poslední Přemyslovci Anotace: Materiál je určen k výuce dějepisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s pojmy a informacemi o vládě posledních Přemyslovců v Českých zemích.

Základní pojmy primogenitura Zlatá bula sicilská dědičný královský titul rytířská kultura král železný a zlatý horní zákoník pražské groše vymření po meči

Přemysl Otakar I. na konci 12. století konečně skončily boje mezi Přemyslovci o trůn nastoupil Přemysl Otakar I.  využil vnitřních rozbrojů v říši a za své služby od císaře Fridricha IV. obdržel roku 1212 Zlatou bulu sicilskou = obnovení královského titulu, a to dědičně obr. 1

Přemysl Otakar I. Češi si sami volí krále český král je jedním ze 7 kurfiřtů volících římského císaře; pouze povinnost lenní přísahy věrnosti císaři, ale fakticky nezávislost Přemysl zrušil pravidlo seniorátu a zavedl pravidlo primogenitury (prvorozenectví) = nástupnictví prvorozeného syna na český trůn

Přemysl Otakar I. začal razit nové mince (pouze jednostranná ražba) ze stříbra (1g) zval do Čech německé kolonisty a zaručil jim právo dědičné držby půdy začal budovat síť královských hradů po celé zemi zakládal nová města (Znojmo, Hradec Králové, Uničov, Litoměřice, Bruntál) spory s pražským biskupem, král musel ustoupit, církev bohatne, zakládání nových klášterů a příchod dalších řádů nový erb Čech – stříbrný dvouocasý lev v červeném poli (dříve svatováclavská orlice)

Zápis do sešitu Poslední Přemyslovci Přemysl Otakar I. pravidlo primogenitury = prvorozenectví zisk dědičného královského titulu (Zlatá bula sicilská vydaná Fridrichem II. roku 1212) zakládání prvních královských měst: Litoměřice, Znojmo, Hradec Králové budování sítě královských hradů nový erb Čech – stříbrný dvouocasý lev v červeném poli

Václav I. zvaný Jednooký jeho manželka byla dcera římského krále Kunhuta Čechy jsou v rozkvětu přicházejí další kolonisté u dvora je populární německá rytířská kultura → poněmčování, turnaje, písně minessängrů, šlechta si mění jména na německá obr. 2

Václav I. stavěl další královské hrady (např. Křivoklát, Týřov, Zvíkov) pokračoval v zakládání dalších měst, např. Žatec, Most, Ústí nad Labem, Brno opevnil Staré Město pražské hradbami a příkopem zahájil boje o získání rakouských zemí (oženil Přemysla Otakara II. s Markétou Babenberskou – 2x starší) Václavova sestra Anežka (svatá)  – byla velmi zbožná, uvedla nové řády – klarisky a františkány (klášter Na Františku) založila jediný ryze český řád – křižovníci s červenou hvězdou další zbožnou ženou pomáhající nemocným byla v té době blahoslavená Zdislava z Lemberka

Zápis do sešitu Václav I. výstavba královských hradů (Křivoklát, Týřov, Zvíkov) pronikání rytířské kultury z Německa šlechta napodobuje panovníka (stavba hradů), přejímá německé podoby jmen vznik dalších měst: Žatec, Most, Ústí nad Labem, Brno Staré Město pražské opevněno kamennou hradbou s příkopem Václavova sestra Anežka založila řád křižovníků s červenou hvězdou

Přemysl Otakar II. zvaný král železný a zlatý, nejmocnější panovník té doby ve střední Evropě výboji a sňatkem získal alpské země (Rakousy, Štýrsko, Korutany a Kraňsko ) – až k Jadranu musel o ně válčit s uherským králem Bélou po rozvodu s Markétou Babenberskou si vzal Bélovu vnučku Kunhutu obr. 3

Přemysl Otakar II. po své matce zdědil Chebsko, ovládal i západní Uhry vedl křížovou výpravu do pohanského Pruska – založil zde Královec (Kaliningrad) v domácí politice musel soupeřit s mocnou šlechtou (hlavně Vítkovci, Rýzmburkové), potlačil její povstání, šlechta zakládá zemské desky a zemský sněm proti šlechtě hledal král oporu v nových městech (1257 zakládá Uherské Hradiště), hradech (Bezděz), stříbrných dolech; podporoval německé kolonisty i kláštery neúspěšně se zapojil do volby římského krále – němečtí kurfiřti se obávali příliš silného panovníka a proto zvolili neznámého Rudolfa Habsburského

Přemysl Otakar II. toho Přemysl neschválil, došlo k válce a Přemysl ztratil všechny zisky (rakouské země) 26.8. 1278 byl zabit v bitvě na Moravském poli u Suchých Krut (Dürnkrut), také kvůli zradě české šlechty a přecenění vlastních sil po smrti Přemysla Otakara II. nemohl nastoupit jeho syn Václav, protože nebyl plnoletý 1278 - 1290 „vládne“ jako poručník Ota Braniborský  – ve skutečnosti Václava i jeho matku věznil na Bezdězu a v Berlíně, došlo k drancování, nepokojům Rudolf Habsburský dostal Moravu a snažil se český stát zničit česká šlechta a města nakonec Branibory vyhnala

Zápis do sešitu Přemysl Otakar II. nejdříve ženat s 50letou dědičkou rakouských zemí Markétou Babenberskou, poté s vnučkou uherského krále Kunhutou (upevněn mír s Uhrami) získal Chebsko, Korutany a Kraňsko založil mnoho královských měst strach sousedních panovníků ze vzrůstající Přemyslovy moci => nepodpořili Přemysla v jeho kandidatuře na římského krále (místo něj zvolen Rudolf Habsburský) => boje mezi oběma uchazeči srpen 1278: rozhodující střetnutí mezi Přemyslem a Rudolfem na Moravském poli, český král padl

Václav II. nejprve vládl pod vlivem Záviše z Falkenštejna (milenec královny matky), pak ho nechal popravit manželka Václava –  Guta byla dcera Rudolfa Habsburského roku 1300 vydal horní zákoník upravující těžbu stříbra, nové naleziště v Kutné Hoře (40% evropské těžby), staré v okolí Jihlavy rozmach těžby stříbra raženy nové české mince – pražské groše (do r. 1561) – vznik centrální mincovny ve Vlašském dvoře obr. 4 obr. 5

Václav II. podporoval církev a vzdělanost expanze do Polska – roku 1300 zisk polské koruny + oženil se s Eliškou Rejčkou vznik česko-polské říše (proti německému tlaku) pro svého syna Václava (12 let) získal i uherskou korunu (v Uhrách vymřela vládnoucí dynastie Arpádovců a tamní šlechta si za krále vybrala Václava III.) vzniká velká říše, ale papež ji neuznal, ani Habsburkové – dělají si územní nároky Václav II. byl nemocen tuberkulózou a zemřel ve 33 letech

Zápis do sešitu Václav II. rozmach těžby stříbra na Jihlavsku a v okolí Kutné Hory vydává horní zákoník – pravidla pro dolování rud zřízena centrální mincovna ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře – ražba pražského groše korunovace polským králem v Uhrách vymřela vládnoucí dynastie Arpádovců, uvolněný trůn nabídnut uherskou šlechtou Václavovi III.

Václav III. poslední Přemyslovec v 16 letech králem vzdal se uherské koruny, ale polskou chtěl udržet při tažení do Polska byl při pobytu v Olomouci 4.8. 1306 zavražděn Přemyslovci vymírají po meči obr. 6

Zápis do sešitu Václav III. poslední Přemyslovec vzdal se uherské koruny, polskou chtěl udržet => tažení do Polska v Olomouci 1306 zavražděn Přemyslovci vymírají po meči

OPAKOVÁNÍ Poslední Přemyslovci Přemysl Otakar II. Přemysl Otakar I. pravidlo primogenitury = prvorozenectví zisk dědičného královského titulu (Zlatá bula sicilská vydaná Fridrichem II. roku 1212) zakládání prvních královských měst: Litoměřice, Znojmo, Hradec Králové budování sítě královských hradů nový erb Čech – stříbrný dvouocasý lev v červeném poli Václav I. výstavba královských hradů (Křivoklát, Týřov, Zvíkov) pronikání rytířské kultury z Německa šlechta napodobuje panovníka (stavba hradů), přejímá německé podoby jmen vznik dalších měst: Žatec, Most, Ústí nad Labem, Brno Staré Město pražské opevněno kamennou hradbou s příkopem Václavova sestra Anežka založila řád křižovníků s červenou hvězdou Přemysl Otakar II. nejdříve ženat s 50letou dědičkou rakouských zemí Markétou Babenberskou, poté s vnučkou uherského krále Kunhutou (upevněn mír s Uhrami) získal Chebsko, Korutany a Kraňsko založil mnoho královských měst strach sousedních panovníků ze vzrůstající Přemyslovy moci => nepodpořili Přemysla v jeho kandidatuře na římského krále (místo něj zvolen Rudolf Habsburský) => boje mezi oběma uchazeči srpen 1278: rozhodující střetnutí mezi Přemyslem a Rudolfem na Moravském poli, český král padl

OPAKOVÁNÍ Václav II. Václav III. rozmach těžby stříbra na Jihlavsku a v okolí Kutné Hory vydává horní zákoník – pravidla pro dolování rud zřízena centrální mincovna ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře – ražba pražského groše korunovace polským králem v Uhrách vymřela vládnoucí dynastie Arpádovců, uvolněný trůn nabídnut uherskou šlechtou Václavovi III. Václav III. poslední Přemyslovec vzdal se uherské koruny, polskou chtěl udržet => tažení do Polska v Olomouci 1306 zavražděn Přemyslovci vymírají po meči

Otázky a úkoly Který panovník získal pro české země dědičný královský titul? Jakou listinou? Doplň: Nejprve byla v erbu českých zemí ………………………. ……………., ale král …..…………….. ………………………. získal nový erbovní znak, …………………………… ………………….. . Jaký příbuzenský vztah měla k českým králům svatá Anežka? Z jakého důvodu se Přemyslu Otakarovi II. říkalo „král železný a zlatý“? Který český král nechal razit pražské groše? Vysvětli, co znamená, když rod vymře po meči.

Zdroje Webová stránka: MIKOLÁŠ, David. Web pro podporu výuky a poskytování informací [online]. Roudnice nad Labem, 2006, 26. 7. 2014 [cit. 2014-08-02]. Dostupné z: http://www.davidmikolas.cz Použitá literatura: kolektiv autorů. Dějepis 7 pro základní školy a víceletá gymnázia: učebnice. 1. vydání. Redaktor Václav Fronk. Plzeň: Fraus, 2009, 160 s. ISBN 978-807-2385-584. [2014-08-02] obr. 1 – pečeť Zlaté buly sicilské http://media.novinky.cz/012/330123-original1-sr96v.jpg obr. 2 – jezdecký portrét Václava I. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d3/VaclavGelnhausenovekodexu.jpg/320px-VaclavGelnhausenovekodexu.jpg obr. 3 – Přemysl Otakar II. jako markrabě moravský http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/50/PO2jakomormarkrabe.jpg obr. 4 a 5 – přední a zadní strana pražských grošů http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/59/Grossi_pragenses_avers.jpg a http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4e/Grossi_pragenses_revers.jpg obr. 6 – socha Václava III. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/05/Wenceslaus_III_of_Bohemia_statue.jpg/360px-Wenceslaus_III_of_Bohemia_statue.jpg