CHORVATSKO Petr mrkvička

obecné informace nachází se na pomezí střední a jižní Evropy nástupnický stát bývalé Jugoslávie sousedí se Slovinskem, Maďarskem, Srbskem, Bosnou a Hercegovinou a Černou Horou hlavním městem je Záhřeb rozloha: 56 542 km2 nejvyšší bod: Sinjal (1831m n. m.) počet obyvatel: 4 290 612 (hustota: 76 ob./km2) oficiální jazyk: chorvatština národnostní složení: převážně Chorvati – 90% náboženství: římsko-katolické (90%), ortodoxní (4,44%), islám (1,3%)

obecné informace státní zřízení: parlamentní republika vznik: 25. 6. 1991 prezident: Kolinda Grabarová Kitarovićová předseda vlády: Zoran Milanović měna: kuna (100 lipa) HDP/obyv: 20 532 USD

složení Chorvatska Střední Chorvatsko s Chorvatským přímořím (Záhřeb a okolí až k řece Ilově na východě, Karlovacká oblast, Rijeka a okolí, oblast Liky až k řece Zrmanji) Dalmácie + území bývalé republiky Dubrovnik bez Kotoru Slavonie na východě (od řeky Ilovy na východ Istrijský poloostrov původně uherské oblasti Mezimuří a část Baranje

historie po 1. sv. válce vznik Království SHS, později rozšíření o Makedonii, Kosovo, Vojvodinu a Černou Horu – roku 1929 pojmenováno Království Jugoslávie po roce 1941 vyhlásili chorvatští ustašovci Nezávislý stát Chorvatsko – zahrnoval i BaH po válce se Chorvatsko stalo lidovou, později socialistickou republikou v roce 1990 se oficiální název změnil na Republika Chorvatsko, v roce 1991 vyhlásilo společně se Slovinskem nezávislost, což rozpoutalo válečný konflikt (trval do r. 1995) od r. 2009 je Chorvatsko v NATO, od r. 2013 se stalo členem EU

ekonomika dala by se charakterizovat jako středně rozvinutá v rámci Evropy ekonomika země silně utrpěla při válečných konfliktech – válka zemi finančně vyčerpala a navíc se jí vyhnuly investice ze západních zemí od roku 2000 se situace lepší a roční růst HDP se pohybuje mezi 4-6% je zde velká nezaměstnanost – až 20% silně záporná bilance zahraničního obchodu, velká státní účast v hospodářství – malá privatizace vlády se soustředí spíše na investici do pobřežních regionů, zatímco ty vnitřní jsou přehlíženy vývoz: dopr. prostředky, textil, chemikálie, potraviny, paliva stroje, dopravní a elektrická zařízení, chemické látky, paliva a maziva, potraviny

ekonomika zemědělská krajina v okolí řeky Neretvy přístav v Rijece

turistika dominuje ekonomice – až 20% příjmů Čechů sem přijíždí ročně asi 600 000 mezi hojně navštěvované místo patří Opatija – jedno z nejvýzn. evropských lázeňských středisek dále podél pobřeží Dubrovnik, Split, Makarska, Zadar, Trogir, Šibenik nebo Rijeka ve vnitrozemí jsou nejnavštěvovanější Plitvická jazera nebo Záhřeb v zemi je 8 národních parků a 7 památek UNESCO mezi další významná místa patří např. národní park Krka, pláž Zlatni Rat, ostrov Brač, …

turistika NP Krka pláž Zlati Rat

doprava v roce 2006 mělo Chorvatsko 28 344km silnic, z toho 23 979km zpevněných v posledních letech rozsáhlá výstavba dálnic – v roce 2011 asi 1 100km vybudováno 2 722km železnic, z toho 985km elektrifikováno a 254km je dvoukolejných mezinárodní letiště je v Záhřebu, Zadaru, Splitu, Dubrovniku, Rijece, Osijeku a Pule největší nákladní přístav je Rijeka, pro osobní dopravu Split a Zadar, největším vnitrozemským přístavem je Vukovar na řece Dunaji

politický systém a administrativní dělení republika v čele s prezidentem výkonnou moc zastává prezident (volen na 5 let), předseda vlády, Rada ministrů (vláda) zákonodárnou moc zastává jednokomorový parlament země se dělí na 21 žup, ty se dále dělí na opčiny (10-20 na župu), které mají podobné postavení jako české obce

obyvatelstvo v Chorvatsku žije 4 437 460, z nich je 2 301 560 žen a 2 135 900 mužů průměrný věk je 39,3 let, průměrná délka 75 let, gramotných je 98,5% průměrný roční přírůstek je 0,40% v roce 1992

obyvatelstvo národnostní složení: Chorvati 89,63%, Srbové 4,54%, Bosňáci 0,47%, Italové 0,44%, Češi 0,32% náboženství: římskokatoličtí křesťané 87,83%, pravoslavní křesťané 4,4%, muslimové 1,3%