Německem a Francií volný pohyb zemědělský výrobků, ale ne volný trh –zpočátku tzv. garantované výkupní ceny co vyprodukuji, tak prodám za předem známou cenu ceny vždy vyšší než na světovém trhu – léta: výsledkem nadprodukce „jezera vína a hory másla“ exponenciálně rostou náklady pro rozpočet EU ochrana vlastního trhu –světové ceny nižší, proto nutné zavedení vysokých cel nebo dovozních kvót tlak na reformy –původ zevnitř (drahé) i zvenku (obchod: USA, rozvojové země) –zavedení stropů- podpora jen do určitého množství

Růst nákladů na SZP (v % HDP)

Potoky vína a hory másla…

Snaha o reformu SZP prvním krokem zavedení stropů a kvót –po překročení ztráta nároku na výkupní ceny –postupné snižování výkupních cen změna č. 1: přesun z podpory ceny na podporu příjmu (decoupling) –nejdříve podpora podle rozlohy a plodiny či třeba na zvíře –nyní: dotace na základě jednotného platebního schématu plyne pouze dle rozlohy, volba plodin pouze podle trhu –omezení podpory velkých firem a farmářů (modulace) –cílem SZP má být zajistit udržitelnou péči o krajinu změna č. 2: zohlednění dalších faktorů v zemědělství –hlavně bezpečnost potravin (reakce na skandály v 90. letech) a ochrana životního prostředí –pro získání dotace nutné splnit různé podmínky (cross-compliance) –větší podpora pro biovýrobu a jiné podobné praktiky změna č. 3: přímá podpora venkova –posílit život na vesnici, peníze i ze strukturálních fondů hrozba rozšíření o postkomunistické státy –vstupují země se silným zemědělstvím- finanční neudržitelnost –dohoda, že dotace pro ně budou do roku 2013 nižší reformy zdaleka nejsou u konce: nutné brzy řešit –má být zcela jednotná platba pro všechny? (prozatím rozdíly)

Vývoj výdajů na SZP ( )

Posuny ve financování SZP

Odpor proti reformám…

Dopady SZP jak výrazná je podpora? –velké rozdíly mezi státy –role národního spolufinancování (možná další podpora) –průměr z EU kolem 200 eur/hektar –zemědělci nežijí jenom z dotací! výrazné zvýšení produktivity –méně lidí vyrobí daleko více –není ale jen zásluhou SZP, navíc je to vždy dobré? životní podmínky zemědělců zlepšeny –jsou ale velké rozdíly (malí vs velcí, podle plodin, státu) zajištěna stabilita nabídky –nyní EU soběstačná skoro ve všem ( % spotřeby, nyní kolem 110 %) přiměřené ceny utopií –spotřebitel platil většinou vyšší ceny než na světovém trhu další následky –náklady na SZP neumožňují rozvoj jiných politik –neustále jádrem sporu mezi státy (zhoršuje atmosféru)

Průměrná podpora na hektar (2009)

Podíl dotací na obratu celého sektoru

Kdo těží ze SZP?