To je Tvůj dům 1. Přicházíme dnes Ti chválu vzdát.

Pro někoho něco znamenáš
ADVENT 2012 Bůh přichází ke mně – já přicházím k Bohu
Den jak den 1. Den jak den toužím jít za Tebou, být Tvojí, Pane můj. Být jen stín, v Tobě žít duši svou, být Tvojí, Pane můj. Ref: Lásko ty věčná, s námi.
1. Kdybych tě neměl, Ježíši, můj Pane, | a kdyby krev tvá nemluvila za mne, | kde bych já bídný mezi ubohými | smýt mohsvé viny!
Svatý syn, přišel na svět, provázel lid, třicet tři let ač ještě mlád, ač plný sil, kříž smrti mé zakusil, zakusil. Ref.: němý jak Beránek šel vstříc smrti.
JSI BŮH A KRÁL.
1. Zpívej, že lásku a Boha znáš a že Bůh tebe zná. A když se zlého cos přihodí, on že tě pozvedá. Zpívej mu žitím svým, zpívej, že on dal ti jistotu radost.
1. Ó hlavo plná trýzně, | běd, ran i soužení, | ty zřídlo Boží přízně, | z níž spása pramení | ó hlavo ozdobená ctí, | slávu s výsostí, | jak velká stihla.
Ahoj!.
1. Jezu, Jezu, můj jsi, můj! | V tomto putování zdejším | k sobě blíž mne přitahuj, | ať jsem vždy ti podobnější(m), | tobě oddán duší, tělem | ve smrti.
1. Hospodine, k tobě stále | pozdvihuji duši svou, | nadějí kotvím v tvé skále, | když se vlny zloby dmou. | Nechť se ze mne netěší | nepřítel v mém zahanbení,
1. Pán Bůh je přítomen, | klanějme se jemu, | přistupujme s bázní k němu! | Bůh je mezi námi! | Ztiš se s uctivostí srdce, | s čistou upřímností! | On.
1. Má duše, svého pána chval, | vzdej jemu děkování! | Péči svou všechnu naň uval, | v něm slož celé doufání! | On má dost cest, | plný svět jest divné.
překlad: Jiřina Markovová
1. U stolu tvého církev tvá | zvěstuje, Ježíši | tvou smrtí že jsme spaseni, | poklade nejvyšší! | Tys věčně smířil s Otcem nás; | tvá oběť věčný platí.
KRÁLŮ KRÁLI, JÁ TĚ CHVÁLÍM, SRDCE MÉ TI DÁVÁ DÍK, PŘED TEBOU SE VŠECHNO SKLÁNÍ V POKOJI A RADOSTI. MRAČNA SMUTKU V TOBĚ MIZÍ, RADOST TVÁ MĚ NAPLNÍ. KRÁLŮ.
1. Ó Hospodine, Pane náš a králi! Jak důstojné a jak je plné chvály tvé jméno na vší zemi široké! Jde sláva tvá nad nebe vysoké.
1. Zazni dnes Hospodinu chvála, | Bůh v lásce nám se podává | a milost jeho neskonalá | na věky s námi zůstává. | Hlas spasení | a věčná chvála zástupy.
1. Nakloň, Pane ucha svého, | slyš mne, potěš ducha mého, | já jsem chudý, v bídě lkám, | žádné pomoci nemám. | Stráží duši mé buď stále, | tys mne určil.
1. Ó Bože, Otče, uč mne sám, | když pouští bloudím zde a lká, | jak z hloubi duše volat mám: | „Buď vůle Tvá! Buď vůle tvá!“
1. Bože náš, Otče náš, do ruky tvé s důvěrou klademe teď štěstí své: | Dítě, jež z lásky své i nám jsi přál, | od tebe život má, veď je i dál, | Dítě,
1. Já chtěl bych, Bože můj, mít srdce plné síly, | když slyším pozvání, ať za tebou se dám. | Však bojím se, že hřích mi bude příliš milý | a touhu po.
1. Jak bych se neměl veselit | a vděčným okem k nebi zřít, | když vzpomenu všech zvláštních cest, | jimiž mne Pán můj, jimiž mne Pán můj ráčil vést.
1. Veď mne sám, veď mne sám, | veď mne k nebes výšinám! Tobě svěřuji se cele, | za tebou jít mohu směle, | Ježíši, když tebe mám, | Ježíši, když tebe mám.
1. Zde u tvých jeslí stát chci dnes, | můj Ježíši, mé žití
1. Tys naděj má, | jen ty sám, | Bože můj, na tebe spoléhám
1. Ó svatý Bože, slyš naše hlasy, | když k tobě lkáme za národ svůj. | Vrať jemu opět ty blahé časy, | kdy nad ním zářil obličej tvůj. | Ach, Pane drahý,
1. Buď stále se mnou Spasiteli můj! | Ač nejsem hoden, přec se nevzdaluj! | Tys moje světlo, všecka radost má, | bez tebe smutno mi a v duši tma. | Buď.
1. Na Siónu se čest ti dává, | ó Bože, Pane náš, | tam tobě lid tvůj chválu vzdává, | že hříšné přijímáš. | Tam k tobě budou přicházeti | i jiní odevšad,
1. I když se rozcházíme, ty s námi zůstáváš, i když se rozcházíme, ty s námi zůstáváš jak nám jsi slíbil zdávna, ó Pane náš, jak nám jsi slíbil zdávna,
1. Chci věrný být, | jen tebe svým chci zváti! | Byť nouze zlá mne svírala | ni svět ni smrt ni tma | mne neodvrátí. | Já v tobě zůstanu | a k vůdci svému.
1. Raduj se, Bůh dnes přišel k nám, to bratře, sestro, slyš! Otevři dům, ať vstoupí Pán. A nebe, země, zvuč a nebe, země zvuč a nebe, země, Králi zvuč!
1. Je Lékař velký přítomen, | sám mocný, vlídný Ježíš. | On dí: Buď hříchu pozbaven! | Tak uzdravuje Ježíš. | Jméno každé nad jméno, nade všechno zvýšeno,
1. Buď tobě sláva, jenž jsi z mrtvých vstal
CHVÁLÍM DEN, KDY JSI PŘIŠEL K NÁM, PORAZIL SMRT, ZACHRÁNIL JSI NÁS, V RADOSTI TEĎ ŽIJEM V TOBĚ DÁL. PRÁZDNÝ KŘÍŽ A PRÁZDNÝ HROB, ŽIVOT VĚČNÝ PRO NÁS BYL.
1. Radujme se vždy společně, | vzdávajíce chválu vděčně | Bohu Otci nebeskému, | Synu i Duchu svatému.
NÁDHERNÝ 1. VE TVÉM SRDCI JE SOUCIT A SLITOVÁNÍ,
Já zpívám o svém Ježíši 1. Já zpívám o svém Ježíši, aby věděl svět, že je můj Pán nejdražší, všem chci povědět. Modlitbu mou vyslyšel, ke mně na zem sám.
1. Chci tebe milovat, má sílo, | můj skvoste, jímž se oději, | a z lásky konat každé dílo | vždy vroucněji a věrněji! | Chci milovat tě, jasný dni, | i.
1. Slyš kdo to stojí u dveří a volá: | Duše, otevři
Má láska jen 1. Má láska jen, Pane můj, ať každý den chudé hledá, nuzné zvedá, ať je Tvá. Mou lásku vem, s pokorou, než skončí den, všem ať svítí, všechny.
NIKODÉMOVA NOC
1. Nalezen jsem, | nalezen, bludu jsem již prost, | mně spásy teď vzchází den, | s ním míru skvost. | Ježíš přišel hledat mne, | kam jsem zabloudil; |
1. Moc předivná nás tiše obestírá, a proto čekám příští uklidněn
1. Ježíši milý, co jsi spáchal zlého, | že vyřkli ortel hněvu ukrutného? | Čím provinil ses, | v čem jen hledat vinu tvých slov a činů?
1. Bože, dík ti vzdávám, | že jsi Otcem mým, | zlá když přijde zpráva, | se vším k tobě smím, | v každičkou že chvíli | přístup k tobě mám, | a že sám.
1. Jsem bouří žití znaven, ty při mně stůj: přístavem buď mi, hradem sám, Pane, můj. Když loďka žití mého už marně hledá cíl, ty pomoz rukou svojí, v přístav.
1. Přijď Ježíši nejmilejší, | těšit věrné, kteří zdejší nesou těžkost | a kříž svůj, | žádám tě Ježíši můj, Ježíši můj.
1. Křti nás ohněm lásky svaté svojí, | zaněť srdce naše plápolem! | Přepaš horlivosti bedra naše k boji, | navštěv zase, | Pane, tuto zem!
1. Věčný Bože, silný v boji, | jak jsou příbytkové tvoji rozkošní, | ze všech nejkrásnější. | A proto touží má duše | po síních tvých v každém čase, |
1. Svatý, svatý, svatý | Pán Bůh všemohoucí
1. Má víra k tobě zří, | Beránku na kříži, | tys Boží Syn
1. Vezmi, Pane, život můj, | k své jej službě zasvěcuj
1. Bože, tebe chválíme, | před tebou se skláníme | s neskonalou radostí, | se srdečnou vděčností, | neb nám sebe dáváš znáti, | něžně miluješ nás vždy,
1. Mně dostalo se slitování, | ač lásky nehoden jsem byl; | po divu tom jsem v pyšném přání, | z hrdosti nikdy netoužil. | Teď šťasten jsem a div ten ctím.
1. Jak vítati mám tebe, | ó králi věčných krás, | jenž přicházíš k nám z nebe, | bas obohatil nás? | Dej, Ježíši, ať poznám, | co dáváš z milosti, | jak.
1. Spasiteli vyvýšený, | pane přesvatý, | v roucho slávy přioděný, | světlem objatý! | Za tebou jen kráčet smíme, | však již zde ti náležíme, | v životě.
1. Králi nebes, kdo vypoví | jména tvého moc? | Kdo byl k dílu, které konáš, | tobě na pomoc? | Jen ten žije, na koho | ty v lásce pohledíš: | Světy vstaly,
1. Pán Bůh je láska, dal svého Syna, Pán Bůh je láska, miluje mne
1. Tys láska sám, náš Pane! Co bez tvé milosti zde v srdci lidském plane, v tom není stálosti. Ty posvěť, co má býti pro věrnost příslibem, dej nám věrně.
Věnováno příteli... Už nesvítí pro Tebe slunce, už nevnímáš tento svět, byls na této planetě zázraků, něžný a převzácný květ.
1. Svou lásku, pramen vody čisté | Kristus mne právě zjevuje | a jeho odpuštění jisté | teď z kříže ke mně směřuje. | Já na Krista tak pamatuji, | když.
Hosana, hosana 1. /: Hosana, hosana, hosana Bohu na nebi. :/
Den jak den 1. Den jak den toužím jít za Tebou, být Tvojí, Pane můj. Být jen stín, v Tobě žít duši svou, být Tvojí, Pane můj. Ref: Lásko ty věčná, s námi.
JE ŽÁRLIVĚ MILUJÍCÍ, JEHO LÁSKA JE HURIKÁN A JÁ JSEM STROM,
Já zpívám o svém Ježíši 1. Já zpívám o svém Ježíši, aby věděl svět, že je můj Pán nejdražší, všem chci povědět. Modlitbu mou vyslyšel, ke mně na zem sám.
Já zpívám o svém Ježíši 1. Já zpívám o svém Ježíši, aby věděl svět, že je můj Pán nejdražší, všem chci povědět. Modlitbu mou vyslyšel, ke mně na zem sám.
1. Za ty, kdo hladem trpí a bídou, prosíme: Zjev svoji slávu
1. Svatá doba, Páně den; | Hospodin buď veleben