Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorMgr. Soňa Patočková Název šablonyIII/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMuLitosféra (II. část) Stupeň a typ vzděláváníStřední škola Vzdělávací oblastGeografie Vzdělávací obor79-41-K/41 Gymnázium, Tematický okruhLitosféra a georeliéf Druh učebního materiáluVýukový materiál Cílová skupinaŽák, 1. ročník Anotace Výukový materiál je určen k frontální prezentaci učitelem, případně jako materiál pro samostudium. Výukový materiál je nutno doplnit výkladem. Žák se bude orientovat v problematice stavby a složení Země, deskové tektoniky, sopečné činnosti a zemětřesení. Vybavení, pomůcky- Klíčová slovaLitosféra, astenosféra, zemské jádro, zemský plášť, zemská kůra, litosférická deska, sopečná činnost, zemětřesení. Datum LITOSFÉRA (II. ČÁST)

STAVBA A SLOŽENÍ ZEMĚ 2. Zemský plášť dělíme jej na svrchní a spodní plášť svrchní plášť je z geologického hlediska významnou vrstvou svrchní plášť ovlivňuje endogenní geologické procesy spodní plášť se od svrchního pláště odděluje v hloubce 650 km

STAVBA A SLOŽENÍ ZEMĚ 2. Zemský plášť od zemského jádra se plášť odděluje v hloubce 2900 km v zemském plášti jsou zastoupeny zejména křemičitany, oxidy železa, hořčíku, sulfidy železa atd.

STAVBA A SLOŽENÍ ZEMĚ 3. Zemská kůra je nejsvrchnějším obalem Země vyznačuje se nízkými seizmickými rychlostmi to je zapříčiněno malou hustotou hornin a jejich silnými tektonickými poruchami první významnou diskontinuitou je Mohorovičičova plocha diskontinuity (nespojitosti)

STAVBA A SLOŽENÍ ZEMĚ 3. Zemská kůra byla indikována v hloubkách 20 až 90 km pod kontinenty a v podstatně menších hloubkách pod oceány (10 až 50 km) geologicky je tato diskontinuita definována jako hranice zemské kůry a zemského pláště zemská kůra je bohatá na křemík a hliník hranici mezi kůrou a pláštěm netvoří jednoduchá plocha

STAVBA A SLOŽENÍ ZEMĚ 3. Zemská kůra hranice je různě zprohýbána nejmenší mocnost zemské kůry je pod středooceánskými hřbety největší pak pod starými štíty zemská kůra se skládá z prvků samostatně se v ní vyskytují pouze prvky s malou chemickou reaktivitou (Au, Pt)

STAVBA A SLOŽENÍ ZEMĚ 3. Zemská kůra většina prvků tvoří minerály a horniny horniny jsou základní stavební jednotkou zemské kůry podle původu je dělíme na horniny vyvřelé (magmatické) usazené (sedimentární) přeměněné (metamorfované)

STAVBA A SLOŽENÍ ZEMĚ Kalcit. Zdroj: PETERSEN, James F, Dorothy Irene SACK a Robert E GABLER. Fundamentals of physical geography. 1st Ed. Belmont, CA: Brooks/Cole, ISBN

OPAKOVÁNÍ OPAKOVÁNÍ Co je to Mohorovičičova plocha diskontinuity? Jak dělíme horniny?

ZDROJE A PRAMENY 1.DE BLIJ, H., J., MULLER, P., WILLIAMS, R. Physical geography. New York: Oxford university Press, s. 2.NETOPIL, R. a kol. Fyzická geografie, 1. vydání. Praha: SPN, s. 3.STRAHLER, A., STRAHLER, A. Introducing Physical Geography. New York: John Wiley & Sons, Inc., s. 4.TRIZNA, M. Klimageografia a hydrogeografia, 1. vydání. Bratislava: Geo-grafika, s. 5.STRAHLER, Alan a Zeeya MERALI. Visualising physical geography. United States of America: John Wiley & Sons. 591 s. 6.PETERSEN, James F, Dorothy Irene SACK a Robert E GABLER. Fundamentals of physical geography. 1st Ed. Belmont, CA: Brooks/Cole, ISBN PATOČKOVÁ, Soňa. Geografie: studijní materiály nejen pro maturanty. V Tribunu EU vyd. 1. Uherské Hradiště [i.e. Brno]: Tribun EU, 2008, 193 s. Knihovnicka.cz. ISBN