Histologie a embryologie Imunitní systém Histologie a embryologie

Lymfatické orgány Brzlík (thymus) Slezina (lien) Lymfatické uzliny (nodi lymphatici) Tonzily (tonsillae)

Thymus - charakteristika lymfoepitelový orgán primární lymfatický orgán relativně největší při narození (12-14g) podléhá involuci pozůstatky jsou patrné i ve stáří

Thymus - vývoj ventrální výběžek 3. žaberní výchlipky mediokaudální sestup proliferace endodermu srůst obou polovin 10. týden - osídlení kmen. bb. - lymfocyty z krevních ostrůvků, jater i kostní dřeně z mesenchymu vrůst vazivových sept

Thymus - stavba obalen vazivem (mediastinální) lalůčky: obsahuje cévy vrůstá do tkáně  lalůčky: kůra (cortex thymi) temnější vzhled dřeň (medulla thymi) světlejší vzhled

Thymus - kůra epitelové retikulární bb. množství malých thymocytů hvězdicovité bb. spojené desmozomy vytvářejí prostorovou síť množství malých thymocytů jsou to především T-lymfocyty během vývoje se mohutně dělí makrofágy velké T-lymfocyty

Thymus - dřeň epitelové retikulární bb. thymocyty (malé a střední) nejsou již tak hustě Hassalova tělíska (30-150 um) koncentrické vrstvy oploštělých retik. bb. keratinizace, karyolýza vznikají a zase zanikají myoidní bb., makrofágy

Thymus - cévní zásobení nefenestrované kapiláry hematothymická bariéra endotel kapilár BL kapilár (+ příp. pericyty) trocha vaziva (+ makrofágy) BL retikul. bb. retikulární bb. vyvinuta především v kůře brání kontaktu s antigeny dozrávajícím T-lymfocytům

Thymus - histofyziologie množení T-lymfocytů opouštějí thymus (dření) (cca 10%) do uzlin, Peyer. plaků, sleziny * růstových faktorů (prolif. a dif. T-lymf.) kortikoidy a pohl. hormony tlumí proliferaci, urychlují involuci sy DiGeorgův - aplazie thymu málo B-, žádné T-lymfocyty

Slezina - charakteristika největší lymfoidní orgán (150g) imunologický filtr krve zdroj protilátek krevní „hřbitov“

Slezina - stavba vazivové pouzdro (kolagenní vazivo) sporé hladké sval. bb. překryto serózou (kromě hilu) vysílá vazivová septa (trabeculae lienalis) retikulární vazivo červená pulpa bílá pulpa

Slezina - cévní zásobení aa. trabeculares aa. centrales - v lymfatické pochvě větvičky zásobující bílou pulpu sinusy marginální zóny končí jako aa. penicillatae přechod do slezinných sinusů otevřený vs. uzavřený oběh protáhlé endotelie, štěrbiny, BL přerušovaná venae trabeculares, vena lienalis

Slezina - bílá pulpa retikulární vazivo obsahující lymfocyty lymfatická tkáň místy ztluštělá (Malpighiho tělíska) prochází a. centralis (často excentricky) B-lymfocyty periarteriální lymfatická pochva – PALS T-lymfocyty marginální zóna - mezi bílou a červenou pulpou sinusy a lymfatická tkáň makrofágy (prezentace antigenu)

Slezina - červená pulpa Billrothovy provazce atypická lymfatická tkáň buňky mezi sinusoidami lymfocyty, makrofágy, erytrocyty retikulární vlákna - obručovitě uspořádána krevní sinusy endotelie protáhlé, nesouvislé vázány na retikulární vlákna

Slezina - histofyziologie produkce lymfocytů destrukce erytrocytů obrana organismu

Lymfatické uzliny konvexní část - „aferentní“ konkávní hilus - „eferentní“ vazivové poudro - trabekuly kůra parakortikální vrstva dřeň

Lymfatická uzlina - kůra zevní korová oblast subkapsulární sinus B-lymfocyty lymfatické folikuly (primární a sekundární) vnitřní korová oblast T-lymfocyty

Lymfatická uzlina - dřeň dřeňové provazce výběžky korové lymfoidní tkáně četné B-lymfocyty a plasmatické bb. dendritické bb. (prezent. antigen) dřeňové sinusy vystlané retikulárními bb. a makrofágy retikulární vlákna přemosťují sinus - síťovina

Recirkulace lymfocytů postkapilární venuly jsou opatřeny vysokým endotelem, mezi kterými lymfocyty volně prostupují („homing“) na povrchu lymfocytů jsou specifické molekuly (stejně jako na endotelu) - každý lymfocyt má „svou“ uzlinu informační funkce v rámci organismu

Tonzily agregace částečně opouzdřené lymfatické tkáně pod epitelem četné lymfatické folikuly se zárodečnými centry tonsilla palatina krypty, silné pouzdro tonsilla pharyngea nejsou krypty, slabší pouzdro tonsilla lingualis menší, jediná krypta

Neopouzdřená lymfatická tkáň lymfatické uzlíky v některých orgánech stejná stavba jako folikuly uzlin např. Peyerovy plaky, hustě jsou i v appendixu