ROZVOJ VYTRVALOSTI David Zahradník, PhD.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Fyziologie- dýchací systém v zátěži
Advertisements

KARDIORESPIRAČNÍ ADAPTACE NA TRÉNINK
AEROBNÍ A ANAEROBNÍ TRÉNINK
Reakce a adaptace oběhového systému na zatížení
Fyziologické aspekty PA dětí
VY_32_INOVACE_2C16 P OSILOVACÍ PROGRAM PRO DNEŠNÍ ŽENY.
VYTRVALOST Michl Lehnert.
VYTRVALOST Michl Lehnert.
VYTRVALOST Michl Lehnert Michal Botek.
METABOLICKÁ ADAPTACE NA TRÉNINK
Fyziologie tělesné zátěže-oběhový systém
Orbis pictus 21. století Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu.
Dědičnost ukazatelů fyzické zdatnosti
C licence FAČR Biomedicínské aspekty pohybových aktivit.
Pohybové schopnosti Vytrvalostní schopnosti Obratnostní schopnosti
TRÉNINKOVÉ ZATÍŽENÍ Michal Lehnert Osnova přednášky:
Trénink podle prahových hodnot
VYTRVALOSTNÍ SCHOPNOSTI. VYTRVALOST SCHOPNOST PROVÁDĚT POHYBOVOU ČINNOST PO DLOUHOU DOBU SCHOPNOST ODOLÁVAT ÚNAVĚ PŘEKONÁVAT VZDÁLENOST URČITOU INTENZITOU.
Elektronický materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK CZ.1.07/1.1.24/ Zvyšování kvality vzdělávání v Moravskoslezském kraji Střední průmyslová.
Metodický list Výuka probíhá diskusní formou. Hledáme odpověď na otázku – proč je užitečné věnovat se sportovní činnosti či jiné intenzivní pohybové činnosti.
Funkční testy sportovců
ROZVOJ SÍLY II. David Zahradník, PhD.
Anaerobní testy ? (pouze ilustrace pro přednášky) Jan Novotný, Martina Novotná FSpS MU, Brno.
Norský model Rozvoj aerobních schopností. Organizace - principy.
Trénink běžeckých disciplín
Reakce a adaptace oběhového systému na zátěž
Příklady tréninkových jednotek Praha Veličiny používané u tréninkových jednotek A.Délka zátěže (km, čas) B.Intenzita zátěže C.Délka a intenzity.
Elektronický materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK CZ.1.07/1.1.24/ Zvyšování kvality vzdělávání v Moravskoslezském kraji Střední průmyslová.
Sportovní výkon, sportovní výkonnost
Sportovní trénink jako proces bio-psychosociální adaptace
Hana Fialová Daniela Šlapáková Tereza Zemanová
VYTRVALOST Michl Lehnert Michal Botek.
Poznámky k metabolismu
Specifické problémy tréninku a výkonnosti mládeže Školení trenérů licence A Fakulta tělesné kultury UP Olomouc Biomedicínské předměty Doc. MUDr. Pavel.
Energetické krytí. Energetické krytí 1) Systém ATP - CP Rychlostní zatížení s dobou trvání výkonu přibližně 15 s využívá jako hlavní energetický.
VÝCHODISKA SPORTOVNÍHO TRÉNINKU
© Tom Vespa. Měkota Je to soubor předpokladů provádět aktivitu: a) určitou nižší intenzitou co nejdéle b) stanovenou dobu (vzdálenost) co nejvyšší intenzitou.
Motorické schopnosti (Physical Abilities, Motorische Eigenschaften)
ATLETIKA přednáška.
Rychlostní disciplíny MUDr.Kateřina Kapounková
VYTRVALOST Mgr. Michal Botek, Ph.D. Centrum kinatropologického výzkumu.
Dýchací systém.
BIOENERGETIKA SVALOVÉ ČINNOSTI
TEORIE SPORTOVNÍHO TRÉNINKU
Fyziologické dispozice dětí, žen a seniorů pro cvičení a sport
METABOLISMUS.
FYZIOLOGIE BADMINTONU
SPECIFICKÉ ADAPTACE NA ZÁT Ě Ž ADAPTACE ENERGETICKÝCH ZÁSOB FUNKČNÍ ADAPTACE (aerobní, anaerobní kapacita) FUNKČNÍ ADAPTACE (smysly) MORFOLOGICKÉ ZMĚNY.
Název a kód: FYZIOLOGIE ASEBS Rozsah: Konzultační hodiny: Ukončení: ???? Mgr. Bernaciková – pouze po domluv ě mailem 8x p ř ednáška + 8x seminá ř za semestr.
Fyziologie sportovních disciplín
PLÁNOVÁNÍ SPORTOVNÍHO TRÉNINKU
Výživa běžců.
Dětský aerobik Pod pojmem dětský aerobik rozumíme rozmanitá cvičení za hudebního doprovodu, která vycházejí především z aerobiku pro dospělé, ale také.
NÁZEV ŠKOLY: Gymnázium Lovosice, Sady pionýrů 600/6 ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV MATERIÁLU: VY_32_INOVACE_4C_03_Rozvoj rychlosti TÉMA.
Metodická komise OSÚ-ZL Cvičitel lyžování © 2010.
PLAVÁNÍ V KONDIČNÍCH PROGRAMECH Lekce č. 26 Irena Čechovská Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky.
Didaktika TV Efektivita vyučovací jednotky Libor Bouda.
Vytrvalostní schopnosti (endurance abilities, Ausdauerfähigkeit)
KONDIČNÍ PŘÍPRAVA Michal Lehnert.
OSNOVA PŘEDNÁŠKY: Charakteristika R, R jako důležitý faktor sportovních výkonů. Biologické základy R. Členění rychlostních schopností – druhy R. Tréninkové.
Fyziologie ASEBS Martina Bernaciková.
Rychlostní disciplíny - kraul Tereza Kousalová
Anaerobní práh.
Rozvoj vytrvalostných schopností
Základy sportovního tréninku
Kondiční příprava ve sportu
ATLETIKA přednáška.
VYTRVALOST Michl Lehnert.
KONDIČNÍ PŘÍPRAVA Michal Lehnert.
Fyziologie sportovních disciplín
Transkript prezentace:

ROZVOJ VYTRVALOSTI David Zahradník, PhD. Projekt: Zvyšování jazykových kompetencí pracovníků FSpS MU a inovace výuky v oblasti kinantropologie, reg.č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0199

Nepřímoúměrný intenzita objem VYTRVALOST představuje schopnost odolávat únavě v konkrétních pohybových činnostech, které jsou popsány velikostí zatížení (tj.objem, intenzita atd.) Vztah objem - intenzita objem intenzita Nepřímoúměrný

Systémy energetického krytí PČ INTENZITA pohybové činnosti má přímý vztah ke způsobu energetického krytí Systémy energetického krytí PČ objem Anaerobně alaktátový systém (ATP-CP) GLYK intenzita Anaerobně laktátový systém (LA) R.GLYK R.GLYK Anaerobně aerobní systém (LA-O2) P.GLYK Aerobní systém (O2) AEROB

Kapacita energetických zdrojů Zásoba Energie (kcal) Kilometry* ATP a CP Malé množství ve svalech 4 – 5 kcal 0,072 UHLOVODANY Svalový glykogen 20 g/kg svalu 1 600 kcal 25,6 Jaterní glykogen 80 g 320 kcal 5,12 Krevní glukóza 4 g 16 kcal 0,256 TUKY Svaly Omezená; závisí na tréninku 1 500 24 Tuková tkáň Proměnná** 30 000 – 70 000 kcal 480- 1100 * předpokládá 62,5 kcal/km a veškerou energii v pracujícím svalu ** závisí na tělesné váze a procentu tělesných tuků

VYTRVALOST Intenzita Čas Zisk ATP PG, OXI mírná 10 min a více DLOUHODOBÁ GL,GLU,LA,Lip PG STŘEDNĚDOBÁ střední 8-10 min GL,GLU,LA RG, PG KRÁTKODOBÁ submax. 2-3 min GL,GLU,LA GLS, RG, PG max. 20-30 s RYCHLOSTNÍ ATP,GL,GLU,LA, PG- pomalá glykolýza, GL-glykogen, GLU-glukóza, LA-laktát, RG-rychlá glykolýza, CP-kreatin fosfát, Lip-tuky, ATP-adenosintrifosfát, OXI-oxidativní systém, GLS-glykogenový systém (ATP-CP)

Adaptace na vytrvalostní zátěž Díky systematickému aerobnímu zatěžování je sportovec schopen pracovat s větší intenzitou, prodlužuje délku cvičení a pracuje efektivněji. Akutní adaptace: Dlouhodobá adaptace: Několik měsíců až let Strukturální změny: Zvětšení mitochondrií Zvětšení počtu krevnívch kapilár Zvětšení srdečního svalu Funkční změny: Vyšší aktivita mitochondriálních enzymů Ekonomika dýchací soustavy Několik dnů až týdnů Optimalizace resyntézy ATP Pozitívní reakce na stejný podnět: Nižší TF Nižší krevní tlak Menší frekvence dýchání Lepší svalová koordinace

Trénink vytrvalostních schopností Hlavním cílem je zlepšení individuálních limitujících faktorů: Fyziologický profil Pohybové dovednosti Vrchol vytrvalostního tréninku okolo 25 roku věku Individuální posun v úrovni vytrvalosti probíhá ve čtyřech fázích: Prvních 10 dnů zlepšení pohybové koordinace Dalších 10 dnů zvětšení zásob energie, lepší výkon energetického systému, změny ve struktuře svalu Dalších 10 dnů obnova plné nervové kontroly na nové úrovni Dalších 25 dnů vzájemná koordinace většiny systémů Po 6 týdnech je potřeba celý proces opakovat na vyšší kvalitativní úrovni

Metody vytrvalostního tréninku Nepřerušované metody Souvislé Střídavé (fartlek) Přerušované metody Intervalové (nedostatečný odpočinek) Opakované (relativně delší odpočinek)

Nepřerušovaná metoda- souvislá Souvislá metoda znamená zátěž s konstantní úrovní intenzity nebo rychlosti Déle než 30min Intenzita pod 85% TF max Vhodná pro rozvoj zásob energie Využívá se pro trénink v oblasti MLSS Nepřerušovaná metoda-střídavá Během nepřerušované zátěže se střídavou intenzitou mění sportovec pravidelně nebo nepravidelně různou intenzitu. Podobný účinek jako metoda souvislá

Přerušované metody-intervalové Intervalový trénink obsahuje několik úseků zatížení s velkou intenzitou (od submaximální po maximální) Interval krátký 45-60s, střední 1-3min, dlouhý 3-5min Další interval práce by měl začít na TF 120-130 tepů/min Prostředek pro navýšení hodnot aerobního výkonu a aerobní kapacity Přerušované metody-opakované Intenzita opakovaného tréninku je nejčastěji na úrovni tempa závodu Cílem je zlepšení nebo udržení závodního tempa Mnohem delší interval odpočinku

Zóny tréninkové intenzity

Zóna intenzity 1 Intenzita v této zóně je pod hodnotou MLSS Pro sporty, kde přísun kyslíku představuje omezující faktor Rozvíjí základní funkční výkonnost kardiorespiračního systému a ekonomiku metaboliského systému a zvyšuje kapacitu odolnosti sportovce při námaze během delšího časového období. Běžný rozsah intenzity zatížení mezi 50-70 % VO2max nebo 70-75 % TF

Zóna intenzity 2 Trénink s intenzitou v oblasti MLSS Hlavním cílem jeudržet vysokou intenzitu zatížení bez kumulace LA (po dobu delší než 5 minut) Rozsah intenzity zatížení je mezi 75-85 % VO2max nebo 80-93 % TFmax

Zóna intenzity 3 Trénink touto intenzitou stimuluje zvýšení maximální spotřeby kyslíku Rychlost difuze LA do krve začíná převyšovat rychlost jejího odbourávání Hlavním fyziologickým účelem zóny tréninkové intenzity 3 je zvýšit odolnost vůči hromadění LA Intenzita zátěže v této zóně by měla být mezi 85 –VOmax a 90 (93) - 100% of TFmax.

Zóna intenzity 4 Trénink této intenzity může zlepšit a udržet krátkodobou rychlostní vytrvalost Rozvoj ekonomiky pohybu, technických dovedností a taktických dovedností, které využívají ATP ve svalu a CP jako zdroj energie Intenzitou přes 100 % maximální spotřeby kyslíku i TFmax Velmi krátké (ne déle než 20 vteřin dlouhé) intervaly Dostatečný interval odpočinku

Děkuji za pozornost