Dýchací systém.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Fyziologie- dýchací systém v zátěži
Advertisements

KARDIORESPIRAČNÍ ADAPTACE NA TRÉNINK
Reakce a adaptace oběhového systému na zatížení
Fyziologické aspekty PA dětí
Elektronický materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK CZ.1.07/1.1.24/ Zvyšování kvality vzdělávání v Moravskoslezském kraji Střední průmyslová.
ZÁTĚŽOVÉ VYŠETŘENÍ Robergs a Roberts – EXERCISE PHYSIOLOGY.
METABOLICKÁ ADAPTACE NA TRÉNINK
Fyziologie tělesné zátěže-oběhový systém
Orbis pictus 21. století Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu.
DÝCHACÍ SOUSTAVA.
Poměr ventilace - perfuze Význam pro arteriální PO2
Reakce a adaptace dýchacího systému na fyzickou práci
C licence FAČR Biomedicínské aspekty pohybových aktivit.
Pohybové schopnosti Vytrvalostní schopnosti Obratnostní schopnosti
RESPIRAČNÍ REGULACE BĚHEM ZÁTĚŽE
Dýchací systém a zátěž.
Fyziologie dýchání I. Vlastnosti plynů II. Mechanika dýchání III
Fyziologie dýchání MUDr. Marián Liberko.
Bránice. Mechanismus nádechu a výdechu. Vitální kapacita plic
VYTRVALOSTNÍ SCHOPNOSTI. VYTRVALOST SCHOPNOST PROVÁDĚT POHYBOVOU ČINNOST PO DLOUHOU DOBU SCHOPNOST ODOLÁVAT ÚNAVĚ PŘEKONÁVAT VZDÁLENOST URČITOU INTENZITOU.
Žena a sport.
Dýchací soustava II.
PORUCHY A VYŠETŘENÍ PLICNÍ VENTILACE
Fyziologie dýchání - úvod
Dýchací soustava. dýchací soustava plíceplíce (pulmo) –pravá - 3 laloky, levá - 2 laloky –plicní váčky složeny z plicních sklípků (alveol) opletené kapilárami,
Trénink běžeckých disciplín
Reakce a adaptace oběhového systému na zátěž
Jak ovlivňuje alveolární ventilace, minutový objem srdeční a anémie koncentraci krevních plynů a pH v arteriální a smíšené venózní krvi?
Elektronický materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK CZ.1.07/1.1.24/ Zvyšování kvality vzdělávání v Moravskoslezském kraji Střední průmyslová.
Aerobní zdatnost Školení trenérů licence A
Biofyzika dýchání. Spirometrie
Sportovní trénink jako proces bio-psychosociální adaptace
Hana Fialová Daniela Šlapáková Tereza Zemanová
Výkonnost srdečního oběhu Školení trenérů licence A Fakulta tělesné kultury UP Olomouc Biomedicínské předměty Doc. MUDr. Pavel Stejskal, CSc.
Vytrvalostní disciplíny MUDr.Kateřina Kapounková
Specifické problémy tréninku a výkonnosti mládeže Školení trenérů licence A Fakulta tělesné kultury UP Olomouc Biomedicínské předměty Doc. MUDr. Pavel.
Fyziologie dýchacího systému
© Tom Vespa. Měkota Je to soubor předpokladů provádět aktivitu: a) určitou nižší intenzitou co nejdéle b) stanovenou dobu (vzdálenost) co nejvyšší intenzitou.
Motorické schopnosti (Physical Abilities, Motorische Eigenschaften)
Rychlostní disciplíny MUDr.Kateřina Kapounková
Regenerace ve sportu – biologické veličiny zatížení MUDr
VYTRVALOST Mgr. Michal Botek, Ph.D. Centrum kinatropologického výzkumu.
ROZVOJ VYTRVALOSTI David Zahradník, PhD.
Elektronický materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK CZ.1.07/1.1.24/ Zvyšování kvality vzdělávání v Moravskoslezském kraji Střední průmyslová.
Spirometrie Spirometry.
Fyziologie dýchacího systému
Fyziologické dispozice dětí, žen a seniorů pro cvičení a sport
METABOLISMUS.
Dýchací systém Školení trenérů licence A Fakulta tělesné kultury UP Olomouc Biomedicínské předměty Doc. MUDr. Pavel Stejskal, CSc.
Fyziologie sportovních disciplín
Metodická komise OSÚ-ZL Cvičitel lyžování © 2010.
Transportní systém PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta Tělesné kultury, Univerzity Palackého.
MUDr. Zdeněk Pospíšil MUDr. Kateřina Kapounková. Detrénink je částečná nebo úplná ztráta fyziologických a morfologických mechanizmů,které vlastní trénink.
Zvýšená hodnota metabolismu v zátěži vyžaduje zvýšený přísun kyslíku do tkání pro zajištění oxidativní glykolýzy (štěpení cukrů za přístupu kyslíku- od.
TRANSPORTNÍ SYSTÉM. FUNKCE TRANSPORTNÍHO SYSTÉMU.
Vytrvalostní schopnosti (endurance abilities, Ausdauerfähigkeit)
Fyziologie dětí Mgr. Lukáš Cipryan.
Fyziologické aspekty PA dětí
Fyziologie dýchacího systému
Josef Srnec Marek Lipenský 6. skupina, 2007/2008
Fyziologie zátěže úvodní hodina
Zátěžové testy aerobních schopností Stanovení ANP W170 VO2max
Spirometrie Spirometry.
Neurofyziologie a pohybový systém 8.seminář
Anaerobní práh.
Zátěžové testy W170 Jan Horáček.
Spirometrie.
Dýchání při tělesné zátěži
KONDIČNÍ PŘÍPRAVA Michal Lehnert.
SPIROERGOMETRIE funkční vyšetření v laboratoři při tělesném zatěžování, které je možné charakterizovat ve fyzikálních jednotkách a na základě tohoto určovat.
Transkript prezentace:

Dýchací systém

Základní pojmy Dechová frekvence (DF) Dechový objem (DO) Minutová ventilace (MV) Maximální minutová ventilace (MMV) Vitální kapacita (VC) IRV, ERV, DO, RV

Mechanika dýchání při práci: plicní ventilace v klidu: brániční dýchání u netrénovaného 30-40%, u trénovaného 50-60% při práci se podíl bráničního dýchání ↑, postupně přechod dýchání do inspirační polohy (do IRV), do DF 40 se nepoužívá výdechové svalstvo, při ↑DF se zapojují výdechové svaly → ↑spotřeba energie; →lepší je ↑DO a ↓DF

Dechová frekvence (DF) zvyšování v průběhu práce je individuální, u žen bývá vyšší lehká práce 20-30/min, těžká 30-40/min, velmi těžká 40-60/min u zátěže cyklického charakteru může být vázána na pohyb ↑DF může vést ke ↓DO a tím i minutové ventilace → ↓alveolární ventilace → ↑fyziologického (funkčního) prostoru

Dechový objem (DO) v klidu asi 0.5 l, střední výkon asi 1-2 l (30%VC), těžká práce asi 2-3 l (50%VC, u trénovaných až 60-70%VC)

Vitální kapacita (VC) je statický parametr, ovlivnitelný předchozí zátěží: při mírné (rozdýchání) se může ↑, při střední se nemění, při vysoké pro únavu dýchacích svalů může i klesnout na 60% výchozí hodnoty

Minutová ventilace (MV) závisí na pO2 a pCO2 minutová ventilace po skončení práce klesá nejdříve rychle, pak pozvolněji

Ventilační dluh

Ventilace a spotřeba kyslíku

Maximální minutová ventilace (MMV) volní: měřena v klidových podmínkách; muži asi 100-150 l/min, ženy 80-100 l/min pracovní: je asi o 20 % ↓ než volní

Maximální spotřeba kyslíku = max. aerobní výkon nejvyšší v 18 letech: muži 46.5 ml/kg/min ženy 37 ml/kg/min - postupně klesá s věkem závisí na: ventilace, alveolokapilární difúze, transport oběhovým systémem, tkáňová difůze, buněčná oxidace

Dýchací systém složka transportního kardiorespiračního systému změny: - reaktivní – bezprostřední reakce organismu - adaptační – výsledek dlouhodobého opakovaného tréninku

Změny reaktivní -fáze úvodní = ↑ DF a ventilace před výkonem mechanismus: emoce (více u osob netrénovaných) a podmíněné reflexy (převládají u trénovaných osob) startovní a předstartovní stavy

Změny reaktivní -fáze průvodní= při vlastním výkonu roste DF a ventilace nejdřív rychle (fáze iniciální), →zpomalení, →při déletrvající zátěži (více než 40-60s) se může projevit mrtvý bod

mrtvý bod subjektivní příznaky = nouze o dech, svalová slabost, bolesti ve svalech, tíha a tuhnutí svalů objektivní příznaky = pokles výkonu, ↓ koordinace, narušená ekonomika dýchání, tzn. ↓DO a ventilace, ale ↑ DF, ↑ TF, ↑ TK; příčina = nedostatečná sladěnost systémů při přechodu neoxidativního metabolismu na oxidativní

druhý dech jestliže se pokračuje dále, pak příznaky mrtvého bodu mizí, → druhý dech, tzn. ↑DO, ↓ DF, ↓ TF, ↓ TK rovnovážný stav po 2-3 min méně intenzivní a po 5-6 min intenzivnější práce

Změny reaktivní -fáze následná = návrat ventilačních parametrů k výchozím hodnotám, zpočátku rychleji, postupně pomalejší Pozátěžový kyslík (kyslíkový dluh)

Změny adaptační lepší mechanika dýchání lepší plicní difůzi ↓ DF ↑ max. DO (3-5 l) ↑ VC ♂ 5-8 l, ♀ 3.5-4.5 l ↓ minutovou ventilaci při standardním zatížení, vyšší max. hodnotu ♂ 150-200 l, ♀ 100-130 l rychlejší nástup setrvalého stavu minimální až nulové projevy mrtvého bodu