PÉČE O FYZIOLOGICKÉHO NOVOROZENECE

ZRALÝ NOVOROZENEC Narozený 38.- 41. týden gestace Růžová kůže Nehty přesahují konečky prstů Sestouplá varlata, velké stydké pysky překrývají malé Vyvinuté ušní boltce Výbavné novoroz. reflexy (sací, hledací, polykací, Moroův, reflexní úchop, Babinského reflex)

SKÓRE DLE APGAROVÉ

OBSERVACE NOVOROZENCE Adaptace AS Dýchání Barva kůže TT Sání a polykání Močení Odchod smolky Hlasové projevy Stav vědomí Svalový tonus Reflexy Fontanela

OŠ. PÉČE O FYZIOLOG. NOVOROZENCE NA PORODÍM SÁLE Výhřevné lůžko Hodnocení Apgar – skóre Odsát jen d.p. Doošetřit pupek + náběry d. p. Zjištění somatického stavu Váha, míra, OHL, OHR Kontrola TT Otřít, nekoupat Označit dítě Kredeizace Zabalit dítě do vyhřátých plen Přiložit k prsu Dokumentace

Značení dětí Trvalé min. 3-7 dní Samovolně neuvolnitelné Nesmí se poškodit při běžném ošetření novorozence Čitelné bez svlékání dětí Nesmí dítěti vadit, ohrožovat ho a zraňovat Nesmí vadit při ošetřování novorozence Má „propojovat“ matku a dítě Musí obsahovat Jméno a příjmení novorozence Číslo porodu Datum narození, vč. hodiny a minuty Pohlaví (bývá součástí čísla porodu) Jméno matky

OŠ. PÉČE O NOVOROZENCE V DALŠÍCH 2 HODINÁCH Výhřevné lůžko, inkubátor – u matky Kontrola TT Kontrola ostatních FF a celkového stavu Kontrola pupku Kanavit (obvykle i.m., 2-6 hod po porodu, není nutné opakovat podání) Dokumentace

OŠ. PÉČE O NOVOROZENCE V DALŠÍCH 2 HODINÁCH Výhřevné lůžko, inkubátor – u matky Kontrola TT Kontrola ostatních FF a celkového stavu Kontrola pupku Kanavit (obvykle i.m., 2-6 hod po porodu, není nutné opakovat podání) Dokumentace

DALŠÍ PÉČE O NOVOROZENCE Observace stavu Rooming - in Péče o výživu – kojení Edukace matky v péči o dítě (hygiena, péče o kůži, výživa…) Sledování váhové křivky Sledování hormonálních reakcí Novorozenecký scr. (48-72 hod. po naroz. – podle věstníku MZČR z 12.9.2009) - viz. dále Očkov. x TBC – od 11/10 jen indik. děti (72 hod – 6 tý., i.d., L. rameno) Péče o pupek Vedení dokumentace

Novorozenecký screening vrozená katarakta (oftalmoskopem, fyziologicky červený terč) CF, TSH (hypotyreoza), CAH (kongenit. adrenální hyperplazie), PKU (fenylketonurie) a další dědičné poruchy látkové výměny aminokyselin, dědičné poruchy látkové výměny mastných kyselin Kyčle (3-5 dní, 3 tý, 3 měs., dále dle stavu) Pulzace na a. femoralis Sluchový scr. VVV ledvin (jen některé nemocnice)

NOVOROZENECKÝ SCR. – laboratorní vyš. Cílem – rychlá dg. a včasná th. dětí s onemocněním Metodika dána Věstníkem Ministerstva zdravotnictví ČR z roku 2009, částka 6, z 12. srpna 2009, str. 7–14. Metoda odběru: suchá kapka krve na novorozenecké screeningové kartičce Za scr. a rescr. odpovídá vedoucí lékař novoroz. odd., u dětí narozených mimo nemocnici – registrující praktický lékař

V České republice se tč. vyšetřuje 13 onemocnění: vrozená snížená funkce štítné žlázy (kongenitální hypotyreóza - CH) vrozená nedostatečnost tvorby hormonů v nadledvinách (kongenitální adrenální hyperplazie - CAH) vrozená porucha tvorby hlenu (cystická fibróza - CF) dědičné poruchy látkové výměny aminokyselin vrozená porucha látkové výměny aminokyseliny fenylalaninu (fenylketonurie - PKU a hyperfenylalaninemie - HPA) vrozená porucha látkové výměny větvených aminokyselin (leucinóza, nemoc javorového sirupu - MSUD) glutarová acidurie typ I (GA I) izovalerová acidurie (IVA) dědičné poruchy látkové výměny mastných kyselin deficit acyl-CoA dehydrogenázy mastných kyselin se středně dlouhým řetězcem (deficit MCAD) deficit 3-hydroxyacyl-CoA dehydrogenázy mastných kyselin s dlouhým řetězcem (deficit LCHAD) deficit acyl-CoA dehydrogenázy mastných kyselin s velmi dlouhým řetězcem (deficit VLCAD) deficit karnitinpalmitoyltransferázy I (deficit CPT I) deficit karnitinpalmitoyltransferázy II (deficit CPT II) deficit karnitinacylkarnitintranslokázy (deficit CACT)

Zajímavost V roce 2010 se na území ČR dle předběžných údajů Českého statistického úřadu narodilo 117 163 živých novorozenců. Z nich bylo novorozeneckým screeningovým programem zachyceno celkem 107 novorozenců s některou z vyšetřovaných 13 nemocí, tzv. detection rate screeningového programu v ČR činila v roce 1:1 095. Průběh novorozeneckého screeningu v ČR v roce 2010 potvrdil správnost rozhodnutí o expanzi počtu screenovaných chorob ze 3 na 13 v říjnu 2009. Úroveň novorozeneckého screeningu v ČR odpovídá nyní standartu vyspělých EU států. Počet pacientů, kterým novorozenecký screening umožňuje včasnou léčbu a kvalitnější život, v mnoha případech dokonce i život zachraňuje, se zdvojnásobil.

Před odběrem se na kartičce vyplní tiskacím písmem černým nebo modrým kuličkovým perem všechny předtištěné údaje 48-72 hod. věku Provedení odběru zaznamená lékař do zdravotnické dokumentace a do zprávy o novorozenci Odběry vzorku krve pro nororoz. scr. se provede post mortem i u novorozenců, kteří zemřeli – uvést do pozn.

Fyziologická žloutenka novorozenců Nekonjugovaná hyperbilirubinemie Přenos kyslíku přes placentu k plodu - není ho mnoho ----- nutné zvýšit transportní kapacitu krve ---- zvýšený počet Ery Po porodu ----- zvýšený rozpad Ery ---- zvýšená hladina Hb ---- nezralá játra nedokáží zpracovat ---- zvýšený nekonjug. bili

Nastupuje po 36 hodinách Maximum 2.-6. den Trvá cca 8 dní Hladina CB zvýšená (až 200 – 300 umol/l) Konjugovaný bili je do 25 umol/l) U nedonošených protrahovaná (2-4 tý), nebezpečnější

Žloutenka u kojených dětí Nekonjugovaná hyperbilirubinemie Někdo rozlišuje Žloutenka kojeného dítěte (z nízkého příjmu tekutin) Žloutenka z kojení (příčina neznámá, pravděpodobně nějaká enzymatická souhra)

Léčba Vystavovat světlu Dobré zavodnění Brzký odchod smolky Fototerapie Albumin Nosičem bili k jaterní buňce Snižuje toxicitu bili Výměnná (exsangvinační) transfuze Pomocí katétru do v. umbilikalis Mění se 150 – 170 ml/kg, max. 500 ml

Žloutenka jako příznak nemoci Atrezie žlučových cest Virová onemocnění jater Vrozené poruchy metabolismu

Hemolytická nemoc novorozenců Způsobená imkompabilitou krevních skupin Matka Rh- a dítě + Matka 0, dítě nejčastěji A Protilátky X plodu pronikly placentou ---- dochází k hemolýze Ery

Klinický obraz Dítě umře Těžké postižení plodu (hydrops) Lehčí postižení plodu (bili přechází přes placentu matky ---játra matky ho zpracují) Bledost Rychle se rozvíjející patologická žloutenka Vyžaduje výměnou transfuzi

Prevence Po porodu, potratu Rh- matky – do 72 hod anti-D IgG Sledování hladiny protilátek v těle matky během gravidity

FOTOTHERAPIE = léčba hyperbilirubinémie modrým, bílým nebo zeleným světlem. Vlivem tohoto světla dochází k rozpadu bilirubinu ve tkáních a tím vznikají metabolity rozpustné ve vodě, které se vyloučí z organismu močí a stolicí Indikace : dle indikačních grafů (hladina bili, stáří, KS matka-dítě, donošenost) !transkutánní ikterometrie – měří jen intenzitu zabarvení kůže!

Indikace : dle indikačních grafů (hladina bili, stáří, KS matka-dítě, donošenost) !transkutánní ikterometrie (bilirubinmetr) – měří jen intenzitu zabarvení kůže!

Dítě je co nejvíce vysvlečené Oči má překryté speciálním obvazem Před světlem chráníme ostatní děti a personál - ??? Sledujeme TT a ostatní FF Pozor na AP

Dítě pravidelně polohujeme Dítě nenatíráme olejem Podáváme dostatek tekutin (i.v., p.o.) Sledujeme hladinu bili Dle potřeby FT přerušíme O FT vedeme záznam v dekursu