Ekonomie 1 Magistři Devátá přednáška Čistý přebytek a tržní struktury

Tržní struktury Dokonalá konkurence (DK): volný vstup do odvětví => no čistý přebytek Nedokonalá konkurence (NDK): není volný vstup do odvětví => může být čistý přebytek Formy NDK: - monopolistická konkurence - oligopol - monopol

Jednotlivé formy NDK Liší se tvarem křivky LRAC (průměrných nákladů v dlouhém období). AC průměrné náklady (= náklady na jednotku) V krátkém období jsou některé náklady fixní, nelze je měnit. Důvod: nelze měnit množství některých vstupů. V dlouhém období lze měnit všechny vstupy, ty mají variabilní charakter. Vstup a odchod z odvětví: je pohled „dlouhého období“ – v okamžiku vstupu nebo odchodu jsou všechny náklady variabilní.

Standardní tvar křivek SRAC a LRAC SRAC = průměrné náklady v krátkém období, některé zdroje fixní LRAC = průměrné náklady v dlouhém období, všechny zdroje variabilní Standardní tvar obou: nejprve klesající, potom rostoucí LRAC jako obalová křivka SRAC.

Co je za standardním tvarem Klesající část: dělba práce, synergické efekty, není nutno zvětšovat všechny vstupy Rostoucí část: docházejí produktivní jednotky, méně produktivní jednotky mají vyšší OPC, složitost řízení

Standardní tvar LRAC a tržní struktura Úzká LRAC jednotlivých firem v odvětví, není schopna protnout poptávkovou křivku: monopolistická konkurence Široká LRAC alespoň některých firem v odvětví, je schopna protnout poptávkovou křivku ve své rostoucí fázi: oligopol Široká LRAC: je schopna ve své klesající fázi protnout poptávkovou křivku: přirozený monopol (ekonomicky výhodný monopol)

Oligopol a čistý přebytek Oligopol: vysoké náklady na vstup do odvětví, k produkci je nutno mnoho fixních nákladů (FC). Firma se snaží maximalizovat zisk. V bodě maximalizace má kladný čistý přebytek (kladný ekonomický zisk). Nemusí v takovém případě docházet ke vstupu do odvětví Nadměrný vstup do odvětví (příklad koupaliště) Dynamika oligopolního trhu

Přirozený monopol Křivka LRAC firmy je schopna ve své klesající fázi protnout poptávkovou křivku Nejčastěji: síťová odvětví Firma opět maximalizuje zisk nebo o to usiluje, v bodě maximalizace dosahuje čistého přebytku (kladného ekonomického zisku). Nemožnost vstupu do odvětví, nevhodné substituty

Regulace přirozeného monopolu Firma může zneužívat svého postavení Problémy regulace: - má zákazník právo na daný statek? Nemusí jej přece kupovat - kdo má regulovat? Jak získává informace? Regulátor se stává na regulovaném závislý. Nejlepší regulace: usilovat o umožnění vstupu do odvětví.

Dočasný monopol v důsledku inovace V důsledku inovace je firma jediný producent na trhu Je-li inovace úspěšná, je po produktu poptávka a firma dosahuje kladného čistého přebytku (ekon. zisku). Čistý přebytek jako odměna za inovaci. Podnikatel riskuje, inovace nemusí být úspěšná. Dříve nebo později dojde k dalším inovacím, přebytek zmizí.

Cenová diferenciace Různí zákazníci platí za stejný produkt různé ceny. Pokud platí dobrovolně, není na tom nic špatného. Proč ne cenová diskriminace.

Formy cenové diskriminace Úplná: každý platí maximum, které je ochoten zaplatit. Problém se stanovením takové ceny. Nedochází zde ke ztrátě mrtvé váhy (nerealizovanému přebytku spotřebitele a výrobce).

Formy cenové diskriminace Množstevní slevy Slevy v různých obdobích Nutnost splnit nějakou podmínku (vystřihnout kupón) Typově podobné výrobky, náklady na lepší výrobek nižší než rozdíl mezi cenou lepšího a horšího výrobku (káva se šlehačkou mínus káva).

Co není cenová diskriminace Různí spotřebitelé (zákazníci) jsou odlišně nákladní. Potom má smysl jim prodávat stejný statek za různé ceny. Je to stejný statek? (Cizinci v hotelích, hradech, ….)

Monopson Jediný kupující U některých speciálních statků, které by si nikdo jiný nekoupil. Monopson na trhu VF: o daný VF má zájem jediný kupující. Vzniká zde čistý přebytek – jak na straně monopsonu, tak na straně jednotek VF, které jsou nakupovány.