Fysiologie srdeční kontrakce a základy EKG pro radiology Jan Malík

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
NEMOCI KREVNÍHO OBĚHU.
Advertisements

SRDCE.
III. interní - kardiologická klinika FNKV
Základní body přednášky
Námět: V. Danzig, II.interní klinika kardiologie a angiologie 1.LF UK
Neúnavná srdeční pumpa
Elektrokardiogram a zátěž výukové ilustrace pro fyzioterapeuty
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Fyziologie srdce.
Patofyziologie srdce Funkce kardiomyocytu Systolická funkce srdce
MUDr. Jan Šimek, PhD. 2. Interní klinika VFN
Převodní srdeční systém arytmie
Atriální fibrilace Jirka Wild.
Heterometrická regulace srdeční kontrakce. Předtížení a dotížení.
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
EKG – tachykardie (2.část)
Hodnocení EKG křivek v každodenní praxi
Oběhová soustava zajišťuje transport látek po těle
SRDCE (COR).
Arytmie Prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc., F.E.S.C.
Oběhová soustava Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci oběhové.
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Amiodaron 300mg IV/10min a opakuj výboj pak Amiodaron 900mg/24hod
Reakce a adaptace oběhového systému na zátěž
Srdeční sval: syncytium
Systémová arteriální hypertenze
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO:
Oběhová soustava- srdce
Stavba a činnost srdce OBĚHOVÁ SOUSTAVA Mgr. Jan Marek
OBĚHOVÁ SOUSTAVA Oběh krve zajišťuje srdce a cévy Obr.1,2.
Přírodní vědy aktivně a interaktivně
seminář z patologické fyziologie
Srdeční arytmie. Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
Oběhová soustava u Člověka
Fyziologie kardiovaskulárního systému
Zpracoval: Ondřej Boček
Krvný tlak a jeho regulácie
Základy elektrokardiografie (EKG)
Základy elektrokardiografie
VYŠETŘENÍ V KARDIOLOGII I. část HEMODYNAMIKA
VYŠETŘENÍ V KARDIOLOGII I. část HEMODYNAMIKA
MUDr. Romana Šlamberová, Ph.D.
Elektro(pato)fyziologie
Námět: V. Danzig, II.interní klinika kardiologie a angiologie 1.LF UK
Minutový objem srdeční/Cardiac output Systolický objem/Stroke Volume Krevní tlak/Blood Pressure EKG/ECG.
Autor: Mgr. Vladimír Drápal
Onemocnění aorty.
Srdeční selhání Jan Malík Komplexní kardiovaskulární centrum VFN
Katetrizační ablace srdečních arytmií
Fyziologie a patofyziologie krevního oběhu Lukáš Dadák ARK, FN USA.
VYŠETŘENÍ V KARDIOLOGII I. část HEMODYNAMIKA
VYŠETŘENÍ V KARDIOLOGII
Fyziologie srdce.
Fyziologie srdce.
Srdce Prezentace byla vytvořena s použitím obrázků Google a tohoto webu: vytvořil: Richard Jonáš.
Fyziologie a patofyziologie krevního oběhu Lukáš Dadák ARK, FN USA.
Základy interpretace EKG. Poruchy rytmu v intenzívní péči František Duška.
6. Kardiovaskulární systém KPK/FYO Filip Neuls & Michal Botek.
OBĚHOVÁ SOUSTAVA.
Patofyziologie kardiovaskulárního systému Obr. č.1 Obr. č.2 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky.
Název školyZŠ Elementária s.r.o Adresa školyJesenická 11, Plzeň Číslo projektuCZ.1.07/1.4.00/ Číslo DUMu VY_32_INOVACE_ Předmět Přírodopis.
METODICKÝ LIST PRO ZŠ Pro zpracování vzdělávacích materiálů (VM)v rámci projektu EU peníze školám Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt:
Akutní kardiologie.
Srdce a jeho funkce v těle
Fyziologie srdečně-cévního a lymfatického systému
VY_32_INOVACE_04-13 Ročník: VIII. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda
EKG – začátek… Normální EKG
Srdeční revoluce práce chlopní
Oběhová soustava Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
Fyziologie srdce.
Transkript prezentace:

Fysiologie srdeční kontrakce a základy EKG pro radiology Jan Malík EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ Fysiologie srdeční kontrakce a základy EKG pro radiology Jan Malík PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Materiálně technická základna pro výzkum v oblasti diagnostiky a léčby civilizačních a onkologických onemocnění a jejich závažných rizik ve VFN v Praze, reg. č. CZ.2.16/3.1.00/24012

Srdeční revoluce – jednotlivé fáze „Mezifáze“ chlopně jsou zavřené

Srdeční revoluce – jednotlivé fáze Systola (kontrakce) síní otevřeny síňokomorové chlopně zpoždění za vlnou P

Srdeční revoluce – jednotlivé fáze Diastola síní + Systola komor síňokomorové chlopně jsou zavřené otevření Ao a Pu chlopně

Srdeční revoluce – jednotlivé fáze Diastola komor i síní uzávěr Ao a Pu chlopně po chvíli otevření síňokomorových chlopní

Srdeční revoluce z pohledu komory =doba mezi začátky dvou sousedních kontrakcí Diastola = plnění: 1.Časné (pasivní) Povolení tonu buněk srdečního svalu Preload 2. Pozdní (aktivní) Kontrakce srdečních síní 2-cípá chlopeň 3-cípá chlopeň

Plnění komor (diastola) Echo: proudění přes 2-cípou chlopeň Chlopně mezi síněmi a komorami se otevřou díky vyššímu tlaku v síních (Do)plnění komor krví vede k elastickému natažení stěny svaloviny komory

Frankův-Starlingův mechanismus Čím větší preload, tím větší tepový objem SV = stroke volume (tepový objem)

Ovlivnění diastoly: Elasticita komory („diastolická funkce“) – jizvy po infarktu, hypertrofie, kardiomyopatie Preload: Příliš nízký = nedostatečný plnící tlak komory Příliš vysoký – např. převodnění u selhání ledvin Doba plnění komory  EDV  EDV

Systola (kontrakce komory) Zvýšení tlaku v komoře Uzávěr síňokomorových chlopní Izovolumická fáze (stoupá P) Otevření aortální/plicní chlopně Izotonická/vyprazdňovací fáze

Afterload („dotížení“) Ovlivnění systoly: Kontraktilita komory (jizvy po infarktu, degenerativní a zánětlivá onemocnění svaloviny srdeční) Afterload („dotížení“)

Afterload = tlak, který musí překonat komora, aby vypudila krev Zvyšuje: arteriální hypertenze stenóza výtokové chlopně subvalvulární stenóza hyperhydratace HYPERTROFIE KOMORY

Krevní oběh -schéma

EKG je podobně staré jako RTG W. Einthoven

Převodní systém srdeční Skeleton cordis = izolace Převodní systém srdeční

Srdeční cyklus dle EKG Depolarizace komor Depolarizace síní Repolarizace komor Repolarizace síní

Před každým QRS je vlna P = sinusový rytmus = kontrahují se síně i komory Pravidelný rytmus Mechanická systola je opožděná !! Odhad frekvence (300:počet velkých čtverců)

Systola a diastola – EKG timing Pro měření objemů komor se užívá end-diastola = QRS komplex (počátek) Systola komor – např. pro výpočet ejekční frakce = systolické funkce přísl. komory: „chvilku“ za QRS kdy je objem nejmenší 2

Zpomalení srdeční frekvence před CT Esmolol (Esmocard amp. á 100mg=10ml): 1-2 mg/kg váhy pacienta krátký poločas drahý Metoprolol (Betaloc amp. á 5 mg): podat cca ½ amp. i.v. delší biolog. poločas levnější

Dilatace věnčitých tepen před CT Nitroglycerin 1 tbl nebo Nitromint 1 vstřik pod jazyk Tepny jsou širší – lépe zobrazitelné Eliminují se spasmy tepen

Kontraindikace léků před CT Betablokátory: těžší astma bronchiale dekompenzované srdeční selhání hypotenze (bradykardie, A-V blokády 2. a 3 st.) Nitroglycerin: těsná aortální stenóza, hypertrofická kardiomyopatie s obstrukcí LVOT PŘED PODÁNÍM TĚCHTO LÉKŮ VŽDY ZMĚŘIT KREVNÍ TLAK!

Nepravidelná srdeční akce Sinusový rytmus s extrasystolami Fibrilace síní

Nepravidelná srdeční akce CAVE: end-diastolický a tepový objem závisejí na době trvání diastoly Např. po komorové extrasystole je kompenzační pauza a další systola je silnější (Frank-Starlingův mechanismus)

Nepravidelná srdeční akce CAVE: end-diastolický a tepový objem závisejí na době trvání diastoly Např. po komorové extrasystole je kompenzační pauza a další systola je silnější (Frank-Starlingův mechanismus) mění se ejekční frakce!

Zcela nepravidelná srdeční akce Síně se „nestíhají“ kontrahovat Fibrilace síní (FiS): Zcela nepravidelná srdeční akce Síně se „nestíhají“ kontrahovat Rizika: vznik trombu v oušku levé síně a jeho embolizace Palpitace Synkopy Srdeční selhání

Pravidelný nebo nepravidelný převod na komory Flutter síní (FluS) Frekvence síní 200-300/min Pravidelný nebo nepravidelný převod na komory U typického FluS: zuby pily nebo žraloka

Přišel pacient s bradykardií nebo až během vyšetření? Pomalé arytmie Celá řada druhů Klinicky: Přišel pacient s bradykardií nebo až během vyšetření? Jsou symptomy nízkého minutového srdečního výdeje? 3

Potenciálně klinicky závažné Pomalé arytmie Celá řada druhů Klinicky: Přišel pacient s bradykardií nebo až během vyšetření? Jsou symptomy nízkého minutového srdečního výdeje? ANO? Potenciálně klinicky závažné

Pomalé arytmie: Jak postupovat Pokud je pacient obluzený: podat Atropin 1 amp. i.v. Bradykardie po podání nitroglycerinu: Trendelenburgova poloha (zvednout nohy)

Kardiostimulátor/pacemaker Elektrody: pravá komora pravá síň epikardiálně nebo srdeční žíly

Pravidelné tachyarytmie Štíhlý QRS komplex: arytmie síňová Palpitace, někdy synkopy Málo nebezpečná Široký QRS komplex : komorová nebo síňová Často nelze odlišit z povrchového EKG Nebezpečná

Pravidelné tachyarytmie štíhlý QRS komplex Sinusová tachykardie (f obvykle 100-150/min) AV-nodální re-entry tachykardie (f 180-250/min) AV-re-entry tachykardie s přídatnou dráhou (f 180-250/min) Zkusit vagový manévr nebo adenosin rychle i.v.

Pravidelné tachyarytmie široký QRS komplex Hrozí průšvih – volat kardiologa, najít defibrilátor Může jít o síňovou nebo tzv. monomorfní komorovou arytmii

Tachyarytmie s bizarním EKG Torsades de pointes Fibrilace komor

Tachyarytmie s bizarním EKG Rychle ověřit stav vědomí Není-li, zahájit kardiopulmonální resuscitaci Maximální energie výboje Event. Cordarone 1 amp i.v. R Torsades de pointes Fibrilace komor

Závěry Znalost základních odchylek na EKG je důležitá i pro radiologa resp. rentgenového laboranta. Pomalé a zejména rychlé arytmie mohou být život ohrožující. Důležitá je znalost základních principů jejich léčby a včasné volání kardiologa nebo anesteziologa

DĚKUJI ZA POZORNOST malik.jan@vfn.cz