Dýchací řetězce – 2.část 4.ročník biochemie.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Citrátový cyklus a Dýchací řetězec
Advertisements

Bakteriální oxidace uhlovodíků
John R. Helper & Alfred G. Gilman Zuzana Kauerová 2005/2006
III. fáze katabolismu Citrátový cyklus
ENZYMY = biokatalyzátory.
Typy chemických reakcí
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
Metabolismus sacharidů
Chemismotický tok protonů
ENZYMY – enzymová katalýza PaedDr. Vladimír Šmahaj
METABOLISMUS SACHARIDŮ
Citrátový cyklus a Dýchací řetězec
Obecné principy metabolismu Biologické oxidace, makroergní sloučeniny
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
Metabolismus sacharidů
Chemické rovnováhy ve vodách
Cyklus trikarboxylových kyselin, citrátový cyklus, Krebsův cyklus.
Metabolismus sacharidů
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je RNDr. Pavlína Koch ová CZ.1.07/1.5.00/ Autor materiálu:RNDr. Pavlína Kochová Datum.
Princip, jednotlivé fáze
Ostatní mikroorganismy
Dýchací řetězec (DŘ) - testík na procvičení -
DÝCHÁNÍ = RESPIRACE.
DÝCHACÍ ŘETĚZEC. enzymy jsou umístěny na vnitřní membráně mitochondrií získání energie (tvorba makroergických vazeb v ATP) probíhá oxidací redukovaných.
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Fotosyntésa.
Biokalyzátory chemických reakcí
Biochemie Úvod do biochemie.
DÝCHACÍ ŘETĚZEC.
Dýchací řetězec a oxidativní fosforylace
Redox procesy – přenos elektronů Marcus a Hush: 4  3 2 (  G ° + ) 2 k ET k ET = · H AB · exp – h 2 k B T 4 k B T.. – – nuclear reorganisation parameter.
Úvod.
(Citrátový cyklus, Cyklus kyseliny citrónové)
Světelná reakce fotosyntézy.
BIOSYNTÉZA SACHARIDŮ.
Krebsův a dýchací cyklus
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je RNDr. Pavlína Koch ová CZ.1.07/1.5.00/ Autor materiálu:RNDr. Pavlína Kochová Datum.
Obecný metabolismus Metabolismus: Základní pojetí a obsah pojmu.
Cyklus kyseliny citrónové, citrátový cyklus.
Bioenergetika Pro fungování buněčného metabolismu nutný stálý přísun energie Získávání, přenos, skladování, využití energie Na co se energie spotřebovává.
Citrátový cyklus a dýchací řetězec
OXIDATIVNÍ FOSFORYLACE
Energetický metabolismus
Respirace.  soubor chemických reakcí, nezbytných pro uvoln ě ní chemické energie, která je obsa ž ena v organických slou č eninách  C 6 H 12 O 6 + 6O.
INTERMEDIÁRNÍ METABOLISMUS
1 DÝCHACÍ ŘETĚZEC. 2 PRINCIP -většina hetero. organismů získává hlavní podíl energie (asi 90%) procesem DÝCHÁNÍ = RESPIRACE -při tomto ději – se předávají.
Fotosyntéza Jiří Šantrůček Fyziologie rostlin_malá
MITOCHONDRIÁLNÍ TRANSPORTNÍ SYSTÉMY
CITRÁTOVÝ CYKLUS = KREBSŮV CYKLUS= CYKLUS TRIKARBOXYLOVÝCH KYSELIN CH 3 CO-ScoA + 3H 2 O  2CO  H  + CoASH.
Mikroorganismy v životním prostředí
CO JE FOTOSYNTÉZA?  Soubor chemických reakcí, v jejichž průběhu dochází k pohlcování energie slunečního záření, která je využita k přeměně jednoduchých.
Metabolismus sacharidů II. Anabolismus sacharidů Autotrofní organismy mají schopnost syntetizovat sacharidy z jednoduchých anorganických sloučenin – oxidu.
Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Portál eVIM Látkový metabolismus.
Dýchací řetězec. Respirační řetězec Vnitřní strana membrány mitochondrií Z hlediska energie nejdůležitější část aerobního katabolismu a jeho terminální.
Zlepšování podmínek pro výuku technických oborů a řemesel Švehlovy střední školy polytechnické Prostějov registrační číslo CZ.1.07/1.1.26/
Fotosyntéza.
Dýchací řetězec Mgr. Jaroslav Najbert.
Krebsův a dýchací cyklus
Citrátový cyklus a Dýchací řetězec
(Citrátový cyklus, Cyklus kyseliny citrónové)
BIOCHEMICKÁ ENERGETIKA
09-Citrátový cyklus FRVŠ 1647/2012
11-Oxidační fosforylace, alternativní respirace FRVŠ 1647/2012
DÝCHÁNÍ = RESPIRACE.
20_Glykolýza a následný metabolizmus
25_Speciální metabolické dráhy
10-Redoxní pochody, dýchací řetězec FRVŠ 1647/2012
23b_Oxidační fosforylace, alternativní respirace
Biochemie – Citrátový cyklus
09-Citrátový cyklus FRVŠ 1647/2012
Transkript prezentace:

Dýchací řetězce – 2.část 4.ročník biochemie

Opakování …

Plastochinon – Menachinon - Ubichinon

(není součástí řetězce) Komplex II – E.coli Vyřešená struktura RTG analýzou v rozlišení 2,6 A Prof.Iwata a student Rob Horsefield Imperial College London Science, 299, 700 (2003) sukcinát SDH efektivněji odvádí e- z FADu = menší riziko vzniku ROS Baktérie používá za dostatečného přístupu O2 SDH přednostně než fumarát-DH + energeticky účinější - hromadění e- na FADu FAD 40 A Fe-S ubichinon Cytochrom b (není součástí řetězce)

Glycerol-3-fosfát dehydrogenasa Glycerol-3-fosfát dehydrogenasa z Leishmania mexicana Structure 8 pp. 541 (2000) * možný cíl pro terapie infekcí patogenními prvoky

Komplex III 3D struktura komplexu bc1 z kuřete P-strana * Konformační změny při transportu e- = přibližování center v řádu 20 A * Dimer = funkční spolupráce podjednotek, zvýšení katalytické účinnosti

Cytochrom c 'The Persistence of VisionTM Ray-Tracer software

Cytochrom c Cytochrom c (horse) * Periferální protein: vazba na P-straně membrány * Rozpustný x většina cytochromů * Asymetricky uložený hem – hrana cca 5A od povrchu proteinu - skupina lysinů pro interakci s cyt c1 a cyt c oxidasou Cytochrom c (horse) Cyt c je vysoce konzervován u všech druhů organismů člověk,šimpanz x makak 1AA člověk x kuře 13 AA malá molekula cca 12kDa výhodné pro studia evoluční divergence (fylogeneze)

3D struktura Cytochrom c cyt c oxidasa

(4 nejdůležitější podjednotky) Evoluce cyt c oxidasy Bakteriální enzym (4 nejdůležitější podjednotky) Živočišný enzym (13 podjednotek)

Terminální krok DŘ v aerobních podmínkách Sumární reakce 02 + 4 e- + 4 H+  2H2O Cytochrom c oxidasa = komplex IV (cytochrom aa3 oxidasa) - H+ pochází z N-strany x e- z P-strany = tvorba p - komplex IV je protonová pumpa - inhibice CN-, N3-, CO Důležité problémy: Jak jsou odebrány H+ z N-strany membrány ? Mechanismus redukce O2 na vodu ? Mechanismus spřažení redukce O2 s pumpováním protonů ?

Schéma podjednotek I a II cyt c oxidasy Reakční schéma pro polovinu molekuly O2 (vyžaduje vazbu 2 molekul cytochromu c) „kotvící doména“ pro vazbu cytochromu c (vzdálenost hem-CuA < 14A) stechiometrie 4H+/2e-/O z toho 2H+ přímo pumpou podjednotka I hemy podjednotka II

Mechanismus H+ - pumpy Baktérie Paraccocus denitrificans - nepozorovány žádné konformační změny (intermediáty?) Mitochondrie - konformační změna Asp na P-straně x ne ve všech MTCH - vyvrací mechanistické studie a mutagenese - nejpravděpodobnější „čerpací“ cesta : hem a3/CuB (role propionylových skupin na hemu?) Úloha D a K kanálů v přenosu H+ pro redukci kyslíku: - náznaky funkčního oddělení (D-kanál pumpa, K-kanál pro redukci O2 - mutagenese : vztah je složitější na 8 H+ pro redukci O2 (4 do molekuly H2O a 4 pumpovány): nejméně 6 D-kanálem /1-2 K-kanálem

Mechanistické schéma reakce cyt c oxidasy a 02 Tyr radikál ferric Postupný přenos e- z hemu a na hem a3 ferryl

Cyt c oxidasa

Struktura aktivního místa cyt c oxidasy Struktura s navázaným inhibitorem - CO

Celkový přenos H+ v komplexech III a IV * Rozdílné stechiometrie, redoxní rozsah, G * Tvorba stejného p

Transhydrogenasa NADH/ NADPH Redoxní páry NAD/NADH a NADP/NADPH: * Stejný Em,7 x velmi rozdílný poměr koncentrací v matrix (~500) * nerovnovaha udržována: 1) NADP-dependentní isocitrátdehydrogenasou 2) p-dep. transhydrogenasou nikotinamidových nukleotidů: NADP+ + NADH + nH+P-fáze  NADPH + NAD+ +nH+N-fáze Funkce (dlouho záhadou …) a) dodávka NADPH pro redukci glutathionu b) jemná kontrola TCA cyklu c) u některých parazitů – tvorba p (reverzní reakce)

Alternativní oxidasa Důležitá odlišnost MTCH rostlin, hub, řas a prvoků (homologní) - systematicky ubichinol-O2 oxidoreduktasa - přímý přenos e- z UQH2 na O2 bez komplexu III a IV - není inhibována CN- - inhibice SHAM (salicylhydroxamic acid) x ne antimycinem Funkce AOX: Produkce tepla - volatilizace aromat - růst při nízké teplotě 2) Oxidativní metabolismus bez syntézy ATP 3) Odčerpávání e- z UQH2 pro omezení produkce ROS ?

AOX Reakční mechanismus: zatím přesně neznámý „Di-iron centre“ (předp. cesta modrou)

Post-translační regulace aktivity AOX * aktivace redukcí disulfidového můstky na SH- skupiny

Přehled transportu e- v rostlinných MTCH

Bakteriální DŘ Specifika: a) Velká rozmanitost donorů a akceptorů b) Velká rozmanitost enzymových systému - mezi druhy i u jednoho organismu v závislosti na růstových podmínkách Příklady: Paracoccus denitrificans – půdní baktérie Escherichia coli – střevní baktérie (některé kmeny patogenní) Helicobacter pylori – baktérie žijící v žaludku Nitrobacter – půdní bakterie oxidující dusitany Thiobacillus ferroxidans – baktérie oxidující Fe a S v rudách Methanosarcima bacterii – metanogenní archebaktérie

Paracoccus denitrificans – přehled DŘ * Velmi rozvětvený DŘ – typické pro baktérie Akceptor H2O2 Akceptory při anaerobióze

P. denitrificans – růst na 1C-sloučeninách růst na MeOH, methylamin x nepříliš rozšířené u baktérií Krátký DŘ se speciálními proteiny: periplasmatické dehydrogenasy: a) MeDH – kofaktor PQQ b) MADH – kofaktor tryptofyl-tryptofan - amicyanin – 1e- přenašečový protein Redoxní pár MeOH/HCOH * stejný Em,7 jako sukcinát/fumarát * nižší stechiometrie H+/O Význam krátkého DŘ ? 1) oxidace HCOH na CO2 za tvorby NADH 2) inkorporace HCOH do syntetických drah PQQ

PQQ - kofaktor chinoproteinů Alkoholdehydrogenasa z baktérie Comomonas testosteroni

Model toku e- v chinohemoproteinu

P.denitrificans - oxidace MeOH a MEA (1C)

P. denitrificans – denitrifikace Anaerobní redukce NO3-  NO2-  NO  N2O (  N2 ) Nar - membránová NO3 reduktasa (translokace H+) * 2 hemy b, 1 atom Mo koordinovaným pterinovým kof. MGD Nap – periplasmatická NO3 reduktasa (nepřenáší H+) * 1 atom Mo, 2 kofaktory MGD * přenos e- z UQH2 přes NapC – 4 hemy c NiR – rozpustná periplasmatická nitritreduktasa * cytochrom cd1, příjímá e- také z pseudoazurinu NOR – membránová reduktasa NO (nepřenáší H+) * strukturní podobnost s oxidasami – NO jako předchůdce O2 N2O reduktasa - rozpustný periplasmatickýenzym stejný atom CuA jako komplex IV

Atom Mo v periplasmatické NR Model Mo centra v periplasmatické nitrátreduktase Paracoccus pantotrophus * 5 ligandů se sírou 4 pochází ze 2 pterinů 1 z Cys zbytku

P. denitrificans - Nap a Nar dráhy Vstup NO3- do buněk s negativním  NO3/NO2 antiport ?

P. denitrificans – denitrifikační enzymy Periplasmatický prostor

Paracoccus denitrificans – přehled DŘ * Velmi rozvětvený DŘ – typické pro baktérie Akceptor H2O2 Akceptory při anaerobióze

Escherichia coli Za aerobních podmínek: * 2 oxidasy: cyt bo3 a cyt bd * přímá oxidace UQ nebo MQ (chybí komplex bc1) * zkrácený DŘ = nižší stechiometrie H+/2e- ~ v prostředí dostatek substrátů – nezávislá na max. výtěžku Za anaerobních podmínek: * zastaven TCA cyklus (x Paracoccus) – produkce pyruvátu * přeměna Pyr na fumarát a HCOOH – jako donor/akceptor transportního řetězce a pro tvorbu p * řada alternativních akceptorů – NO3-, NO2-, DMSO, TMAO

Přehled aerobní a anaerobní respirace u E.coli

E.coli – cytochrome bo3 - translokace H+ současně pumpou a redox smyčkou Funkční podobnost s cytochromem aa3 X chybí atom CuA

E. coli - cytochrome bd - translokace H+ pouze redox smyčkou Sekvenční odlišnost od jiných oxidas + má 3 hemy !!

E.coli - oxidace formátu a tvorba p formát dehydrogenasa při anaerobních podmínkách UQ nahrazen menachinonem ! fumarát reduktasa

Vybrané bakteriální speciality * obecně mnoho podobnosti mezi baktériemi – viz E.coli, Paracoccus * sjednocující prvky: Chinony a cyt typu c jako mobilní komponenty DŘ Prostorová organizace komponent na membráně pro tvorbu p a) Gram-positivní (bez periplasmy) – silná vazba cyt c na membránu b) Obecné rozšíření NO reduktasy (i u baktérií bez denitrifikace!) c) Tvorba nerozpustných látek – redukce rozpustných Fe3+ solí na nerozpustné Fe2+ (Shewanella frigidimarina) d) Azotobacter, Klebsiella – oxidasy s vysokou afinitou k O2 – ochrana nitrogenasy citlivé na kyslík

Helicobacter pylori * Život při velmi nízkých konc. O2 – souvislost s vředy a rakovinou žaludku * Většina znalosti odvozena z analýzy genomu (1997, 1999): - jediná oxidasa (typ cbb3 – vysoká afinita pro O2) - nemá sukcinát dehydrogenasu !

H. pylori – přehled transportu e- jako u E.coli periplasma

Nitrobacter – „dusitan jako zdroj energie“ Růst na dusitanu - oxidace na NO3 (Em,7 = +420mV)!! * problém – jak získává NADH pro biosyntézu (Em,7 = -320mV)?? * řešením je reverzní tok elektronů Mechanismus (ne zcela odhalen …): 1) zkrácený DŘ jako u jiných bakterií * tok e- z NO2- na O2 ~ tvorba p, pohon ATPasy a transportu * nejasný přechod e- z NO2 na N-straně na cyt c (P-strana) hnací sílou  (obvykle u bakterií cca 170mV) Em,7 pro cyt c je o 150mV negativnější než NO2-/NO3- 2) p  reverze komplexů bc1 a NADH dehydrogenasy * reverzní tok e- z NO2- přes cyt c na NADH

Nitrobacter - reverzní transport e- Reverzní tok e- H+ pumpa

Thiobacillus ferooxidans oxidace Fe a anorganických sloučenin síry v rudách

Acidithiobacillus (syn. Thiobacillus) ferooxidans Růst na rudách - oxidace Fe2+ na Fe3+ (Em,7 = +780mV)!! * oxidace Fe2+ v periplasmě * elektrony přenos na rusticyanin – atom Cu chelatován 4 His * podmínky růstu – vnější pH ~ 2 1) rozpustnost - pomalejší neenzymová oxidace Fe2+ 2) pozitivnější Eh pro redukci O2 na H2O rusticyanin

Acidithiobacillus ferooxidans - transport e- Vysoký pH gradient je udržován membránovým potenciálem pH=2 pH=6 nepumpuje H+

Acidithiobacillus ferooxidans - transport e- Využití: „biohydrometalurgie“

Methanogenní baktérie Archebaktérie – výrazné odlišnosti ve struktuře i metabolismu Methanogenese – tvorba methanu je spojena s přenosem H+ a Na+

Methanogenní baktérie Velmi specifické kofaktory: * koenzym M … HSCH2CH2SO3- * koenzym B … HS(CH2)6-Thr fosfát * F420 … deazaflavin * F430 … corphyrin

Methanogenní baktérie Methanosarcima barkeri, M. mazei redukce methanolu: CH3OH + H2  CH4 + H20 chemismotická syntéza ATP a) protony jsou vynášeny ven přes membránu b) DCCD- inhibitor ATPasy snižuje p a produkci methanu c) protonofory dissipují p x zvýšení tvorby methanu 2) redukce CO2: CO2 + 4 H2  CH4 + 2 H2O

Reakce methanogenese 1 2 3 9 6 4 5

Translokace H+ podobný komplexu I Reakce methanogenese 2 8 7 Methyl CoM reduktasa F430 = porfinoid s atomem Ni v centru Membránový enzym Translokace H+ podobný komplexu I

Energetická bilance methanogenese Analýza jednotlivých kroků: k. 1) úvodní reakce H2  H+ za fyziol. koncentrací H2 endergonní - poháněna Na+ gradientem k. 6) přenos CH3- z pterinu na CoM exergonní - spřaženo s tvorbou Na+ gradientu - metanogenní baktérie vyžadují Na+ pro růst pro redukci CO2 vodíkem H2 G0´ = -131 kJ/mol - v bakteriální buňce G = - 30 KJ/mol - pro tvorbu ATP Gp = + 50 kJ/mol stechiometrie 0,6 ATP/molekulu CH4

Příště: Tvorba p u fotosyntézy