Přibližně polovina jich obývá vodní prostředí Podkmen Obratlovci Přibližně polovina jich obývá vodní prostředí

Nadtřída Čelistnatci čelisti přeměnou párového čelistního žaberního oblouku Přeměna žaberního oblouku jazylkového (připojení čelistí k mozkovně) párové končetiny Párové čichové jamky Vnitřní ucho- 3 polokruhové chodby

Ploutve urostyl heterocerkní homocerkní homocerkní difycerkní

Třída Paryby Vnitřní kostra výhradně chrupavčitá, zpevněná kalcifikací Lebka protažená obličejová část= rostrum ocasní ploutev je většinou heterocerkní Spirální řasa ve střevě Několik řad zubů žaberními plátky přirůstajícími po celé délce k žaberním přepážkám

Nemají plynový měchýř Kloaka Postranní čára- neuromasty Elektroreceptory Vnější nozdry- 2 části Rektální žláza- odstraňuje přebytečné soli Žraloci, rejnoci, chiméry

Žraloci Plakoidní šupina- kosočtverečného tvaru s jedním zubem na povrchu. Přeměnou nich vznik zubů

Žralok bílý

Žralok písečný

Žralok bělavý

Žralok velrybí

Kladivoun velký

Žralok mako

Rejnoci, parejnoci Ploché tělo Rejnoci mají kosočtverečné zploštělé tělo Elektrický výboj parejnoků Párové ploutve srůstají a tvoří lem těla Hřbetní a ocasní ploutev zakrněly Spiraculum

Rejnok Parejnok

Chiméry Velká zploštělá hlava protáhlý bičovitý ocas a štíhlé tělo dificerkní ocasní ploutev Nemají kloaku

Způsoby rozmnožování paryb Vejcorodí = oviparie (vajíčka kryta rohovitými obaly) Vejcoživorodí = ovoviviparie (Vejce se vyvíjí v těle matky a líhnou se těsně před porodem, v jeho průběhu nebo vzápětí. Matka vyvíjícím se vejcím poskytuje chráněné prostředí, nikoliv však výživu či jinou metabolickou pomoc ) Živorodí = viviparie

Třída Ryby Kosti převažují nad chrupavkou, jsou osifikované (nikoli kalcifikované) Řitní a břišní ploutev nasedají na svaly (ne na kostru) Skřele jsou vždy vytvořeny z krycích kostí napojenými na jazylkové oblouky V blanitém labyrintu jsou tři polokružné chodby a tři otholity Proudový orgán vytváří postranní čáru

Plynový měchýř Oplození zpravidla vnější Vejce= jikry

šupiny Ganoidní:u vývojově starších ryb (např.jeseteři) Cykloidní: okrouhlé, hladké, překrývají se (např. kaprovité) Ktenoidní elastické, trnité (např. ostnoploutví)

PLOUTVE párové: prsní(hrudní končetiny) břišní(pánevní končetiny) nepárové: hřbetní(jedna i více), řitní, ocasní

Ploutve urostyl heterocerkní homocerkní homocerkní difycerkní

Kostra

SRDCE je u ryb tvořené z 1 síně a 1 komory a prochází jím pouze krev odkysličená, která je srdcem nejprve vháněna k okysličení a detoxikaci do žáber, případně dalších dýchacích orgánů. Před srdcem žilní splav TS:hltan- jícen- žaludek- střevo- řitní otvor slinivka, játra Kloaku mají jen bahníci

Makrofágní ryby- požerákové zuby Mikrofágní ryby- filtrační aparát Třída Ryby Podtřída: Dvojdyšní Podtřída: Lalokoploutví Podtřída: Paprskoploutví Nadřád: Násadcoploutví Nadřád: Chrupavčití Nadřád: Mnohokostnatí Nadřád: Kostnatí

Podtř.Dvojdyšní Bahník Do 1m Plicní vaky 1=australský, 2= americký, Východoafrický) Plně zachovaná chorda Kloaka

Podtř.Lalokoploutví Myslelo se, že vymřeli před více než 65 milióny let Latimérie podivná: v hloubkách 150-700m

Podtř.Paprskoploutví Oko- čočka (dopředu, dozadu) Weberův aparát Požerákové zuby VS- opistonefros (prvoledviny) Sladkovodní ryby- zpětná resorpce solí Mořské ryby- zpětná resorpce vody

Nadřád: Násadcoploutví Bichir pruhovaný - 2 plicní vaky - párové ploutve se svalnatým násadcem

Nadřád Chrupavčití chrupavčitá vnitřní kostra Plynový měchýř Ocasní ploutev heterocerkní Jeseter

jeseter

Vyza velká běžná velikost: 150 až 300 cm maximum: asi 850 cm

Nadřád: Kostnatí Šupiny mohou být redukovány Zkostnatělá kostra Homocerkní ocasní ploutev Plynový měchýř Hřebínkovité žábry na 4 párech žaberních oblouků

Řád Bezostní V ploutvích mají pouze měkké paprsky Spojení plynového měchýře s trávicí trubicí Moře: losos, sleď, sardinka, sardel,.. Sladká voda: pstruh, štika, lipan,..

Lipan Štika

Sleď Sardinka Sardel

Losos Pstruh

Řád: Máloostní V ploutvích mají maximálně 3 tvrdé paprsky + několik měkkých Weberův orgán plynový měchýř spojený se střevem kapr, karas, plotice, lín, cejn, parma, sumec, sumeček, piraňa..

Kapr Karas

Lín Plotice

Piraňa Cejn Parma

Sumec Sumeček

Měkkoploutví Prodloužená hřbetní a řitní ploutev bez tvrdých paprsků Plynový měchýř není spojen s jícnem 1 masitý vous Treska, Mník

Treska Mník

Řád: Holobřiší Nemají břišní ploutve hadovitý tvar těla hlubokomořští

Řád: ostnoploutví vyznačují se dvojitou nebo dvěma hřbetními ploutvemi ktenoidní šupiny, v ploutvích větší počet tvrdých paprsků evolučně nejvyspělejší skupina ryb Okoun, Candát, makrela, tuňák

Okoun Candát

Makrela Tuňák

Lalůčkožábří Mořské Tělo kryjí kostěné destičky Koníček mořský

a) plakoidní b) cykloidní c) ktenoidní d) ganoidní

Základní ekologické skupiny ryb Sladkovodní (stojatá, tekoucí) Mořské Tažné * anadromní (losos, jeseter)- z moře do řek * katadromní (úhoř)- z řek do moře Polotažné