ČVUT, Fakulta dopravní U3V seminární práce Vyšehradský hřbitov, oddělení 11, číslo 54 Ing. Blanka Dvornáková

František Urban oddělení 11 číslo hrobu 54

Připravila jsem si několik informaci o umělci Františku Urbanovi. Zaujal mě tím, že jeho hrob je teď aktuálně na internetu nabízen k adopci. Je to zajímavá možnost pro zachování hrobů, u kterých nejsou žádní příbuzní, nebo se o ně nikdo nestará a nakonec prostřednictvím internetu se dostanou blíže k lidem a tím mohou být nadále zachovány pro příští generace.

František Urban

František Urban byl velmi plodným umělcem František Urban byl velmi plodným umělcem. Do dějin českého výtvarného umění se zapsal zejména pracemi pro církevní objekty, ať již návrhy oken, nebo malbou nástěnnou. Jako František Ženíšek, jeho profesor z Uměleckoprůmyslové školy, byl i Urban představitelem figurálního akademismu a možná právě díky němu patřil k nejzaměstnávanějším malířům své doby. Témata pro některé veřejné zakázky mu byla přesně určena, můžeme však obdivovat způsob kresby a slavnostní charakter jeho prací.

Anděl I. a Anděl II.

František Urban se narodil 15. 7. (15. 9 František Urban se narodil 15. 7. (15. 9.) 1868 v Praze Karlíně, kde navštěvoval také nižší reálku. Poté vstoupil jako učeň malířství porcelánu do továrny v Libni a po dva roky docházel na večerní průmyslovou školu v Karlíně, kde kreslil u profesora Škody. Jeho cílem však bylo studovat na Akademii umění. Po poradě s profesorem Škodou vstoupil roku 1885 na právě založenou c. k. uměleckoprůmyslovou školu, kde se stal žákem profesora Františka Ženíška, který na něho měl velký vliv. Urban zde studoval tři roky ve škole všeobecné a ve škole speciální pro figurální kresbu a malbu pět let. Školu ukončil roku 1893. Z této doby pocházejí jeho první práce: Madona jdoucí pro vodu, Osud a triptych Zlato, které byly vystaveny na výstavách v Rudolfinu.

Poté působil několik let na Uměleckoprůmyslové škole jako asistent profesora Dědka. V té době byla vypsána soutěž na okna v chrámu sv. Ludmily v Praze na Vinohradech. Za tyto návrhy získal druhou cenu. Nakonec pro chrám sv. Ludmily provedl celkem čtyři kartony. V roce 1901 provedl kartony oken pro kostel v Hlinsku. Mezi lety 1898 až1916 navrhoval kartony pro okna v chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. Také v chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně se do dnešní doby zachovala čtyři malovaná okna s figurálními náměty. Dále provedl kartony pro okna kostela v Sedlci u Tábora, pro kapli Červeného kříže v Praze, pro kapli ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře, pro kostel v Kouřimi a v Mnichově u Mariánských Lázní V roce 1905 se zúčastnil soutěže na freskovou výzdobu kaple sv. Jana Křtitele v katedrále sv. Víta v Praze, za jejíž návrhy získal první cenu. Také při soutěži na návrh pro barevné okno hlavního chrámu v Plzni získal Urban první cenu.

Z uvedeného výčtu prací, je zřejmé, že Urban patřil k velmi zaměstnávaným malířům, a to jsem ještě nezmínila jeho monumentální práce dekorativní a oltářní obrazy. Na přelomu roku 1902 a 1903 prováděl výzdobu interiéru nově dostavěných částí chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Úkolem Františka Urbana bylo vyzdobit hlavní loď, její pilíře a stropy v bočních lodích. Asi z devadesátých let 19. století se tu zachovaly malby presbytáře a stěn bočních lodí. Urban tak musel brát ohledy na již hotovou výzdobu, s níž jeho malby souvisely, a pak na přání Kapituly měl přihlédnout k výzdobě starých středověkých katedrál, aby tvary dekorace tvořily s architekturou chrámu jednotný celek.

Vedle ornamentálních prvků použil Urban k výzdobě i prvky figurální, a to na hlavním stropě, v horní části stěn střední lodě a při spodních částech pilířů. Kolem pilířů zobrazil několik svatých z různých dob i z různých společenských tříd. Rostlinný ornament navrhovala a prováděla Urbanova žena Marie Urbanová-Zahradnická. Lunety v patře, na obou stranách hlavní lodi, vyzdobili manželé Urbanovi až v roce 1911. Námětem jsou počátky křesťanství v českých zemích a dějiny Vyšehradu za krále Vratislava. V kapitulním archivu nejsou zachovány doklady ani smlouva o zadání úkolu, proto je výklad jednotlivých scén dosti volný.

Marie Urbanová-Zahradnická

Urban dále vyzdobil apsidu v chrámu sv Urban dále vyzdobil apsidu v chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně, kde znázornil Křest Kristův. Výzdoba kaple sv. Václava a Ladislava ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře probíhala v letech 1902 až 1906, tedy částečně současně s výzdobou vyšehradského chrámu. K rozsáhlé výzdobě této kaple si František Urban opět přizval svoji ženu Marii. Součástí výzdoby jsou jak figurální, tak rostlinné motivy. Mezi postavy svatých vkomponoval podobiznu svoji i své manželky. Dalšími jeho pracemi je výzdoba presbytáře a doplnění starých maleb v dřevěném kostele v Kočí u Chrudimi a zhotovil náčrtky pro nástropní malby kostela sv. Petra a Pavla v Mnichově u Mariánských Lázní.

Urban provedl také četné dekorativní práce profánní: sgrafita na domě vrchního stavebního rady Hlávky, fresky na průčelí domu obecního zastupitelstva v Chrudimi, čtyři postavy pro foyer městského divadla v Plzni, kartony pro mozaikové dekorace na průčelích Živnostenské banky a Městské pojišťovny v Praze. V soutěži na oponu divadla ve Smetanově domě v Litomyšli získal první cenu a bylo mu svěřeno i její provedení. Z ostatních prací uvádím ještě trojdílný obraz pro jídelnu Studentské koleje v Praze, výzdoba stropu divadla na Vinohradech v Praze, plakáty výstav Jednoty umělců výtvarných.

Madona v růžích

Vytvořil i řadu ilustrací pohádek, návrh rakouské stokoruny, návrhy akcií, diplomů. Roku 1912 byl jmenován dopisujícím členem České akademie věd a umění. Pro způsob řešení církevních námětů v umění byl oblíbeným autorem české náboženské obce. František Urban zemřel 9. 3. 1919 v Praze na Vinohradech. Františka Urbana charakterizuje velké množství děl, schopnost výtvarně ztvárnit soudobé události a osobnosti a hlavně uhlazená kresba slavnostního charakteru.

Legenda tříkrálová

V okruhu umělců přelomu 19. a 20 V okruhu umělců přelomu 19. a 20. století patří Františku Urbanovi čestné místo a je schopen konkurovat takovým umělcům, jako byl František Ženíšek, Mikoláš Aleš nebo Alfons Mucha. Františka Ženíška dokonce v soutěži na výzdobu kaple sv. Jana Křtitele v chrámu sv. Víta v Praze předstihl. Z hlediska proměn v obsahové stránce díla si je třeba všimnout, jak se vyvíjela kompozice, figurální typy a ornament. Ve své rané tvorbě vycházel z díla Františka Ženíška. Zřejmá je jeho návaznost na dílo Mikoláše Alše a jasně viditelné jsou i vlivy Alfonse Muchy. Došel k vlastnímu stylu jak v kresbě, tak i v malbě a zůstal přitom moderním malířem, jenž neupadá v napodobování osvědčených vzorů starých i nových.

Pro barevnosti oken jsou použity jasné, zářivé barvy, které dávají oknům slavnostní a vznešený ráz. Byl to Urbanův záměr, který se mu velice dobře podařil. Ve svém článku k výzdobě chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě totiž říká: ,,Snaha získati celkový dojem nejen klidný ale i barevný, který by dodal vnitřku chrámu rázu slavnostního, povznášejícího a radostného, nutila k tomu, vyhýbati se všem ponurým a lomeným barvám; nepanuje právě v chrámech gotických nadbytek světla, proč ještě uměle tento nedostatek zveličovati? Ostatně máme právě v gotice dostatek vzorů a příkladů, že stavitelé chrámů si libovali v barvách velice živých, primérních.“ Účinek barvy je ještě větší, když do chrámu vnikají sluneční paprsky. Okna opravdu září, jsou velice působivá a ochromí diváka svou velikostí, kompozicí i použitím jasných barev.

Autoři Nové encyklopedie českého výtvarného umění spatřují podobnost Urbanova díla v díle Alfonse Muchy. Uvádějí, že prozářená chrámová okna vycházejí z tradic nazarénismu a z dekorativismu secese. Idealismus, podmanivá škála středně sytých, líbezných tónů a ornamentalizovaných tvarů, odkazuje k vytříbené dekorativní kultuře Alfonse Muchy. Prokop Toman ve svém slovníku píše o Urbanových velmi barevných pracích v ornamentu, prozrazující často vliv secese. Bořivoj Nechvátal ve svém průvodci po Vyšehradě zmiňuje přímo secesní výmalbu kostela, inspirovanou dílem Alfonse Muchy, bohatě zdobenou stylizovanými ornamentálními a figurálními motivy.

Musíme si uvědomit, že Alfons Mucha byl ve spolku Jednota umělců výtvarných společně s Františkem Urbanem. Muchův vliv na tvorbu Františka Urbana je jasně prokazatelný, jak po stránce tematické, tak formální. Možná snad v užití barev je viditelný malý rozdíl. Urban užívá barev sytějších a jasných, Mucha spíše tlumené a pastelové odstíny. Je to však opět dáno tím, že Urbanova okna a nástěnné malby se nacházejí v gotických nebo neogotických prostorách, kdežto Muchova díla jsou určena na zeď, na paravány nebo jako dekor na hedvábí. Mucha byl pro své plakáty a reklamy ve své době velice oblíbeným autorem po celém světě. Možná i díky tomu se mu František Urban snažil přiblížit.

V detailu výzdoby hlavní lodi v chrámu sv V detailu výzdoby hlavní lodi v chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě si manželé Urbanovi ,,vyzkoušeli“ použití rostlinného ornamentu. I v postavách andělů se Urban inspiroval Muchou, a to hlavně v postojích figur. Postavy andělů jsou ženské figury s dlouhými vlasy, v dlouhých rozevlátých šatech a s jemným výrazem v obličeji. Urbanovy kartony andělů z výzdoby stropu kaple ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře připomínají způsobem podání drapérie Záři dne z cyklu Denní doby. Drapérie obepíná křivky ženského těla a s ladností spadá na zem. Dominantní je u obou autorů obrysová linie.

V té době byl Mikuláš Aleš velmi populární díky svým ilustracím v knihách a časopisech. Zároveň zlepšováním techniky reprodukcí byly díla Alše rozšiřovány po celé zemi. I Alšova sgrafita na fasádách domů umožnila, že se jeho umění dostalo mezi nejširší veřejnost. Z témat, se kterými se u Alše setkáváme, převažují motivy z české historie, náměty husitské, lidové, scény ze života vojenského, řemeslného, láska k vlasti a přírodě. Urban kreslí mnoho postav na koni a využívá také především náměty z české historie. Co se týká kompozice, na Alšových výjevech jsou vždy nejméně dvě postavy, nebo postava a zvíře, které jsou vůči sobě v určitém vztahu. V obrazech je děj, některé postavy jsou znázorněny zády k divákovi, protože se právě účastní nějaké činnosti. S jistotou můžeme tvrdit, že Urban se u Alše inspiroval jak po stránce tematické, tak kompoziční.

  Chtěla jsem vám připomenout umělce, který je úžasným ve své době a dodnes promlouvá skrz své výjevy, které zobrazil v četných obrazech v různých koutech naší republiky. Myslím, že právem byl pohřben na Vyšehradském hřbitově.