NEJČASTĚJI POUŽÍVANÉ MATERIÁLY DRUHY STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice

Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07/2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

charakteristika dominantním materiálem v gotice je jednoznačně kámen a to právě pro své mechanické, fyzikální, chemických a technologické vlastnosti: KÁMEN - základní materiál (stěny, sloupy, pilíře, klenby) – tesaný i lomový (s omítkou), střešní krytina - břidlice CIHLOVÁ HLÍNA - cihly (u nás oblastně, běžně severní státy Evropy, Německo a Polsko - stěny, klenby), pálené tašky

charakteristika DŘEVO - krovy, zastropení, střešní krytina – šindele, hrázděné zdivo v kombinaci s cihlami OMÍTKA a MALTA - zdění, v interiérech omítka na kamenné zdivo KOVY - olovo jako pojivo u subtilních konstrukcí

KONSTRUKCE SVISLÉ NOSNÉ (převážně stěnové - mohutné) VODOROVNÉ NOSNÉ ZDIVO: spíše výplňové PILÍŘE a SLOUPY: hranolové pilíře opěrného systému i několikrát odstupňované, u vyvinutého opěrného systému jsou do opěrných pilířů zakotveny opěrné oblouky, v interiéru sloupy s příporami VODOROVNÉ NOSNÉ STROPY PLOCHÉ: dřevěné trámy a záklop KLENBY: křížová klenba žebrová (čtyřdílná, pětidílná, šestidílná, osmidílná), klenba hvězdicová, síťová, obkročná, sklípková, kroužená, vějířová

DRUHY STAVEB CHRÁMOVÉ KLÁŠTERY OBYTNÉ BUDOVY gotické baziliky, později sálové chrámy, katedrály (min. tři nebo více lodí, vyvinutý opěrný systém a věnec kaplí okolo kněžiště) malé kostelíky centrální stavby výjimečně KLÁŠTERY uzavřená skupina budov k bydlení s kostelem OBYTNÉ BUDOVY hrady, tvrze (věž s podsebitím, palác, kaple a opevnění se vstupní branou) městské obytné budovy (do úzkých uliček domovní štíty, často arkýře, v přízemí později mazhaus, dvory) městské paláce

VÝZNAMNÉ STAVBY SVĚTA Katedrála Notre-Damme v Paříži (12.stol.) – Francie Katedrála v Chartres (1260) – Francie Katedrála v Remeši (1211) – Francie Kaple Saint-Chapelle v Paříži (1242 – 1248) – Francie Katedrála v Seville (1402 – 1506) – Španělsko Milánský dóm (1387 – 1813) – Itálie Dožecí palác v Benátkách (1340 – 1442) - Itálie Katedrála v Kolíně nad Rýnem (1248 – 19.stol.) – Německo Katedrála ve Wellsu (14 – 15.stol.) – Anglie

GOTICKÁ ARCHITEKTURA V ČECHÁCH A NA MORAVĚ je dělena do těchto období: Raná (od 2. čtv. 13. stol z Burgungska) - Třebíč 1240, Tišnov 1233, Anežský klášter Přemyslovská (od 2. pol. 13.- poč. 14. stol.) - Č. Budějovice, Vyšší Brod, Zlatá Koruna, Písek, Zvíkov Lucemburská (vrcholná – 14. stol) - Karlštejn, Karlův most, universita, Nové Město Pražské Pozdní (Jagellonská) nejvýznamnějšími tvůrci jsou – Benedikt Ried (Vladislavský sál, sv. Barbora v Kutné Hoře, Vladislavský sál), Matěj Rejsek, H. Spies

GOTICKÁ ARCHITEKTURA V ČECHÁCH A NA MORAVĚ česká tvorba v této době spoluvytváří vývoj architektury na evropské úrovni celé gotické období je vyplněno hektickou stavbou hradů (k nejvýraznějším patří Pernštejn a Křivoklát) sídelní síť našich zemí byla z velké části dotvořena v době obrovského lokačního boomu ve 2. pol. 13. stol (např. České Budějovice, Plzeň, Uničov, Prachatice, …) gotický urbanismus pracuje s pravidelnými půdorysy bloků kolem čtvercových náměstí (dědictví antiky), stavba hradeb

GOTICKÁ ARCHITEKTURA V ČECHÁCH A NA MORAVĚ založení města řídí specialista ze zvláštním pověřením a kompetencemi – lokátor městské domy jsou stavěny na dlouhých úzkých parcelách veřejné prostory jsou tržiště + začíná se rozvíjet jednoduchá infrastruktura (kanalizace, přívod vody do kašen, atd.) nejvýznamnějším urbanistickým počinem lucemburské gotiky je založení Nového města pražského

DĚKUJI ZA POZORNOST